Aolian: Zážitky s kyselinou citronovou

Zážitky s kyselinou citrónovou

1. Účtenka pro klimouše

Je čtvrtek 20. září 2012 a do našeho podhorského kraje se pomalu vkrádá podvečer. Na nebi se líně převalují baryové mraky, zvláště tam, kde se právě kloní slunko k obzoru. Technický vítr, který po celý den nemilosrdně podchlazoval krajinu a navozoval tak atmosféru pozdního října, však pomalu slábne. Můžeme se tedy těšit na klidnou chvíli odpočinku a zamyšlení u hřejivých plamínků večerního ohýnku. Po chvilce do sebe s potěšením vpíjím sálavé teplo z táboráku a v hlavě si promítám zážitky z našich letošních antiklimateroristických akcí a experimentíků. Přinesly mi spoustu cenných poznání. Čert vem jeden prožraný trampský kotlík od octa a dva podobně zhuntované pekáče, jakož i jeden postarší neutěšeně rezavějící plech. Tyto čerstvé adepty do kovošrotu klidně oželím; s nelibostí však nesu skutečnost, že již druhým rokem nás technické květnové mrazy připravily o radost ze skvostných květů magnólie tulipánokvěté. Pro někoho to může být jen obyčejná parková dřevina, pro mne je to však výborný spolupracovník v mé práci. Vždyť v sobě nese geny a paměťové informace z pradávných druhohor, z dob, kdy ještě měla zelenou moudrá příroda a žádné invazní rozumové ego se jí ve své vlastní nicotnosti nesnažilo klást limity a nabubřele nařizovat, co smí a co nesmí.

Když už jsme ale v tom koloběhu virtuálních peněz (a dluhů), slušelo by se dát do kupy účtenku pro klimouše za vzniklou újmu, jež mi v průběhu minimálně posledních dvou let vznikla jejich destruktivním velkopokusničením. Zahrnu-li do své účtenky nejen výdaje za hmotné prostředky, ale i výdaje z mého osobního energetického potenciálu, který byl po dlouhou dobu zcela nedobrovolně, bezostyšně, hanebně a potajmu vykrádán skrze sítě haarpových zařízení, máte mi, milí klimoušové, věru co splácet až do důchodu. Však nemějte obavy, že bych si to od vás zase postupně nevybral zpátky a samozřejmě s tučnými úroky. Možná o tom ani nebudete vědět (:-)))))

2. Den pro kyselinu citrónovou

S velkou chutí a nadšením jsem si přečetl příspěvek od čtenáře V. o vlastnoručně nabytých zkušenostech týkajících se úspěšného využití kyseliny citrónové na redukci technicky vyráběného počasí. S vlastními experimentíky jsem začal v sobotním dopoledni dne 15.9. Sáhnul jsem rovnou po nerezovém nádobí, jež úspěšně provází naši domácnost již bezmála deset let. Ve vlažné vodě jsem rozpustil jeden sáček kyseliny citrónové a směs zahřál na plynovém vařiči téměř k varu. Venku profukoval přízemní severozápadní vítr a oblohu pokrývaly nízké mírně plující modrošedé mraky. Jakmile se páry odpařované kyseliny citrónové dostaly do vzduchu, začalo se nad námi projasňovat. Do deseti minut se mraky nad naším obydlím protrhaly a skrz haarpovanou plazmu nás pozdravily matné sluneční paprsky. Měl jsem radost, že hnedka první pokus dopadl úspěšně. Do dvaceti minut od roztažení oblohy k nám přiletěl jakýsi vrčoun a pak se najednou mraky kolem nás daly svižně do pohybu. Do pěti minut jsem měl nad hlavou nasunutou novou baryovou deku. Poté se pohyb mraků – jakoby náhodou – opět výrazně zpomalil. Vycítil jsem, že mám pro tento den skončit a střádat síly na příznivější období.

V následujících dnech jsem se ve volných chvílích věnoval získávání dat o energetickém chování kyseliny citrónové a octa. Přes vizualizace i automatickou kresbu se mi ukázalo, že molekuly odpařovaného octa vykonávají při výstupu do atmosféry klidný krouživý pohyb. Pokud se dostanou do nízkých chemických mraků, většinou se o ně zarazí a reagují s nimi. Pokud nízká oblačnost chybí a obloha je počmáraná čerstvými chemtrailsy, octové anionty vystoupí výše a reagují s nasprejovanými chemickými kationty, které pozvolna klesají do spodnějších vrstev atmosféry.

