7. října 2013

Chvála zahrádky a domácího kyselého zelí

Nyní v době podzimní sklizně nemohu zapomenout vyslovit dík naší zahrádce, která nám od jara dává mnoho radosti. Užili jsme si jí skvěle, i přes trvalou invazi slimáků, která již byla na blogu prodiskutována, a získali mnoho nových zážitků. Díky tomu si nesmírně vážím všech lidí, kteří umějí a jsou ochotni cokoli pěstovat, protože je v tom nejen dřina (pro mě radostná, protože to dělat nemusím), ale i spousta zkušeností, co nevyčtete...

(Fotky jsou skutečně z mé zahrádky, foceno mobilem.)



Příbuzní mi na jaře ke kulatým narozeninám darovali ideální dárek - koňský hnůj, který přivezli obětavě ve vlastní oktávce v igelitových pytlích, nejmíň tři metráky. Byl docela čerstvý, takže pak hodně dlouho museli větrat auto (:-))). Koňský hnůj - sen každého zahrádkáře! Ještě mi zbyly dva pytle na podzim.


Dle "babičkovských rad" jsme se pustili na jaře do výroby hnojiva v podobě rostlinného výluhu - jíchy, hlavně z kopřiv a kostivalu - toho všeho máme nedaleko zahrádky plantáže. Stačí naházet do sudu, zalít vodou, nechat tak 2-3 týdny stát, a celé léto tím pak můžete hnojít. Při kvašení to dost páchne, ale víko to vyřeší. Je to parádní hnojivo, zadarmo, a rostlinky si to velice libují.

První úrodou bylo obrovské množství jahod v červnu. Když jsme přijeli v červnu z dovolené z Itálie, tak jsme se nemohli dočkat a ještě v noci jsme běželi na zahradu a s baterkou je otrhali. Spoustu jsme snědli jen tak, a ty zavařeniny! A domácí jahodová zmrzlina ...

Nesmím zapomenout na angrešt a rybíz, bylo ho fakt hodně, a objevili jsme, že se z něho dají dělat vynikající "pečené čaje" (viz recepty na internetu). Oproti sušeným kupovaným "ovocným čajům", ze kterých pálí žáha, je tohle opravdový ovocný čaj, ze kterého nic nepálí (:-))

V červenci jsme sklidili dost brambor, i když bylo sucho a ručně se to nedalo uzalévat. Asi proto, že byly pohnojeny zmíněným koňským hnojem. Rovněž se mi osvědčilo pěstování brambor v trávě - brambory se naházejí kolem stromu (nebo kamkoli), nejlépe do vrstvy loňské trávy, sena či listí či kombinace, zakryjí se taky trávou, i čerstvou, a postupně se přidává další posekaná tráva. Brambory tím lehce prorostou, nepotřebují zalévat ... Při sklizni pouze odhrabete trávu a posbíráte krásně čisté brambory. Tím větší a tím více, čím větší je vrstva trávy. Více zde, fakt to přesně tak funguje. - Zatím máme domácích brambor dostatek možná až do vánoc, a to je jíme hodně.

(Brambory v seně. Tohle nejsou ty moje, ale vypadaly stejně. Mezi ně se přihazovala posekaná tráva.)



Pak začala dozrávat veškerá ostatní zelenina. Jaká to byla nádhera, při pobytu v zahradní chatce, když člověk může v době jídla oběhnout zahrádku a natrhat čerstvou zeleninku a bylinky a brambůrky, a ihned si z toho uvařit výborné jídlo. Chuť je oproti kupované zelenině nevýslovná. Nepotřebujete na chatě žádné zásoby, stačí jen olej, sůl a ocet (pro mě jablečný), a cukr do čaje. Masožravec by si to asi tolik neužil, ale já úžasně.

Ze všech zelenin se nejlépe dařilo mé nejoblíbenější, zeleným fazolkám všech druhů, zelené, žluté, fialové, keříkové, tyčové ... všechny daly sklizeň nejméně 6x, ani jim nevadilo, když je jednou malé vnučky sklidily "i s větvičkami". Což fazolím, jak se ukázalo, nakonec prospělo a teprve pak pořádně narostly ... Tyčové fazole měly lusky dlouhé víc než 20 cm, a naše holčičky je používaly jako loutky pro divadlo ... Fazolek máme plný mrazák, a pro příští rok musím vymyslet nějakou pevnou konstrukci, po které by se fazole mohly pořádně pnout, silonová síť byla na ně moc tenká a nízká.

Dlouhé fazolky vynikající chuti a kvality (fazol šarlatový). Ukázka z poslední sklizně z minulého týdne (pak už to zmrzlo).

