Stránky

16. srpna 2010

Šlehání bouřkového mraku

Může se takovýhle mrak vytvořit přirozeným způsobem? Tento snímek je vypůjčený z aktuálně.cz a zobrazuje údajně včerejší bouřkový mrak v Praze. Typické dvě vrstvy, spodní je dokonce evidentně žlutá, tak jako je na satelitních snímcích místně odpařená oblačnost, možná i s nějakou chemickou přísadou. Horní bílá - chemií vydatně ovládaná. To celé prošleháváno EM vlněním vytvoří vydatný oblak do velké výšky, a když není v okolí dost orgonitu, tak spadne hodně vody/krup. 

Včera jsme cestou z Vysočiny měli možnost pozorovat umělé vytváření bouřkové oblačnosti - ze strany, ze vzdálenosti několika (asi desítek) km. Z jasné oblohy se náhle vytvořila přes celý obzor obrovská hradba mraků dosahujících zřejmě mnoho kilometrů vysoko, kovadliny, td., vše se rychlým tempem vařilo a přibývalo. Žádný normální povětrnostní důvod pro to nebyl.

Normálně to nedělám, ale situace sváděla namířit tam power wand a trochu jim to překazit. Povedlo se, bouřka byla šlehaná zřejmě pro Pelhřimov a okolí, a když jsme tam dojeli, byla už scvrklá na zanedbatelné cáry, ani nekáplo.

Jinak, ani JČ ani Vysočina v dnešním hororovém bouřkovém zpravodajství opět nefigurovaly. 

Gifteři, nespoléhejte na to, že máte ogiftované věže ve svém okolí. To nestačí. Aby byla krajina chráněna před extrémy umělého počasí, potřebuje orgonitovou síť, i tam, kde žádné věže nejsou. Moje teorie je, že když se dostane DOR sloužící k šlehání umělé oblačnosti do dosahu orgonitu, tak orgonit zabere a nedovolí našlehat tu hustotu ani tu výšky, prostě ji rozpouští. 

Dokud ta šílenost světa nepomine, jiná ochrana před povodněmi není.

3 komentáře:

  1. Autore, měl jsi někdy ve škole předmět, kterému se nadává Fyzika? Kromě kapitoly Mechanika kapalin a plynů Ti zjevně nic neříká ani Optika. Jistě se shodneme na tom, že včerejší bouřky se vyskytovaly pozdě večer, kdy již bylo Slunce nízko nad obzorem. No a na uvedeném snímku je Slunce už tak nízko, že spodní část kumulonimbu osvětlují již paprsky lámající se průchodem přes velkou část atmosféry a tedy oranžové/červené (jako při západu Slunce), kdežto vrchní část (někde v 10 - 13 km) osvětlují ještě paprsky nelomené, tudíž bílé/žluté. Občas se vyplatí nehledat záhady tam kde nejsou, na důvěryhodnosti to jistě nepřidá....

    OdpovědětVymazat
  2. Anonym 16. srpna 2010 16:36

    Vzpamatuj se ty kovanej Ilumináte!
    Vem si prášky a vrať se zpátky do svýho Matrixu,kterej se nezadržitelnš rozpadá!

    OdpovědětVymazat
  3. http://www.facebook.com/group.php?gid=212973089061

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.