Pak jsem zkusil omrknout energetické chování kyseliny citrónové rozkládané při elektrolýze. Ukázalo se mi, že vznikající elektrolytické produkty této kyseliny nekompromisně vystřelí přímočarým pohybem do atmosféry a pokud v ní chybí vrstva těžkých baryových mraků, jsou schopny se dostat velmi vysoko, dokonce až k samotné dvourozměrné plazmě udržované přes síť HAARPů. Zbývalo ještě omrknout, jak si počínají molekuly odpařovaného vinného octa. A ukázalo se, že si také počínají celkem zdatně, neboť i ony jsou schopny pronikat do atmosféry rychlým přímočarým pohybem. Teorie by byla v kupě, je tedy potřeba vystihnout nějaký příznivý den a zkusit to akčně testnout v praxi.

Proběhly asi tři poměrně nemastné neslané dny, až konečně, 21.9., přišel den D. Hned po ránu jsem cítil, že již od noci sem přichází obzvláště příjemné a inspirativní kosmické záření. Den jako stvořený pro blankytně modré nebe a zářivé sluneční paprsky, které by s povděkem přivítalo i dozrávající ovoce v zahradách. Není tedy divu, že jsem s jistou dávkou nelibosti sledoval, kterak klimoušové hned po rozbřesku vystabilizovali na nebi nízkou pseudoinverzní chemtrailsvou deku. Prohlédnout si ji můžete na této fotografii pořízené po osmé hodině ranní:

Situace nevypadala právě růžově, zcela zřetelně jsem však cítil, že příroda má dnes sílu zabrat proti falešně podstrkovaným chemickým mrakům. Vždyť také - kdo by chtěl být pod deklem a nechat se dusit hloupostí iluze, když sem z kosmu plnou parou proudí očistná a povznášející síla? To jedině nízkovibrační rozumové ego se potřebuje ukrýt před palbou razantní energie, neboť by v jejím plném lesku bylo vidět, jaký je to chudáček a mrzáček zaostalý a že to nedotáhnul dále než na pouhý technický implantát.

Nic naplat, dobrá příležitost podpořit přírodu je tu a toho se musí využít. Na plné kule. Vzápětí mi blesklo hlavou, že bych měl nejdříve sáhnout po octu a jeho párami naklížit nízkou baryovou deku. Když se mi to podaří, jistě tím usnadním cestu kyselině citrónové vzhůru do oblak k její radikálnější působnosti proti falešně pytlenému počasí. Dal jsem se tedy s chutí do octování. Můj kamarád Nemo mezitím připravil k chodu umně sestavené zařízeníčko na elektrolýzu kyseliny citrónové. Neuplynula ani hodina a chemtrailsová deka nad námi začala zdárně slábnout. Byl čas spustit elektrolýzu koncentrovaného roztoku citrónovky. Aby octíku a citrónovce nebylo smutno, sáhnul jsem ještě do sklepa pro nezdárně zkysaný kredenčák. Sotva jsem povolil zátku od láhve, ozvalo se prudké zašumění a vzápětí se vyhrnuly ven mraky bublající pěny. Dokonalé šampáňo s kyselinou vinnou :-)))))))

Po desáté hodině ranní jsme mohli s potěšením pozorovat zdárně světlající oblohu, jíž zachycuje následující fotosnímek:

V čase oběda, tedy kolem dvanácté hodiny, byla baryová deka již prakticky pryč a odhalil se pohled na chemtrailsy postupně sprejované do horní vrstvy astmosféry. Jukněte na následující fotečku:

Krajinu začaly prohřívat sluneční paprsky, které postupně získávaly na síle. Po poledni vyšplhala teplota na příjemných dvacet stupňů. Takhle to u nás vypadalo ve dvě hodiny odpoledne:

Jsem rád, že jsme si bezmála tři hodiny mohli užívat příjemného babího léta. Mezitím se ovšem nebesa v nepravidelných intervalech otřásala hlukem sprejujících letadel. Stíhačku jsem nazahlédnul žádnou (od té doby, co jsem v zimě na jednu takovou razantně zahrozil lyžařskou hůlkou, k nám již nelétají). Zato mám ale silné podezření, že k pravidelnému špiclmonitoringu naší oblasti využívají až nadužívají vyhlídkové letouny z klatovského letiště, jež nyní pilně obhospodařuje světově známá firma Aircraft.

