7. června 2009

Sobotní padesátka

Nejde o 50 km pochodu, nýbrž o počet rozdaných TB. Povím zde, jak vypadá takový gifterský výlet. Kdo říká, že orgonit je podezřele snadné řešení, tak nikdy si nikdy neulepil ruce od pryskyřice a neběhal s batohem po horech a dolech. Ale taky nikdy nepozná, jak úžasný zážitek je konfirmace (potvrzení, ověření) účinku... Jednou mě to rozbrečelo, to když původně špinavý rybník byl za tři neděle najednou průzračný... tak úžasný prostředek jako orgonit nám byl svěřen...
Toto řešení je tedy značně namáhavé, ale současně velká psina ... Už dlouho mě nic tak nebavilo jako orgonit. (Navštívená místa moc nejmenuju, chápete proč, i když je to vlastně skoro jedno...)

Takže: v sobotu ráno mám náhle chuť něco podniknout. Vzpomenu si na některé neobdarované oblasti a už plánuju výlet. Tentokrát se mimořádně připravím - vypíšu si na starou obálku čísla silnic, vesnice a města, kterými chci projet (v malých vesnicích se snadno ztratí směr). Ovšem tuším, že to pravděpodobně bude úplně jinak ...

Kouknu se ještě na satelity, co se k nám blíží za mraky. Vypadá to fakt na déšť, žlutá oblačnost je nad námi nahromaděná jako pěna na potoku, a nad Itálií už začali stříkat bílé koláče bouřek a hodlají, jak slibovali, pokračovat nad celou (střední) Evropou. Tlak je patřičně nízký, čili déšť by byl podle pravidel, ale k normálnímu tvoření bouře není důvod, ani z horka, ani frontálních. Nevadí, bouřek se nebojíme. Akorát že v takovém počasí nemůžu počítat pro velmi silnou vrstvu mraků s nápadnými konfirmacemi (vyjasněním či tak), bude to asi menší, ale zase na mě nebudou vidět "kontrolovací" letadla.

Tak sbalím tašku s TB, přihodím ještě tucet pro všechny případy, vezmu svačinu, počkám na zelenou tatvu, kvůli snadnější cestě, svěřím se svým přírodním bytostem (PB) a jedu na to. Jo a důležitá věc: poprvé se mnou jede nový velký Power Wand, takže tuším, že moc nezmoknu.

Cesta mě vede kolem naší jaderky. Tady nic neplánuju, kolem už je rozdáno, ovšem vše v uctivé vzdálenosti. Přece jenom, človek má trému z té mohutnosti a odpovědnosti a jestli ho nechytnou a tak, tak se drží zpátky... No a dneska jedu s čistou hlavou, s vypnutou myslí, práce mě čeká až hodný kus dál. A tu zapracují PB a našeptají mi: Klidně tam zajeď na hlavní parkoviště. Tak to udělám, a paráda: o kousek dál na kopečku pěkný kostel s hřbitovem, energetické místo. Pod budovami ve svahu upravený park a kaskáda tří rybníčků se zlatými rybičkami - příjemné místo. Aha, to jsou ty rybičky, co prý mívají u jaderek, a když plavou břichem nahoru, tak už je skoro na všechno pozdě... Tak si rybičky užijte dárečky.... A jsou tam i další velmi příhodná místa ... prostě bylo jasné, proč mi řekli vzít ten tucet TB navíc. (Blahořečím O., který mě ubezpečil, že hnědé TB nelze najít hledačkou kovu.)

Pak mě PB dovedou (taky mimochodem) ke dvěma objektům, k nimž tuhle celá moje inteligentní mysl nebyla s to najít cestu a musela se spokojit s tím, že jim nadělila opodál do řeky. Což je OK, ale není nad to podívat se férově věži zpříma do očí a požádat o spolupráci... navíc se ukázalo, že to je místo s krásnou vyhlídkou...

Dále byla v plánu cesta kolem řeky a využití všech přístupných míst. To celkem vyšlo, problémem se někde ukázalo, že na přístupných místech jsou rybáři, které naštve, když jim tam lezete a plašíte ryby, natož abyste něco hodili ... Trik: Rybář se dívá na řeku a ne na vás (už si vás prohlíd). Tak hodíte, a pravíte: Jé, viděl jste, to byl ale kapr! :-)))
Jedno podle mapy přístupné místo ukázalo jako sice přístupné, ale na skále asi 100 m nad hladinou ... ten TB se asi rozbil. Ale byl to objev dalšího nádherného místa, s historickým husitským kostelíkem, energetické místo...

(Co do počasí, to se drželo, nad mou hlavou pořád trochu vykukoval kotouč slunce, na skále malinko zamžilo.)

