21. dubna 2012

Jak vznikají tyto díry v mracích?

Od čtenáře:

Dobrý den,
chci ze zeptat, jestli nevíte jak vznikají tyto mraky. Připadá mi to velice zajímavé.

Orgonet:
Na zmíněném odkazu najdeme krásnou kolekci fotek stejného jevu - kruhová díra, kolem níž jsou haarpové beránky. Jak to vzniká? Nepochybně jakousi haarpovou - elektromagnetickou manipulací.

Domnívám se, že by mohlo jít o sloup elektromagnetického záření, který narušil celistvou "haarpovou" clonu. Tyto sloupy/svazky paprsků energie přicházejí odshora, fungují jako obří "vidličky" k "připíchnutí" oblačnosti či tlakové oblasti na určitém místě, anebo slouží pro posun oblačnosti žádoucím směrem. Na animacích postupu oblačnosti je můžete sledovat jako dírky, které tu a tam mrkají. Typicky bývají ve dvojicích (vzdálených od sebe většinou desítky km), jako by někdo odshora "míchal" obří vidličkou ...

Kdyby někdo věděl více, jistě se ozve. Hypotézy vítány.














12 komentářů:

  1. ja si nemohu pomoct,ale me to pripada jako nejaka kamuflaz mimozemskych lodi,je jasne ze tohle by priroda nevytvorila LUDVA

    OdpovědětVymazat
  2. oficiální verze jsou průlety letadel
    údajně to více lidí tak vidělo, že díra vznikla poté, co startovalo nebp přistávalo odtamtud letadlo
    clanek tusim vysel na osel.cz, zkusil bych google: díry v mracích průlet letadla
    odpovídala by tomu i ten protáhlý tvar u mnohých

    OdpovědětVymazat
  3. jasné působení HAARP - v momentě když elektromagnetické záření o výkonu několik kilowat až MW přitáhne zpět magnetické pole země ... způsobý odsušení daného místa ... jako vedlejší efekt

    OdpovědětVymazat
  4. Ake ufo?Takyto jav vidiet po posobeni orgonitu na chemicku oblacnost.

    OdpovědětVymazat
  5. Dávám za pravdu OrgoNetovi s tou "elektromagnetickou metlou", co "špendlí" nebo "šlehá" oblačnost, a pomáhá roztáčet tornáda ! Těch záznamů je nanetu dnes více než dost jako důkaz !

    OdpovědětVymazat
  6. Je to od letadel. Viděl jsem to pánové a dámy na vlastní oči, kousek od Brna, kde mraky proletělo přistávající letadlo mířící na tuřanské letiště. Mám nějaké fotky... Nic zvláštního.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ovšem nevysvětluje, jak vznikla většina těchto jevů v případech, kdy tudy žádné letadlo neproletělo, a dlouhé hodiny ten jev trval, nebo docházelo i k jeho změnám ! Zvláště se to týká oněch červovitých jakoby tornádovitých výběžků směrem k zemi !

      Vymazat
  7. Tento jev se aglicky nazývá Fallstreak hole (http://en.wikipedia.org/wiki/Fallstreak_hole) nebo Punch hole clouds (http://www.weathervortex.com/sky-holes.htm). Popis jejich vzniku si vygooglujte sami. Pro konspirátory to asi nebude uspokojující vysvětlení, ale ostatní ho snad přijmou. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Pokud by to způsoboval průlet letadel, tak proč je k vidění tenhle jev až v posledních letech? Já osobně ho v Brně viděla před rokem, možná víc. Vypadalo to jako velká čočka, všude mraky, jen ta čočka bez mráčku.

    OdpovědětVymazat
  9. ty vole co to je?????????????

    OdpovědětVymazat
  10. Nevím, zda má smysl tento jev vysvětlovat právě na tomto webu, ale zkusím to. Oblačnost mnoha malých "beránků" vzniká v momentě, kdy na teplejším vzduchu leží vzduch velmi studený. Teplý se v malých vlnkách snaží dostat nahoru a na rozmezí těchto vzdušných mas pak dochází ke kondenzaci, podobně jako když někdo přijde s brýlemi ze zimy do tepla, akorát tady vznikají mráčky z ledových krystalků. Je to zcela běžný jev, který tu byl i před námi i před dinosaury.

    Pokud přes tuto hranici přeletí letadlo, pak lokálně smísí tyto dvě vrstvy, teplý vzduch z motorů navíc vzduch ohřeje. Tím samozřejmě dojde k tání ledu a následnému zmrznutí v jiný typ ledových krystalů a také ve sněhové vločky. Padající sníh potom vypadá jako závěs zavěšený uprostřed místa průletu, ledové krystaly mohou navíc někdy krásně lámat světlo a v ideálních podmínkách můžeme na nich vidět parádní duhu.

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.