Fazol šarlatový je i dekorativní (tady už jsou červené květy odkvetlé a dělají se lusky, ale bude další generace)



Rajčata se letos chovala divně. Už v červenci jich bylo hodně narostlých do zralé velikosti, ale vůbec nečervenala, přesto, že slunce mimořádně pálilo a byla velká vedra. Velice málo jich dozrálo venku, v září jsme je otrhali zelená na dozrání doma. I okolní zahrádkáři se divili, že jim rajčata nezrajou. Ono to sluneční záření bylo letos asi nějaké jiné, možná nějaký jiný poměr UVA a UVB, někdy to proberu.

Taky byl pokus vypěstovat indiánskou kulturu "tři sestry", která spočívá v tom, že sázíte v jakýchsi "hnízdech": doprostřed kukuřici, až začne růst, tak kolem ní fazole, které se mají pnout po té kukuřici, a kolem toho tykve, které zakryjí půdu, a ta nebude vysychat. Kukuřice odmítla růst podle plánu, takže se pro fazole musely zapíchnout tyče. Pozemní cukety dělaly co mohly. Vcelku se to vydařilo, nejvíc ty zelené fazolky. Kukuřici příští rok vypustím, ale cokoli tykvovitého mezi tyčové fazole se osvědčilo.

Moje "tři sestry":



Mé oblíbené dýně hokkaido byly letos nasázeny kolem stromů, do země obohacené pořádnou dávkou koňského hnoje. Ze začátku to s nimi bylo dost nahnuté, neboť slimáci zničili několikerou sadbu, přes veškerá opatření, až se nakonec přece něco uchytilo, a rozrostlo se bujně nejen po zemi, ale i po stromech a plotech.

Dýně na plotě/stromě a na zemi:




Teď sklízíme jablka, kupodivu oproti loňsku velká a krásná a hodně. Ani by člověk neřekl, že jsou to chemií nedotčená "biojablka". Prospěla jim zřejmě zelenina kolem stromů, pohnojená hnojem a zalévaná. Monilióza byla letos výrazně menší, asi tím, že jsme loňská shnilá jablka odváželi pryč ze zahrádky. Trhat jablka je nádherná práce,  a už jsme jich spoustu odšťavnili doma (Cutler - doporučuji), a většinu asi odvezeme do moštovny, protože na uskladnění nemáme moc místa.

Stará jabloň a topinambury:


Pěkný jabka (listy nic moc):



Ještě se zmíním o mé "technice" na sekání trávy. Jelikož na zahradě není elektřina, tak mám ruční vřetenovou sekačku Husquarna NovoCut, a velice se osvědčuje. Je to možná trochu namáhavější než sekat motorovou sekačkou, ale nesmrdí to, nedělá to kravál. Na místa, kde se nedá projet sekačkou, mám akumulátorový vyžínač Bosch - taky spokojenost.

A ještě důležitá věc: domácí kyselé zelí. Loni jsme ho poprvé naložili do pár sklenic, dle receptu z internetu, a jen se po něm zaprášilo. Letos jsme ho naložili do 8l skleněné nádoby, a ve velkém je ještě mnohem lepší, takže už děláme další várku. Když se do takového zelí pustíte i "jen tak", nemůžete přestat jíst ... To kupované není ani tak dobré, ani snad není vůbec zdravé, jak se píše v článku http://www.receptnazdravi.cz/dobra-rada/kupovane-kysane-zeli-casto-postrada-vitaminy/

Takže, ještě jednou díky, zahrádko, za spoustu nových zážitků! Jsou to všechno obyčejné věci, ale pro mě, celoživotního "intelektuála", je ta práce ve hmotě nová. V mládí na vesnici mě to moc nezajímalo, ale ta zkušenost s hmotou musela zřejmě někdy přijít, a je to fascinující (:-)))

Okatá Zuzana:


Třímetrové topinambury - vhodná opora pro fazole.



Slimák klade vajíčka v díře po "pivní pasti". Zdá se, že i příští rok bude slimáků dostatek.


Moje největší cuketa:


Tady se válím, i když je to nebezpečné místo, padají tam jabka na hlavu (:)))


  



9 komentářů:

