Stránky

27. února 2013

Aolian: Vikendové octování s papiňákem

Víkendové octování s papiňákem

1. Nedělní octový vývar pro klimouše

Zdravím všechny octovače a spiklence proti klimoušům (:-)))) Moje aktivistická dušička už zas přemýšlí o dalších experimentících (:-)))))))))))))

O uplynulém víkendu 23.-24.2. se octovalo i v našich Opičích horách pod západní Šumavou. V sobotu se octovalo spíše imaginárně, jelikož k nám přifrčel jeden príma kamarád na výpomoc při výpucech temnářských platforem. Došlo i na další nezvedenou čeládku ve Vesmírném orchestru a my s potěšením sledovali, kterak do Univerzálního Stromu Života proudí jeho spleteným kořenovím nové informace a utěšeně přibývá nových lístečků s daty pro analýzu temnářské iluze.


V sobotní podvečer dostal náš kamarád bezva nápad a povídá: „Co kdybychom zkusili zítra klimoušům nafoukat do vzduchu ocet papiňákem?“ Hnedka jsme se pro to nadchli a jakmile nastoupilo nedělní ráno, zkusil jsem připravovat půdu pro náš nový experimentík. Omrknul jsem astrální strukturu vodní páry, jíž bylo přebohatě a seděla nad lesnatými kopci u naší vesnice jak poklička na hrnci. Ukázalo se mi, že molekuly páry tvoří spletitou síť, zčásti pokroucenou. Na spodní straně sítě byly astrálně viditelné šestiboké struktury v uspořádání připomínajícím plástev medu. Není to nic neobvyklého, tyto struktury se velmi často necházejí hlavně v systémech, které plní roli filtrů. A také mlha je vlastně takovým přirozeným filtrem vzduchu. Tedy byla by, ale záhy se ukázalo, že klimouši s ní mají jiné záměry. V šestibokých „buňkách“ mlhové struktury se totiž nacházely jakési astrální miniaturní zámečky na klíč bránící mlze v přirozeném pročišťování vzduchu. Zkusil jsem to vyprásknout a s tím i přídatnou temnářskou úroveň s technikou. Potom mlha povylezla poněkud výše a její vrstva zeslábla.

Sněžení se u nás nekonalo, ale klimouši začali odpařovat vodu z lehce natávajícího sněhu. V krajině postupně zhoustla našedlá deka, kolem jedenácté hodiny dopoledne však začala sama od sebe mírně slábnout. Seznali jsme, že bychom se mohli pustit do svého nového pokusničení s nerezovým papiňákem. Hrnec jsme zhruba do jedné poloviny naplnili octem a postavili na propan-butanový vařič podložený několika špalky, aby byl výše a páry octa se mohly lépe dostat do atmosféry (viz foto 1).



Pro energetickou podporu položil kamarád na jiné vyvýšené místo svůj vlastnoručně vyrobený orgonit. Zanedlouho se octové páry v hrnci natlakovaly natolik, že bylo možné je naráz vypustit přes ventil. Rázem se celé octovací místo ocitlo v hustém bílém dýmu (viz foto 2). Tomu říkám bezva párování!




Pravidelně jsme prováděli nárazové vypouštění octových par přes ventil papiňáku a přitom sledovali, které temnářské astrální elitky se kde zas vynoří. Zpočátku bylo ticho po pěšině, pak se však odněkud jakoby náhodou rozproudil prudivítr a zrovna směrem od nedalekého vysílače na mobily. Nemo pohotově zdetekoval temnářskou strukturu pod vysílačem, která se vydatně podílela na výrobě prudivětru ubíjejícího stoupavé vzdušné proudy. Po výkopu temnářské struktury se vítr zajímavě utišil a obnovil se stoupavý proud vzduchu do atmosféry.

Pro podporu rozpouštění mračen jsme zároveň s tím odpařovali směs octa a kyseliny citrónové v rychlovarné konvici. Také mám zkušenost, že po ochlazení směsi s citrónkou se na dně nádob objevují bílé krystalky. Odpařování citrónky není zdaleka tak efektivní jako její elektrolýza, když nám ale na podzim prožrala celé zařízení na elektrolýzu, rozhodli jsme se takto improvizovat jejím odpařováním, nežli si dáme do kupy něco bytelnějšího.

