Zdraví není náhoda

Líbí se mi, jak píše Mike Adams, i dnes se mi trefil svým novým článkem do noty. Vy, co budete psát, že tam není nic nového, budete mít pravdu. Ale naprostá většina "normálních" lidí by si podobný článek o odpovědnosti za zdraví ani nepřečetla ... 

Mike Adams odhaduje, že těch nazajímajících se je 99 ze 100. Můj odhad byl 90 z 100 ... tak upřesňuji, že se domnívám, že z 10 poučených může být tak 1, který skutečně něco udělá. Čímž jsme na stejném.

A podobné články - výzvy k sebeodpovědnosti - pokládám za mnohem potřebnější než ty, kde se píše, kdo nám všechno ubližuje ... NWO, CIA, armáda, manipulátoři počasí, vlády česká i americká, atd. atd. - nejvíce si totiž pořád škodíme my sami svou špatnou životosprávou a nezdravým myšlením. A z toho si musíme pomoct každý sám.

 Dobré zdraví není náhoda

Mike Adams, Natural News, 24. 4. 2010
http://www.naturalnews.com/z028647_health_literacy.html
Přel. Orgonet

Ti, kdo hledají odpověď na otázky svého zdraví mimo oblast svých vlastních rozhodnutí, hledají na špatném místě. Zdraví není náhoda. Trvalé zdraví může vzniknout pouze jako výsledek dlouhodobých, informovaných a promyšlených rozhodnutí, která jsou v souladu s přirozenými principy zdraví, a nikoliv pokroucenou verzí zdraví propagovaného naším zpátečnickým systémem konvenční medicíny.

A přesto mnozí lidé stále věří, že zdraví je něco, co je jim uděleno jakousi tajemnou vnější silou. Celé úsilí o získání peněz pro nalezení „léku na rakovinu“, například, je mocným projevem nesprávně situované víry ve vnější vyléčení. Tato myšlenka, že léčba rakoviny musí přijít z vnějšku, nikoli zevnitř, je možná největším konceptuálním podvodem, který se daří stále prosazovat průmyslu nemoci.

Léčba rakoviny je již naprogramována zevnitř. Každý člověk se narodil s vysoce rozvinutou celulární nanotechnologií, která již ví, jak léčit rakovinu. Vše, co je třeba k předcházení a léčbě rakoviny, je aktivovat tento vnitřní léčivý potenciál,  a to všude na světě, a je třeba začít hned teď.

Zdraví vzniká skrze vás, nikoliv zvnějšku

A přece masy lidí nadále konzumují rakovinotvornou stravu a žijí životním stylem způsobujícím rakovinu, a současně slepě rozdávají své peníze ve formě příspěvků organizacím, o nichž naivně doufají, že si pospíší a jednoho dne je „zachrání“.

Všimněte se pozorně té hybné síly: člověk věří, že zdraví je něco, co k němu přichází zvnějšku, nikoliv něco, co vzniká skrze něj. A tak zůstává vězet ve schématu samovyráběné nemoci a chorob, a současně doufá, že nějaká organizace, vláda či zdravotnický plán ho nějak zachrání.

Zatímco lidé čekají na řešení zvnějšku, mezitím je prolézají choroby a nemoci.

Obezita vzniká, když člověk tráví každý den představami, jak zítra začne pořádně cvičit.

Rakovina vzniká, když člověk každý den konzumuje rakovinotvornou stravu a dává peníze organizaci Komen for the Cure (organizace pro léčbu rakoviny), namísto aby šel na slunce a zvýšil si hladinu vitamínu D.

K nemoci dojde, když si člověk myslí, že nemá žádný vliv na výsledky svého zdraví.

Fííí – přímo nad hlavami!

V tomto bodě článku jsme mimochodem ztratili 99 ze 100 „normálních“ lidí. Myšlenky o tom, že zdraví není náhoda, jsou tak cizí běžnému předem naprogramovanému spotřebiteli, že není schopen je uznat, a tím méně přijmout. Tolikrát mu přece říkali, že zdraví přijde skrze zdravotní intervence – vakcíny, farmaceutika, chemoterapie, atd., takže myšlenka na to, že zdraví se vytváří zevnitř, prostě jakoby nebyla.

