Nejsou to uprchlíci, je to invaze, kterou někdo řídí

Plukovník Skácel, účastník armádních misí
Jsou to vetřelci, žádní uprchlíci! Je to invaze, kterou někdo řídí, aby nás zničil.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Plukovnik-Skacel-ucastnik-armadnich-misi-Jsou-to-vetrelci-zadni-uprchlici-Je-to-invaze-kterou-nekdo-ridi-aby-nas-znicil-Nedojima-me-ze-se-utopili-379943

Uprchlíci? „Ne. Jsou to někým řízení vetřelci!“ Jako řízenou likvidaci evropské konkurenceschopnosti vnímá migrační krizi vedoucí projektu Péče o válečné veterány, účastník misí OSN v bývalé Jugoslávii a Kurdistánu plukovník Pavel Skácel: „Ti, kteří hovoří o potřebnosti multikulturalismu, jsou buď pod fetem, nebo naprosto neví, o čem mluví.“ V rozhovoru pro ParlamentniListy.cz popsal Skácel osobní zkušenosti z muslimských zemí a vzkázal: „Náš národ není druhá liga.“

Některé státy osmadvacítky vidí přerozdělování uprchlíků jako jediné řešení krize, další zase argumentují, že v případě schválení kvót se do Evropy pohrnou miliony běženců, Rakousko přestalo udělovat azyl… Co si myslíte o povinných kvótách? O žádných kvótách bych raději vůbec nehovořil. Množství uprchlíků je bezbřehé a doplatili bychom na naši pseudohumanitu, kterou se snažíme propagovat. Podle fotografií, které sem tam problesknou, nenazývám tyto lidi uprchlíky ale vetřelci. Uprchlík nemá u sebe počítač nebo tablet, nestěžuje si v ubytovacím zařízení, že mu chybí wifi, že se nudí, nechce, aby mu někdo zajišťoval úklid. Jsou to vetřelci a mezi nimi bude i celá řada lidí, které někdo velmi dobře zaplatil. Vůbec to, že se dostali na loď, stálo zcela jistě dost peněz. Nejsou to uprchlíci, jde o invazi. Přicházejí mladí kluci. To je časovaná tikající bomba v každém státě zvlášť. Oni se nebudou snažit včlenit mezi nás, naučit se jazyk, budou se sdružovat a vykládat, co je všechno u nás špatně a co je potřeba změnit.

Když hovoříte o tom, že migrace může být „zaplacená“, domníváte se, že někdo přesuny promyšleně řídí a organizuje?
Nějaký prediktor evidentně ví, co dělá, a chce dosáhnout toho, aby Evropa nebyla tak konkurenceschopná, jako je dnes. Na otázku, o čem mluvím, ať si odpoví každý sám, kdo tento rozhovor čte, vaši čtenáři jsou dost chytří. Irák byl kdysi hradbou proti snahám šíitů proniknout a ovlivňovat dění, řekněme, ve zbytku světa. Pamatuji si, že i ten chudák zavražděný Kaddáfí byl určitou hradbou na severu Afriky. Přes Libyi bylo těžké putovat a organizovat tam nějaké převaděčské gangy.

Zdá se mi, že lidé, kteří hovoří o potřebnosti multikulturalismu, jsou buď pod fetem, nebo naprosto neví, o čem mluví. Nikdo z nich na místech, odkud tito lidé přicházejí, nebyl. Popíši vám jednu zkušenost. Pamatuji si naprosto přesně, jak jsem byl v roce 1995 v kurdské vesnici. Seděli jsme, družně povídali, tedy podle toho, co nám hadží dovolil. Jídlo a také celou debatu totiž ovlivňoval člověk, který kdysi byl v Mekce, a tím dostal nezadatelné právo do všeho mluvit. Padla tenkrát otázka: „Víte, kde je Dubí?“ A následovalo vysvětlení: „Tam je vlaková zastávka, ze které se nejlépe a nejsnáze dá přejít do Německa.“ Už tohle vystihuje, že exodus byl plánovaný dříve. Ti lidé ho plánovali a byli o něm cíleně informováni. Někdo jim informace přinesl. My, teď, když nazrála doba, exodu čelíme.