Další přístup k řece mě protáh, cesta nevypadala důvěryhodně pro auto, takže bylo odstaveno předčasně, a ono to bylo jestě dost daleko ... ale povedlo se.

Pak se to trochu zamotalo ve vesnicích, které se napojovaly na síť TB většinou přes své požární rybníčky. Načež se ukázalo, že jsem co by kamenem dohodil od jistého okresního města. Přitom v plánu bylo úplně jiné město. Ale když si mě teda přitáhlo, jedu tam.

V dohledu se totiž ukázala zajímavá rozhledna na vrcholu lesnatého kopce, nepochybně ochotná spolupracovat. Jak se tam dostat? Vím, že k takovým stavbám vedou vždy silnice někdy lepší kvality než D1 (ne tak široké). Problém je na ně přijít. Buď si to doma najdete na earthu, ale pak to netrefíte, nebo na to jdete intuicí, což je skoro nejlepší. A někdy je výhodnější neobjíždět "horský hřbet" a nehledat silnici (může být zahrazená apod), nýbrž provést co nejkratší přímý výstup. Takže mě PB opět nevím jak spletí lesních cest zavedli k jakémusi rekreačnímu středisku, které bylo odzdola vidět. a odkud byl jen kousek přímého výstupu nahoru. V cestě stála sice asi dvoumetrová ohrada, ale měla díru ... ukázalo se, že nejde o rozhlednu, ale střežený objekt za ostnatým drátem. (Silnice tam vedla perfektní.)

Na závěr dne si tedy dáme okresní město. Neznám to tam, ale moje bytosti mě opět zavedly přímo k řece, kolem níž je krásná mnohakilometrová procházka, a skoro všechny střešní/komínové sestavy hned vedle řeky... Během procházky se zahušťovaly mraky, až se tahaly břichem po zemi ... (také novinka: za starých časů se mraky tahaly břichem po zemi až v mnohem vyšších nadmořských výškách) pak se spustil déšť, takové střední/vyšší intenzity. Trval tak 20 min., tím se vše pročistilo a atmosféra tam byla fakt nádherná... (Nahoře burácela "kontrolovací" letadla každou chvilku, musela být hodně nízko, když byla tolik slyšet. Oni dobře vidí/měří, jak jim ty mraky odshora rychle "tají".) (Na satelitu pak bylo vidět, že kolem 16.00 nastříkli vysoký bouřkový koláč nad velkou částí Čech).

To už moje nohy cítily ty kilometry pěšky, celkem určitě 10 - 15 km...
Tak jedu domů. Ještě zbyly nějaké dárky ... tak si mě přitáhla (dříve netušená) vedlejší silnice vedoucí možná po 10 km po břehu vodního toku - ideální pro gifting. Tam sice nebyly věže, ale je třeba/dobré, aby TB v krajině byly propojeny a "viděly na sebe". A řeka roznáší orgon daleko po celé krajině.

Poslední kousek dostala "rozhledna" u hlavní silnice, o které dlouho vím a na kterou se zatím nedostalo ... Tak se divím, jak to přesně vyšlo, ale vlastně se nedivím...

Cestou domů trochu pršelo, trochu se dělalo modré okno...
A hned po příjezdu se ukázala duha - určitě dobré znamení - snad to způsobily moje přírodní bytosti?
Poučení z tohoto doufám vyplývá, ale pro jistotu ho ještě zopakuju. Jakmile člověk chce řešit a perfektně plánovat věci pouhým svým rozumem a snahou, často to nefunguje. Jakmile se odevzdá, nechá věci plynout, vyprázdní mysl a nechá se vést vyšší inteligencí, dokáže mnohem více. Jogíni říkají: Naham karata. Já nejsem konající.

5. června 2009

Sympatické minikřišťály do TB

Přišly mi prima křišťálky do TB z minasgerais, doporučuju! 2 kg za 249,- Kč, 5600 ks, 5 - 10 mm. Do TB stačí jeden, jestli se vám zdají malé, tak dáte více dle vlastní úvahy. Hlaďoučké, žádné drcení ... v tuto chvíli mají prý ještě 5 balení.
http://www.minasgerais.cz/kristal-mini-2-kg-8374.php?sale=1



Taky mám nový křišťál minihroty do HHG, půl kila za 399,-, 800 ks, 5 - 30 mm, http://www.minasgerais.cz/kristal-mini-hroty-500g-5664.php?found=1304650958190187
Taky doporučuju, ale vím, že si mnozí potrpíte na větší kousky...

