2. ledna 2013

Moje veliká a nádherná transformace

Překrásný dopis od JaJi, moc jí přeji vše nejlepší (:-))).

Milý Orgonete.

Už několik dní se Ti chystám napsat. Opět volím raději email. Nevím ani vlastně, do jakých komentářů bych tuhle jakousi zpověď nebo osobní bilancování o transformaci uvedla.
Jako všichni ostatní si kladu těch pár dní, co uběhly od Slunovratu, otázku, jestli  transformace lidstva proběhla nebo neproběhla, nebo  proběhne-li někdy brzy nebo neproběhne v nejbližších sto letech vůbec?

Víš, Orgonete, jako asi většina, co chodíme tak rádi na Tvé stránky, jsem  navštěvovala  ještě nějaké tři roky nazpět celkem často nejrůznější semináře a přednášky. Mezi některými přednášejícími byly opravdové kapacity, jako i například Patricie Anzari nebo Emil Páleš, a když se narazilo na otázku Mayského kalendáře a tzv. „konce světa“ , jako jsme ho znali doposud, názory zaznívaly nejrůznější a někdy to byly odpovědi velmi úsměvné a vtipné.
Když jsem pak zůstavala sama,  jsem se snažila si myšlenky, které jsem slyšela  z úst druhých,  nějak v sobě utřídit. Dospěla jsem k názoru, že kolik lidí, tolik realit. A navíc ještě máme schopnost  ve svém jediném dni navštěvovat reality naprosto nejrůznější J Ale přece jen mi něco říkalo, že  jakási univerzální Pravda a tedy realita našeho společného Vědomí lidstva a planety Země snad musí existovat. Jak jinak jsem si měla vysvětlit nutkání , že jsem tu mimo jiné od toho, abych odstraňovala iluze brýlí , které mi celý život někdo nebo já sama sobě nasazovala, ať už byly růžové nebo černé.

 Ale odstraňování iluzí jsem vlastně  nechtěla rozebírat, protože k tomu si myslím, že nemám vůbec oprávnění. Já ráda píšu o svých pocitech a ty mě většinou neklamou J

Jak už jsem Ti před několika měsíci psala (Pozn. Orgonet. http://orgo-net.blogspot.cz/2012/10/povzbuzeni-pro-tezke-zivotni-situace-1.html- jako reakci na Tvé  otevřené a upřímné vyznání o patáliích s Tvou matkou postiženou alzheimrem - prošla jsem za posledních 11 let  něčím, co bych nazvala neskutečně  rychlým osobním vývojem. To vše způsobila nejspíš také rakovina a následné  přijetí „kruté reality“, odmítnutí chemoterapeutické léčby po bleskovém otevření se vědomí, doslova rozsvícení v mozku,  napojení se na informace, vědomosti a poznání,  které mi přišly vždy právě včas, kdy jsem je zrovna potřebovala. To vše se stalo bez jakýchkoli složitých technik, jen pouhým otevřeným a  upřímně zoufalým  rozhovorem s Někým Shora, nevím dodnes s kým… odevzdání se Něčemu Vyššímu, co mě naprosto přesahovalo a zároveň chránilo a konejšilo.

Letos už jsem myslela, že jsem s tím vším, co jsem nejspíš potřebovala rezolutně překopat a změnit,  už nejspíš u konce. Já se uzdravila, vyhrabala, jak víš z předcházejícího emailu,  i z recidiv, a dalších závažných onemocnění, našla si novou naplňující práci, naučila se žít a radovat se ze života sama, bez pomoci bývalého manžela i  rodičů (- o nichž jsem nejprve v těžké životní situaci bolestně ztratila iluze, abych se  následně za pár let se z toho vyléčila pochopením, že všichni chybujeme, tedy děláme něco, co ostatní považují za malé nebo fatální chyby...)

No a když už jsem si myslela, že vše, co potřebuji, už  v životě  mám a navíc v daleko příjemnější formě, objevil se v mé docela radostně prožívané samotě člověk, který  dokončil  sametovou revoluci (nebo spíš evoluci J? ) v mém srdci.

Nejprve jsem si myslela, že se opět plácám v jedné ze svých doposud neodhalených iluzí sladké zamilovanosti  a vyčkávala, až zhulení zamilovanosti opadne. Jeho opravdová a naprosto nehraná autentická náklonnost ke mně mě přesdvěčila, že jsem ho prostě potkala proto, aby skokem pomohl provést tranformaci v mém křehkém srdci a napravil jizvy , způsobené kdysi mým tatínkem. Abych pochopila v praxi, nejen v knížkách Tolleho, že největší pravda se skrývá v Tichu, v neobyčejné Obyčejnosti, v docela jiné Statečnosti, než na jakou jsem byla zvyklá z pěstí a řečí naší rodiny. Ten člověk by mohl být klidně nazván  „Pokojným bojovníkem“ J

Takže, abych už moc dlouho neotravovala svou zpovědí,  nejspíš u mě zcela jistě probíhá veliká a nádherná tranformace, taková, že  příjemnější a lepší si rozhodně nemůžu přát. Mám srdce naprosto otevřené a důvěryplné, klidně si troufám říci tak soucitné a milující, že by dokázalo momentálně nasytit snad půl světa, hladovějícího po Lásce a Něze. (Podotýkám, že už dávno dávno nejsem žádná mladice, ale díkybohu elánu mám asi dost a radosti ze života mi taky nechybí J)

Nevěřím na náhody, to vše takhle nabralo obrátky v posledních týdnech, ba spíš teď mých adventních a vánočních dnech, trávených v překrásné přírodě čistých hor. Dny jsou zalité sluncem a povídáme si se stromy a koukáme jen tak na čisté modré nebe…

Takže všem, co nevěří, že transformace probíhá, dávám tímto možná naději, že při důkladném rozkoukání se  kolem sebe, jim život v posledních dnech přihrává do cesty právě to, co je obrovsky kvantově posouvá, kam je právě zapotřebí.  Věřím, že to vše probíhá provázeno Láskou a Pravdou.

Orgonete, přeji hodně Naděje Tobě a celé Tvé rodině i Tvé mamince s vírou, že vše je právě tak, jak má teď být.

Zdraví srdečně do nových dní čtenářka

JaJi

3 komentáře:

  1. Krásné... Už to tady kdysi zaznělo, že čtenáři těchto stránek mají hodně vyskoký level a tohle povídání JaJi to jenom potvrzuje. Děkuji Orgonetovi že taková povídání zveřejňuje. Libor

    OdpovědětVymazat
  2. To sú milé slová, ďakujem za oporu v nich, Bed

    OdpovědětVymazat
  3. Je naplněním být svědkem radosti a štěstí kohokoliv, děkuji Olivie

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.