Stránky

3. listopadu 2011

Auto na vodu

Díky čtenáři za článek a za vzorný přístup k publikování!

Ahoj OrgoNet.
Pripravil som text, ktorý stačí skopírovať do nového článku na Tvojom blogu, aby si s tým nemal veľa práce. Bol by som veľmi rád, keby si ho uverejnil. Ďakujem.

Auto na vodu

Auto na vodu – patenty a základní výzkum

Vynálezce Stanley Meyer pil skleničku pomerančového džusu. Náhle vyběhl z restaurace a křičel: „Otrávili mně!“ Pak se zhroutil a zemřel. Oficiální příčinou smrti byla otrava zkaženými potravinami.

Kdo byl tento muž? Nevynalezl nic menšího než aparát, patentovaný pod číslem US 4.936.961, jímž lze levně získávat energii z obyčejné vody.

Zázraky vedy – Ide to na vodu 
Zdroj: http://www.mojevideo.sk/video/5aed/zazraky_vedy_ide_to_na_vodu.html - video z kanálu Spektrum, český dabing.
(Video nejde vložit, pozn. Org.)

Podle US zákoníku, titul 35, část II., kap. 10, odst. 101, musí být patentované zařízení funkční a využitelné, přičemž udělení patentů inkriminovaného typu závisí na úspěšné demonstraci funkčního prototypu vynálezu před nezávislou Patentovou revizní komisí.

Podstatný rozdíl vůči elektrolýze spočívá v napájecím zdroji vyvíječe. Meyer využívá externí indukčnosti rezonující s kapacitou článku – čistá voda má permitivitu asi 5 – s nímž tvoří paralelní rezonanční obvod. Tento obvod je buzen generátorem pulsů, jenž společně s kapacitou článku a usměrňovací diodou vytváří okruh, „pumpující“ elektrický náboj. Vysokofrekvenční pulsy budují na elektrodách článku kaskádově vzrůstající DC potenciál, a to až do okamžiku kdy je dosaženo bodu, v němž se voda rozpadne a mžikově jí proteče vysoký proud. Jeho průraz detekuje obvod, sledující proud ve zdroji, který pak na několik cyklů vyloučí impulsy, aby se voda mohla „vzpamatovat“.

Chemik Keith Hindley se zúčastnil demonstrace Meyerova článku a poskytl tento popis:

„Po celodenní prezentaci potvrdil Griffinův výbor řadu významných jevů pozorovaných během demonstrace WFC (Water Fuel Cell – vodního palivového článku), jak ho vynálezce nazývá. Svědecký tým nezávislých britských vědeckých pozorovatelů osvědčil, že vynálezce Stanley Meyer úspěšně rozkládá obyčejnou vodu z vodovodu na její základní elementy kombinací pulsujícího vysokého napětí, přičemž je použitý proud měřitelný v pouhých miliampérech. Vývoj plynu přitom postačoval k trvalému udržování vodíko-kyslíkového plamene, v němž se okamžitě tavila ocel. Jak svědci dále potvrdili, na rozdíl od normální elektrolýzy vysokým elektrickým proudem nedocházelo uvnitř článku vyvíječe k vůbec žádnému zahřívání. Meyer odmítl uvolnit podklady, které by vědcům dovolily duplikaci a další vyhodnocení principu funkce jeho ‘vodního palivového článku’, nicméně poskytl US patentovému úřadu
dostatek podrobností, aby tento dospěl k názoru, že vynálezce může věrohodně doložit zisk ‘energie z vody’.“

„První demonstrační článek byl vybaven dvěma paralelními deskovými ‘budiči’. Po naplnění článku obyčejnou vodou z veřejného vodovodu generovaly tyto desky plyn při velmi nízké úrovni elektrického proudu – ampérmetr ukazoval sotva desetinu ampéru – Meyer hovoří o miliampérech – přičemž produkce plynu soustavně vzrůstala, když byly desky posouvány blíže k sobě a klesala, když byly oddalovány. Stejnosměrné napětí přitom patrně pulsovalo v rozsahu tisíců voltů.“

„Druhý článek, generující mnohem více plynu, obsahoval devět dvojitých trubkových buněk z nerezové oceli. Byla pořízena sekvence fotografií zachycujících produkci plynu při miliampérových úrovních. Když bylo napětí zdroje zdviženo na vrcholnou mez, proudil plyn ve velmi působivém množství.a“ „Povšimli jsme si, že voda na horním konci článku pozvolna získávala světle krémovou barvu a objevila se tmavohnědá sraženina, což byl téměř jistě účinek chlóru, obsaženého ve značně chlórované vodě z kohoutku, na nerezové trubce ‘budiče’. Byla to jasná demonstrace produkce vodíku na úrovni miliampér a kilovolt.“