Také jsem okouknul astrální předlohu krajiny a přírody u nás a zjistil, že klimoušové drží takto vychlazující virtuální počasí násilím. V astrální předloze, která má postupně prosáknout do hmoty a uskutečnit se před našima očima, je v našem podhorském kraji už sníh prakticky fuč a nabíhá vlahé předjaří. Vysvětlil jsem to svým kamarádům a společnými silami jsme zkusili energeticky propucnout blokády mezi astrální předlohou a hmotnou úrovní. Zaslechnul jsem trylek drobného ptáčka brhlíka a spřátelený hlas lesního elfa:

„Když se začnou častěji ozývat brhlíci, od této chvíle budou muset klimouši vyvíjet stále větší úsilí na udržení studeného počasí.“

2. Rozfragmentovaný společný koloběh slunečních a vodních energií

Téměř dvě hodiny pereme do atmosféry octové páry z papiňáku a mraky nad námi sice neochotně, ale přece jen viditelně slábnou. Klimouši se zatím omezují na jednotlivé přelety a přitom se k nám snaží přes nějaká technická zařízení nasunout hustější mraky z okolních míst. Najednou pociťuji ve své těsné blízkosti silně negativní energie hraničící až s agresivitou. Následuje pecka do hlavy. Rychle zkoumám, kde je oním agresivním návštěvníkem a za okamžik můj astrální zrak detekuje rozzuřenou ženu v šarlatovém šatu. Skoro by se dalo říci, že připomíná onu „Saň“ ze Zjevení Janova. Požádal jsem o pomoc své astrální průvodce a společnými silami zkusili ženštinu v červeném oddémonizovat. Byla to festovní dřina a navíc jsem měl trochu zparalyzovanou hlavu po jejím úderu. Ta má teda páru, bestie jedna, pomyslel jsem si navěřícně. Co to má znamenat? Proč tak propastně selhala moje duchovní ochrana? Postupně se prokousáváme skrz temnářské obaly rozvzteklené ženštiny a když z ní odpadne série agresivních obalů z pradávných andělských válek, ukáže se konečně pravá identita bytosti. A jaj, vždyť je to řídící bytost společného koloběhu slunečních a vodních energií na platformě vzdušného živlu!

„Odesílám tě tam, kam patříš,“ vyslovil jsem polohlasně klasickou větu, abych nasměroval tuto nešťastnou bytost k dalším výpucům a transformacím. Zároveň s tím se pokoušíme zharmonizovat neuvěřitelně rozfragmentovaný společný koloběh energií slunečního a vodního živlu.

Najednou jakobych slyšel „prásk!“ a mraky nad námi se začínají škubat. Mění se na beránky a mezi nimi prosvítá modrá obloha (viz foto 3).



Ručičky od hodinek ukazují přesně jednu hodinu odpolední. Bere mě z toho radikálního výpucu pěkná zimnice, musím se jít ohřát ke kamnům. Do půl hodiny se začíná nebe opět zatahovat. Klimoušové mají dneska přehršel vodní páry ve vzduchu, takže jim to jde celkem snadno. Vím ale, jak mám odpolední roztržení oblaků chápat. Bylo to znamení, že je nejvyšší čas věnovat více pozornosti bytostem, které mají na starosti společný koloběh slunečního a vodního živlu. Pokud tento koloběh nepoběží alespoň rámcově tak, jak má, klimoušové budou nejspíš se svým počínáním stále na koni.

3. Neslavná příhoda z loňského září

Při té příležitosti mi okamžitě vytanula na mysl jedna docela neslavná příhoda z třetí zářijové dekády loňského roku. Tento prožitek mám stále v živé paměti. Došlo k němu v noci z 21. na 22. září, kdy jsem se v polospánku dostal do zajímavého místa, odkud bylo možné „podkopnout“ astrální základ manipulátorů počasí. Bylo to nesmírně jednoduché, snad na tři úkony, při tom posledním mi však někdo prudce vrazil astrální klín do pravého spánku a zaslechnul jsem útočný ženský hlas:

„Nech to na pokoji!“ Než jsem se stačil vzpamatovat, byl jsem z onoho klíčového místa vyražen a zcela ztratil cestu ke zpátečnímu návratu do něj. Příštího dne jsem se zaměřil na identifikaci oné útočné osoby a rovněž se tenkrát dobral k závěru, že jde o zdémonizovanou řídící bytost společného koloběhu živlu slunce a vody.

Proč tedy, když už tenkrát v září prošlo všechno tohle radikálním výpucem, se teď ta samá bytost objevila znovu a opět ve své zdémonizované podobě?

