6. února 2015

Řecké solidární hnutí - nový model, který funguje

http://www.novarepublika.cz/2015/02/recke-solidarni-hnuti-novy-model-ktery.html
http://www.theguardian.com/world/2015/jan/23/greece-solidarity-movement-cooperatives-syriza

Řecké solidární hnutí – nový model, který funguje

Jon Henley
31. 1. 2015  A2larm
 

Syriza se opírá o vzedmutí občanské společnosti. Občany zřizovaná zdravotní centra, potravinová družstva či střediska právní pomoci nahradila kolabující sociální stát.

"Kdysi, když jsem byla studentkou,“ říká Olga Kesidou uvelebená v poněkud obstarožním křesle v čekárně Solidární kliniky Peristeri, „jsem si představovala, že budu dobrovolnicí. V nějaké africké zemi budu ošetřovat nemocné. Nikdy by mě nenapadlo, že to budu dělat na athénském předměstí.“ 

Země v humanitární krizi 

Jen málokdo v Řecku si před pěti lety dokázal představit, jak moc recese – a škrty – zemi zpustoší: 1,3 milionu lidí, tedy 26 procent pracovní síly, je bez zaměstnání (a většina z nich bez podpory), platy jsou o 38 procent nižší než v roce 2009, penze klesla o 45 procent, hrubý domácí produkt je nižší o čtvrtinu, 18 procent řecké populace trpí hladem, 32 procent se nachází pod hranicí chudoby a 3,1 milionu lidí, tedy 33 procent populace, nemá zdravotní pojištění. 
Spolu s desítkou dalších lékařů, včetně praktického lékaře, pediatra, psychologa, ortopeda, gynekologa, kardiologa a jednoho či dvou zubařů, tráví Kesidou, specialistka na ORL, jeden den v týdnu na rušné, ale přívětivé klinice, vzdálené půl hodiny cesty autem z centra Athén, a ošetřuje pacienty, kteří by si jinak návštěvu lékaře nemohli dovolit. Také její kolegové ze skupiny přijímají ve svých soukromých ordinacích pacienty bez pojištění. „Nemohli jsme to nechat jen tak a dívat se, jak stále více lidí, někdy celé rodiny, ztrácí nárok na veřejnou zdravotní péči,“ říká Kesidou. „Když dnes v Řecku přijdete o práci a jste rok nezaměstnaní, přijdete i o pojištění. Znamená to, že spousta lidí nemá přístup k něčemu, na co by měli mít právo. Pokud bychom s tím nic nedělali, nemohli bychom se na sebe podívat do zrcadla. Jde o solidaritu.“ 

Zdravotní centrum Peristeri je jedním ze čtyřiceti podobných zařízení, která se od konce masových protestů proti škrtům v roce 2011 v Řecku objevily. V okolí Athén se nachází šestnáct takových klinik, které ošetří měsíčně až třicet tisíc pacientů. Lékaři předepisují darované léky (státní dotace na léky byly sníženy o polovinu, takže i pojištění pacienti nyní platí za léky o 70 procent více) a vyšetřují a léčí díky darovanému vybavení (ultrazvuk v Peristeri například pochází od německé dobročinné organizace, dětské očkování pak z Francie). Tyto kliniky jsou součástí většího a otevřeně politického hnutí, které v sobě zahrnuje asi čtyři stovky občanských iniciativ – středisek potravinové pomoci, společných kuchyní, družstev, distribučních sítí, které zprostředkovávají prodej čerstvých potravin mezi spotřebiteli a farmáři, center právní pomoci a vzdělávacích středisek. Tyto iniciativy vznikly v reakci na téměř absolutní kolaps řeckého sociálního státu a jejich počet se za poslední tři roky více než zdvojnásobil. 

Know-how chudoby 

„Víte,“ říká Christos Giovanopoulos v jedné z plakáty polepených kanceláří organizace Solidarita pro všechny, která hnutí poskytuje administrativní a logistickou podporu, „v politice jde v důsledku o příběhy jednotlivých lidí. Má ta rodina co jíst? Má to dítě knížky, které potřebuje do školy? Bude se muset ten či onen pár vystěhovat?“ Řecké solidární hnutí nepomáhá jen lidem v nesnázích, říká dále Giovanopoulos, ale rovněž „s sebou nese trochu jiný pohled na politiku. Jde tu o politikou zespoda, která začíná u skutečných lidských potřeb. Je to kritika v praxi, kritika prázdné, seshora řízené reprezentativní politiky, jak ji provozují naše zavedené politické strany. Je to vlastně zcela nový model. A funguje.“ 

