Stránky

10. ledna 2010

Sníh mého mládí a dnešní nanosníh


Patřím k poměrně dříve narozeným a pamatuju tedy dost zim, tak mi dovolte zavzpomínat.
Za mého dětství (50. a 60. léta) leželo běžně na Vysočině celou zimu kolem půl metru sněhu, často více, občas něco připadlo, občas něco roztálo.
Automobilový provoz teprve začínal, v naší vsi měl auto jen ředitel továrničky, po silnici jezdily jenom linkové autobusy 3x denně, sanitka, poštovní autobus a pan doktor na návštěvy.
Zemědělci jezdili pro krmivo a tak s koňskými vozy, někteří měli na zimu i sáně.
Silnice se pluhovala dřevěným pluhem zatíženým  balvany, taženým zočátku koňmi, později traktorem. Za pluhem se z dalšího vozu rozhazoval posyp - žádná sůl, ale u nás škvára, odpad z místní továrničky.
Kolem silnice rozestavěl před zimou místní cestář - náš soused - vždy sněhové zábrany, taková ta dřevěná zábradlí, která zachycují sníh hnaný větrem, aby se nedělaly závěje na silnici, ale už na poli. To už dnes skoro neznáme. Na jaře je zase cestář sklidil za pomoci některého zemědělce s vozem. Některé zábrany se dávaly jen na hromadu v blízkosti silnice a čekaly tam na další zimu. Představte si to dnes - zmizely by za pár dní na otop.
Tento náš soused cestář měl na starosti asi 10km úsek silnice, v létě udržoval strouhy a spravoval silnici, v zimě udržoval sjízdnost. Byla to těžká práce, ale všechno fungovalo perfektně.
Do školy jsme chodili pěšky nebo na lyžích 2 km přes pole, na poli leželo aspoň půl metru sněhu, vyhloubená cesta mezi vesnicemi byla zavátá dvoumetrovými závějemi, ve kterých se daly vyhrabat "bunkry" pro stojící osobu. Když padla ledovka, nešly jsme my děti pěšky jako obvykle, ale čekaly pěkně na autobus, jelikož byla naděje, že nepojede ... každou zimu se to stalo tak 2x - 3x.
V zimě se prostě žilo se sněhem a nebyly s tím žádné problémy. Kolem baráku si každý proházel cestu, někdy se chodilo mezi sněhovými mantinely vysokými kolem metru, v těch jsme si mohli dělat tunely ... zima byla fajn.
Bruslilo se na všech rybnících, každý den jsme třeba odhrnovali kluziště, klukovské na hokej a menší holčičí na krasobruslení. Pamatuju ten smutek, když led roztál ... Lyžovat a skákat na lyžcích jsme se učili na místním "smrťáku", aniž jsme věděli o existenci lyžařských vleků (tenkrát teprve začínaly na horách).
Chodili jsme oblečení do tepláků a svetrů, někdy hubertusů, zima nám nebyla, ovšem všechno to oblečení se snadno při zimních zábavách promáčelo.
Vzpomínám, že největším dobrodiním pro nás děti bylo, když jednu zimu se objevily "nepromokavé rukavice" - návleky ze šusťákoviny, které se daly přes normální rukavice - to byla úžasná věc, protože na obyčejné vlněné rukavice se sníh lepil a tál a záblo to ...
Na nohy jsme měli gumové galoše na zip nebo na druk, které se obouvaly přes bačkory - to velmi dobře izolovalo, nohy jsme měli v teple, pokud jsme si nenabrali odshora.
Bývala i období krutých mrazů, kolem -20°, to jsme se vždycky těšili na "uhelné prázdniny". Uhlí do českých elektráren a uhelných skladů se totiž vozilo převážně ze Sovětského svazu, ale za takových mrazů zamrzlo ve vagónech a nedalo se vyložit. Měli rozmrazovací tunely, ale to šlo pomalu ... Takže v době "dvacítek" bylo málo uhlí, výpadky proudu, vázlo i topení ve státních institucích (domácnosti na to byly připraveny), a tak školy dostaly prázdniny. A bývaly i chřipkové prázdniny, pamatuju aspoň troje.
Stavěli jsme sochy ze sněhu, polévali klouzačky, brodili se sněhem ke krmelcům, abychom založili seno.
Jo to byly časy.
Dneska je ta společnost tak zchoulostivělá a doprava zranitelná, že ji ochromí každý centimetr sněhu.
Budiž útěchou, že sníh není tentýž, jako býval. Je to nyní nanosníh vyráběný armádněprůmyslovovládním komplexem za účelem co největšího ochromení normálního života (pouhé manévry nebo válka? Nevím.)