„Nejpozoruhodnější bylo, že článek a všechny jeho kovové trubice zůstaly na dotyk úplně chladné, a to dokonce i po více než dvacetiminutovém provozu. Mechanizmus štěpení evidentně vyvíjí jen nepatrné teplo, což je v ostrém kontrastu k elektrolýze, při níž se elektrolyt velmi rychle zahřívá.“ „Výsledky se zdají potvrzovat výkonnou a regulovatelnou produkci plynu, již lze rychle přizpůsobit požadavkům odběru, a proto je provozně bezpečná. Zřetelně jsme pozorovali, že ke kontrole množství vyrobeného plynu je využíváno zvyšování a snižování napětí. Viděli jsme, že tvorba plynu ihned ustala po vypnutí, aby pak okamžitě znovu naběhla, když byl řídící obvod opět pod napětím.“ „Po dlouhých hodinách rokování mezi čtyřma očima jsme dospěli k závěru, že Stanley Meyer odhalil zcela novou metodu štěpení vody, která vykazuje velmi málo charakteristických rysů klasické elektrolýzy. To, ž
e jeho zařízení skutečně funguje, potvrzuje sbírka US patentů, které mu byly uděleny na rozličné součásti WFC systému. Skutečnost, že US patentový úřad tyto patenty udělil podle odst. 101 znamená, že funkčnost s nimi spojeného technického vybavení byla experimentálně prověřena experty US patentového úřadu a sekundujícími nezávislými experty, přičemž byla uznána všechna tvrzení vynálezce.“ „Základní WFC byla objektem tříletého testování. Tento postup povyšuje udělené patenty na nezávislou úroveň kritického vědeckého a technického ověření toho, že patentovaná zařízení skutečně fungují tak, jak vynálezci tvrdí.“

„Praktická ukázka Meyerova článku byla podstatně přesvědčivější, než para-vědecká hantýrka, již použil k vysvětlení principu jeho funkce. Vynálezce hovoří o deformaci a polarizaci molekuly vody, v jejímž důsledku se naruší samotná vazba H:OH působením vlivu rostoucího elektrostatického potenciálu rezonujícího uvnitř molekul, což údajně zvyšuje výsledný efekt.“

„Kromě potvrzení vydatné produkce vodíko-kyslíkového plynu a minimálního nárůstu teploty uvnitř článku svědci konstatovali, že voda z článku rychle mizí, podle všeho v elementárních součástech a jako aerosol, opouštějící povrch článku ve formě nesčíselných drobounkých bublinek.“

Meyer prohlašuje, že v posledních čtyřech letech jezdí ve VW přestavěném na vodíko-kyslíkovou směs, přičemž používá sadu šesti válcových článků. Rovněž tvrdí, že produkci plynu zvyšuje stimulace článku fotony ve formě laserového záření, zaváděného do prostoru reaktoru optickým vláknem.

Dodatek

Vyskytly se mnohé pochybnosti ohledně patentování Beardenova MEGu. V kontextu se zněním shora uvedeného zákona, pohlíží Patentový úřad i soud na jakýkoliv nefunkční vynález jako na věc nesplňující kritérium „užitečnosti“. Na tomto základě je patentování sporných a nefunkčních užitných vzorů běžně odmítáno.

Všichni odborní examinátoři Patentového úřadu mají velmi dobrou průpravu ve vědě a technice. Nesedí tam postarší dámy vládnoucí razítky. Jakékoliv vydání patentu na užitný vzor nefunkčního vynálezu by znamenal fatální omyl se strany examinátora(ů), a představoval by ohromnou výjimku z pravidla. Patentový examinátor nemůže legálně vydat patent na užitný vzor takovému zařízení, o němž ví, že nefunguje. Kdokoli podá žádost o udělení patentu na užitný vzor pro natolik sporný druh zařízení, jakým Beardenův MEG bezesporu je, musí být perfektně připraven na velmi komplikované a velmi vážně brané technické skrutinium.

Pressman popisuje osud vynálezce, jemuž bylo odepřeno patentování „stroje na výrobu energie“. Vynálezce pohnal případ před soud, kde ovšem prohrál poté, když National Bureau of Standards v roli soudního znalce zjistil, že „sporný přístroj nekonvertuje hmotu na energii“.

Pokud neexistuje nějaký dvojí metr, bylo pro Beardena a jeho kolegy důkazní břemeno právě tak těžké, když přinesli na Patentový úřad svůj vynález. Je naprosto nepředstavitelné, aby patentový examinátor hleděl na cosi takového jako je MEG a jen na základě textu a výkresů se bez funkčního prototypu lehkovážně domníval, že „je to funkční a tudíž užitečné“, bez náročné a velmi přesvědčivé demonstrace plně funkčního prototypu. Dr. Bearden a Dr. Greer budou brzy demonstrovat MEG jistým členům kongresu. V zájmu přežití homo sapiens lze děkovat bohu za to, že jistí „skeptičtí fyzici“ nejsou americkými kongresmany. A kdyby byli, a kdybych byl Dr. Beardenem, měl bych silné nutkání nahodit MEG a požádat je, aby strčili prst do výstupní zdířky…