Po půl třetí odpoledne klimouši přitvrdili s chemtrailsovými sprejungy. Obloha se začala postupně zatahovat, až na ní zbylo jen jediné bezmračné místo. Tehdy přistoupili klimoušové k husarskému kousku, který by se dal nazvat „okružní jízda po nebesích“. Nemovi se ho podařilo zachytit na následujícím videu:

http://youtu.be/yfrz17hhHUg

Musím se přiznat, že tahle tečka za dnešním antichemtrailsovým pokusnictvím nás srdečně rozesmála. A nebyli jsme sami, smály se i houfy spřátelených přírodních bytostí kolem nás, jakýže je to ten rozum ješitný pitomec. Z nálad bytůstek přírody bylo však zároveň cítit nesmírné pohrdání vším tím pomýleným geoinženýrsky-technokratickým počínáním. Při horlivém odpoledním sprejungu jsem z řad rozverných skřítků zaslechul ironickou hlášku:

„A heleďme se, už jsou tady zase. Látači a lepiči ze své ctěné říše Nýmandie.“

Jedno je jasné: čím více uvadají příznaky věku Ryb, který přál hlavně nízkovibračním platformám nezdravě rozvinutého patriarchátu v podobě ego- rozumu a dogmatických náboženských směrů, tím lépe mohou rozkvétat odvážné záměry Strážkyně Univerzální předlohy přírody pro celostní revitalizaci naší planety. Mezi ně patří i postupné hojení a zacelování všech časoprostorových trhlin, jimiž neřízeně uniká životadárná energie do iluzivních meziprostorů, kde pak mohou bujet škodilské astrální entity.

Velmi jsem se zaradoval, když se mi do ruky dostal obrázek od neznámého autora (což mne mrzí, rád bych jej zde citoval), kde je velice výstižně zachycena situace s časoprostorovou trhlinou. To je přesně ono, co i já tak často v různých variantách vídávám v astrálu tohoto vesmíru. Nemovi se povedlo obrázek naskenovat a tak jej přikládám k prohlédnutí:

3. Kyselina citrónová – pomocník pro eliminaci škodlivých nanočástic železa

Již delší dobu sleduji, že sprejování chemtrailsů i široké používání technických zařízení se železnou konstrukcí vnáší do našeho prostředí vysoké koncentrace škodlivých nanočástic železa. Tyto nanočástice pak mohou oslabovat náš vlastní elektromagnetismus a v plicích omezovat převod kyslíku do krve. Energeticky se chovají jako posilovače temných „vládců“ naší planety, neboť podporují iluzivní lineární čas rozumového ega orientovaný na naivní vidinu neomezeného růstu ekonomiky, zisků, těžeb přírodních zdrojů, produkce zemědělských plodin či materiálů apod. Každý bdělý pozorovatel přírodních jevů však dobře ví, že je to absolutní nesmysl. Nelze přece donekonečna zvyšovat produkci a zisk. Reálný čas přírodního řádu je oproti tomu nekompromisně cyklický: den se střídá s nocí, jarní výstavba s podzimním rozkladem, lesní ekosystémy mají své cykly růstu a odumírání a tak dále. Právě příklad cyklické proměny přírodního lesa je velice hezky a výstižně popsán v knize „Přeměněný les“, kterou napsal význačný lesoochranář Chris Maser.

