Pěkný text zveřejněný zde jako http://orgo-net.blogspot.cz/2012/12/opravdovost-laska-nic-jineho-se-po-nas.html má ještě pokračování, díky Milu za zaslání! (Původ pořád neznámý.)
Znovu na startu
Mluvil jsi o tom, že strach je přímým protivníkem lásky. Můžeš to ještě vysvětlit blíž?
Není protivníkem, protože láska protivníka nemá.
Je pouze nejnižší vibrací lásky a lásku ve smyslu, jak ji známe, blokuje.
Lidé tím doslova sami sebe ničí a jde o to, abychom to pochopili.
Je zapotřebí odkládat vše, co na novou požadovanou úroveň nepatří, a co souvisí právě s naším egem - s naším milým já.
Někdo prožívá zhoubné onemocnění nebo válku, další kriminál, jiný je bez peněz, ale každý si přitom prožije přesně to, co potřebuje poznat. Týká se to úplně všech bez výjimky.
Žádná situace či životní okolnost v životě však není stálá, a jakmile ve stálost uvěříme,uzavřeme se veškerému poznání a stagnujeme.
Jenže to celé bolí ...
Paradox ale je, že to je také věc ega.
Proto to bolí.
V podstatě to je strach ze smrti a o ten jde vždy, protože se zároveň bojíme žít .
Ego potřebuje rozum, tělo i pocit moci a jistoty.
Bojí se nemocí i konců a také má obrovský strach z přítomného okamžiku.
Proto každý totalitní režim lákal lidi na budoucnost, protože věděl, že přítomnost je pravdivá a nebezpečná.
V přítomnosti hrozí nebezpečí sebepoznání a to žádný manipulátor nepotřebuje.
Nikdo nebude tvrdit, že nemoc či smrt jsou skvělé, a tak se jako lidstvo snažíme proti nemocem bojovat.
Posun je ale možný pouze tehdy, když nemoc a smrt přijmeme a přesáhneme je v plné přítomnosti vědomí .
Říká se tomu duchapřítomnost.
Jenže ego ani žádný rozum nebo vědec na tohle nekývnou .
Pořád budou namítat, že nelze milovat něco, co člověka zabíjí, i když skutečnost je jiná, protože umírá jenom tělo, duše a duch však nikoliv.
Navíc naše ego z vlastního pocitu důležitosti druhé neustále obviňuje z nekalosti a vytváří strach ze smrti.
Věčným odporem proti všemu však jen zabíjíme sami sebe.
Umíráme ve zbrani, sešlí nemocemi a strachem, nikoliv věkem.
Jak dlouho bude trvat další cyklus a jaké bude mít etapy ? Čas neexistuje, to už víme. Je na místě si představit, že čas i navazující prostor se mění na základě seskupení energií.
Stvoření je dílo a každý fragment má na sobě energetický obal, jakoby pavučinu. Mluvil jsem o tom, že překrýváním v této síti vznikají propusti a volná oka či koridory, jimiž se na Zem dostávají světelné informace. (Vědci je označují jako Hartmannovy a Liovy linie- pozn.aut.)
Propusti nyní vznikají v důsledku toho, že se vše navrací do původně chtěné rovnováhy.
Každé oko v této síti má také svůj čas, prostor a odlišný rozměr. Teď žijeme v trojrozměrném světě, ale těch rozměrů jsou stovky, záleží na vědomí té které bytosti, k čemu přilne.
Čas je skutečně relativní pojem, který se váže na psychologii vnímání a je iluzí.
Přitom existuje něco, co je v porovnání nám známým světlem rychlejší a i v tom se lze pohybovat a vyvíjet se. Záleží jen na rozhodnutí lidí stejně jako ve všem ostatním.
Každý může prožívat, co chce a jak chce a různými úrovněmi i cestovat.
Každá úroveň má nejen svoji hustotu, ale také přiměřený čas a prostor.
Proces, který probíhá, potrvá určitě dvě stě až tři sta let, ale to zásadní a hlavní probíhá nyní a všechno se přenastavuje.
Čas dopředu úplně přesně udat nelze, protože vše se mění v závislosti na svobodném rozhodnutí ducha, ale hlavní okruhy ve hmotnosti probíhají v pěti stech tisících časových cyklech.
Lidé tedy už budou při dalším vtělení na jiné startovací čáře ?
Ano, ta čočka už je jinak nastavená.My tím procházíme a ti další nově narození už budou přicházet na svět s jinou vibrací.
Nic ale nekončí ani po smrti. Každý pokračuje dál a žádná úleva nepřichází. Tzv.záhrobní svět je součástí hmoty a život pokračuje i tam, i když již bez fyzického těla.