A to se líbí konvenční medicíně. Populace, která věří, že nemá nad svým zdravím žádnou moc, je zralá pro využití lékařským průmyslem, který vykonává zákroky. Ti, kteří ztratili víru ve svůj vlastní vnitřní zdravotní potenciál, mají tendenci vkládat svou naději do organizací shánějících prostředky a slibujících, že „navždy skoncují s rakovinou“. To je dost ubohá představa ležící kdesi mezi básnickou fikcí a otevřenou marketingovou lží.

Rakovina nemůže být nikdy vyléčena prostřednictvím vnějších, umělých prostředků, bez ohledu na to, kolik miliard dolarů se za ně vyhodí. Léčba rakoviny syntetickými léky dává asi takový smysl jako kdybychom chtěli léčit negramotnost tím, že budeme dávat dětem „pilulky na čtení“.

Zdraví je předurčená cesta, nikoliv náhodná událost

Být zdravý, stejně jako naučit se číst, je něco, k čemu musíme směřovat skrze osobní zaujetí a pokrok. Ani gramotnost ani zdraví vám nemůže být dáno mávnutím kouzelné (lékařské) hůlky. Ani jedno se nedá vstříknout injekcí. Můžeme jich dosáhnout jenom tím, že každého naučíme, jak dosáhnout vlastních výsledků.
Když se chcete naučit číst, například, musíte přijmout odpovědnost, že nikdo jiný nemůže číst za vás. Vy sami musíte projít procesem učení a křivku pokroku, pokud chcete dosáhnout pozitivních výsledků gramotnosti.

Totéž platí o zdraví: když chcete vyjádřit svou zdravotní gramotnost, nikdo jiný to za vás nemůže udělat – žádný lékař, žádná vakcína, žádná protirakovinná nezisková organizace, a už vůbec ne růžové kyblíčky smaženého kuřete Kentucky Fried Chicken (přispívají neziskovce Komen for the Cure). Musíte se ujmout vlády nad svým vlastním zdravotním osudem. Ujměte se odpovědnosti za výsledky, které vytváříte každým svým rozhodnutím: rozhodnutím o stravě, stresu, spánku, užívání své mysli, využití volného času, prostředků osobní péče, které používáte, atd.

Buďte dospělí

Když přijmete odpovědnost za své zdraví, pak jste dospělí. Děti za sebe nepřejímají odpovědnost, a místo toho se spoléhají na vnější faktory, aby určovaly jejich zkušenost. Štěstí, smutek a další zkušenosti dítěte závisí téměř zcela na tom, co se v určitém okamžiku děje ve vnějším okolí.

Dospělosti se dá dosáhnout jen tehdy, když člověk dosáhne úrovně zralosti, která mu umožní, aby jeho vnitřní zkušenosti převážily nad vnějšími vlivy. Dospělý je ten, kdo umí sám dosáhnout svého zdraví, učení, štěstí či blaženosti, aniž se musí obraci k vnějším (umělým) stimulačním prostředkům, aby napodobil tyto podmínky.
Dětská mysl, například, užívá jídlo jako zábavu, televizi jako rozptýlení a blahosklonnost jako potvrzení vlastní důležitosti. Toto je např. úkolem většiny reality show: umožní sledujícímu publiku cítit svou důležitost tím, že jim poskytne vizuální fórum, skrze něž může vyjadřovat své soudy nad neschopnými lidmi, kteří jsou jim předváděni prostřednictvím vykonstruovaných situací a inscenovaného emocionálního dramatu.
Jinými slovy, je vám umožněno soudit lidi a křičet na ně nadávky: „Sakra! Má falešný kozy!

Konzumace je jednosměrná ulice

Jak jste si už možná všimli, většina normálních lidí funguje v dětském stavu mysli. Jsou to konzumenti, kteří touží být baveni, očkováni, rozptylováni, léčeni léky a instruováni, jak mají žít, myslet a cítit (a volit). Myšlenka na opuštění této předprogramované existence a zkoumání světa z hlediska dospělé mysli je pro tyto lidi naprosto děsivá.

