Kyselina citronová je lepší než ocet

Po čase se nám opět ozval významný přispěvatel čtenář V., zřejmě chemik, výborný pozorovatel dění na obloze, koumák a odborník na laboratorní rozbory, autor mnoha významných článků zde na OrgoNetu. (Je jich nejmíň 10, už by bylo třeba je sepsat pod jeden štítek ... snad si najdu čas - ledaže by V. sám měl přehled a poslal ??? ... Z nich např. http://orgo-net.blogspot.cz/2011/06/nove-rozbory-ceskeho-ovzdusi-vody.html, )
Jeho nový příspěvek k vylepšení techniky octování je velmi inspirativní a nadějný, ihned to vyzkouším (přístroj nemám - doufám, že i na kyselinu citronovou fungují i naše primitivní metody rozptylu?) a věřím, že to inspiruje i mnohé další!

Dobrý den Orgonete,

Po dlouhém uvažování, zkoumání, zkoušení a konečně i přesvědčování si Vám dovoluji napsat a popsat něco, co zřejmě bude opět trnem v oku našim (i cizím) klimateroristům, stejně jako poznatky o rozborech kovů z ovzduší. Kromě jiného mám i zcela nové lab. rozbory pitné i srážkové vody  a podivného gelu, který zůstal na peckovinách po dešti v červnu. Ostatně zůstává po každém dešti. Bohužel zatím nevím, co je gel chemicky zač - tohle opět laborky zatloukly přes přímou žádost o určení- , pouze vím, že je netoxický. Tento poznatek stál ½ průměrného měsíčního platu.

Asi před 30 lety jsem se zamotal do zkoumání diafragmatického elektrolyzéru, který jsem úspěšně dovedl do praktického využití díky kamarádům - chemikovi a elektrofyzikovi.Přístroj dokázal léčit různé choroby, včetně nezhojitelných bércových vředů pouze pomocí čisté, pramenité vody ze studánek. Dneska je to spíše SCI-FI utopie (kvůli zdrojům vody).

TAKŽE - při mém podivném zaměstnání mne napadlo, jak je to s tím octováním a jestli je to definitivní řešení,které již nelze rozvíjet.

Opět mne napadl elektrolyzér, tentokrát nízkonapěťový, bohužel s velkým potřebným provozním proudem (až 200A). Zdroj mám, sice starší, tyristorový, ale maká. Po zkouškách se ocet netvářil na elektrolýzu nijak vstřícně. Spousta pěny, malý výkon - pravděpodobně kvůli různým přísadám vč.karamelu.

Použil jsem tedy roztok 2x40g práškové kyseliny citronové v 1l vroucí vody.

První pokusy byly po 14. červnu po zničujícím krupobití. Výsledky byly v té době pozorovatelné i na satelitních snímcích před retuší. Např .krupobití v Č.B. se u nás projevilo vydatným, ale příjemným deštěm. Od té doby se bouřky „a-la Klimouši“ nekonají. Bohužel Klimouši přesouvají svoji aktivitu na noc, kdy přestává fungovat přirozená termika teplého vzduchu.

Proč kyselina citronová a ne ocet

Kyselina octová je jednosytná. Kyselina citronová je trojsytná - porovnání---jednohlavá a trojhlavá  SAŇ. Vypadá to tak, že kyselina citronová má větší snahu reagovat s chemobordelem, vytváří větší množství záporných iontů.

Pokud pozoruji účinek nad hlavou, připomíná mi to kapku oleje - nebo lépe Jaru - na hladinu vody.

Pomocí elektrolyzéru se pravděpodobně vytváří lokální přebytek záporných iontů, které se spolu s párou dostávají dost razantně do vzduchu a pomocí termiky i do mraků, které mizí před očima. Tímto přístrojem se dá do vzduchu dostat i 100g krystalické kyselny citronové za hodinu. Účinek lze sledovat rozpouštěním mraků, přelety malých letadel, vzteklým řevem měřících klimaterorstíhaček a konec konců i zájmem“civilistů“ v modrých oktávkách bez loga s –kufříky. Už jezdí ve třech autech.

Přístroj - elektrolyzér 

Přístroj je v provedení dvou sad elektrod, sady kladné a záporné. Výhodné je spojit minus- sadu s kostrou nádoby. Elektrody mají 70x70x1.2mm z nerezu 1.4301 (bohatě stačí), stejně jako nádoba. Spojeny jsou kulatinou o průměru 8-10mm. Přívod, který není spojen s kostrou, musí být izolován minimálně v silikonové gumě nebo lépe v keramické průchodce.

Kryt je zhotoven ze stejného materiálu s výdechem 40-60mm s kusem roury(zvyšuje se tím dynamika výdechu plynů,mám nastaveno na 4m délku).

Samozřejmě vzniká i kyslík a vodík, kromě toho parahydrogen a orthohydrogen, takže nekouřit!!!!!!!!!!!!! Samo to nebouchá, v plynu je dostatek vodní páry.
POUŽÍVAT JENOM A POUZE VENKU!!!!!!!!!!!!!!!!!

Příkon - napětí asi mezi 6-15V, proud 30-230A. Počet elektrod:16 těch,které NEJSOU spojeny s kostrou,15 těch, které jsou spojeny s nádobou. Počet není důležitý, rozhodující je plocha a z toho se odvíjející potřebný proud ze zdroje. Lze použít i spínané zdroje z počítačů (5V  20-50A), popř. k tomu dimenzované nabíječky, pokud možno BEZ automatických  regulací, nebo svařovací usměrňovače-WTU,ZU,aj. stejně jako spínané svářečky.

Ideální je uvést kapalinu do varu a nechat mírnou „čepici“. Při velkých proudech je cítit spálený cukr. Kapalina se barví od světle zelené po černou (kromě jiného přepalováním uhlíku a rozpouštěním elektrod). Klesá i potřebný proud. Pokud je kapalina hodně tmavá, je potřeba ji vyměnit za čerstvou - cca 40g na 1/2l vroucí vody. Čím více kyseliny, tím větší potřebný provozní proud. Elektrody i nádoba se rozpouštějí, předpokládaná životnost  500-1000 hod., máme za sebou cca 250 hod zkoušek a pokusů.

Osobně jako zdroj používám svářečku 250A.

Posílám také pár fotek toho, co jsem se snažil popsat.

Pokud bude zájem,rád potřebné upřesním.

Závěr

Už jenom odesláním tohoto mailu vzniknou problémy minimálně dvěma osobám. Nám. Nechám na Vaší fundované úvaze, kam tuto informaci o elektrolyzéru postoupíte.

Je mi jasné, že to nemáte jednoduché. Spousta věcí mi díky Vám docvakla. A tak si říkám:

„Když už mám koukat na svoji popravu, tak ji budu alespoň co nejvíc komplikovat“.

Pokud se tedy rozhodnete můj příspěvek otisknout (zveřejnit), máte můj bezvýhradný souhlas včetně jeho postoupení spřízněným webům.

Pokud se rozhodnete jej neuveřejnit,je to jenom a pouze Vaše rozhodnutí.

Zdraví Vás a přeje hodně sil a energie

V.

Fotky přístroje zvaného Kebule:

Roura nad střechu:

Terorstíhačka:

P. S.  Ještě mám pro Vás perličku. Pošlu fotky lžičky na kafe. Pochází od jednoho z členů mikroskupinky, v níž mám tu čest hostovat. Těch lžiček je už asi 6, vznikají na stole bez doteku kohokoliv, trvá to - teď to není, už to je. Odborně se tomu říká  atomární plastická deformace za studena.