Stránky

1. října 2009

Orografická oblačnost? Kéž by ...

Dnešní oblačnost nad Německem a Českem je opět jako přejetá traktorem. Tyto "haarpové" oblačné vlny jsou viditelné nad Evropou téměř denně, často dost přesně kopírují území jednotlivých států. Zdá se, že se vyskytují vždy tam, kde je třeba rozbít oblačnost a zabránit srážkám. Viz snímek Iberského poloostrova - tam udržují sucho nejčastěji.

Ke včerejšímu obdobnému snímku traktorovité oblačnosti nad ČR mi přišla tato reakce od anonymního pisatele: "Spodní dva obrázky (prakticky stejné jako ten dnešní - pozn. Orgonet) nejsou žádnou prací "haarpu", ale německých a našich pohoří. Jedná se totiž o tzv. orografickou oblačnost, která vzniká při rychlejším proudění nad terénními nerovnostmi. Kdyby tu nebyly uvedené statické obrázky ale animace, bylo by jasně patrné, kterak jsou "vlny" souběžné se směrem pohybu studené fronty (od SZ k JV).Tento typ oblačnosti se vyskytuje zásadně nad pevninou (pokud ho proudění nezanese nad moře) - tuším, že tu někde byla zveřejněna pěkná ukázka této oblačnosti nad Irskem a Skotskem."

Hezké vysvětlení, kéž by to byla pravda. Tak se na tu orografickou oblačnost podíváme blíž, co se o tom kde píše. Učebnice meteorologie tento termín znají, ale jsou většinou staršího data, moc obrázků tam nenajdeme, a vůbec už ne satelitních. Jdeme tedy na internet.



Pár prezentací tam najdeme, nejlepší přehledné informace o jevu zvaném orografické vlny/mraky nebo zdvih poskytuje asi wikipedie, http://en.wikipedia.org/wiki/Orographic_lift.
(Snímek: lentikulární mrak je příkladem orografické oblačnosti.)




Ovšem z různých prezentací i z přehledu wikipedie vyplývá, že se jedná o jev spíše ojedinělý, a spjatý skutečně s vysokými horami, a jako příklad je tam třeba lentikulární mrak nebo bannerový mrak nad horou.
(Snímek: Bannerový mrak za Matterhornem je také příkladem orografické oblačnosti.)





Taky je tam schéma, jak se taková oblačnost může tvořit. Je to úplně jasné a logické.





(Snímek: "Orografické vlnění" za ostrovem Amsterdam.)
Wikipedie taky přináší snímek kuriózních, údajně "orografických vln", které se vytvořily za ostrovem Amsterdam. To je malý vulkanický ostrůvek v Indickém oceánu, asi 60 km2, 3 000 km od kteréhokoli kontinentu (stejně vzdálený od Afriky, Austrálie a Antarktidy), patřící Francii. Tyhle vlny už se trochu podobají tomu, co máme nad Českem, až na ten tvar do špičky .... Něco podobného taky vznikne, pokud proudí voda kolem kamene v řece... Čili možné by to bylo.

Ale pokud jde o tuto fotku, tak vím, že před časem obešla Internet jako kuriozita, a zobrazený jev byl většinou označován jako "gravitační vlna z vesmíru", ale nikdo nevěděl, co to vlastně představuje. A na wikipedii to najednou vědí - že maličký ostrůvek vytvořil tyto "orografické vlny" v délce několika set kilometrů. Je to možné? Cože je to za šikovný ostrůvek?

V Internetu se najde všechno, i ostrůvek Amsterdam. Třeba tady: http://www.discoverfrance.net/Colonies/St-Paul_Amsterdam.shtml , kde mimo jiné píší: "Ostrov Amsterdam poskytuje ideální místo pro studie globálních vlivů atmosférických kontaminantů, jako např. radioaktivity z Černobylu, studii růstu koncentrace C02, radonu, síry atd, k měření skleníkového efektu. Navíc zde vědci monitorují globální elektromagnetickou energii, seismické události a účinky ekologie na reprodukci zvířat a migraci ptáků." No tak to už máme celkem jasno, že v těch vlnách bude zřejmě mít prsty vědecká základna na ostrově.