Dal jsem o tom řeč s Nemem, ten se na chvíli zamyslel a pak povídá:

„S tou bytostí se zřejmě stalo něco podobného jako to ukazovali v jednom dílu Star Treku. Vypadá to, že při některé akci, nejspíš při práci s technikou, překročila maximální rychlostní práh vesmírného pohybu a doslova se rozprskla v celku. Tím si smazala svou vlastní identitu. Je vlastně všude a nikde, což je na baterky, protože by energeticky měla stát ve svém domácím pracovním řetězci.“

Zkusil jsem to ještě podrobněji okouknout a musel dát Nemovi za pravdu. Zároveň s tím vylezly na světlo další vadné platformy společného koloběhu přírodních živlů včetně napájení ego-rozumu sluneční sílou v kombinaci s energiemi vody a vzduchu. A ona zdémonizovaná bytost na mě útočí, protože má pocit, že si spolu musíme vyřídit účty z dávných andělských válek. A nejen to. Záhy se mi ukazuje, že její původní partner duše do hloubky propadnul pokusům s technikou, vypěstoval na sobě ego jak hrom a svou milou partnerku odsunul stranou. Ta ve snaze, aby se mu zavděčila a vzal ji zpátky k sobě, nahrává klimoušům, protože JEMU to imponuje. A pak se nemůžeme divit, že je to s tím letošním zimním sluníčkem pod psa....

Nicméně časové kódy na znovusjednocování domácích pracovních platforem devastačně rozprsknutých do celku jsou již na cestě, tak snad se s tím zase něco popostrčí o kousek dále.

Příští víkend máme v plánu najet na nové octování, už se na to těším, snad se zadaří příhodné počasí. Propagační letáček na octování mám zatím jen v hlavě, ale už se to začíná rýsovat. Napřed se ale musím dát pořádně do kupy, s pomocí spřátelených ochránců statných jedlí se mi totiž podařilo proniknout do svého vlastního nitra za účelem osobní očisty od andělských válek a nějak to sejmulo i moje fyzické tělo. Co jsem si tam ale nadrobil, to si holt teďka musím pořádně vyž.at.


P. S. Orgonet:
Díky, Aoliane! V ČB jsme o víkendu octovali u nás na balkóně "stereo" (dva pekáče na plynovém dvojvařiči). V sobotu asi 3 l, v neděli asi 2. Oba dny se podařilo uvidět modrou, ale žádné velké azuro. V neděli se nad námi držela trochu zašmouraná modrá od rána až do odpoledne (do ukončení octování, pak na to nasunuli deku odjinud). V kombinaci s novým sněhem a sluníčkem to vypadalo na procházce moc hezky!

Mám dojem, že vůbec nevadí ten ocet naředit vodou, ba naopak? (Taky se to tak rychle nevyvaří a nepřipálíte hned tak pekáč (:-))

Těším se, až vyzkouším papiňák, možná hned zítra, bude psina (:-)))


15 komentářů:

  1. Nechce se někdo přidat k octování v Praze?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rád se přidám

      Vymazat
    2. Také se rádi přidáme.

      Vymazat
    3. Ahoj,já chci taky octovat v Praze,chodíte jěště? jak se sváma spojit??

      Vymazat
  2. Skvělá práce.
    Hledám octaře zn.ostravsko. Ozvěte se. Společná akce. 6cakra@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  3. http://www.cestyksobe.cz/aa-michael-osm-stupnu-sebeuvedomeni-ab2145/

    OdpovědětVymazat
  4. Tedy víkend ve znamení octování? Proč ne. Moje pozice: podještědí. Kdo neví kde to je tak googlujte. Sobota nebo neděle?

    OdpovědětVymazat
  5. a čo tak to přidat do benzínu do auta ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. anebo do paliva do ruské rakety
      Orgo, občas Ti závidím, můžeš se někdy smíchy potrhat...
      Vašek

      Vymazat
  6. Hochu, s tím hrncem od stryca Pepina moc neryzikuj, když to buchně, tak to aj boli.... a pojišťovacy su kur*y!!!
    Vašek

    OdpovědětVymazat
  7. Ja som sa pokúšal octovať v sobotu v Žiline. Do 10 litrového kotlíka som nalial 4,5 litra octu a začal fajrovať. Ocot sa od 11:30 do 14:30 odparil takmer všetok, ale obloha ostala rovnako tmavá ako na začiatku octovania. "Tak nevím, kde soudruh ze Žiliny udělal chybu".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pretože obloha sa nemá prečo zmeniť kôli výparom kyseliny octovej.

      T

      Vymazat
  8. Aoliane,nabízím pomoc při výrobě nového elektrolyzéru.Lépe řečeno,pokud máš nějaký "mustr" tak ho "opráskni" a přes O.(mohu-li zneužít) pošli,zkusím to vyrobit.Z nerezu a "satarmo"!"Kebule" má za sebou cca 500 hodin a asi 20kg citronky bez úhony.Jenže bys asi tuhle velikost "neuživil".
    Vlasta

    OdpovědětVymazat
  9. s kyselinou mám špatné zkušenosti, vracím se k octu

    OdpovědětVymazat
  10. dneska jdu na to mam 10L octa tak jsem zvědavy a udelam par foteček Praha a okolí

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.