Je zřejmé, že pod vládou Syrizy se tyto iniciativy budou více zinstitucionalizují a v budoucnosti Řecka sehrají svou roli. Když bylo sedmdesát dva poslanců radikálně levicové Syrizy v roce 2012 poprvé zvoleno do parlamentu, odhlasovali si, že 20 procent svého měsíčního platu odevzdají do fondu, který pomůže financovat Solidaritu pro všechny. (Mnoho z nich pomáhá ještě více, někteří například přenechali svůj telefonní účet s voláním zdarma lokálním iniciativám.) Syriza tvrdí, že toto hnutí může být příkladem a základnou pro sociální změnu, kterou chce strana iniciovat. 

Theano Fotiou, členka ústředního výboru Syrizy, balí letáky pro poslední den volební kampaně spolu s asi desítkou velice nadšených mladých dobrovolníků v upravené open space kanceláři ze světlého dřeva, kterou používala, když byla úspěšnou architektkou. „Jedinou skutečnou cestou ven z krize je, že se toho chopí sami lidé,“ říká. „Pokud se na tom nebudou podílet, tak jako země dopadneme špatně. Jedná se o praxi, nikoliv teorii, o novou společenskou ideologii, nové paradigma, jež je opakem starého modelu pasivity, závislosti, konzumu a individualismu. Naše solidární projekty jsou líhní tohoto nového modelu.“ 

Syriza chce zajistit, aby žádná rodina nebyla bez vody či elektřiny (během devíti měsíců roku 2013 bylo 240 tisíc domácností kvůli neplacení odpojeno od elektřiny), aby nikdo nemohl přijít o střechu nad hlavou, aby ty nejnižší penze byly navýšeny. Chce rovněž podniknout kroky k omezení dětské chudoby, která nyní dosahuje 40 procent. Foutiou tvrdí, že tato podstatná část programu vlády Syrizy, již hodlá realizovat hned zpočátku, je inspirována tím, co se strana naučila při svém angažmá v solidárním hnutí. „Hodně jsme se toho naučili díky nápadům, s nimiž lidé přišli,“ říká. „Získali jsme vlastně know-how chudoby. Víme více o skutečných potřebách lidí, o distribuci cenově dostupného jídla, o tom, jak nemrhat věcmi, jako jsou léky. Dozvěděli jsme se mnoho o tom, jak pracovat v zemi, která trpí humanitární krizí a ekonomickým kolapsem. Řecko je chudé a toto know-how je velice důležité.“ 

Vzít život do vlastních rukou 

Prvním impulzem těch mnoha lidí, kteří se v hnutí angažovali, byla chuť pomáhat, většina z nich ale také věří, že hnutí do velké míry přispělo k tomu, aby řecká krize začala být považována za politickou. Flora Toutountzi, pomocnice v domácnosti, Antonis Mavronikolas, balič, a učitel na základní škole Theofilos Moustakas jsou v Egaleu, městečku západně od Athén, členy skupiny, která od maloobchodníků přebírá potraviny zdarma a distribuuje dvakrát do měsíce základní potravinové balíčky (rýži, cukr, trvanlivé mléko, sušené fazole) padesáti místním rodinám. „Jedna šestičlenná rodina celá závisí na babiččině penzi čtyři sta eur měsíčně,“ říká Mavronikolas. „Jiná žila dva měsíce bez přívodu vody. Pomáháme jim, to ano, ale zároveň jsou součástí naší kampaně, pomáhají ostatním. Krize lidi aktivizovala. Nežijí tak izolovaně jako dříve.“ 