A ještě něco z českého webu: http://ukazy.astro.cz/clanky9.php
Orografické oblačné vlny
5. 2. 2008, Martin Setvák
(Snímek: Orografické vlny za Krušnými horami).
"Při silném severozápadním proudění v neděli 27. 1. 2008 se v závětří Krušných hor vytvořily výrazné závětrné vlny, jejichž vzhled, rozsah a poloha se během dne téměř neměnily. Tmavé pásy mezi vlnami jsou bezoblačné oblasti, kde je oblačnost rozpuštěna sestupnými pohyby vln. Oblačné pásy naopak odpovídají vrcholům vln, doprovázených vzestupnými pohyby. Dynamika jevu vynikne zejména na animacích snímků z geostacionární družice MSG."

No vida, jak jsou pro meteorologa zajímavé 4 mizerné vlnky za Krušnými horami. Z toho vyplývá, že i on je pokládá za zvláštnost ... přitom v roce 2008 bylo haarpové vlnění určitě stejně časté jako dnes, tak jak to, že si všimnul jen těchhle?

Závěr: Pokud vlnění, které právě dnes (a mnohokrát předtím) bylo vidět po celý den nad Českem a které se denně objevuje nad různými místy světa, je skutečně orografickým (horami způsobeným) vlněním, proč není v těch různých meteorologických a internetových prezentacích a přehledech uvedeno jako jeho nejčastější příklad? Proč naopak prezentace a souhrny chápou tento jev jako ojedinělý a izolovaný? (Wikipedie dokonce uvádí seznam míst, kde se v poslední době vyskytl.)

Odpověď může znít, že toto každodenní vlnění nad našimi hlavami se nikde neuvádí jako příklad proto, že se nejedná o žádné orografické vlnění (všimněte si, že k němu zejména vůbec není třeba hor - nebo stačí i krtinec, aby zvlnil oblaka?), nýbrž
o vlnění záměrně způsobené nám neznámými umělými zdroji vlnění, určenými k ovlivňování počasí, které pro jednoduchost zde označuji jako "haarp".


3 komentáře:

  1. Kromě snímku toho ostrůvku zmiňovananý článek ve Wikipedii nepojednává o orografické oblačnosti, ale především o srážkách na návětrné straně hor a naopak srážkovém stínu na jejich opačné straně (to jsou ty seznamy míst - nejde vůbec o výskyt vlnovité oblačnosti).
    Co se ostrova týká: uvedené výzkumné programy se provádí v místech vzdálených civilizaci, kde lze omezit rušení a ovlivnění blízkými zdroji (znečištění).
    Proč vlny zaujaly pana Setváka? Protože šlo o výjimečnou formu jejich výskytu, kdy v pozorování nebránila vrstva jiné oblačnosti a vlny byly pěkně vyvinuté - v naprosté většině případů je pod vlnami nižší patro oblačnosti a bez snímků ze satelitu si jich nikdo nepovšimne (meteorologický radar je často vůbec nevidí).

    Na závěr položím dvě otázky:
    1. Je-li člověk tak mocný, že dokáže v tak obrovském měřítku manipulovat s počasím, proč se vlny nešíří například proti směru proudění nebo kolmo na něj?
    2. K jakému typu ovlivňování počasí "haarpování" podle vás slouží?

    OdpovědětVymazat
  2. Ten článek, jak se zde již zmínil kolega, opravdu pojednává o něčem jiném, než si myslíte.
    Je jednoduché si stáhnout stránky z internetu a pak je zde prezentovat, ale co zde postrádám je alespoň základní porozumění ( nevím jestli zapříčiněnou vaší úrovní ang. jazyka či ve vašich mezerách co se týče meteorologie ).
    Orografická oblačnost ( myšleno v širším slova smyslu - ne jen vlnění ) je naprosto přirozený jev, fyzikálně vysvětlitelný.
    Píšete:
    "(Wikipedie dokonce uvádí seznam míst, kde se v poslední době vyskytl.)"....
    Když opomenu, že článek jste sem dal omylem OT, tak vás ještě musím opravit, že seznam, který uvádí, kde například vzniká srážkový stín není kompletní jak píšete, ale jsou to jen ukázková místa. Srážkový stín vzniká například i na Žatecku ( Krušné hory ), případně na jižní Moravě.

    OdpovědětVymazat
  3. Kdyby ta oblacnost nevznikala orograficky, jak by pak bylo mozne toto: http://www.wavecamp.cz/cz/ :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.