4. června 2009

Národní zážehové zařízení

Tohle sem tak trochu tématicky nepatří, ale přece: zajímalo mě,, čím vládci světa chtějí opět přispět k blahu obyvatel planety...
(A vlastně to sem patří, protože bydlet v Americe poblíž, vydám se tam určitě s kabelou orgonitu.)
Takže: V Americe právě slavnostně otevřeli nové technické zařízení, které má zkoumat jadernou fúzi (stručně, reakce opačná k jadernému štěpení, která nevytváří jaderný odpad atd., ale čistou energii. Aspoň teoreticky.) S bohulibým původním cílem nalézt čistý zdroj energie pro obyvatelstvo planety. Tohoto extrémně nákladného projektu se ovšem právě zmocnila armáda - cílem projektu je nyní "národní bezpečnost".
Podívejte se na informační krátké video (v češtině) na aktuálně.
http://aktualne.centrum.cz/video/?id=253259
Zařízení se nazývá NIF, jejich oficiální stránky:
https://lasers.llnl.gov/
Celkem podrobné informace o celém projektu na wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/National_Ignition_Facility
Mně se k tomu líbí komentář z Economistu, z něhož vyplývá, že za obrovské peníze bude mít armáda lepší bomby, astrofyzikové si budou moci hrát na supernovy a čistá energie holt musí počkat, až ji vyrobí podobné zařízení ve Francii, tzv. ITER. (Taky zřejmě pěkná kulišárna, společný projekt EU, USA, Ruska, Číny, atd. ... a Koreje, která má dodat hlavní zařízení... spuštění je ale myslím taky v nedohlednu).

Národní zážehové zařízení: Konečně u cíle.
Zařízení na testování nukleárních zbraní začíná pracovat

Economist, 28. 5. 2009

http://www.economist.com/science/displayStory.cfm?story_id=13726730

Co dostanete, když soustředíte 192 laserů na kuličku velikosti zápalkové hlavičky a zmáčknete knoflík „Start“? Odpověď, jak doufají fyzikové v Národním zážehovém zařízení (National Ignition Facility, NIF) v Livermore, Kalifornie, zní: nejsilnější stroj na planetě. NIF, které má dle plánu začít pracovat 29. května, je určeno k vytváření podmínek jako na nebeských tělesech – a také při výbuchu vodíkových bomb. K tomu je potřeba v onom krátkém okamžiku, kdy zařízení pracuje naplno (celkem 3 tisíciny sekundy za rok), aby dostávalo energii 500 triliónů wattů, asi třikrát tolik, co činí průměrná spotřeba elektřiny na celé planetě zemi.

Kuličky, na které je namířena energie, jsou ze zmrzlého vodíku. Cílem je, aby tyto kuličky prošly nukleární fúzí – procesem, který způsobuje, že hvězdy září a vodíkové bomby explodují. I když zdůvodnění existence výstavby zařízení NIF se s léty změnilo (původně se mluvilo o tom, že to bude prototyp elektrárny poháněné fúzí), je to právě její podobnost s bombami, která zachránila projekt od rozpočtového škrtu. Neboť NIF poskytne Americe způsob, jak provádět testy nukleárních zbraní, aniž by se ve skutečnosti testovala nějaká zbraň.

Kdyby byl NIF čistě vědeckým projektem, byl by jistě již zrušen. Dosud stál 4 miliardy dolarů, čtyřikrát tolik, než byl původní odhad, a jeho stavba má asi 5 let zpoždění oproti plánu. Stavba začala v květnu 1997, ale původní design se ukázal nepraktickým a byl poslán zpět projektantům. V r. 2000 Ministerstvo pro energii, které je odpovědné za Lawrencovu státní laboratoř v Livermore, změnilo projekt a revidovalo rozpočet a termíny. A v červenci 2005 Kongres skutečně odhlasoval zastavení stavby zařízení – dal se obměkčit teprve tehdy, když byly nalezeny dodatečné peníze na kompenzaci překročených nákladů, které ohrožovalo penalizací dvě další laboratoře ministerstva pro energii, které braly peníze se stejného hrnce.

Testy, testy

Co nakonec zachránilo NIF před zrušením, to bylo, že jeho podporovatelé přesvědčili politiky, že je životně důležité pro program „kontroly zásob“ amerických jaderných bomb. I když Amerika neratifikovala smlouvu o všeobecném zákazu testů, pozastavila testování nukleárních zbraní v roce 1992. Namísto jaderného vývoje se nyní vědci zabývající se jadernými zbraněmi zapojí do programu, který má zajistit, aby válečné hlavice existující v zemi nadále fungovaly dle očekávání, přestože stárnou. Tato práce používá „subkritické“ testy, které neobsahují plné nukleární výbuchy, a počítačové simulace ukazující, jak by zbraň explodovala. Takové simulace jsou dobré a v pořádku, ale musí být čas od času prověřeny ve skutečnému světě. A tady přichází NIF. Bude, pokud bude pracovat, vytvářet skutečné jaderné exploze, nikoliv podkritické bouchání. Tyto exploze budou příliš malé, aby se počítaly jako nukleární testy ve smyslu smlouvy (kterou se Amerika snaží strpět, i když ji nepodepsala). Výbuchy budou nicméně dost veliké, aby poskytovaly informace užitečné pro vědce v oboru jaderných zbraní.