Nanosníh

Tento speciální nanosníh, jak pozoruji, má vlastnosti odlišné od normálního sněhu. Jde zejména o to, aby co nejmenší množství sněhu mělo co nejvíce ochromující účinky.
  1. Umělý sníh je kompaktní a velmi přilnavý k podkladu. Proto už 1cm nanosněhu vytvoří na silnici klouzačku a kalamitu. Na to bylo dříve třeba tak 3 - 5 cm normálního sněhu. Proto jsou problémy na železnici, protože i malé množství tohoto hutného sněhu zalepí výhybky.
  2. Umělý sníh se skládá ze zrníček, která po sobě kloužou, takže kouli z něj těžko uděláte. Zrnka se větrem ochotně sprašují, a to i za oblevy, takže i maličká vrstva sněhu z polí se při celkem mírném větru přestěhuje na silnice a vytváří sněhové jazyky a závěje. To pozoruju už několik let při cestách na Vysočinu. A je to i vidět v televizních zpravodajstvích ze současné kalamity - pole jsou skoro holá, a všechen sníh na silnicích.
  3. Vzhledem k těmto vlastnostem není třeba, aby umělého sněhu napadlo velké množství. (I armáda šetří.) Podíváte-li se na mapu sněhové pokrývky, tak mimo hor leží zatím maximálně 20 cm (a to ještě lžou, aby to hůře vypadalo: u nás by mělo být podle mapy 20, a je tu tak 15). 
  4. Opomíjím dnes složení tohoto umělého sněhu, o němž si můžete udělat představu z odkazů uvedených níže. Rozhodně ho nelízejte a dětem ať pokud možno nepřijde na obličej a ruce.

    Večerní aktualizace: děkuju za zaslaná pozorování, viz komentáře, a přidávám odkazy na podobné články.
    V březnu 09 zde byl publikován článeček Nenechte děti jíst sníh, je tam i něco o rozborech: umělý sníh je vlatně kyselina. http://orgo-net.blogspot.com/2009/03/nenechte-deti-jist-snih.html

    Z listopadu 09 je článek Co na nás padá s deštěm a sněhem, s odkazy na fotky rozborů sněhu a deště od americké bioložky zde, viz fotka vlevo: http://orgo-net.blogspot.com/2009/11/co-na-nas-pada-s-destem.html
    Její fotky rozboru sněhu zde: http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360568443/
    nebo zde http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360839927/
    a zde: http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360642453/

    Pracujete-li náhodou v oboru a máte-li možnost sami udělat rozbor sněhu, nebo ho  nechat udělat spolehlivým známým, byly by to velmi cenné informace pro celý svět. Zkušenosti jsou totiž takové, že státní oficiální laboratoře analýzu záměrně zkreslují, aby nevyšla najevo skutečnost, že sníh je kyselý, plný chemikálií a různých mikroorganismů.


    Chcete-li se podělit o pozorování, pište do komentářů nebo na mail orgonetzavináčgmailcom.

      13 komentářů:

      1. díky je mi 62, máte mé sympatie,

        OdpovědětVymazat
      2. Zdravím,
        děkuji za zajímavé názory a informace o problému s počasím a nanočásticemi,rád bych Vám zaslal e-mail s mým pozorováním a nikde nemohu nalézt Vaši adresu.
        Mirek

        OdpovědětVymazat
      3. Dobrý večer, bydlíme kousek za Prahou. Nasněžilo zde, dle mých odhadů, jistě víc než 20 cm. Ale. Dnes odpoledne byla teplota kolem nuly, ze střechy padala voda, stékala i z rampouchů. Co mi přišlo divné bylo, že sněhové "vločky" padaly k zemi velmi rychle (vítr nefoukal) a jejich tvar připomínal spíš semínka od pampelišky, ne klasická vločka. Navíc, při teplotě lehce nad nulou, byl sníh stále sypký, něco jako hrubá mouka, krupička nebo něco takového. Sněhová koule nešla téměř udělat. A aby toho nebylo málo, tak jeden z mých synů má celý červený obličej - vypadá to jako nějaká reakce (byli jsme bobovat a kluci se samozřejmě často ve sněhu váleli). Jen podotknu, že právě ten s reakcí, je citlivější na vše. Jinak děkuji za zajímavé info, čtu vás již několik měsíců.

