27. dubna 2013

Probuzení ve spícím světě

Díky čtenáři za odkaz na pěkný text, tak nějak mi mluvící z duše ...

Převzato: http://www.reiki-centrumpraha.cz/duchtrans-novinky.html
Originál: http://enlighteninglife.com/awake-in-a-sleepy-world/, 22. 4. 2013

Probuzení ve spícím světě 


Jennifer Hoffman

Jako dítěti se mi stále opakoval sen, v němž jsem byla jediným živým člověkem na světě. Procházela jsem tichými ulicemi, hledala nějaké lidi, ale nikdo tam nebyl. Byl to strašidelný sen, protože jsem byla úplně sama a neměla jsem nikoho, s kým bych si mohla  popovídat, nebo kdo by se o mne staral. Nyní jako dospělá vím, že ten sen se vztahoval k tomu, co zažívají mnohé zdejší indigové a křišťálové bytosti, když jsou probuzené ve světě, jenž částečně nebo úplně spí.

Toto vědění je zažíváno jako pocit, že jsme velmi osamělí, nedostává se nám podpory, nikdo nás nechápe a chybí nám silná a hluboká pouta k lidem podobného ducha.  Díky tomu, že jsme se probuzení už narodili, intenzivně si uvědomujeme, že ti druzí spí, a protože nejsme schopni s nimi navázat spojení, cítíme se sami. To však může být způsobeno naším chybným vnímáním, protože my tu nejsme nutně proto, abychom je budili. Jestliže máme ten správný pohled na svůj vlastní stav probuzenosti, můžeme jim poskytnout důvody, proč by se  měli probudit.

Indigové a křišťálové bytosti,  ta starší generace  a nepochybně i ti narození od roku 1990, se narodily probuzené, což znamená, že vědí, že život a existence jsou něčím více než je to, co vnímáme svými fyzickými smysly.   Většina je vysoce intuitivní, empatická a citlivá, což je požehnáním i výzvou.  Požehnáním proto, že vnímají svět mnohem  důkladnějším, osvícenějším a duchovnějším způsobem. Výzvou pak z toho důvodu, že si též uvědomují, kolik lidí na světě spí, kolik lidí je nevědomých a neuvědomují si to.  Indigové a křišťálové bytosti pak mají pocit, že by s tím měly něco udělat, aby ty lidi probudily a změnily svět. Avšak znamená to lidi budit nebo nechat je spát, dokud nebudou připraveni? Kdo rozhodne, kdy je na to ten správný čas?

Některá Indiga  se domnívají, že by měla být hlasitě vyzvánějícím budíkem, jiným vyhovuje být něčím jako knoflík ,,zdřímnutí” na budíku. Někteří křišťáloví čekají, až se svět probudí, než něco podniknou, jiní se ztratí ve svém zoufalství ze světa, jenž potřebuje lásku, ale není jí otevřen.  Výzva, jíž  oni a všichni, kteří jsou probuzení, musí čelit, spočívá v tom,  být jiní, být ztělesněním onoho rozdílu ve světě, jenž potřebuje nejprve vidět novou stezku dříve, než bude ochoten zvážit ji jako alternativu k těm existujícím.   Stav probuzenosti způsobuje, že si uvědomujeme, co je třeba ve světě změnit.  Učíme se pravdě (což nás někdy vede domněnce, že naše  snahy nejsou oceňovány), že lidé se probudí až tehdy, když se cítí připraveni, ne dříve.  Pokud jsme ztělesněním onoho rozdílu mezi spícími a probuzenými, právě to svět probudí k jeho vlastnímu potenciálu.

Je na nás, abychom světu ukázali možnosti, které jsou k dispozici, nikoliv tím, že bychom mu říkali, že spí, nýbrž tím, že ukážeme, jaké je být vzhůru. Jestliže ostatním předvedeme alternativu tak přesvědčivou a o tolik více naplňující než stav spánku, svět se probudí, neboť k tomu bude mít důvod  (což je cosi, co nechápeme, když jsme už probuzení).

To, že jsme se probuzení již narodili, ještě neznamená, že musíme světu sdělovat, že spí, dokud se sám nerozhodne ze své dřímoty vzbudit. Namísto toho to lze vidět jako schopnost, stav mysli, jako porozumění a vlohy k tomu, abychom byli schopni světu ukázat, proč je mnohem více radostné a naplňující, jsme-li probuzení, namísto toho, že bychom spali... a svět se  rozhodne se probudit.