Každý laser začne jako slabý infračervený paprsek. Ten se rozštěpí do 48 dceřiných paprsků, které projdou zesilovači, které zvýší jejich sílu 20 miliard krát. Každá z dcer je dále štěpena na čtyři a projde opakovaně hlavními zesilovači. Ty zvýší energii paprsku 15 000x a posunou jejich vlnovou délku na ultrafialovou.

Kulička obsahuje kouli z deuteria (těžký vodík, s jádrem sestávajícím se z protonu a neutronu) a tritia (ještě těžší vodík, s jedním protonem a dvěma neutrony), která je zmražena téměř na absolutní nulu. Paprsky by měly stlačit kouli tak rychle, že imploduje, zmáčkne jádra deuteria a tritia dohromady, až překonají své vzájemné odpuzování a spojí se v helium (dva protony a dva neutrony) spolu s jedním neutronem navíc a s teplem. Pokud se vytvoří dostatek tepla, bude to udržovat proces fúze bez laserového vstupu, dokud většina jaderného paliva nebude využita.

Fyzikové doufají, že v příštím roce se NIF stane prvním zařízením, které dosáhne reakce jaderné fúze vyrábějící více energie, než spotřebuje pro zážeh, i když jenom na zlomek sekundy. Skeptikové se domnívají, že zařízení takového výkonu nebude schopné. Vytvoření udržované reakce jaderné fúze, která by mohla vyrábět energii, je cílem dalšího mamutího projektu, International Experimental Thermonuclear Reactor (ITER) v Cadarache ve Francii. Mnoho lidí je skeptických i pokud se týče pravděpodobnosti úspěchu tohoto projektu. Stejně jako NIF zaostává prozatím za plánem. Plné pokusy s testováním jaderné fúze jako zdroje energie jsou pravděpodobně odloženy až na rok 2025.

Pokud NIF skutečně bude fungovat, bomboví vědci budou nadšeni. Astrofyzikové budou také dosti potěšeni. I když dostanou z ročního rozpočtu pouze 200 z 700-1000, budou moci využít svého času u zařízení a simulovat vnitřky obřích planet, hvězd a explodujících supernov tím, že budou měnit složení kuliček, aby odpovídaly tomu, co si myslí o složení těch věcí. Ať už s bombami nebo bez, astronomie se začne měnit z vědy pozorovací na vědu experimentální. Za pouhých 140 miliónů dolarů ročně je přece NIF skvělou nabídkou.

"Nový mrak" Asperatus

Díky čtenáři za upozornění na článek o novém mraku na Novinkách. http://www.novinky.cz/domaci/170414-novy-druh-mraku-vypada-jako-morska-hladina.html

Ten mrak je opravdu nový, o tom nikdo nepochybuje. Akorát že ho nevytvořila příroda, nýbrž klimatické zbraně ...
Je zlý, to ano, protože k jeho vytvoření je třeba spousta DOR čili zhoubné energie.
Ale když se řádně obložíme orgonitem, neublíží nám. Když na něj namíříme power wand, je radost se dívat, jak ubývá...

"Asperatus" můžeme pozorovat u nás velmi často, i když ne vždy v tak nápadně "malebné formě".

Na netu už je mnoho podobných fotek neuvěřitelných mraků, některým říkali dosud "mammatus" od mamma - prs.... (na fotce je pěkně vyvinutý prsatý mammatus z USA ...)

Sami si fotky "asperatu" taky celkem snadno pořídíte, jen se kouknout nahoru, když se začne ve dne "šeřit". Mammatus je asi vzácnější, myslím, že vzniká spíš omylem, když se někde něco přežene - moc chemie či moc vlnění či nějaký nedouk...

Tak jim to doufám nevěříte, že si ten nový mrak vytvořila příroda... Lžou nám, jak můžou. Anebo jsou meteorologové tak vymaštění nebo podplacení nebo co...