        OdpovědětVymazat
      4. Ještě mě napadlo, pokud je to tedy sníh umělý, jaké je jeho složení? Zabýval se tím někdo? Nějaký chemický rozbor, podobný jako se dělá u rozboru vody.

        OdpovědětVymazat
      5. Děkuju za zaslaná pozorování. Zde je odkaz na zdejší článeček o umělém sněhu z března 09, je tam i o alergických reakcích na sníh a rozborech.
        http://orgo-net.blogspot.com/2009/03/nenechte-deti-jist-snih.html
        Článek s odkazem na fotky rozborů sněhu a deště zde:
        http://orgo-net.blogspot.com/2009/11/co-na-nas-pada-s-destem.html
        Můžete psát na orgonetzavináčgmailcom.

        OdpovědětVymazat
      6. jsem lékař -- psychiatr
        nevím zda jde o ironii, nebo zda tohle někdo myslí vážně
        jestli ironie -- nic neříkám
        jestli vážně, vyhledejte prosím ve svém zájmu pomoc psychiatra dříve než vaše problémy přestanou být snesitelné pro vás i pro okolí
        přeji všechno dobré a nepíšu ironicky, mám o vás úpřimnou starost

        OdpovědětVymazat
      7. Také bydlíme kousek za Prahou a sněhu máme hodně. Je sypký protože jde o pěkný prašan. A děti mívají po sněhu a mrazu rudé tváře co svět světem stojí. Jen se divím, co vše internet snese --- to snad ani není možné.
        :-)))

        OdpovědětVymazat
      8. Díky "lékaři--psychiatrovi" za "úpřimnou" starost o mé duševní zdraví, to potěší ;-)))

        OdpovědětVymazat
      9. Chudák pan "psychiatr" - má před sebou ještě dlouhou cestu. Doporučuji mu začít na www.mustwatch.cz a mrknout na pár filmů, pak mu to možná začne dávat smysl. Nezaškodí také občas mrknout na nebe. Pak možná přestane posuzovat něčí zdravotní stav z roviny nulového poznání.

        Guess

        OdpovědětVymazat
      10. Ono je vůbec divné, že pan doktor zabrousí na tento web a má pak takový strach o své "klienty". Pane doktore, co vás sem zavedlo? Zvědavost, pochybnosti nad vedlejšími účinky vaší farmakoterapie, nebo snad již přestáváte věřit tomu, co vám denně servírují nejspolehlivější a nejpravdivější mainstreamové zdroje? Zajímavé....

        OdpovědětVymazat
      11. Pro pana ,,dOKTORA... Myslim ze je ten pravej cas pane doktore,abyste zacal sam sobe podavat sérum pravdy....bohuzel jste psychiatr a jste do toho poradne zamotanej :D

        OdpovědětVymazat
      12. Jenom faktická připomínka - pokud by na celém území ČR - rozloha 79000 km čtverečních napadlo 10cm tohoto "nanosněhu", dostáváme se na celkový objem cca 8km krychlových. Tedy 8 krychlí 1x1x1km. Pokud to přepočítáme na hmotnost - (průměrná hustota sněhu je cca 200kg/m3 - sice tvrdíte, že "nanosníh" by měl být komaktnější, tedy hustota by měla být ještě o chlup vyšší, nechám to takhle, ať nežeru), vychází 156*10E10kg=1 560 000 000t=jedna miliarda 560 milionů tun sněhu. A teď mi řekněte, KDO, KDE a JAK ho dokáže vyrábět.

        OdpovědětVymazat
      13. Děkuji Vám, krásně jste popsal naši Vysočinu. Mám totožné vzpomínky na dětství. Bohužel, zbyla jen nostalgie. A obavy, co čeká naše děti a vnuky. Ráda chodím na OrgoNet. Díky za Vaši práci.

        OdpovědětVymazat

      Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
      Komentáře moderuji podle svých časových možností.