Objevují se obavy ze zničení evropské myšlenky, poštvání lidí proti EU. Hrozí v důsledku aktuální situace to, že by se náš život i kultura výrazně do budoucna pozměnily?
Bezpečně. Kulturní identita s námi roste od okamžiku, kdy jsme začali hrát kuličky. Oni kuličky nehráli, museli se rvát každý den o chléb vezdejší. Člověk v určitém prostředí vyrůstá, a to ho ovlivňuje. Trvám na tom, že jsou to někým řízení vetřelci. Ať mi tuhle myšlenku někdo vyvrátí, rád se nechám poučit.

My se na vše díváme z našich veledůležitých výšin a dálav našeho pseudozápadního myšlení. Tam to ale nefunguje. Představte si, že jdete pětkrát denně do mešity, kde je vám vtloukáno pořád to samé: „Jdi! To je země, která nám jednou bude patřit. Je to země pro nás přijatelná a kde žijí dostatečně hloupí lidé, kteří nám vyhoví.“ Mimochodem, když nepřijdete do mešity alespoň jednou nebo dvakrát denně, prohlásí vás za špatného muslima. Pokud někdo v zeměpisných šířkách, o kterých mluvíme, rozšíří, že jste špatný muslim, nikdo k vám nepřijde na návštěvu, nikdo vás nepozve, nikdo nezaměstná nebo se nenechá u vás zaměstnat a budete zcela sociálně vyloučení. Ostatní s vámi kontakt nenaváží, protože by dostali stejnou nálepku. Takto to funguje. Pochopil jsem, že není úniku. Pozor, islám není křesťanství, oni do mešity chodit musí! Samostatné myšlení lidí se tímto eliminuje, imám vše řekne, vše vysvětlí, žádná evangelia tady neplatí, hlavní je výklad toho, kdo vede bohoslužbu.

Předpokládám, že vycházíte ze zkušenosti z misí nebo se věnujete více situaci v muslimském světě.

Nevycházím pouze z toho, co jsem zažil na misích. Každoročně se do míst, o kterých mluvím, snažím vrátit. Například Bosna a Hercegovina podle mě začíná prorůstat radikálními postoji. Přišli tam lidé, kteří ovládají pouze islám. Podle mého názoru se schyluje i k oddělené výuce děvčat a kluků. To, co se děje, je velmi promyšlené, a každý, kdo chce situaci správně pochopit, ji musí pečlivě a dlouhodobě studovat. Bohužel Evropa nemá osobnosti, které by dokázaly situaci vyhodnotit. Ohrožení opravdu vyžaduje lidi, kteří chtějí sledovat zájmy Evropy, jenže politici uvažují jen o vlastních výhodách.

Italský premiér Matteo Renzi vysvětlil, že když se EU na přerozdělení běženců nedohodne, začne jim jeho země vydávat dočasná víza, která jim umožní cestovat do dalších států schengenského prostoru, tedy i do České republiky. Jak tuhle výhrůžku vnímáte?

Pokud by se situace vyvíjela takto, nebyla by to v první fázi špatná varianta, protože běženci by šli spíš do Německa. Do budoucna ale vývoj nepřinese nic dobrého. Opět přidám vlastní zkušenost. Často jezdím do Teplic a tam existuje určitá komunita. Chovají se naprosto sebevědomě. Pokud bych přišel do cizí země, myslím, že by mi pokora nechyběla. Jenže oni byli zvyklí poslouchat náčelníka kmene, který vydal befel k postupnému obsazení Evropy a tento hlas oni poslouchají. Neposlušní Češi, Slováci nebo rebelující Poláci takovému přístupu nikdy neporozumí.

Co říkáte argumentům, že lidé utíkají před válečnými konflikty, a proto bychom jim měli pomoci? Co tedy alespoň částečná selekce?