  1. Juj, ale krásne, zaslúžila si. Ruža-ruži. B

    OdpovědětVymazat
  2. Také miluji svou zahrádku, protože mi denně přináší spoustu nevšedních zážitků. Každý den v ní něco zvláštního a zajímavého objevím. Tak třeba kdo z vás měl to štěstí vidět dva kopulující čmeláky?:) Já jsem letos to štěstí měla. Přivázala jsem rajče k tyčce takovou chlupatou bavlnkou. Čmelák visel předníma pacičkama na té bavlnce a zespoda s ním byl kopulačně spojený jiný čmelák, o něco menší. Nenechali se nijak rušit mým zvědavým pozorováním a hezky si tam tak spolu viseli na té chlupaté bavlnce.:)
    Pak jsem zachránila placatého lesního brouka, který měl nádherný zelený krunýř. Zjistila jsem později, že každý ten brouk má úplně jinak vybarvený krunýř, každý z nich je originál- tak jako třeba velryby, které vědci poznávají podle kresby ocasu. Brouk mi lezl jak beruška nahoru po prstě a než vzlétl, tak mi upustil na prst své minilejničko, nevděčník jeden!
    Letos jsem také zjistila divnou anomálii týkající se měsíčku lékařského. Sbírala jsem semena, abych měla na příští rok a představte si že u třech květů měsíčku to bylo tak, že z nich vyrůstala nová rostlina přímo z toho uvadlého květu měsíčku! To jsem ještě v životě neviděla.
    Letos mi bohužel zplesnivělo celé víno a přitom vypadalo zkraje tak nadějně! Velké množství hroznů zpočátku slibovalo obrovskou úrodu- ale teď tam visí jen zpráchnivělé bobulky, nad nimiž je i kosák krajně zhnusen. Tak víno se nezdařilo, zato kiwi, to je tedy letos nadúroda! Bohužel ty drobné bobulky kiwi u nás nikdo nejí a tak je musím baštit jenom já sama. Rajčata se skutečně nečervenala ani tady v Praze. Zasadila jsem jedno rajče do kompostéru a vyrostlo na něm neuvěřitelných 60 rajčat. Ovšem nedozrály.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc hezky se to cte, skoro jako pohadka Brouckove. mile i pres ten smutny konec.

      Vymazat
  3. Kysané zelí jsem nedávno koupila z Intersparu a už po otevření smrdělo, že by to normální člověk nejed. A co teprve na druhý den, ačkoliv doporučená spotřeba byla do 24 hodin od otevření... Naštěstí se u nás dá sehnat i domácí nebo bio a to je úplně jiné kafe. Ale stejně si asi naložíme :-) Kvašák zahálí ve sklepě a někdy se začít musí :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahojky, jiz drive jsem neco cetla o UV zareni. A dospela jsem k jednomu velice, ale velice dulezitemu zaveru. Upozornuji, nejsem profik, jsem zena v domacnosti, takze se to budu snazit i po mem vysvetlit. velmi strucne. ZADNY VITAMIN D3 ZE SLUNICKA JIZ DAVNO NEDOSTAVAME!!!!!!!
    Ba naopak , je ,,poziran`` zarenim jinym.
    SLUNICKO ma 3 zakladni druhy zareni: UVA dlouhe vlny, pronikaji pres bryle i ochranne kremy i pres okna. Po nem hnedneme, a je pro nas SKODLIVE (rakovina kuze..) v solariich. a horskych slunickach.Pronika i pres chemodeku.
    UVB- kratke vlny, je blokovan ;;ochranymy kremy``:-))), brylemy, a hlavne je osdrazen zpet do atmosfery diky chemtrails. Je to pro nas ten nejdulezitejsi vitamin na svete D3. Z velke casti je pohlcovan ozonosferou, kdezto uva ne. Jsou i uvb lampy pro lupenkare a jine kozni nemoci. Cena cca 400 eur (nekupto:-)). Neni v solariich.Smula.
    UVC- nejratsi vlny, na zem projde jen minimalni mnozstvi, je taktez skodlive , ikdyz spaluje viry i bakterie.Dukladne profiltrovan ozonosferou.
    Dulezita informace UVA zareni nici UVB zareni. Jinymy slovy- UVA zareni nici vitamin D3. A vsichni jiz snad vime, jak D3 je pro zive tvory dulezity. Proto 90% bilych a 97%cernych lidi trpi nedostatkem vit.D3. Dostatek tohoto vitaminu nas chrani az z 80% pred rakovinou, cukrovkou, depresemy a nevim jeste pred cim jinym. Zkratka
    nam ho ti hajzlove berou a mame pouze skodlive UVA zareni. Pokusim se vyhledat zdroj, kde jsem to cetla, ale s jistotou to psal clovek, ktery se v tomto oboru vyzna.
    prominte za neodborne vyrazy. Krasny vecer preje Mirca



    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koňský hnůj sice nemusí být špatný, ale kůň nedokáže dobře trávit a tak ti po něm vyroste moc plevele a tak moc práce s přetrháváním.

      Vymazat
    2. Tak toto potvrzuju. Na ltetošek pohnojeno koňským hnojem a plno plevele. Vracím se nazpět k jarnímu hnojení kompostem (z většiny posekaná tráva).

      Jinak s těmi rajčaty absolutně pravda, celý měsíc "pere kula jak sviňa" a rajčata jak z hypermarketu - oranžová. A ještě hůře se letos dařilo našim paprikám. Za celou dobu vůbec nezčervenaly a pak je sejmul mráz :-(

      Vymazat
    3. No, taky jsme se divili, že nám mezi bramborama vyrost oves, ale jinak byl plevel v normě (:-)

      Vymazat
  5. Tak ho musíš nechat "vydoutnat" v zapařených překrytých kupách, a pak je to hnojivo "jako víno" :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.