Aolian: Je libo akční propuc?

Je libo akční propuc? Navštivte zajímavé místečko

Nedávno se mi poštěstilo navštívit energeticky zajímavé místečko, které je vcelku hezky a nenápadně zašité v borovém lese nedaleko Kraselova u Katovic. Není ani nikterak velké - tvoří jej skupina částečně uhlazených balvanů, na první pohled docela obyčejných, pod nimi se však skrývá neobyčejná a tajemná síla.

A tak mne ani nepřekvapilo zjištění, že se o tomto kouzelném místečku postupně začíná dozvídat širší veřejnost, o čemž svědčí i vyšlapaná stezka vyznačená jednoduchou dřevěnou směrovkou.  Na ní si můžeme přečíst, že energeticky silná lokalitka se jmenuje „Boží kámen“. Možná někoho napadne, že v místě s takovým názvem by se mohlo skrývat nějaké obdivuhodné astrální božské mystérium s andělským chrámem. Možná vás zklamu, ale jakákoliv takováto a jim podobná „božská mystéria“ jsem kdy spatřil, vždycky se jednalo o holografické obrazy umně promítané z časoprostorových trhlin našeho vesmíru. Za technicky vymakanými promítačkami obvykle nacházím chytráky a vykuky z vesmírného centra, kterak se přes toto své iluzivní kino snaží nalákat a spoutat další důvěřivé dušičky do svých otrockých služeb.

Proto jsem se hned od samého počátku zkusil zaměřit na reálný svět tajemného místečka. Při výstupu po vyšlapané cestě jsem cítil příjemnou sílu, která mne magneticky táhla nahoru ke skupině balvanů. Před ní mne cosi přinutilo se zastavit a zcela vypnout myšlení. Zanedlouho se mi podařilo astrálním zrakem proniknout do podzemí lokality. Před mýma očima seděla v kruhu skupina drobných zemských bytostí (gnómků) a mezi nimi jeden statnější gnóm s kostkovanou čepicí. Byl to Strážce zdejšího tajemného místa. Hlubokým hlasem si pobrukoval jednoduchou melodii, která harmonicky rozvibrovávala srdce střežené lokality. Z tohoto nádherně zářícího Živoucího srdce vycházelo několik světelných paprsků napojených na energetické meridiány tamní krajiny. Byl to nádherný zážitek, stejně jako ten, co následoval vzápětí. Spatřil jsem, kterak je Živoucí srdce tajuplného místa skrze zářící paprsek propojeno s vysokovibrační kosmickou energií.

Nadešla pravá chvíle přelézt několik balvanů a přemístit se do samotného centra lokality. Nemusel jsem se ani příliš nalaďovat na silný proud kosmické energie, byl natolik razantní, že prakticky okamžitě projel všemi mými jemnohmotnými těly. Jak jsem se přitom cítil? Naprosto nádherně a uvolněně, neboť celé mé tělo zaplavila občerstvující síla. Postupně vydatně zesílil elektromagnetismus mého fyzického těla, tolik důležitý pro očistu starých nánosů v astrálních tělech i pro znovusjednocení duše v minulosti necitlivě rozfragmentované v různých časoprostorových trhlinách. Cítil jsem se prostě fajn a když mi bylo ukázáno, že tu ze mě pěkně odpadly další zatěžující vrstvy starých nánosů, nabilo mě to novým optimismem pro mou další práci.

A nejen to. Po chvilce jsem zjistil, že uprostřed tohoto vynikajícího místečka se výrazně posilují schopnosti nahlížet pod pokličku zkorumpovaným bossíkům vesmírného centra, co tam zas kují za pikle, aby tady všechno stále jen usínalo Stoletým spánkem a běželo ve starých iluzivních, trpce nevědomých kolejích. Tak jsem se juknul… V prvním okamžení přede mnou vyvstala skupina blonďatých postav s andělským úsměvem na tváři a zlatavě vyzařující aurou. Jedna z postav mne hned zkontaktovala líbezným hlasem a pak se rozhovořila o tom, jak je naše planeta plná světla a jak se to tady všecko skvěle transformuje. To už jsem ale v pozadí zahlédnul několik astrálních promítaček napojených na systém speciálních počítačů. Šlo to docela jednoduše vypnout a zbylá rezidua vymést do nejbližšího rozkladného kotle. Cesta k vesmírnému centru byla volná…

Copak tam máte, hoši, pěkného, že se na naší planetě pořád tak úspěšně daří temnu všemožnému a silám nečistým? Netrvalo dlouho a spatřil jsem velké středisko vybavené všelijakým technickým zařízením, obřími hudebními nástroji a mentálními zesilovači. Na toto vypečené středisko bylo energeticky pevně napojeno jádro naší planety a vehementně „zahlušovány“ a uspávány jeho klíčové energie pro pokrokové transformace. Pěkně mě to namíchlo. To je ale drzost!

Vtom se u mne objevil můj príma kamarád a hlavní astrální průvodce Tilio. Přitáhnul s sebou celou bandu astrálních Titánů vybavených údernými kyji a také dohrál do Paměti Stromu Života speciální kód. Byl to klíč, díky kterému jsme mohli proniknout do časoprostoru technického střediska vesmírných korumpáčů. Nikterak mne nepřekvapilo, že nám přišly na pomoc další úderné gardy přírodních bytostí. Tohle temnářské středisko se už zajídalo kdekomu. Vymlátili jsme tam, co se dalo. Pak jsme ještě uzavřeli sadu doprovodných časoprostorových trhlin, aby se nemohlo tohle proklaté středisko znovu zrestartovat. Pryč s iluzí!

Slunko se už pomalu klonilo k západu. Srdečně jsem poděkoval Strážci kouzelného balvanitého místečka a také všem spřízněným bytůstkám za pomoc při očistě mé duše i za vytvoření vynikajících pracovních podmínek pro další výmety sabotérských úrovní i kreatur. Před odjezdem do svého domácího antichemtrailsového hnízda jsem ještě vylil láhev octa na vyhicovanou asfaltku, aby lépe pracovní nasazení živlů vzduchu a radostně jsem odfrčel do našich Opičích hor.