Copyright ©2013 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc.
http://enlighteninglife.com

(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen aktivní odkaz na původní zdroj a tato poznámka - pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)


20 komentářů:

  1. Děkuji za všechno :) děkuji ne subjektu, objektu. Děkuji tomu, co dělá subjekty a objekty viditelnými. Absolutnu, které je vyjádřením všeho. Děkuji
    Vím přesně o čem jsou slova, která jsou napsána v textu. Číst to, co je za slovy, ne slovy samotnými. Slova jsou jen ukazatele k tomu, co je za slovy. Možná to pro někoho vypadá složité, ale je to složité jen pro nevědomou neprobuzenou spící mysl, psyché. Přečteno se slzami v očích :) Váše probuzející se Indigo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojte všici :-)

      přečteno se slzami v očích článek i koment :-)
      ...je "zvláštní" pocit dívat se do tváře rodičům, kteří při kázání, ochočování, domestikaci tj. výchově "to myslí dobře" a přitom bytostně vnímat, cítit, vědět že je tém cvelém "něco nedobře ".... jj a dál-> zprvu to "trpět", časem je pokusit přesvědčit že to nemusí být zcela tak, jak je učili tenkrát ve škole..., jenže to nejde... a poté jen se slzami v očích "rezignovat" pač starýho psa novým kouskům nenaučíš a jen sledovat, jak se v jejich životech ty "věci dějí..." ...i když rodiče mají sami možnost to lehce změnit...

      krásný den všem:-)
      s Láskou
      sv.

      Vymazat
  2. Nevím jestli zrovna já jsem probuzená, indigová a nebo kříšťálová, ale díky tomuto článku cítím, že je konečně někdo, kdo mi rozumí :D teď poslední dobou nějak moc narážim na lidi, kteří mě nechápou a já nechápu je, že stále ještě nevidí věci, které já vidím jako naprosto přirozené a jasné.a děkují za tento článek, jelikož mi to opravdu pomohlo je pochopit a vím že snaha je probudit je zbytečná, když je nevyžádaná :)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za krásný článek. Taky to tak cítím. Nemůžeme za nikoho projít jeho cestu, nemůžeme mu ji dokonce ani ukázat nebo ho po ní vést, protože každá cesta je jiná. Ale můžeme ho inspirovat k tomu, aby hledal své štěstí. Protože to je něco, čeho můžeme dosáhnout, něco, co můžeme prožívat v každém okamžiku svého života. Štěstí není náhoda nebo dárek, je to rozhodnutí a zodpovědnost. Když se člověk každý den svého života snaží být šťastný, uvědomovat si, jak je bohatý, ocenit to, co má, aniž by to musel nejdřív ztratit, radovat se z toho, čím je právě v této chvíli, pak nemůže být nešťastný, protože jsou to naše záměry, co určuje naši cestu a tvoří naši realitu. Když se rozhodnu být šťastná a budu pro to dělat všechno, co je v mých silách, pak zjistím, že šťastná JSEM. Ke štěstí má každý z nás živých v lidském těle spoustu důvodů. Stačí si jen uvědomit, že už to, že žijeme v tomto úžasném světě, je obrovský dar a příležitost a naše největší bohatství.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky, mám tři indigové děti a ty mě neustále popohánějí k práci na sobě a odměňují láskou, ale i zrcadlením... :-) D.

    OdpovědětVymazat
  5. Milé, citlivé. Ďakujem, B

    OdpovědětVymazat
  6. "Díky tomu, že jsme se probuzení už narodili, intenzivně si uvědomujeme, že ti druzí spí, a protože nejsme schopni s nimi navázat spojení, cítíme se sami."...zvlastni kdyz je PROBUZENA, jak se muze citit SAMA, ego se citi samo, ale probuzeny vi, ze je soucasti toho nejvetsiho t.j.DUCHA, ktery je naprosto vsim, tedy urcite ne SAM.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní27. dubna 2013 23:45
      To nic nemění na faktu, že neprobuzený neví, že je neprobuzený a většínou ho nic nenutí k nějaké změně. Hledá chyby všude kolem a na nějaké duchovno, nebo probuzené nevěří a má je za blázny. Takže i když člověk ví, nebo si myslí, že ví, že je probuzen, tak mu to je spíš k tíži. Je to balvan na zádech. A cítit se sám, je naprosto přirozené, protože mezi neprobuzenými i když víme, že jsme jeden celek, tak se těžko žije. Bolí mne to jakým způsobem lidstvo globálně žije, jak se lidé chovají ke zvířatům, přírodě, pralesům, mořím a vlastně k sobě samým a nemohu s tím nic udělat. Někdy i dokonce pochybuji jestli se ještě cítím osamocen. Jestli jsme součástí jednoho celku. Jestli vůbe chci patřit k většině lidí, která touží pouze po pozlátku a necítí ani špetku morální viny. Takže na nějaké EGO bych to nesváděl. Nakonec ego je pouze součástí nás všech a je potřeba se s ním naučit žít. Mít ego je stejně přirozené, jako mít sexuální touhu. Lze s ní spokojeně žít a přesto jí někteří podlehnou a ona pak ovládá je. Pak se to spíš stává problébem. Stejné je to s egem. Jestli existuje mimozemský život a já věřím, že ano. Že obsahuje miliardy různých forem života, tak jsme součástí jednoho největšího ducha všichni. To ovšem neznamená, že se musíme všichni cítit svázaný ze vším. Třeba ze šedivákem, nebo reptiliánem. Tím chci říct, že i když jsme z jednoho celku, tak jsme každý originál a nevíme jakým záměrem jsme tam, kde jsme. Pokuď tedy jde o záměr. A možná na to jednou přijdeme a možná že ne. Takto vypadá můj pohled na věc.Leonardo