Anglická schéma Meyerovho vyvíjača TU.
Zdroj: H2O - Energia

Voľná energia:
www.wmmagazin.cz
free-energy.xf.cz

P. S. Orgonet:
Nezapomeňme na zdejší hodně diskutovaný článek: http://orgo-net.blogspot.com/2011/05/funkcni-vodikovy-generator-pro-auto.html
Anebo tohle: Kutil si doma postavil auto na vodu. http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=LIVFEP2A3yE

9 komentářů:

  1. ... a tady jeden starší příspěvěk

    http://www.stream.cz/uservideo/556450-auto-pohanene-vodou

    Beata

    OdpovědětVymazat
  2. Stanly Mayera otrávili už v 90 letech.
    Jenže tady zanechal spoustu materiálů a patentů, které si lidě předávají mezi sebou a dodnes z nich čerpají. Dnes už úroveň mamonu bohatých dostoupila vrcholu a tak se lidé snaží vymanit se ze závislosti na jejich produktech. Proto se čím dál víc objevují různé po domácku vyrobené generátory vodíku. Už je toho po světě tolik, že není možné jejich nástup zadržet.
    Myslím, že už velmi brzy nastane změna myšlení a lidé si začnou hromadně předělávat auta na podobné typy pohonů.
    A nejde zde jen o auta jde zde i o vytápění výrobu elektřiny...
    Smyslem tohoto všeho je být soběstačný na systému. V okamžiku kdy toto dokážeme, jsme opravdu svobodní.
    Já sám si stavím genrátory a rád každému poskytnu všechny schémata a informace co o tom mám.
    Bohužel jsem narazil na problém s elektronikou. Nedaří se mí zkounstruovat obvod na vysokonapěťové pulzy, jak je používal i Mayer a tím výrazně zvýšit efektivitu produkce. Kdyby byl někdo schopný elektrotechnik a chtěl pomoci s vývojem, prosím kontaktujte mě na email rad.mal@seznam.cz

    S pozdravem Radek Maláč.

    OdpovědětVymazat
  3. Bylo by dobré, Radku, nechat Tvoji nabídku kolovat e-mailem. Takovou věc si lidi rádi přepošlou a třeba díky tomu najdeš rychle někoho ke spolupráci! Držím palce! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Radku, měl jsem u tebe jeden generátor objednaný a čekal jsem a čekal a čekal a ono nic. V pořadu s Duškem ses mi líbil. Mám rozdělaný svůj generátor, ale něak není zkrz to škádlení klimateroristů, se k tomu dostanu až v zimě. Nějaký schmata na pulzní generátor jsem našel a není t nic složitýho. I já jako laik si na to troufnu. Doporučil bych schémata od Iv z jeho blogu nebo i jinde na netu.
    Jinak když bys sem dal kompletní návod pro kutily, určitě bys mnohým prospěl, tedy krom olejářů a rafinérek :-)
    Michal

    OdpovědětVymazat
  5. anonymnímu ze 4.listopadu 16.56 - už jsem zde uvedl několikrát - používám vodíkový generátor už půl roku s úspěchem a mohu doporučit všem www.jednavodu.cz - jsem spokojen s produktem i s přístupem k zákazníkům

    Luděk

    OdpovědětVymazat
  6. Moje auto ma obsah 4,6l, V8, ma najazdene 250 000km jazdí na benzin/plyn, automat a 2200kg hmotnosť. Na plyn jazdím asi na 99% z celkoveho množstva, je viac ako o polovicu lacnejší.
    Potom som zacal experimentovať s jednym clovekom, a to, pridali sme zariadenie, ktore umoznuje motoru spalovat obyčajnu vodu k už bud benzinu, plynu alebo k nafte, nebudem sa rozpisovat ako, ale v jednoduchosti, že sa premeni na vodnu paru a tá sa nasava do nasavacieho potrubia, nie je k tomu ziadna elektronika, nic a je to vlastne navzdy, spotreba je tak 6-10l na 1000km vody. Zvysi to vykon motora, vycisti to motor a motor sa ukludní, nepotrebujete ani katalizátor, vyfukove plyny su tak ciste. Aby som nezabudol, je to tak spravene, že určita cast spalin z vyfukovych planov sa recykluje a opät spaluje.
    Je to francuzsky výrobok a je to mozné použiť na kazde auto. A k tomu som este prirobil vodik, takže moje auto ide na plyn, vodu a aj vodik.
    Náklady na prevadzku tohto 4,6l motora je cca 13-14 l plynu, co je v prepocte asi 6-7 litrov benzínu na 100km. Pri rychlosti 130km/h to zoberie 14l plynu, mam to otestovane na dialnici a prejdeni vyše 400km. Z vyfuku vychadza len cista vodná para, absolutne nie je citit zápach, ako byva zvykom, ked auto jazdi na plyn.
    ---fakt to funguje-----

    OdpovědětVymazat
  7. anonym z 19:10
    Mám pocit, že tě znám. Nejsi na jednom offroud klubu? Tam jsme s jedním takovým jako ty, čelili kritice tupounům :-)
    Michal

    OdpovědětVymazat
  8. Nie, nie som to ja, nie som v žiadnom klube :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.