Ne. Souhlasím s tím a jsem sám ochoten přispět na to, aby se toky zbraní, které jdou do všech problémových oblastí zastavily nebo zmírnily. Souhlasím s tím, aby se lidem pomohlo přímo v místě bydliště, řekněme výstavbou škol, osvětou nebo kopáním studní a bojem proti malárii. Může vzniknout transparentní fond a klidně na něj budu přispívat. Ať se zastaví válka v Sýrii, Eritreji, ať se zkoumá a potrestá ten, kdo ji vyvolal! Na to páky máme a vojenské prostředky také. Ale nechat vydělávat někoho na lidech, kteří se přepravují přes moře, dávat do novin srdceryvné, podle mě idiotské články, o tom, kolik se jich utopilo… Vůbec mě to nedojímá. Ti lidé věděli, do čeho jdou. Exodus je někým řízen.

Co když uzavřeme hranice, postavíme armádu, rozpadne se Evropská unie, protože jablkem sváru nebo poslední kapkou se stane právě názorová neshoda v souvislosti s příjímáním uprchlíků? Tímto tahem se zbavíme sounáležitosti, nepočítám případné ekonomické následky. Bylo by reálné žít takto v podstatě v izolaci?
To je těžká otázka. Myslím si, že Evropská unie se rozpadne sama o sobě. Na lodi Evropa chybí chytrý kormidelník, který by útesy doby dokázal bez ztráty pádel a plachet obeplout. Vytvořilo se soustátí, neodvolatelné orgány, oni diskutují o věcech jen jako, nesestoupí na matičku zem, aby si poslechli názory lidí, na to nemají čas. Moment nařízené imigrace k rozpadu Evropské unie jistě může výraznou měrou přispět. Jak narostou problémy, povede to k sociálnímu pnutí. Myslím, že se to projeví u voleb. Pevně věřím, že v Itálii určitě. Lidé se budou muset zajímat o to, koho volit. Evropská unie je ve velkém nebezpečí, ale lidé, kteří jsou v jejím čele, si to vůbec neuvědomují. Je mi daleko sympatičtější náš pan prezident, který nepopulisticky říká to, co si lidé myslí.

Jak si ale situaci představit dál? Bude u nás přibývat uprchlíků, přibude sociální pnutí, budou hrozit občanské války a budeme doufat, že nás zachrání nějaká nová politická garnitura? Pak se můžeme dočkat také extrémistů, kteří jediní budou umět chytit situaci pevně do ruky?
Neřekl bych, že extrémistů. Věřím tomu, že i politici ve vládnoucích stranách budou muset časem pochopit, že je třeba zvednout hlas a přestat přikyvovat stejně jako politici v Bruselu. Občanská válka je nejhrůznější konflikt, který může existovat, říkejme případné situaci raději nepokoje ve velkoměstech. Musím přiznat, že se mi tato slova až špatně vůbec vyslovují… Musí dojít k tomu, že opravdoví odborníci situaci vyhodnotí a opravdoví poradci poradí, jak situaci řešit. Způsob řešení je podle mého názoru jediný, a to vzkázat imigrantům: „Zůstaňte tam, kde jste! Jestli chcete, přijeďte na návštěvu, poradíme, případně přispějeme na řešení problémů u vás.“ Jinou alternativu nevidím.

Plukovník Skácel ještě jednou
Jsou to vykrmení vetřelci a jdou jako předvoj.
Jak by mohlo Rusko zničit USA?
„O vykrmeném běženci mohu říci, že nejde o uprchlíka, ale o vetřelce,“ trvá na svém účastník misí OSN v bývalé Jugoslávii a Kurdistánu, vedoucí projektu Péče o válečné veterány plukovník Pavel Skácel. Kritikům svých názorů v dalším rozhovoru pro ParlamentníListy.cz doporučil, ať si prohlédnou trpící v Kurdistánu. Zároveň navrhuje utnout informační toky o uřezaných hlavách a zasáhnout tvrdou rukou vůči radikálům. Vysvětlil, co je „Lipanský syndrom“ a jak rychle jsou Rusové schopní zničit Spojené státy.