Včera byl v televizi Z1 prolhaný "dokument" o bouřkách. Název nevím, ale bylo to o tom, jak vznikají blesky (taky řekli, že se to vlastně neví). Pak o tom, jak "protibouřková letka" chrání před bleskem raketoplán na Floridě. Jak, to moc jasně neřekli, jenom že dávají vědět, když se někde v blízkosti formuje bouřkový mrak. To ale vidí radarem... tak na co ty letadla ve stálé pohotovosti? Pak se přece proflákli: vědec tam řekl něco jako že chemikálie mohou ovlivnit vznik i zánik bouřkových mraků. Takže co vlastně dělají? Ty mraky si chvíli tvoří, aby mohli zkoumat blesky, a pak je rozhánějí, aby nepoškodily raketoplán? Dobrá zábava. Hlavně že to američtí daňoví poplatníci platí...

Léčení rány zapperem a koloidálním stříbrem

Opět o Orgonise Africa. Zprávy o Expedici Paradise George Ritschla nejsou zatím dobré. Všichni čtyři orgonauti jsou již téměř 2 měsíce ve vězení v Tete, Mozambik, pro "podezření ze sabotáže" na přehradě Cahora Bassa. Podmínky ve vězení jsou příšerné. Hledání "důkazů" se stále protahuje. Právník žádá neuvěřitelné sumy.

Frederika, Georgova manželka, prosí o podporu - můžete ji projevit tím, že si objednáte něco z jejich obchodu (dávají teď na vše 10% slevu). Pro inspiraci článek z jejich blogu.

Mimochodem, právě dnes mi od nich došel velký power wand (a pár zapperů pro přátele). Tak zkusím vyslat podpůrnou energii ...


Vyléčení rány zapperem

(Simon)

Zappery jsou dobré nejen k tomu, aby se tělo zbavilo parazitů a bakterií. Nedávno jsem se řízl na levém palci ruky do kotníku až na kost, když jsem řezal dřevo (nikdy neřežte, když jste opravdu unavení ... unavená mysl nedává tolik pozor). Nemám rád působení antibiotik na své tělo a nemám plné zdravotní pojištění, takže kdybych si šel pro stehy a celý normální zdravotní scénář, bylo by to dost drahé (rána podobné velikosti a hloubky na dlani před několika lety potřebovala 3 stehy).


Tak jsem se rozhodl, že se budu léčit sám a dám si velký pozor na infekci. Vymyl jsem ránu koloidálním stříbrem (které jsem si vyrobil připojením nástavce na koloidální stříbro k orgonovému zapperu; stříbro je skutečně antimikrobiální). Pak jsem držel orgonový zapper v ruce blízko rány, a hned jak jsem ho zapnul, cítil jsem pulsující úlevu a zmírnění bolesti.


První den

Tohle je rána první den po říznutí, okraje jsou spojeny, takže není vidět, jak byla hluboká, ale byla opravdu až na kost. Kdykoliv jsem ucítil zrádné teplo a pulsování infekce, ihned jsem držel zapper v ruce. Na festivalu Grahamstone 2007 jsem se řízl do pravého palce trochu níže (na spodním kloubu) a trvalo to věčnost, než se to uzdravilo, a měl jsem infekci, i když jsem užíval zapper podle Huldy Clarkové ... Podle mého názoru orgonitový zapper velice urychlil léčebný proces. Stalo se mi také, že kousnutí od moskyta a pavouka zmizelo za pár minut po použití zapperu.


Třetí den

Zde je velmi lehká lokalizovaná infekce a rána je dost vlhká od obvazu. Umyl jsem ji opět stříbrem.






Šestý den

Trochu rozmazané, ale rána se skutečně spojila i na povrchu, i když je ještě trochu vlhká. Umyl jsem ji opět koloidálním stříbrem a pak jsem ji nechal bez náplasti. Zapper jsem už téměř nepoužíval, protože už mi rána skoro nevadila.





Desátý den

Téměř úplně zahojené, s malým strupem. Myslím, že jizva bude minimální. Žasnul jsem, o kolik bylo toto hojení rychlejší než podobná rána na pravém palci. Přisuzuji to pravidelnému užití orgonového zapperu a umývání stříbrem v raných fázích hojení.

2. června 2009

Letadla a elektromagnetická kompatibilita

Opět Next-up: tentokrát z jejich dokumentace o možných interferencích palubních počítačů s elektronikou pasažérů na palubě.
Může posloužit jako námět k zamyšlení nad aktuálním záhadným zmizením letadla Airbus z Ria do Paříže. Úder blesku?
Jo a mimochodem se divím, že oblast Atlantiku je prohlašována za málo frekventovanou. Letadla, co denně chemtrailsují nad oceánem, mají možná vyšší frekvenci než pražské tramvaje ...

V loňském roce došlo k incidentu v Airbusu australské společnosti Qantas, viz následující článek ze Sydney Morning Herald.