Tonia Katerini, další architektka, která v současnosti nemá moc co dělat („Pro architekty dnes není moc práce,“ říká), spolu s dalšími patnácti lidmi vede v centru Athén, ve čtvrti Exarchia, sociální družstvo zaměřené na prodej potravin. Ten byl zahájen před rokem. Nyní družstvo nabízí tři stovky různého zboží – od mouky po pomeranče, od olivového oleje po chléb, od těstovin po sušené byliny. Obchod se rychle rozrostl a členové družstva si nyní vyplácejí hodinovou mzdu tři eura. Jedná se o lokální farmářský trh, který je jedním z asi tak třiceti, které se objevily v Athénách – další stovky jsou rozsety po celém Řecku. Zemědělci tu utrží za svou sklizeň o čtvrtinu více než v supermarketu a zákazníci platí o čtvrtinu méně. Trh se koná jednou měsíčně a skupina má v plánu provozovat i malý obchůdek, který by nabízel stejně kvalitní potraviny přímo od drobných producentů. Devadesát procent zboží, které se tu prodává, se obejde bez „prostředníků“, říká Katerini, a 60 procent z něj je o dost levnější než v supermarketu. Některé zboží pochází z dalších solidárních projektů – mýdlo, například, vyrábí kolektiv deseti nezaměstnaných lidí v Galatsi. 

„Považuji za velice důležité,“ dodává Katerini, „že všechny tyto projekty jen nepomáhají lidem v nouzi, ale zároveň jako by představovaly počátek jiné společnosti. Fungují na základě přímé demokracie, nejsou hierarchické. Lidé vzali své životy do vlastních rukou, využívají svého umu, a tak jsou schopni znovu něco vytvořit.“ 

Boj proti dluhům 

Katerina Knitou v posledních několika letech pomáhala lidem, kterým hrozilo, že přijdou o své domovy. Je součástí skupiny právníků, kteří bojují proti nenáviděné „nouzové dani z nemovitosti“. Knitou se však zabývá problémem opětovného přivlastnění nebo soudního vystěhování, což je hrozba, s níž se potýká asi třetina všech řeckých domácností – buď jsou mezi 320 tisíci rodin, které nezvládají bance splácet hypotéku nebo jiné dluhy, anebo jsou jedněmi z 2,45 milionu Řeků neschopných zaplatit daně, jež na ně byly nedávno uvaleny. 

Knitou je členkou Syrizy – ostatně jako téměř všichni, kdo se v hnutí angažují – a poskytuje zdarma právní konzultace o tom, jak se vyhnout vypovězení hypotéky nebo soudnímu vystěhování. V první polovině minulého roku bylo sedm set domů opětovně přivlastněno či zabaveno bankami kvůli nezaplacené dani nebo dluhům na sociálním pojištění. Knitou se spolu se svými kolegy někdy uchyluje k přímé akci – narušuje plánované aukce zpětně přivlastněných a zabavených domů nebo se jim snaží zabránit. „To vše,“ poznamenává, „pomohlo mnoha lidem jasně si uvědomit nejen situaci, v níž se ocitli, ale také to, co mohou – a musí – udělat. Očekávání jsou vysoká, jenže nová vláda nebude moci splnit vše, co slíbila. Je to tedy na nás, abychom něco změnili. A mám-li být upřímná, zdá se mi to jako dobrý začátek.“ 

Autor je novinář.

Z anglického originálu Greece’s solidarity movement: ‘It’s a whole new model – and it’s working’ publikovaného na serveru The Guardian přeložila Tereza Stejskalová.

6 komentářů:

  1. Myslím si, že nové vedení Řecka se vydalo správným směrem...nutno se odpojit od nefunkčního systému EU a jejich štědrých ,,dotací,, co se musí pak vracet z mnoha % úroky. Držím jim palce.

    OdpovědětVymazat
  2. Jedině přímá demokracie a nepodmíněný základní příjem mohou zlomit moc globálních banksterů. Lidi proboha, nechoďte již nikdy k volbám, voli-či vždy ze sebe dělají jedině akorát naivní voly. Celé volby jsou fraška na entou, protože tam jsou VŽDY zvoleny předem vybrané poslušné loutky od loutkařů za oponou. A pak se vám vždy loutkaři a mainstream ještě pošklebují, jak jste prý hloupí- prý koho jste si zvolili, toho tam máte a prý jste si to zasloužili. Jak směšné, kdyby to všechno nebylo k pláči.

    OdpovědětVymazat
  3. https://www.youtube.com/watch?v=6SyToTQfB-4&feature=em-uploademail

    OdpovědětVymazat
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10801507152-kousek-nebe/214522160550001

    OdpovědětVymazat
  5. otevřená reklama komunistům : ) Mají tam teplo, moře, ale nemají co žrát. Asi by to chtělo vzít do rukou občas nějaké nářadí a vyrazit na pole.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aby tlustli z obilnín a dostali srdečné choroby z rastlinných olejov ?.... RADŠEJ FARMÁRČENIE ako celok.

      Marek & Marek G.

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.