Po minulém rozhovoru, ve kterém jste mimo jiné zmínil, že uprchlíky chápete spíš jako „vetřelce“ a migraci jako řízenou zvenčí, následovala řada reakcí. Mimo jiné, že „jde o fašismus z úst paranoidního blázna“. Co si o tom myslíte?
To jsou nálepky. I bolševici je rádi dávali. Kdysi jsem měl politruka, který, když se trochu napil, vyprávěl studentům, jak odzbrojoval německé vojáky kolíčkem na prádlo. Například tento člověk mi dával nálepky, že jsem levý Trockista nebo anarchosyndikalista a ani nevěděl, co to je. Existuje řada lidí, kteří mají tendenci teoretizovat. Mám kamaráda, který takové situace označuje jako „chytání hadů cizíma rukama“. Co tím chci říci? Pokud chceme hovořit o demokracii, můžeme zmiňovat názory a hledat řešení, ale od některých kritiků návrhy na řešení nevidím. Ať si tito lidé zajedou do Kurdistánu, podívají se na to, jak vypadá běženec, seznámí se s prostředím táborů, kde ve stanech žijí desítky tisíc uprchlých Kurdů. Vím, jak vypadá skutečný uprchlík. Takže mohu o vykrmeném běženci říci, že nejde o uprchlíka, ale o vetřelce.

Připravuje se další evropský summit, kde se budou řešit kvóty. Premiéři zemí visegrádské čtyřky s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem při jednání v Bratislavě odmítli přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie na základě kvót. Jak vnímáte aktuální situaci?
Zvedl se hlas proti nejen u nás. Němci, Finové, Norové, Švédové vědí, že lidi, které v dobré víře přijali, za to nejen, že vůbec vděční nejsou, ale situaci spíš využívají ve svůj prospěch a prospěch těch, kteří mají přijít. Německo by si mělo uvědomit, že se stalo zemí zaslíbenou, kam je směrována většina běženců. A opět připomínám, že je jen těžko napadlo v osamění za dlouhých zimních večerů, aby se vypravili do Německa. Jsou směrováni, mají informace o azylové politice, vědí, že tam žijí silné komunity jejich pobratimů, kteří už s ohledem na islám mají povinnost se o ně postarat. Nespoléhají pouze na německý sociální systém, ale také vědí, že muslimové mají povinnost pomáhat potřebným.

Evropská unie se musí začít zabývat i příčinami a tou je, že někdo rozbil fungující státy. A tak se opět ptám, komu poslouží oslabená Evropa, kterou oslabí statisíce lidí, kteří budou zatěžovat sociální, vzdělávací systém a policejní aparát? Budou sem infiltrováni i lidé, kteří to s Evropou vůbec nemyslí dobře, a které jako předvoj pošle umělý chalífát přinejmenším i proto, aby od sebe odlákával pozornost.

Někteří komentátoři zmiňují, že právě odmítání uprchlíků je projev xenofobie. Je jistá část veřejnosti tak drsná, radikální?

Líbivoučké a zdánlivě pseudohumánní hesla nevěstí nic dobrého. Tito lidé tahají za konec provazu, který jim někdo doporučil. Mezi lidmi, kteří pseudohumanismus prosazují, je i řada těch, kteří úmyslně chtějí evropské společnosti škodit. Nenavrhují řešení, nenavrhují ani to, že bychom měli do míst, kde problém vznikl, přivést bezpečnostní týmy, které by zjistily relevantní informace o tom, zda jsou lidé skutečně ohrožení válkou nebo zda jde o ekonomickou imigraci. Podívejte se na postoj Turecka. Nechtějí uprchlíky, protože mají zkušenosti a také relevantní informace od bezpečnostních složek. Naši hoši ve svatém nadšení říkají, že se neumíme podělit atd…Těžko se budu dělit s někým, o kom jsem přesvědčen, že přichází se zlým úmyslem. Přicházejí posílit složku, se kterou mají problémy Belgičané, Holanďané, atd. Problémy s radikály, kteří slyší na jednoduchá hesla a nechají se zlákat k tomu, že jsou více problémoví než užiteční, už tady jsou.