Odlišný je také časoprostor. Je však možné, že když zde na Zemi prožiješ naprosté produchovnění, tak po smrti touto úrovní proletíš přímo do duchovní úrovně, kde prožíváš lásku pořád, tj. v každém momentě.
Právě tam je totiž základ tvojí bytosti - duchapřítomnost a duchaplnost. Vše je jedním.
I ty negativní energie jsou vlastně pouze neprožitá a znetvořená láska.
Proč vlastně dochází k přírodním katastrofám?
Země se tím čistí od energií pocházejících z lidských myšlenek i skutků, které ji dusí. Potřebuje se zbavit negativních energetických odpadů, a proto když je odpadu moc, dojde k jejich likvidaci a přetvoření. V tomto ohledu mají přírodní pohromy stejnou povahu jako lidské nemoci nebo strachuplné a agresivní myšlenky, které v současnosti vybuchují a ovlivňují se navzájem.
Spousta duchovních bytostí však stále hlídá bezpečný stav, jinak bychom se zde už dávno všichni pozabíjeli a přitom zároveň zničili celou planetu.
Celý proces je tedy chráněný.
Tyto bytosti pečují např. o vodu,kameny, květiny, o vzduch, o duchovní vyzařování lidí a stejně tak i o myšlenky, city, slova a rovněž skutky. Taktéž vše realizují na základě úmyslů ducha. Zkráceně řečeno se starají o stavby hmoty včetně těla a přírody. A všechny tyto bytosti v současnosti slouží duchovnímu světlu. Skrze lidského ducha tedy slouží vyšší věci a není již tolik brán zřetel na přání lidského rozumu a tím je člověku dnes částečně odejmuto svobodné rozhodnutí.
Každý si o tom může myslet, co chce, ale některé touhy, pokud nebudou v souladu se světlem a nejvyšší láskou, se lidem v této době už prostě nesplní.
Co se změní na naší planetě ?
Na určitých místech zcela určitě dojde ke geografickým změnám, ale lidé jsou vždy předem varováni. Pouze je třeba, aby naslouchali, jestli to ve všeobecném shonu ještě vůbec dokážou.
Jedině tak mohou z nebezpečných míst včas odejít. Některé pevniny se vynoří z oceánu a jiné zase v blízké budoucnosti zaplaví voda. S posunem zemské osy dochází a bude docházet k zemětřesením a vulkanickým erupcím, postupně se mění klima a pod.
Katastrofy budou proto, abychom tuto Zemi už nemohli dále znečišťovat a ohrožovat. Ze stejného důvodu k působení živlů docházelo i v minulosti a dochází k nim i v současnosti.
Země je živá bytost ženského původu a má své vlastní vědomí. Začíná se otřásat, protože i ona stoupá výš a přizpůsobuje se vyšším vibracím světla.
Co těmto vibracím neodpovídá, jde pryč a třeba i násilně.
Jak vlastně dochází k realizaci našich přání a myšlenek ?....SOS...SOS...SOS...
Každý z nás denně projevuje to, čím zrovna je.
Podle toho přemýšlí, miluje, hovoří atd. Energie se tím kumulují a pak vše, obrazně řečeno, vybuchne v realitu a dojde k projevu ve hmotném světě. Do té doby je to v neviditelném poli, kde se tyto energie shromažďují a vytvářejí ohniska.
Podobné myšlenky či energie se přitom přitahují a pohybují se okolo lidí v neviditelném prostoru. Myšlenky nás napadají, ale žádná nevychází přímo z nás. Vždy si pouze přitahujeme totožnost toho, v jakém stavu se právě nacházíme.
Soustředíme-li se na určitou myšlenku a hromadíme-li její energii, ta se stlačuje, stahuje molekuly a částice a pak se nakumulovaná energie pocházející z myšlenek, na kterou jsme zacílili svou pozornost, projevuje ve hmotnosti na úrovni těla, ale i v našich životních okolnostech či jako zrealizované dílo.
Současné změny se prý promítnou i do naší genetické informace čili DNA.Jak ?
Naše DNA - spirála života je architektem tvořícím náš organismus.
Buduje ho na této úrovni společně s pohybem a rotací naší planety a též s její magnetickou polaritou. V současnosti dopadá na Zem větší množství mutačních paprsků, neboť se ocitáme ve fotonovém pásmu s vyššími vibracemi. Jakmile úplně splyne s naší sluneční soustavou, začne působit jako ohromný spouštěč změn. Tento světelný pás, jak jsme si už řekli, vybuchuje ze středu galaxie a rychlostí světla proudí do všech koutů Mléčné dráhy. Tím umožňuje posun vědomí a zároveň změnu v naší DNA. Při této transformaci dochází k otevření dalších čaker. Z celkového počtu dvanácti bude pět nových čistě spirituálních a budou se tedy nacházet mimo naše fyzické tělo a tělo je bude moci používat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.