A jak s tím vším souvisejí zvýšené koncentrace nanočástic železa v našem prostředí? Tyto částice mají totiž tendenci zacpávat důležitá energetická centra na naší hlavě, která se otevírají za účelem naší postupné celostní separace od rozumového ega a temnářského patriarchátního systému, jež vede k násilnému vynucování si nadvlády skrze zastrašování a nepřirozenou autoritu. Tato významná transformační centra se nacházejí především na temeni hlavy a na obou spáncích. Ani naše planeta to nemá lehké. Musí se během Velké Transformace vypořádat s velikánskou časoprostorovou trhlinou na severním pólu („temeno hlavy“), k níž došlo při záměrné likvidaci jednoho ze dvou měsíců obíhajících kolem Země a udržujících energetickou rovnováhu v meridiánech planety. Po tomto destruktivním zásahu došlo k vychýlení magnetické osy a s tím ruku v ruce k oslabení obranných systémů planety vůči invazním atakům temnářů. Přirozená moudrost a neutralita přírodního Univerza začala být postupně nahrazována zkresleným věděním a konfliktní dogmatickou iluzí „vlády Jediného boha“ postavenou na nezdravě nadřazeném patriarchátním systému.

Naštěstí lze negativní vliv nanočástic železa eliminovat a to různými způsoby. Velmi mne potěšilo zjištění, že právě kyselina citrónová dokáže efektivním způsobem očistit prostředí, v němž se pohybujeme, od této látky. Však se také temnářské elitky v astrálu mohou vzteknout, že se tato běžně dostupná kyselina začíná úspěšně uvádět do antichemtrailsové praxe. Snažím se tyto elitky postupně „zaměstnávat“, aby neměli tolik času nás sledovat a sabotovat naše transformace. Jde to celkem jednoduše a je to zcela v souladu s přirozeným vývojem přechodu od nedůstojného přežívání v temnářském věku Ryb ke světlejší etapě plnohodného žití. Všem těmhle škodilům totiž stačí efektivně uzavírat jejich iluzivní časoprostory, v nichž kují svá sabotérská pikle. Poté automaticky následuje jejich automatický propad do karmického víru událostí a oni jsou nuceni řešit si své vlastní problémy, které si nadělali ve svých četných inkarnacích. Tak jen se čiňte, hošánkové, máte toho na sobě nakydáno, že se sotva držíte na nohou!

Další efektivní prostředek proti nanočásticím železa je očistná kůra z výluhů pupenů břízy a ořešáku královského. Pak samozřejmě také čištění vzduchu ionizátorem.

Nanočástice železa nás mohou snadněji oslabovat a stravovat, když k nám přichází nedostatek tepelného infračerveného záření. Právě toto záření bývá označováno za „teple vibrující barvu života“. Přes zasprejované nebe se výrazně omezil přísun infračerveného záření vlnové délky, která je velmi důležitá pro udržení pohodové srdečné nálady. Asi není náhodou, že doma teď máme po večerech docela často potřebu si rozsvěcovat sytě červenou zářivku (sousedé nad tím nechápavě kroutí hlavami, doufejme jen, že nás nepodezírají z nějakých podloudných aktivit á la noční kluby v Železné Rudě :-)))))

Nemálo času věnuji také mentálnímu přeprogramovávání škodlivých nanočástic železa na zcela neškodné a nicotné látky. Funguje to – mysl směrovaná k celostnímu návratu do přírodního cyklického času a časoprostoru má velkou sílu. A překážek bránících nám znovu se plně napojit na moudrosti Přírodního Univerza je stále méně. Tyto moudrosti jsou tu stále s námi, po celou dobu našeho nevědomého tápání v iluzivním věku Ryb, to jen my jsme se nechali hloupě a naivně nachytat na zlaté pozlátko a zacpali si své smysly bezcenným balastem a falešným věděním. Je to docela solidní trapas, ale každý den máme bezpočet příležitostí pracovat na Velké Nápravě.

P. S. Orgonet:

Aoliane, díky za krásný příspěvek!

Včera navečer se mi podařilo "zacitrónovat" varnou konvicí navečer (nikdo nebyl doma), když k nám klimouši tlačili ten den už druhou dvouvrstvou vlnu umělé oblačnosti a chystali déšť, snad i bouřku, docela se tmělo.

Musím potvrdit, že kyslina citronová působí ve výšce - nízká oblačnost se nezačala rozpouštět hned jako octem, ale vznikly díry, kterými bylo vidět, že vyšší vrstva už je rozpuštěná, a pak se poddala i nižší vrstva. Asi za 3/4 hodiny po začátku varu bylo chvíli úplné jasno. Taky letělo letadýlko přesně nad konvicí (:-)))

Jasno netrvalo dlouho, skončilo natlačením vrstvy oblačnosti odjinud, a pak i sprchlo.