Stránky

8. května 2010

Civilní výzkum mnoho let za vojenskými technologiemi: Laser může vyrobit déšť

Díky čtenáři za odkaz na článek, který se nám perfektně hodí!
Opět se ukazuje, že civilní věda pokulhává za vojenskými technologiemi o těch zde často uváděných 50 let. Je moc hezké, že evropští vědci právě zjistili, že je možné ionizovat vzduch a tím vytvářet déšť. Jenomže armáda už ho tímhle způsobem vyrábí možná půl století. Možná, že se illuminátští výrobci počas včas nedozvěděli, co tam ti vědci kutí, jinak by si jejich výzkum dávno "koupili" - ne že by ho potřebovali, ale aby ho mohli utajit před veřejností. Nebo je to opět fígl: když se zveřejní, že vědecký výzkum o výrobě deště je v plenkách, nikdo z lidí nebude chtít věřit, že počasí se v současnosti vyrábí už jenom uměle.


Silný laser vyrábí dešťové kapky z čistého vzduchu
Přel. Orgonet

Obrázek: Vysoce výkonný laserový paprsek ionizuje vzduch a vyvolává kondenzaci vodních kapek v atmosférické oblačné komoře. Kapky (zelené) jsou osvětleny druhým laserem o menším výkonu. © Jean-Pierre Wolf / University of Geneva

Podle nového výzkumu ultrarychlé pulsy silného laseru mohou tvořit kapky vody z čistého vzduchu. Za správných podmínek a při dostatečně velkých kapkách může být tato technika použita k výrobě deště na požádání, jak říkají výzkumníci.

Déšť se tvoří, když se voda kondenzuje kolem drobných částic v atmosféře. Většinou je to prach nebo pyl, ale lidé se již dlouho pokoušejí zasévat déšť pomocí chemikálií jako jodid stříbrný. Tyto chemikálie poskytují takzvaná „kondenzační jádra“, která vyvolávají konsolidaci vody do dešťových kapek.

Tyto metody jsou bohužel obtížné a mohly by mít vedlejší účinky pro životní prostředí, žíká Jerome Casparian, optický fyzik z Univerzity v Ženevě. Švýcarsko bylo v týmu, který předváděl laserově vyvolanou kondenzaci. Studie byla publikována online 2. května v časopise Nature Photonics.

„Potenciální výhodou laseru je, že může pracovat nepřetržitě,“ řekl Kasparian. Jestliže lasery mohou vyvolat déšť v rozsáhlém měřítku, bylo by to také účinnější a levnější než sprejování jodidu stříbrného z letadel nebo vystřelování na oblohu v raketách.

Vědci již dlouho věděli, že krátké, silné laserové pulsy mohou ionizovat molekuly vzduchu a tak vytvářet stopy ionizovaného plynu zvané plazmové kanály. Kasparian a jeho tým chtěli zjistit, zda tyto plazmové kanály mohou být rádoby výrobci deště. 

„Naše idea je použít laser k ionizaci vzduchu, a ionty, které jsou vyráběny, mohou sloužit jako kondenzační jádra,“ řekl Kasparian.

K otestování této myšlenky použili vědci poprvé atmosférickou oblačnou komoru, box, který jim umožnil měnit teplotu a vlhkost. Po nasycení vzduchu v komoře tým rychle mačkal na několikaterawattový laser (jeden teravat je trilión wattů) a s překvapením pozoroval, jak se tvoří viditelné kapky. Po třech sekundách pulzací se kapky zvětšily na průměr 80 mikrometrů, což je méně než dešťová kapka, ale více, než se očekávalo.

„Úžasné bylo, že mrak byl velmi dobře viditelný pouhým okem, takže efekt byl velmi silný,“ řekl Kasparian.
Dalším krokem bylo vyndat laser ven. Za použití slabšího laseru k monitorování vytváření mlhavého vzduchu tým namířil svůj mnohaterawattový laser na oblohu v Berlíně na podzim r. 2008. Opět byl pozorován slibný účinek: v atmosféře se srážely částice.

„To znamená, že laser může vyvolat tvoření kapek nejen v uzavřené komoře, ale i ve skutečné atmosféře,“ řekl Kasparian. „Nyní je naším cílem zjistit podmínky umožňující, aby kapky rostly do velikosti, kdy začnou padat a promění se v déšť.“

Ale vytvoření dostatečně velkých kapek je cílem číslo jedna v umělé tvorbě deště, řekl Roloef Bruintjes, projektový vědec v Národním centru pro atmosférický výzkum v Boulderu, Colorado.

„Nejsem si jist, zda nás lasery dovedou do tohoto stádia,“ řekl Bruntjes, a vyzval k obezřelosti: „Já bych si teď nekupoval stovku laserů za účelem zasévání deště.“

2 komentáře:

  1. Ale ani zďaleka sa v poslednej dobe nenašlo čokoľvek, čo by menilo fundamentálne závery o zmene klímy:

    (I) Planéta sa otepľuje kvôli zvýšenej koncentrácii teplo - zachytávajúcich plynov v atmosfére. Zasnežená zima vo Washingtone na tomto fakte nič nemení.

    (II) Väčšina nárastu koncentrácie týchto plynov v priebehu minulého storočia je dôsledkom ľudskej činnosti, predovšetkým spaľovania fosílnych palív a odlesňovania.

    (III) Prírodné procesy vždy hrali úlohu v zmene klímy na Zemi, ale dnes sú prevalcované zmenami spôsobenými človekom.

    (IV) Otepľovanie planéty spôsobí zmenu mnohých iných klimatických javov a to rýchlosťami bezprecedentnými v modernej dobe, vrátane zvýšenia rýchlosti vzostupu hladiny morí a zmien hydrologického cyklu. Rastúce koncentrácia oxidu uhličitého spôsobujú okysľovanie oceánov.

    (V) Kombinácia týchto komplexných klimatických zmien ohrozuje pobrežné oblasti a mestá, zásoby potravín a vody, morské a sladkovodné ekosystémy, lesy, vysokohorské prostredie, a oveľa viac.



    Viac na: http://www.changenet.sk/?section=forum&x=485872#ixzz0ncGoUGlQ

    OdpovědětVymazat
  2. I, II, III, IV, V: není pravda :)
    Více na http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078136&heslo=Glob%E1ln%ED%20oteplov%E1n%ED

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.