Jak vnímáte informace, které popisují skutečně velké utrpení některých uprchlíků. Není vám jich líto?

Mně je líto dětí, které zahynuly ve vlaku do Beogradu, který letectvo jistého společenství docela klidně zbombardovalo. Jak chcete mezi běženci rozlišit, kteří jsou potřební, a kteří jsou potřebnější? V naší společnosti vždycky nějak vyhrává ten, kdo je hlasitější, ukřivděnější, drzejší a sprostější a jsem plně přesvědčený, s ohledem na své zkušenosti z Kurdistánu a Iráků, že bez znalosti, odkud utíkají, proč a bez znalosti jejich mentality, výchovy a založení, to nedokážeme rozklíčovat. Vemte si, jak jsou vedeni k poslušnosti. To si nedokážeme vůbec představit! Od malička jsou vychováváni k naprosté poslušnosti, to není poslušnost, to je naprostá poslušnost. Jsou vychováváni k víře. Ne k víře uvědomělé, ale bezvýhradné. Nevěřím tomu, že by někdo jako imigrační úředník dokázal v krátkém čase rozlišit, kdo je více či méně trpící. Chyba už byla pustit je na teritorium Evropské unie. Vadí mi na tom, že si někdo potřebnost zaplatil. Je nutné hledat možnosti, jak těmto lidem pomoci, u nich doma.

Na to jsem ochoten dát svůj měsíční plat. Jen podstatnou část této hotovosti by nesměly spolknout organizace, které se tváří, že pomáhají, těch už máme dost. Například „Člověk v písni“, protože všichni ti, co tam pracují, si mohou zazpívat…

Hovoříte o investování peněz do pomoci přímo v problémových oblastech, zajištění pořádku. Myslíte si, že se takové řešení obejde bez vojenské síly?

Použití násilí je vždy až to poslední. Stále jsou lepší i léta neúspěšných jednání… ale, pokud jde o násilí v severním Iráků a Sýrii, tak podpořit masivní operaci, vyčistit prostor od lidí, kteří jsou v podstatě žoldáci… Nezastírejme si skutečnosti. Hovoříme o tom, že tam fungují nějací vojáci Islámského státu. Ne, to jsou žoldnéři, kteří neumí nic jiného než bojovat. Když pásli kozy, někdo jim vtisknul do hlavy, že někde může být lépe, že mohou získat ženy a pohádkové peníze. Tak vzali kalašnikov a šli bojovat. Když se boj nedařil v Iráku, tak ho přenesli do Sýrie, a když se nedařil tam, bojovali v Bosně a Hercegovině. S těmi se bude muset udělat pořádek. Připomeňme revoluci Arabského jara. Revoluce má nechutnou vlastnost, že požírá své dětičky a u toho požírání budeme muset asistovat a jejich řádění učinit přítrž. Jinak budeme zase jen krmit média informacemi o řezání hlav. Mimochodem je to nechutnost a právě šířením těchto informací nabádáme lidi s narušenou psychikou, aby se realizovali po boku bojovníků Islámského státu. Utnout tyto informační toky a zasáhnout tvrdou rukou.

Evropa každopádně řeší i další bezpečnostní hrozbu. Ruská armáda letos zařadí do výzbroje více než 40 nových mezikontinentálních střel schopných prý proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou. Americký ministr obrany Ashton Carter v Berlíně potvrdil záměr Spojených států rozmístit ve východoevropských zemích těžkou vojenskou techniku. Hovoří se o přesunu jaderných zbraní. Co si myslíte o tomto vývoji?

