V letošním antarktickém létě roztálo nejméně ledu za 30 let
Zdroj: World Climate Report 6. 10. 2009
http://www.worldclimatereport.com/index.php/2009/10/06/antarctic-ice-melt-at-lowest-levels-in-satellite-era/
Jak to, že to není v hlavních titulcích novin? Kde jsou tisková prohlášení? Proč se tomu nevěnuje pozornost?
Tání ledu během antarktického léta (říjen – leden) 2008- 2009 bylo nejnižší zaznamenané v satelitní historii.
Toto je zjištění, které publikovali minulý týden v časopise Geophysical Research Letters vědci Marco Tedesco a Andrew Monaghan:
"Během austrálniho léta 2008 -2009 došlo 30letému minimálnímu tání anarktického ledu, jak zjistila vesmírná mikrovlnná pozorování od r. 1980 do r. 2009. Byly zaznamenány silné pozitivní fáze jak jižního oscilačního jevu El Niňo (ENSO), tak anulárního modu jižní polokoule (SAM), které k tomu směřovaly a do nichž patří i sezóna tání 2008 – 2009."Obrázek 1. Standardizované hodnoty indexu tání antarktického sněhu (říjen – leden) od r. 1980 do r. 2009 (převzato z článku Tedesca a Monaghana, 2009).
Ticho obklopující toto publikované zjištění bylo ohlušující.
Zdálo by se, že při častém vyvolávání obav z katastrofického zvednutí hladiny moří, které má přijít v tomto století, by snad nějaká znamení, která nepoukazují na jeho bezprostřední příchod, mohla být přivítána s obrovským úlevným vydechnutím všech obyvatel Země (nejenom těch, kteří žijí nízko, ale i těch, kteří žijí vysoko, ti první jsou totiž ohroženi stoupáním vody a ti druzí stoupáním nákladů na energie.)
Ale nikde ani zmínka.
Ale není tomu vždycky tak, nebo spíše, není tomu tak tehdy, když se tání ledu dotýká druhého konce rekordního měřítka.
Například níže uvádíme sbírku povídání NASA, která vyzdvihuje vysoké míry tání ledu (či ve většině případů prostě vyšší než normální míry tání v některých oblastech) v Grónsku v každém z posledních 3 let, jak píše Marco Tedesco (to je i hlavní autor poslední zprávy o Antarktidě.)
Badatel NASA shledává, že v Grónsku přibývá dnů tání sněhu:
„V r. 2006 Grónsko mělo nadprůměrný počet dní tajícího sněhu ve vyšších nadmořských výškách za období minulých 18 let, podle nového projektu NASA, který využívá satelitních pozorování ... „NASA zjistila, že tání sněhu v Grónsku ve vysokých výškách dosáhlo rekordu:
„Nová studie NASA hlásí, že v r. 2007 se projevil všeobecný vzestup trendu tání ledové vrstvy v celém Grónsku, a, což je pozoruhodné, tání ve vysokých výškách bylo větší o 150% než je průměr. Množství sněhu, které roztálo tento rok v Grónsku, je dvakrát větší než rozloha USA...“Tání grónské čepičky ledu v r. 2008:
„Severní okraje Grónského ledového pole zažily v r. 2008 extrémní tání, jak říká vědec NASA Marco Tedesco a jeho kolegové.“A pokud se domníváte, že snad NASA nedostala v minulých letech žádné údaje o tání ledu v Antarktidě, zde je ještě jedno povídání:
Badatelé NASA zjistili, že tání sněhu v Antarktidě se šíří do vnitrozemí
„Na nejchladnějším kontinentě světa, v Antarktidě, je území tak rozsáhlé a různorodé, že pouze satelity mohou plně zachytit rozsah změn v tání sněhu v údolích, horách, ledovcích a ledových prazích. V nové studii NASA vědci (včetně M. Tedesca) užili dat za 20 let z vesmírných sensorů a potvrdili, že antarktický sníh taje stále dál ve vnitrozemí, ve vyšších výškách a zvýšenou měrou na největším antarktickém ledovém šelfu.“
Ale tentokrát média nic, nula, niente, žádná zpráva od NASA, i když jejich odborník na tání ledu Marco Tedesco oznamuje, že v Antarktidě padl rekord v nízkém tání povrchového ledu (ještě zajímavější je, že tento rekord jde v patách rovněž téměř rekordně nízkého tání ledu v minulém létě.)
Takže vážená NASO, co se děje? Jestli je tání ledu dosti důležitým námětem, aby si zasloužilo každoroční upřesňování údajů co se týče Grónska, není snad dost důležitým tématem, aby se objasnila historie a nedávné dění v Antarktidě?
(A nemyslím to jako řečnickou otázku.)
Reference
Tedesco M., and A. J. Monaghan, 2009. An updated Antarctic melt record through 2009 and its linkages to high-latitude and tropical climate variability. Geophysical Research Letters, 36, L18502, doi:10.1029/2009GL039186.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.