Přistupovat k světu z hlediska, které uznává sebeodpovědnost, znamená vzdát se veškerého praktického pohodlí života dítěte, a místo toho se vrhnout do tvrdé reality odpovědnosti za svá rozhodnutí. Být dítětem je o tolik snazší, že? Když jste dítětem, nemůžete být kárán za špatné výsledky. Je to vždycky chyba někoho jiného. (Jak dlouho budu čekat, než Komen najde lék proti rakovině? A můžu mezitím jíst špek?)
Většina lidí, nezávisle na věku, ještě nedosáhla sebeodpovědnosti. Většina lidí je zahlcena svou televizí, drby, nezdravým jídlem, závislostí na chemii a iluzemi, že si získá zdraví tím, když bude nakupovat průmyslově zpracovanou stravu bez tuku, nebo cereálie s vysokým obsahem vlákniny, plné cukru. To je dětská mysl lidí, žijících v chátrajících dospělých tělech, a přitom žadonících po zázračných lékařských zákrocích, které nikdy nebudou existovat.

Mým největším přáním je, aby lidská populace naší planety dospěla a přijala dospělost. Pouze prostřednictvím informovaných, odpovědných rozhodnutí, která berou v úvahu dlouhodobé následky současných dějů, mohou jednotlivci – nebo lidstvo – doufat, že se vyvinou do druhu, který přežije. Neschopnost běžných lidí pochopit jednoduché pojmy jako „zdraví není náhoda“ je pouhým odrazem daleko širší a nebezpečnější neschopnosti pochopit dynamiku udržitelného života na vlastní planetě v rozsáhlém a nádherném vesmíru.

Pokud nemůžeme dosáhnout úrovně dospělosti, abychom se postarali o svá vlastní těla, jak můžeme očekávat, že dosáhneme úrovně vědomí, která je nutná k tomu, abychom fungovali jako správci jediné obyvatelné planety ve vesmíru, kterou známe?

Lidstvo zůstává na úrovni malého dítěte. Ti z nás, kteří přijali odpovědnost za své činy, žijí jako vzácní pozorovatelé světa ovládaného dětmi, osídleného dětmi a nyní ničeného dětmi – samozřejmě v dospělých tělech. Dětské pojetí sobeckého myšlení a „to je MOJE!“ jsou poháněcí silou nejrozsáhlejších světových korporací, které se snaží vlastnit všechno, na co sáhnou, stejně jako malé děti, které olíznou každou sušenku, aby ji prohlásily za svůj osobní majetek.

Korporace jsou z velké většiny nezralé projevy ekonomického sobectví, které zajišťují potřeby nezralých spotřebitelů, kteří se ještě nerozhodli ujmout se dospělé odpovědnosti. Celý volný trh je ve skutečnosti poháněn zejména dětskou sobeckou nenasytností, nikoliv myšlenkami soucitu pro lidské bytosti či obchodní modely založenými na trvalé udržitelnosti, ale na spotřebitelské naivitě.

Ba i většina neziskových organizací, které by měly být založeny na soucitu, se změnily v dětské, lakotou po penězích poháněné stroje, které se pouze snaží nahrabat ve společnosti co nejvíce majetku za jakoukoli cenu. Nikde to není zřetelnější než v rakovinovém průmyslu, kde jak Americká společnost pro rakovinu, tak Komen pro léčbu se staly fiančními molochy tím, že slibují léčbu rakoviny, ale neposkytují lidem nic jiného než více nemocí (mamografy např. způsobují rakovinu).

Také není náhodou, že v době největší kdy zaznamenané nemocnosti na naší planetě žijeme současně mezi nejmocnějšími a nejvíce vykořisťovatelskými „neziskovými organizacemi pro léčbu“, které slibují zdravotní spásu, pokud jim dáme miliardy dolarů.

Pokud bude moderní společnost ovládána dětským myšlením, takovéto podvodné neziskovky budou nadále dravě prosazovat myšlenky, že zdraví pochází z vnějšku. Největší obavu mají tyto neziskovky z toho, že se běžný spotřebitel probudí, chopí se péče o své vlastní zdraví, začne konat informovaná rozhodnutí o předcházení nemoci a tím učiní neziskovky pro léčku naprosto irelevantními.

Jaký smysl dává, když neziskovky získávají od lidí peníze pro rakovinný průmysl za tytéž výrobky, které způsobují rakovinu, srdeční choroby, obezitu a tupou mysl?

(Poz. překl.:Stránky neziskové organizace pro léčbu rakoviny "Susan Komen for the Cure" http://ww5.komen.org/ obsahují např. reklamu KFC: koupit si jejich smažené kuře v růžovém kyblíku znamená příspěvek na léčbu rakoviny. Vida, jak rakovinotvorné látky vzniklé smažením se přemění v peníze pro léčbu  ... ale i my známe příspěvky tabákového průmyslu na léčbu rakoviny.)