28. dubna 2014

Iva Adamcová: Má člověk svobodnou vůli?

Iva Adamcová, z přednášky Zlín, Rock Café 
16. 11. 2013


Vítám vás, moc jsem se na vás těšila.

Rok a čtvrt uplynul obrovským tempem, a blíží se čas, kdy už vám řeknu úplně všechno. S touto přednáškou zbývá celkem ještě pět přednášek, kdy vám Otec do konce roku přes tuhle schránku dodá to, co jste potřebovali slyšet k přechodu, a co to vůbec znamená. Krok za krokem. Kdybyste chtěli poslouchat přednášky i opakovaně, třeba doma z audií, jsou na adrese dan.hrabalzavináčgmail.com, a Dan vám je velmi rád pošle. Je tam mnohem více informací, a hlavně, můžete je poslouchat opakovaně, protože tady je to opravdu jako s knihou. Když si do ruky vezmete po čase stejnou knihu, tak v ní uvidíte úplně jiné informace, protože za ten čas jste se vyvinuli mnohem dál. Mnohem víc v praxi znáte a víte, a už víte, jak se máte chovat.

Minulý týden mi přišel ze Slovenska velmi krásný dopis, ještě jsem na něj nestačila odpovědět, a tam mi pán říká s údivem, jak je možné, že ty přednášky do konce června tohoto roku byly úplně o něčem jiném než jsou teď. Od září, začalo to Ústím, Opavou, Chrudimí, tam jsou výrazné shody. Vysvětlím vám to, abyste ani vy nebyli udivení, protože když nevíte, co se děje, tak je tam trošku mezera, a nevíte si s tím rady.

Zkuste si představit, že bych vám před dvěma a půl lety řekla, třeba i na těch videích: Buďte obyčejnými lidmi. To by mě nikdo neposlouchal. To by zkrátka nikdo neslyšel, protože byste nevěděli, co to znamená obyčejný člověk a jak se k tomu dopracovat, takové řeči by se vám nechtělo poslouchat. Takže jsem trpělivě musela vysvětlovat mechanický přechod mezi prožitkem člověka, čakrou, to znamená centrem, které ovlivňuje vaše konání a přístup vašeho božství neboli vás, protože jste skutečně bohové, k praxi Krista. To znamená člověka Ježíše, který ukřižoval v pokoře své ego, a to vše nám předvedl. Ano, on to tam všechno nastavil, nesl si svůj symbolický kříž na Golgotu, a snesl bez všech protivenství to, co se dělo.


A i ta poslední večeře – zrovna včera v Arkáně na to byla krásná otázka, tak na to navážu – je známo, že Ježíš věděl, že ta večeře bude poslední, věděl, kdo ho zatratí, kdo se k němu nepřihlásí, kdo ho zaprodá a za kolik. Takže vidíte, že i program Ježíš věděl, a nebál se. Šel do toho, protože váš osud, každého člověka, tak jak je, je zvolený vámi jako Bohem. Jenom na to potom zapomenete a v době, kdy ten osud prožíváte, začnete prosazovat vůli vašeho jména a těla, o kterém si pak v té době myslíte, že jste to vy. Ale to je omyl. Vaše je přesně to, co se děje. Je to vaše vůle a stačí nevytvářet negativní emotivní odpory, abyste se sjednotili se svým Bohem neboli sami se sebou. Proto se to všechno děje.

Tam na té tabuli jsem dnes namalovala spoustu věcí, ale začnu z úplně jiné stránky. Před čtrnácti dny mě kontaktoval jeden velice milý člověk se svojí ženou, který tady ve Zlíně má nakladatelství. Poslal mi velmi zajímavou knihu, kterou napsal docent Miloslav Král. Dostanete ji i zde v prodeji, protože je velmi zajímavá, a to hlavně pro lidi, které máte často nastavené v osudu: člověk, který je ateistou, a potřebuje si na všechno sáhnout, všechno osahat, aby zjistil, že nejde špatnou cestou a nemýlí se. To je pro člověka s velkým egem dost důležitý motiv – nemýlit se, nedělat chybu – on neví, že to nejde, že existuje jenom vývoj. Takže, pro tyhle lidi je to velmi zajímavé. (Pozn. Orgonet: Viz http://orgo-net.blogspot.cz/2013/11/miloslav-kral-buh-dokazatelne-existuje.html)

Tenhle človíček je velmi zajímavý, je to už velmi starý pán, je mu už 84 let, a možná se s ním i někdy setkám, když mi to támhle pan K. umožní, když bude zdráv a bude k tomu čas. Někdy na začátku příštího roku bych byla docela ráda, kdybych si s ním popovídala. Prý byl i velice dojatý, jeho synovec prý snad dokonce poslouchá i moje přednášky, tak mu to volal, a tak byl velmi dojatý.