Z incidentu na palubě letadla Qantas jsou obviněny přenosné počítače
Cyril Fussy: 10. 10. 2008

Přenosné počítače by mohly být příčnou incidentů, které se staly na palubě letu Qantas QF72, říkají oficiální úřady.

v Airbusu A330-300 došlo několikrát k prudké změně výšky, v důsledku čehož bylo zraněno několik pasažérů na palubě. Nejdříve se hovořilo o turbulencích, pak o rozmarech palubního počítače. Nyní se bezpečnostní organizace australské dopravy, Transportation Safety Bureau, domnívá, že to mohly být laptopy, které způsobily interference s autopilotním systémem.
Vyšetřovatelé prý zjistili, že k dysfunkčnosti systému kontroly výšky letadla došlo ve chvíli, kdy počítače pasažérů interferovaly s počítači letadla.

Zdá se, že když nám řeknou, abychom vypnuli elektronické přístroje, mají pro to dobré důvody.
Loni v červnu se stal podobný případ, v němž údajně bezdrátová myš způsobila narušení systému navigace letadla společnosti Qantas.

Další komentáře Next-up:

Nehoda je vždy důsledkem spojení prvků: překročení bezpečné hranice imunity elektromagnetické kompatibility následované úplným selháním palubních počítačů letadla je ještě příjemnou variantou.


A330 je lakovanou buňkou a strukturou vystavěnou z aluminia (duralumin Au4g), která funguje jako Faradayovu klec. Ale tato klec také kumuluje veškeré vnitřní emise vysokofrekvenčního vlnění!!! Nemohou být prahy imunity za jistých výjimečných okolností silně překročeny?

Fotka Boeingu 747, který byl při startu zasažen bleskem. Nedošlo k žádným škodám.






1. června 2009

UV záření z úsporných zářivek: nebezpečí pro zrak

Když už se tu psalo o různém škodlivém záření vydávaném úspornými žárovkami, přidáme k tomu ještě varování proti jejich UV záření, které poškozuje zrak. Z komerčních zištných důvodů je tato technologie privilegována vládami mnoha států, přičemž levnější a zdravotně nezávadná technologie LED je opomíjena. Naštěstí si zatím můžeme vybrat, čím si doma budeme svítit.

Kompaktní zářivky a věkem podmíněná makulární degenerace
Zářivky a děti: zdravotní varování

Next-up 1. 6. 2009

VPMD (Věkem podmíněná makulární degenerace, viz česky o ní http://zdravi.doktorka.cz/makularni-degenerace-sitnice--hrozba-pro-vase-oci/) spojená s věkem je progresivní patologií, je bezbolestná a postihuje žlutou skvrnu - makulu umístěnou na sítnici v zadní části oka. Žlutá skvrna je místem nejostřejšího vidění. Degenerací ztratí postižené osoby ostré vidění (nemožnost čtení, sledování televize, řízení auta), obvykle zůstává periferické vidění. Tato nemoc se stává epidemií od doby, kdy se začaly všeobecně používat fluorescenční zářivky. Postiženy jsou již i děti.
Ve vědecké literatuře je tato patologie známa jako senilní makulární degenerace. Dosud byla přímo spjata zejména s věkem, s dědičnými genetickými mutacemi či variantami, ale nyní je zjišťován její raný výskyt u dětí a dospívajících, takže je spojena i s jinými faktory životního prostředí. (anglicky http://www.ahaf.org/macular/)

Základní informace o VPDM

Mechanismus VPDM byl popsán jako akumulace odpadních látek buněčných zbytků v sítnici, které vedou ke špatné funkci a později ke smrti pigmentového epitelu sítnice i v ní uložených fotoreceptorů. Akumulace těchto odpadních látek a zbytků probíhá v průběhu celého života. Během posledních let v USA počet postižených touto nemocí doslova explodoval.
Dr. Timothy Johnson, vydavatel lékařského časopisu ABC News, prohlašuje: „Tato hrozná nemoc postihuje dnes asi 13 milónů Američanů, více než všechny ostatní oční nemoci dohromady. Nyní má každá třetí starší osoba degeneraci a odborníci předpovídají obrovskou vlnu nárůstu až na 30 miliónů osob, které budou muset čelit slepotě.
Přes tato čísla vědci oficiálně nevědí, co vyvolává toto zvýšení, ale i když existují silná podezření, příčině, původu a léčení je věnováno málo studia.“ Dr. David Steftel dodává: „Mezi 55 a 64 lety má celkem 14% lidí degeneraci sítnice a u starších číslo dosahuje 19%. Stojíme na prahu nové epidemie 21. století.
Celek statistických údajů je k dispozici na webových stránkách Národního očního institutu a Národní lékařské knihovny s datem 5. 11. 2007: . http://www.ahaf.org/macular/
Statistika konstatovala stabilitu výskytu u padesátiletých až do r. 1960, pak má postup degenerace silnou zrychlující tendenci.
V prohlášení specializovaného editora Henry Grunwalda se předpokládá, že „toto postupné snižování věku počátku degenerace sítnice odpovídá postupnému zvyšování expozice fluorescenčnímu světlu, jemuž bylo množství současníků vystaveno v průběhu dětství v učebnách, v nemocnicích, obchodech, a stále více míst mění typ osvětlení na fluorescenční úsporné zářivky za účelem šetření energií.

