Little Grandmother, Rok 2010, 8/10

Little Grandmother: 3 nejdůležitější kroky v přechodném období.

Little Grandmother, Rok 2010, 8/10

Změny začínají v roce 2010. A toto jsou velmi důležité body:

První krok:

První věc, kterou musíte pochopit, je, že existuje větší a vyšší vědomí než jsme my sami. Věci se nedějí náhodně. My jsme si svůj příchod sem zvolili s jistým cílem. Jsme součástí velkého plánu univerzální bytosti. Musíte si uvědomit, že je vice než život a spravedlnost. Že náležíme k něčemu obrovskému. Náležíme k vesmíru, který náleží k velkému Já jsem, které náleží k lásce a světlu, a to je vším. Jsme větší, než si myslíte.

Druhý krok:

Druhá věc: musíte pochopit, že historie není vývoj technologie a výroby. Je to vývoj myšlení.
My o všem přemýšlíme, je-li to dobré či špatné, myslíme, jak by to mělo být, vidíme vše černé nebo bílé, víte, jak byste měli jednat, jak se chovat, jak se nechovat, pořád jen myslíme.

V jednom období této planety jsme mysleli tak, že všechno, co existuje, je naše milovaná matka Země. A podle toho jsme reagovali, tak jsme žili. A pak v jiném období této planety vznikla církev, křesťanství. Neříkám, že křesťanství je špatné, nebo že některá církev je špatná. Miluji Krista i všechny osatní. Ale v tomto bodě historie, ve věku temna, jsme mysleli, že církev vládne našim životům. Nebyla to vláda, byla to církev. Bylo to náboženství.

A tak jsme mysleli jenom tak, jak nás naučilo náboženství. Nebyly žádné technologie, pokrok, argumenty, společnost, byl to opravdu věk temna. Protože jsme mysleli tak, jak jsme mysleli.
Zapomněli jsme, že jsme tvůrci, zapomněli jsme, že jsme Velké Já. A když myslíte určitým způsobem, jednáte určitým způsobem.

Prošli jsme tímto obdobím a začali se rozpomínat, že myslíme a mohli bychom vytvářet věci. Začal rozvoj technologií. Začali jsme vytvářet města, vlády, všechno možné. Ale nemysleli jsme na srdce. Mysleli jsme jenom na myšlení. A to byla naše realita.

A nyní se naše lidské vědomí opět posunuje. Naše myšlení směřuje k tomu, že realita je více než pouhé myšlení. Technologie není vše, je sice skvělá, ale jsou větší věci. A tou větší věcí je, že vy jste něco většího. Že vy jste tvůrci, že vy jste Velké Já Jsem. Že jste Bohové a Bohyně. A tak historie není rozvojem technologií a výroby, je to vývoj myšlení.

Právě teď, v této místnosti, když o sobě přemýšlíme, o tom, že vesmír je součástí nás a my jsme součástí vesmíru, když myslíme na to, že naše vědomí se začíná rozhoupávat a přetáčet, tak to skutečně přichází. Čím více energie tomu věnujete, tím rychleji to přichází. Takže myšlení je velmi velká věc. Ale neužívejte svůj mozek pro všechno, spojte ho se srdcem a přemýšlejte, co chcete, a ono to přijde.

Třetí krok:

Třetí krok znamená nové chápání našeho fyzického světa. Všechny věci jsou živé na základě energie. Můžeme vidět energii, cítit její krásu. Východ a západ slunce je nejlepší doba pro vidění energie. Energii můžete vidět kolem rostlin. To není tak těžké pochopit, protože i ti,kteří automaticky nechápou, že všechny věci mají energii, že rostliny a věci i vy a já máme energii, tak energie je vědecky dokazatelná, takže i oni to mohou pochopit.

Tento krok je nejdůležitější. Nejdůležitější ze všech kroků, jak se domnívám. Je to tato energie matky Země, která nás drží při životě, a nikoliv energie vydávaná a přijímaná vzájemně mezi lidskými bytostmi. Protože my používáme svou energii špatně. A jsme žádáni, abychom se ji znovu naučili používat správně. Naučíme se přijímat energii od rostlin. Z hor, ze stromů, z řek a oceánů. A budeme se naplňovat energií matky Země. Nebudeme ji brát jeden z druhého. My sdílime energii s matkou Zemí, s její radostí, láskou a čistotou. A teď si uvědomte, co děláme jeden druhému. Při této konverzaci já vám teď dávám mnoho energie a vy zase dáváte mnoho energie mně. Ale uvědomte si svou obvyklou konverzaci. Vždycky je někdo, kdo tu konverzaci ovládá, někdo, kdo vydává nebo bere všechnu energii. Jste dárce nebo příjemce?

Žijeme své životy tím, co si o nás lidé myslí, jak se na nás dívají. Kdybyste mi teď řekli: co nám to tu povídáš, vypadáš opravdu hloupě, mohla bych si poškodit svoji energii. Anebo si pouze uvědomím, že neberu energii od vás, ale beru ji z této planety, právě tady, z oblohy, ze Země. Nebuďme už zajatci toho, co si ostatní lidé o nás myslí. V každé konverzaci, jakmile si to uvědomíte, přestanete to dělat. Mluvíme třeba s přáteli, a pořád se snažíme být chytřejší než ostatní a mít navrch v konverzaci. Nebo jste lidé, kteří pořád jenom energii dávají, a tak si ji od vás pořád někdo bere.

Po staletí žijeme tak, že si vzájemně bereme energii. A to je naše obrovská chyba na této planetě, kterou děláme. Nám řekli, že všechna naše energie na celý život, pro každého z vás existuje na planetě. Ne v druhých lidech. Můžete skutečně jít ven a dýchat energii ze stromu, až se naplníte. I ze země nebo ze stébel trávy. Z jablka. Z rostlin, zvířat, vodních toků, hor, to vše má pro vás energii. Žádají nás, abychom přestali brát energii od sebe vzájemně. Tím se jenom vzájemně zraňujeme. A to děláme už po stovky a stovky let. Vaše životní energie existuje venku. Když se cítíte slabí, zaútočíte na někoho, abyste se sami cítili lépe. A když někdo řekne o vás negativní věc, cítíte se sami hůře.

Jak je to pošetilé, když vydáváte energii tímto způsobem. Proč se cítíme tak dobře, když si vyjdeme na procházku? Protože vás nikdo nehodnotí. Proto, že se venku plníte energií. A přijdete domů a zase to začne: Proč děláš tohle? Tak to chodí v běžném soužití lidí. Probíhá to neustále. Jsme nuceni začít brát a dávat, abychom mohli žít, a všechnu potřebnou energii si bereme z druhých. Můžete jenom sedět venku a cítit, jak se naplňujete. Všimněte si toho. Proč se venku cítíte tak dobře? Začněte si toho všímat. Protože jste se napojili na Zemi a dobíjíte si baterii.

Matka Země je vším. Je vším. Nejlepší doba pro vidění energií, které lidská bytost může vidět - protože člověk může vidět energii, přestaňte si říkat, že nemůžete, vy můžete, je to skutečné - nejlepší dobou je východ a západ slunce, kdy můžete vidět energii kolem rostlin, na horách, všude.