Opět se snažíme posuzovat činy a charakter jiných národů. Já jsem hrdý na to, že jsem Slovan a budu to vždy zdůrazňovat. Rusové vědí, co chtějí a i když měli své výkyvy, nikomu se nepoddali. Na výzvy, které před ně současnost staví, reagují jinak. Pokud dávají do výzbroje další a další jaderné zbraně, někde musí být začátek. Já bych poukázal na jednu zásadní absenci. Mlčí umělci, spisovatelé, osobnosti, situaci podceňují a říkají si: „Nás se to nebude týkat.“ Válka s Ruskem by se týkala naprosto všech. Naprosté většině pitomců ušlo, že na Rudém náměstí v Moskvě nejen pochodovali ruští vojáci, ale také Číňané, Srbové, Indové. Co znamenají přípravy na rozmísťování zbraní v pobaltských vylidněných republičkách, kde naprostá většina Litevců, Estonců, Lotyšů dnes pracuje jinde. Komu slouží harašení zbraněmi? Boje za mír? Za jaký mír? Rusové zabrali kousek území na jihu v Černém moři. Tak s nimi jednejme. Běžte z Krymu pryč, udělá se demilitarizované pásmo a pojďme jednat. Ale v dnešní době rozmísťovat zbraně při tak sofistikované technice? Staří sedláci říkali: „Kobyla, když chcípá, tak kolem sebe nejvíc kope.“ Když se dívám na současnou situaci… tento příměr se mi zdá vhodný. Vojenská síla se používá jen dočasně. Každé vítězství je jen dočasné řešení na pár let, nehledě k tomu, že naši hoši a děvčata by měli pamatovat i na to, že pro naše národy bylo dlouhé období míru předzvěstí velké katastrofy. Po husitských válkách chyběla třetina obyvatelstva, když už nic, u Lipan jsme si dali sami přes hubu. Tomu říkám Lipanský syndrom. Vždycky říkám, že my nepotřebujeme vnějšího nepřítele, my se zničíme sami. Před třicetiletou válkou bylo také dlouhé období míru, ale pak už chyběly dvě třetiny obyvatelstva. Máme 70 let po válce, opět dlouhé období míru, myslím si, že důsledky další války…. Zkrátka třikrát a dost. Je v nejvlastnější zájmu rozumných lidí, vědců, umělců, všech, volat po míru! Volání po míru by mělo být dostatečně hlasité. Myslím si, že každý hlas, který dolehne k uším více lidí, je více než potřebný. Ne dávat si nálepky, ale jeden druhému naslouchat a udělat závěry, které budou potřebné pro středoevropský prostor. Nejsem přesvědčený o tom, že by se Rusové a Čína dali vojensky porazit, možná v krátkodobém horizontu by to tak vypadalo, jinak je to patová situace.

Jistě, ale to, co by se zdálo nemožné, je realita. Když rozmístí Spojené státy jaderné zbraně, tak se dá předpokládat, že Rusové rozmístí další…

Jistě. Představte si situaci, že jeden ruský bombardér vypustí rakety nad Atlantikem. Bavil jsem se nedávno s jedním geologem a ten konstatoval: „Američané jsou úplně blbí. Vůbec nepočítali s tím, že by Rusové zasáhli dvěma třema atomovkama Yelowstonský národní park.“ Divil jsem se, proč uvažuje o této lokalitě. Jenže, pod parkem je stratovulkán a sami Američané spočítali, že do několika týdnů přestávají Spojené státy jako území obyvatelné pro lidi existovat, pokud vybuchne. Rusové nemusí mít car-bombu. Jak mi pregnantně dotyčný geolog vše vysvětloval, také dodal, že ve výsledku bychom alespoň měli dostatek kamení. Na ně by ti poslední lidé, kteří by zbyli, mohli vytesat svou poslední zprávu.

Mgr., plk.v.v. Narozen 1946. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc, učil na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě.

Ženatý, otec čtyř synů, adoptivní dcerka Margaret Joy v Keni.
Účastník dvou misí OSN: v bývalé Jugoslávii UNPROFOR(1992-93) a v iráckém Kurdistánu UNGCI (1995), nechal se předčasně repatriovat o pět měsíců dříve kvůli atentátu na kolegy.
Koníčky: antická historie, válečné memoáry, četba, fotografování , turistika.
Obdivovatel Carla Linuse Paulinga – jednoho z největších učenců všech dob, autora mírové petice s podpisy 11021 nejvýznamnějších vědců světa, která donutila vlády SSSR a USA uzavřít dohodu o zastavení a zákazu jaderných zkoušek. (zdroj životopisu: blisty.cz)