Stránky

27. listopadu 2010

Chemworm - chemický červ

Dobrý postřeh od čtenáře. Líbí se mi také, že vystihl trend a pojmenoval pozorovaný jev pěkně vědecky - hned to má větší váhu. 
Já tady používám samé "selské" názvy jako např. "uhrabaná oblačnost" nebo "žlutá deka". To se pak nedivím, že to nemá přiměřený respekt u meteorologů, kteří vyžadují vědeckost. A přitom by stačilo použít minimum fantazie a elementární angličtinu. Kdyby zde totéž bylo označeno například jako "Hay-Rakeovo vlnění" nebo "Low-Fogova oblačnost", hned by to znělo vědecky a naši vykladači by se trochu potrápili, kdyby hledali odkazy (:-))).
Ale raději k chemickým červům. Určitě se ozve nějaký vykladač, který nám vysvětlí, proč za stejných rozptylových podmínek některé stopy zůstávají a některé mizí. (Doufám, že tu mám ty fotky ve správném pořadí?)


Ahoj,
dneska som sa pokúsil zdokumentovať jeden pekný asi chemtrailsový jav. 
Napadlo mi to volať tak "medzinárodne" chemworm - chemický červ.  
Podľa fotiek postupne:
1. Všimol som si krátky chemworm, tak som si ho cvakol. 
2. Bolo ich na oblohe zopár, okrem jedného zmizli za pár minút.
3. držal sa tam asi pol hodinu. Hore vidno lietadlo s klasickou kondenzačnou čiarou.
4. po asi hodine zmizol aj ten posledný.
Myslím si, že lokálne rozptylové podmienky sú asi veľmi dobré, ale pripadá mi zvláštne ako "kondenzačné" čiary ktoré sú tak blízko seba sa rozplynú v rôznych časoch. Najviacej ma udivujú červy, tj že sú na krátkych úsekoch a nie dlhé čiary. Je možné aby sa vo vzduchu vytvárali tak rozdielne rozptylové podmienky tak blízko od seba? Na toto by som sa chcel spýtať meteorobeliverov.

Asi tak.

3 komentáře:

  1. Červík asi vypúšťa niečo iné ako obyčajná linečka, takže sa rozplývajú inak, nie ?
    Fajn Orgonete, dík čitateľu,

    s láskou do nich, vykladačka bo, :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Ano rozdílné rozptylové podmínky mohou být tak blízko sebe. Onen červ může být odhadem dlouhý 500m až kilometr (vycházím z toho že je sluneční kotouč v záběru a ten má, pokud se nepletu, přibližně půl stupně a stopa může být ve vzdálenosti 30-50 km od pozorovatele). Komentář Orgonetu: „proč za stejných rozptylových podmínek některé stopy zůstávají a některé mizí“ - jak můžete vědět jaké panují ve výšce 10km rozptylové podmínky? Tam je to, co se týče proudění, někdy dost divočina.

    SO

    OdpovědětVymazat
  3. Čau všichni debunkeři, jsem právě v láskyplné náladě pod vlivem Little Grandmother, tak vás tady nechám se vypovídat.
    Avšak říkejte si co chcete, já tvrdím, že žádní podobní červi nemají na obloze co dělat, a pokud tam jsou, tak se tam dostali vypouštěním chemikálií. Nemohou to být contrails, protože ty se udržují na obloze v řádu nejvýše desítek sekund. Rozptylové podmínky nic nemění na chemickém původu oněch červů.

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.