Proč světlo zářivek působí či prohlubuje škody?

Když v průběhu 60. let začaly být v průmyslu široce užívány lasery i jiné zdroje intenzívního světla, jako svářečky, vyvolalo to obavy o zdravotní účinky na oči pracovníků. Vědci, kteří jsou závislí na státních zdravotních úřadech začali studovat tento typ poškození na zvířatech, která vystavovali světla různé intenzity, trvání a vlnové délky.
V r. 1974 varoval americký úřad pro bezpečnost a zdraví před ozářením vlnovou délkou mezi 425 a 450 nanometry, protože způsobovala nejvíce poškození na očích pokusných zvířat a také u lidských obětí nadměrného vystavení ostrému světlu.
O 20 let později se riziko ztotožnilo s popisech tzv. fotochemické léze v následujícím článku: „Teprve až během posledních let se objasnily mechanismy fotochemického poškození následkem vystavení sítnice vlnovým délkám kratším než ve viditelném spektru, tj. fialovým a modrým. Před uzavřením pokusů na zvířatech v té době (Ham, Mueller a Sliney, 1976) se věřilo, že poškození je možné pouze mechanismy termického poranění. Avšak nyní je konečně prokázáno, že intenzívní vystavení krátkovlnnému světelnému záření (poté označenému jako „modré světlo“) může způsobit nezvratné změny na sítnici.“
Vztah množství a doby expozice (v joulech na čtvereční centimetr) je základem výpočtu prahu poškození. Tato charakteristika „fotochemického poranění“ se nazývá mechanismem reciprocity a umožňuje rozlišit následky zvané termická popálení vedením tepla, kde je třeba vystavení v době několika sekund, aby vyvolalo koagulaci na sítnici, jinak okolní tkáně odvedou teplo mimo oblast sítnice.
U pokusných zvířat byly stanoveny pro vážná poranění stejné prahy pro rohovku i sítnici jako u lidského oka na základě údajů o nehodách. Bezpečnostní limity vystavení UV paprskům jsou založeny na těchto poznatcích. Jako všechny poškozující fotochemické mechanismy je třeba studovat působení různých vlnových délek spektra, které vyvolávají fotobiologické a fotochemické efekty. Vlnové délky nejvíce zasahující žlutou skvrnu jsou od 425 do 450 nm, vrchol kolem 440 nm. Nelze je zaměňovat s ultrafialovým zářením v kratších vlnových délkách, o nichž se mnoho lidí domnívá, že pouze ono může poškodit oči.
Lampy zvané fluorescenční vydávají svou nejintenzívnější energii ve vlnové délce 435,8 nm, což odpovídá přesně maximálnímu nebezpečí pro poranění oční sítnice. Energetická emise na této vlnové délce se lehce mění podle typů zářivek, podle Kelvinova stupně, který určuje obchodní název jako „denní světlo“ apod.