Oni nám nahoře ukazovali, že věda se od začátku od Boha velmi odchýlila, a že nějaký čas půjde rovně, paralelně, a pak se spojí. Že věda skutečně Boha dokáže. Sama rovnice relativity od Alberta Einsteina je polovinou výpočtu Boha. Druhou polovinu vypočte duše, která se teprve narodí, a přinese vám výpočet přes tu mechanickou stránku, logickou, ale k tomu se my všichni teprve dopracujeme.

Nicméně, takový osud je třeba si zažít. Tento člověk se narodil do hluboce věřící rodiny, hlavně maminka byla velmi věřící. Ale on, protože byl velmi chytrý, zárodek vědce, tak zpočátku toho Boha si nemohl nějak domyslet a vymyslet. Učil na vysoké škole mnoho let, a celou tu svoji práci věnoval tomu, že Bůh neexistuje. Až v roce 68 zažil jednou v noci doma Boha. Dovedete si představit, co to s takovým člověkem udělá, když on sám léta pracuje a dokazuje na věděcké půdě, že neexistuje. Takže to byla první doba, kdy se dostal do psychiatrické léčebny. Navíc samozřejmě taky rodina, která je logická, to zacloumá všemi v tom okolí. Nicméně, dalších dvacet let se snažil na té samé půdě dokazovat, že Bůh je, a tak hledal, pátral. Další vstup do božství se stal až v roce 99, kdy to trvalo asi 9 hodin. Tu knihu nemám ještě dočtenou, ale je to skutečně výborné pro ty, kteří ještě tápou, hlavně přes tu logiku lidství. Protože, Bůh se dá zažít, ale je velice těžké ho „dovymyslet“. To je velice pomalé, ta vědecká cesta. Nicméně, všechny cesty vedou k cíli, neboli k nám samým.

Zaujala mě tam jedna věc, kterou vám musím dneska vysvětlit, a která je velmi zajímavá a krásná. Vysvětlovala jsem na mnohých přednáškách, co to je vlastně pravda. Každý vědec, jak vy víte, se snaží tu pravdu dokazovat. Jenže pravda ve skutečnosti je – teď pozor – vaše duchovní úroveň. Tam, kam jste se dostali. Sčítá veškeré zkušenosti minulých životů, veškeré zkušenosti tohoto života. Zkuste si prohlédnout svůj život, jak jste ho žili teď. Vidíte, že i vaše pravda se mění, podle toho, jak přicházíte do zkušeností a odkládáte je. Takže, ono je to velmi rychlé, a zvlášť v tuto dobu na této planetě.

Nicméně pan doktor – a teď vám to musím ukázat – tam mluví úplný opak toho, co vám říkám já. Přesto má taky pravdu, a já taky pravdu. Přestože mluví opačně, potvrzuje moji pravdu, je to záměrné, a to vám teď musím ukázat. Pan docent tam mluví o tom, že při tom druhém vstupu v roce 1999 se dostal do stavu Boha před Velký třesk. Ještě před tím, než Bůh vydechl. Těch vesmírů je obrovské množství. To je nekonečno. Náš mozek na to není uzpůsobený, abychom to pochopili, je zbytečné o tom diskutovat. Zkrátka, Bůh dýchá. Vytváří světy a mizí. Ty doby mezi výdechem a vdechem jsou obrovsky dlouhé. Tedy, jeho vědomí a bytí se dostalo do stavu Boha ještě před Velkým třeskem. A tam viděl – teď dobře poslouchejte – že máte neomezenou vůli. Já vlastně ale vám říkám opak. Já říkám, že nemáte téměř žádnou vůli. Přesto obojí je pravda.

(Pozn. Orgonet: Zde si dovoluji vložit vlastní illustrační náčrt podle Ivy, tak nějak to vždycky maluje.)



Protože – a teď se dobře dívejte na tenhle obrázek: on se dostal do stavu Boha sem, nahoru. Kde každý z vás, každá ta částečka, si vybere celý svůj vlastní osud ve hmotě. A hmota je vaše tělo, které dostane vaše jméno. Ano, vy jste bohové. Vy nejste lidé. Vy se pouze považujete za lidi, protože stav třetí dimenze je dualitní, to znamená, vy hledáte sami sebe, protože žijete ve světě, kde porovnáváte. Ten svět je takzvaně poznatelný, a vy vidíte, že je dobrý a špatný. To jsou dvě hranice, a mezi tím je hodně bodů, mezi kterými se posunujete, až jednou se všichni dostanete do té hranice, že vše je dobré. To je stav, kdy budete rezonovat s původní vůlí Boha, když přijmete všechno ve svém osudu. Tehdy se sjednotíte.