      Vymazat
    2. Leonardo, děkuji za lidský komentář.Tvá slova souzní s mou duší.V mimozemský život věřím a někdy mě napadá, že to co je schopen udělat člověk člověku nebo jiné bytosti nejde odpustit.Věřím ale, že se nám vrací vše, co jsme v minulých životech také způsobili jiným bytostem.Věřím že jsme záměrně tam,kde jsme.Každá bytost má svou cestu.Věřím, že se na té cestě někdy potkáme.Jarmila

      Vymazat
    3. Přemýšlím, jak je možné, že lidé jako celek jsou spíš stádo a ne společnost. Kdo nás nutí kácet deštné pralesy - plíce země. Harpunovat stovky velryb a do sítí chytat celé rodiny delfínů, kteří ač si to lidé nechtějí přiznat, jsou podle mne tou nejdokonalejší formou života na planetě a ne my. My jsme pouze tou nejagresivnější. Kdo nás nutí dělat pořád revoluce a zabíjet se navzájem a po pár letech znova a znova. Proč si zněčišťujeme planetu ze všech stran tak, že se tady za chvíli už nebude dát žít? Vždyť to nedává smysl. Jak to, že se lidé nechají ovládat vždy těmi nejhoršími z nich a ještě jim za to tleskají. Proč lidé necítí žádnou vinu za toto co jsem napsal? Já ji tedy cítím a nějak mi už nezbývá důvod k radosti. Ale zase si říkám, že někdo musí být smutný za ně. I když to nepopmůže, tak to určitě neublíží. Tím chci říct, že se snažím tomu všemu porozumět, ale nedaří se mi to. Snad tedy máte pravdu Vy Jarmilo s tou karmou. Snad opravdu neseme batoh svých dřívějších činů. Ale jak k tomu přijdou ty bytosti, které ničíme to tedy nevím. V každém případě Vám Jarmilo děkuji za hezký komentář. Děkuji Leonardo

      Vymazat
  7. Než začne vaše EGO mluvit o tom, jaké máte doma poklady, bylo by dobré si pustit video o astrálním cestovaní, které je níže :o)

    OdpovědětVymazat
  8. To jestli je naše mládež indigová poznáme až podle toho, jestli nás uživí až budeme v důchodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já si svuj duchod jednáct tisíc dotuji z peněz,co jsem na daních nacpal do státu a je to přes milion korun socialistických,čili deset melounu dnešních...a dnešní juvenilové,co rýpají do penzistu mají leda nárok aby se nepřeleželi při své nezaměstnatelnosti...

      Vymazat
  9. Jen tak na okraj : Zásadní otázky

    Muslimové dnes nejsou vůbec šťastní.

    Nejsou šťastni v Gaze.
    Nejsou šťastni v Egyptě.
    Nejsou šťastni v Libyi.
    Nejsou šťastni v Maroku.
    Nejsou šťastni v Íránu.
    Nejsou šťastni v Iráku.
    Nejsou šťastni v Jemenu.
    Nejsou šťastni v Afghánistánu.
    Nejsou šťastni v Pákistánu.
    Nejsou šťastni v Sýrii.
    Nejsou šťastni v Libanonu.

    První otázka: JSOU VŮBEC NĚKDE ŠŤASTNI?

    Ano, jsou šťastni v Austrálii.
    Jsou šťastni ve Velké Británii.
    Jsou šťastni v Kanadě.
    Jsou šťastni v USA.
    Jsou šťastni ve Francii.
    Jsou šťastni v Německu.
    Jsou šťastni v Itálii.
    Jsou šťastni ve Švédsku.
    Jsou šťastni v Dánsku.
    Jsou šťastni v Norsku.
    Ano, jsou šťastni v každé nemuslimské zemi.

    Druhá otázka: A KOHO OBVIŇUJÍ?

    Ne islám.
    Ne své vůdce.
    Ne sebe.

    Obviňují obyvatele všech zemí, ve kterých se cítí šťastni!
    A chtějí ty země změnit, aby byly takové, jako země, ze kterých utekli, protože tam byli nešťastní.

    Závěrečná otázka: dopustíme to ? aby se již nikdy v Evropě nerodily indigové děti ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. závěrečná otázky: pochopil si proč si se narodil na Zemi ??

      Vymazat
    2. Ne, vůbec nechápu, proč jsem se narodila a nechápu co tady dělám.

      Vymazat
    3. To je základní neslušnost odpovídat na otázku otázkou, joudo

      Vymazat
    4. Anonym 20:14 - a to o čom točíš ?
      Tvoj príspevok pôsobí, ako keby si nebol kompletný.
      Hodila by sa nejaká odborná pomoc ...

      Vymazat
    5. Samozřejmě, že ten příspěvek není kompletní, ale kdo si toho všimne ?

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.