Princip emisí

Škodlivé emise nezávisí na tvaru kompaktní zářivky, ať se jedná o rovné trubičky či spirály, které obsahují směs jemných par rtuti a některé vzácné plyny. Po kontaktu s kovem umístěným vzadu v tělese zářivky elektronicky vytvořená elektromagnetická pole urychlují a zvyšují energii iontů. Když tyto rychlé ionty narazí na atomy rtuti, absorbují a vydávají vysoké energie, proud fotonů, zejména ve dvou vlnových délkách ultrafialových, které odpovídají úrovním energie elektronů kolem jádra atomu rtuti.
Aby tyto fotony byly přeměněny ve vlnovou délku viditelného světla, vnitřek tuby je pokryt vrstvou fosforu. Je to právě excitace bombardování atomů rtuti uvnitř tuby, která nabírá sílu a dává vizuálně to, co je uživateli nazýváno zpoždění osvětlení při rozsvícení zářivky.
Zdravotní varování: Děti a zářivkové osvětlení
Při narození jsou oči velmi citlivé na všechny vlnové délky spektra. Je to doba, kdy dochází ke žloutnutí čočky, která bude do určité míry chránit oko před poškozením většinou vlnových délek spektra. Tato ochrana pochází z fialové a modré barvy spektra, která vyvolává oxidaci postupnými chemickými reakcemi. Čočka žloutne, tak jako například lakovaný materiál, který je vystaven slunci (UV), nabývá pomalu žluté barvy ze stejného důvodu.
Problémem nyní je, že politikové nyní rozhodují o povinném zavedení úsporných zářivek. Přirozený proces žloutnutí, který dříve trval více než deset let, bude brutálně konfrontován s novým zcela umělým prostředím, mimo veškeré normy, s nemožností adaptace sítnice na nové masívní typy spektrálních emisí.
Pro srovnání je zde podobnost se zavedením umělého znečištění vyzařování vysokých mikrovlnných frekvencí do životního prostředí pro endokrinní funkce.
Následkem toho nebude již existovat toto velmi pomalé žloutnutí, které poskytovalo účinnou ochranu od konce dospívání či počátku 20 let věku, a nebude prakticky žádná ochrana proti škodlivému modrofialovému záření kompaktních lamp, které budou bez zábrany ozařovat sítnici dětí.
Filtrující prostředky zvané mechanické, umístěné na tubách, neposkytují dostatečnou záruku blokování vlnových délek škodlivých zejména pro děti.
Je třeba také vědět, že právě v tomto období se uskutečňuje zhoršování schopnosti regenerace fotoreceptorů sítnice, které jsou základem dobrého vidění v pozdním věku. Úpadek této schopnosti obnovy je často spojen s nahromaděním zbytků poškozených fotoreceptorů, což je jedním z faktorů VPMD. Zrychlení této akumulace je přímo spojeno s množstvím parazitního světla, které dosahuje na sítnici, a se všeobecným zavedením zářivek do domácího prostředí bude vztah množství/trvání maximální. Současná skutečnost se tedy může pouze prohlubovat, jinak řečeno, stále větší množství lidí bude postiženo makulární degenerací, což se bude zhoršovat se všeobecným zavedením kompaktních fluorescenčních žárovek mimo rámec průmyslového použití.
Je třeba rychlého řešení, neboť situace se neřeší, např. v USA ohledně náhlé epidemie očních poškození u předčasně narozených a novorozenců zvané retinopatie předčasně narozených: vývoj očních cév sítnice není normální, růst je „neharmonický“, což může vést k oddělení sítnice, která je v tomto stádiu křehká jako vlhký absorpční papír.
Podobný zvýšený výskyt se objevil jako následek nekontrolovaného zavedení průmyslových zářivek v Evropě a jinde v 50. letech.
Naprosto zřetelně technologie úsporných fluorescenčních žárovek není cestou, kterou bychom se měli ubírat, pokud jde o osvětlení v naší blízkosti a doma. Při pokroku, který byl uskutečněn v technologii LED, bychom se jí měli zcela jistě zabývat jako seriózní alternativou pro skutečnou úsporu energie, a to i proto, že spotřeba energie je 5x nižší než u fluorescenčních zářivek. (Viz srovnání v dokumentu Next-up http://next-up.org/images/LFC_LED_Tableau_Comparatif_2009.jpg)
Bohužel technologický vývoj je často rychlejší než medicínské poznatky a zkoumání. Medicína tyto choroby často automaticky připisovala zejména genetickým příčinám a diskreditovala ty, kteří varovali, a označovala je za vulgarizátory a pseudovědce.
Pokud dosud nebyl vytvořen striktně vědecký důkaz, v každém případě existují důkazy, že vystavení světlu fluorescenčních kompaktních lamp poškozuje sítnici a může vyvolat předčasnou makulární degeneraci nejen u mládeže, ale přispívá k dlouhodobému poškození celé populace (slepota).
Politika zaměřená na úspory, navíc zřetelně komerční, prosazující fluorescenční zářivky oproti LED, nenahradí v žádném případě zdravotní politiku. Navíc si tyto zářivky naprosto nezasluhují označení jako ekologický výrobek.
Je třeba konstatovat, že namísto aby chránily zdraví a životní prostředí, tyto zářivky urychlují jeho poškozování, což je vrchol!

Všimněte si ještě, na čí straně stojí Greenpeace: chtějí zákaz tradičních žárovek.
Jak už dávno víme, mocní světa si je platí, aby naoko dělali problémy a tím zdiskreditovali hlasy nesouhlasu s vládními zištnými záměry.
..
Anebo přímo s pomocí lživých "ekologických" argumentů podporovali jejich zájmy, jako zde...