Nicméně, vezměte si, že já jsem převaděč. Přišla jsem sem z páté dimenze pro vás, a byla jsem hodně prozkoušená, musela jsem být velmi zatížená, proto, abych prokázala a sama o sobě věděla ve svém osudu, co skutečně snesu, a mohla tím učitelem být. Abych po cestě, kdy projdu zpátky k Otci, vás uměla převést. Já jsem si vždycky připadala jako pašerák (:-). To pašeráctví – pamatujete si krásný starý český film Krakonoš a lyžníci, něco takového mě vždycky fascinovalo, já vlastně jsem takovým pašerákem, kdy vás pašuju na druhý břeh. Protože jako lidé skutečně nemáte žádnou vůli. Přesto je to vaše vůle. Já vás totiž převádím ze stavu hmoty neboli vašich hmotných těl, ve kterých je oddělen svět ducha a svět hmoty touto hladinou, která sama mluví a vytváří vaši mysl.

Takže vidíte, že pan docent měl pravdu, nicméně z lidského pohledu pravdu nemá. Přesto mě potvrzuje. Ano, obojí je pravda. A každý z vás má tu svoji pravdu, kterou si tam doleze.

Nicméně dnes přichází čas, kdy mechanicky, přes stav a bránu čtvrté dimenze, to znamená praxí, zastavením odmítacích emocí, se dostanete do stavu 5D, kdy si vzpomenete. Je to nastaveno vývojově dopředu. Tak jako každá buňka vašeho těla má svůj zrod a konec. Ano, vše je vymyšleno, pan docent to viděl dobře, před Velkým třeskem, – vše v okamžiku Velkého třesku už se stalo. Je to vlastně jakoby počítačový program, který jede, je to skutečně matrix. A teď jde o to, aby v prvních třech dimenzích, kde prožíváte velmi dlouhou takzvaně hmotně časovou dobu, jste si odložili pocity hmoty. To je nejtěžší fáze, první tři dimenze v hmotě. A věřte mi, že třetí dimenze, která je ve stavu člověčenství, je tou nejtěžší, protože v té se trpí. Člověk má už i mozek, svou logiku, dostal svůj rozum, kde může pochopit, a s pomocí toho rozumu se potom překlenout do stavu prociťování.

Planeta v této době je v programu ve svém bodu, kdy prošla do takzvaně vibrační fáze 5D. Co to znamená? Zkuste si představit, že budete mít na zdi terč. Doteď jsme se pohybovali ve třetím proužku, ten byl třeba žlutý, a teď najednou, jak se rozpíná vesmír, tak jak se vzdalujeme od toho původního třesku, tak se najednou překleneme přes tenký okraj 3D směrem do jiné barvy proužku. Dejme tomu oranžového. Tenhle jiný proužek má jinou vibraci, a najednou ta planeta je jiná. Ona velmi postoupila. Řekli nám, že planeta zvýšila svoji duchovnost. Ten přechod je velmi těžký, na planetě 5D se lidé budou cítit někde velmi podivně.

Navíc cítíte, že egoismy, které jste dříve dělali - ty dělá samozřejmě každý člověk, buď se bojíte o své drahé, nebo nechcete někoho pustit – ale pozor, ta hmota je iluzivní, vy máte za úkol právě tohle. Takže, jakékoli egoismy dříve nebyly tak rychle postihnutelné, ta karma byla velice zdlouhavá, než došla. Dnes jakýkoliv egoismus, který vytvoříte zevnitř vaším nitrem uvnitř těla neboli planety – vaše tělo je planeta, to jsou prvky tohoto světa – jestliže ta planeta vibruje jinak a vy uvnitř uděláte mnohem nižší prožitkový čin, obrovsky rychle cítíte bolesti, obrovsky rychle přicházejí nemoci. Navíc, ta planeta se sama čistí.

Po vás chci jedno jediné. Abyste skutečně našli obrovskou pokoru, to znamená, žádný odpor.

Abyste mi rozuměli, budu vám vyprávět příběh, který se udál minulý týden. Nikdy mě nestavěli Jehovisti, přesto u nás 21 let jsou dvě paní, se kterými se zdravíme, protože já tam chodím několikrát denně. S tou jednou jsem si sice povídala, ale lidsky. Ona mi povídala: „Prosím vás, vy tady chodíte několikrát denně, kam pořád chodíte?“ Já říkám:“Já chodím na polikliniku pro práci, dělám zuby.“ A pak jsme se domluvily, že jsem její neteři pomohla vybudovat soukromou laborku, byla to moje kolegyně z práce. A teď, po letech, ta paní měla tu druhou paní, kolegyni, ony vždycky chodí ve dvou. Ta druhá paní byla taková usměvavá, dost jsem tam viděla čistotu. A představte si, že se udála taková krásná scénka, kvůli té druhé paní, aby pochopila. Tahle první žena koukla takhle na ty časopisy a říká mi: “Četla jste to vůbec někdy?“ Já říkám: “Ne, děkuju, nechci. Já mám svoji víru, za svoji víru považuji čisté svědomí.“ A ona: “Ale to byste měla! Ta bible je strašně důležitá!“ Já říkám: “Já vím, ale víte, i lidé, kteří čtou bibli, se někdy vůbec nechovají podle ní, a hlavně jí ani nerozumí, ačkoli si to mnozí myslí.“ A teď bylo vidět, jak přišla hladina Satana, ty oči, jak přišly, a říká mi – bylo vidět, jak mě chce chytit: „Vy snad chcete být nemocná a umřít?“ A já říkám: „No jasně!“ Teď bylo zděšení. „Vy chcete umřít?“ „No jasně, přece tady nebudu voplendovat. To je spravedlivé pro všechny. Přijdeme na čas do tohohle těla, odžijeme si osud a umíráme.“ Teď bylo vidět zděšení. Protože první past nevyšla, žejo. A teď říká: „Nojo, ale Ježíš nám slíbil nesmrtelnost! Já chci být nesmrtelná!“ Povídám: „Poslyšte, mně se zdá, že zrovna vy té Bibli nerozumíte. Ježíš je pokora. Ježíš je pokora, protože i on přinesl informace, a byl obrovským převaděčem. Jestliže od téhle hladiny, která je hmotná, vy prokážete pokoru neboli neodporování vůlí člověka, tak jste v tu ránu nesmrtelná.“ A pak povídám: „Poslyšte, Ježíš je ale pokora, a vy tady na tomto světě pokorně musíte přijmout i tu smrt, protože když ji přijmete, tak jste nesmrtelná. Už se nebojíte, nebráníte se, a tím pádem prokážete to, co on přináší.“ A teď pozor: ona nepochopila, ale té druhé, té se rozsvítilo. Bylo vidět, jak se usmívá, jak jí to došlo. A říkám: „A ještě něco. Jestliže vy tohle dvacet let děláte proto, abyste byla nesmrtelná, tak je to egoismus. To je vypočítavost. A to se nepočítá, rozhodně to pokora není.“ Ta žena tak zamyšleně koukala, myslím, že má o čem přemýšlet, nicméně ta druhá pochopila. Vždycky jde o to aby člověk pochopil: Ano, vy tady v hmotném světě musíte přijmout úplně všechno tak jak to leží a běží. A pozor, hlavně na tom světě nesmíte lpět. S tím souvisím i já, to vám pak vysvětlím (:-).

Takže, dívejte se: Bůh se sem do každého člověka vtělí, vidíte to? Je to jedna jediná bytost. I kdyby tady těch panáčků byla miliarda, tak je to jedna jediná bytost. Ze začátku, když je tady ta vrstva silná nad každým člověkem, tak ten člověk je oddělený. Je to taková uzavřená kulička, která si připadá sama v tom velkém světě, a teď proti tomu světu samozřejmě bojuje. Což je iluzí. Vidíte, vytváříte odpory, neboli prosazujete vůli té kuličky, za kterou se považujete. Ale to není pravda. Víte, karma se vytváří právě odporem, který vy uděláte. Takže když se přestanete bránit, neděláte novou karmu. Což se ze začátku bojíte, myslíte si, já se přece musím bránit! Pozor, stav je takový, že máme pouze společného Boha a společnou hladinu oddělenosti. Takže, když budete mít pořád ještě strach o toho jedince v té uzavřené kuličce, tehdy se vám právě díky tomu odporu budou dít ty všechny věci. Ale jakmile se bránit přestanete, nitrem, tak není, co byste se učili. Vy se sjednotíte, a nikdo vám nic neudělá. Tohle je velice těžké pochopit, a může to pochopit jenom člověk, který už má zeslabenou tuhle hladinu nad sebou do určité síly. Protože už vám to mohlo dojít.

Tady nahoře, kde procházíme, v hlavě, na šesté čakře, tady každý z vás má tu sílu hladiny jinou, podle množství prožitků, podle toho, co jste si už odžili za množství životů a zkušeností, a také podle způsobu, jakým se vyvíjíte, jakým jdete. Je to ale velice důležité vědět. Mechanicky jsem vás přišla převést, abych vám vysvětlila stav: že každá čakra je vlastně energetickým centrem a branou, která je spojnicí s vaším původním božstvím. A jestliže vy tu čakru buď neuzavřete odmítnutím, nebo zase až moc neotevřete – to je zase další fanatický extrém – a jdete zlatou střední cestou, ano, v rovině, kde se setkáváte s nejmenším odporem, tehdy vy jako Bohové se nalijete do hmoty vašeho těla a jména. A tehdy jste zdraví. 

(00:29:47)



Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.