Stránky

21. února 2013

Udělejte si dešťovou zahradu

Díky čtenáři Milu za tip na příspěvek, který mě jako novopečeného zahrádkáře (sezóna ťuká na dveře!) velice zaujal. Jako vše, čím si můžeme jednoduše vylepšit své prostředí.

Myslím, že to může být dobrý způsob, jek převézt klimateroristy, kteří opět plánují, jak nás budou v létě střídavě vysušovat a pak koupat přívalovými dešti, které rychle odtečou (:-)))

Mám vedle své zahrádky takový jílový "ďolík", ten by se krásně dal použít, poraďte, co tam nasázet (:-))


Urob si vlastnú dažďovú záhradu a ozdrav si klímu v roku 2013



Málo ľudí na Slovensku si uvedomuje, že vysušené prostredie je práve preto, že dažďovú vodu kanalizujeme z prostredia, kde žijeme a tým jej neumožňujeme vsiaknuť a vypariť sa tam kde padne. V presušenom ovzduší pláva množstvo prachových i alergénnych častíc, ktoré vdychujeme do našich pľúc a zhoršujeme si svoj zdravotný stav. Najhoršie sú na tom naše deti, u ktorých sa to prejavuje častými respiračnými chorobami i alergiami. Toto je jedna z hlavných príčin, prečo v mestách rastie počet alergikov i astmatikov. A nemuselo by. Stačilo by zmeniť systém manažmentu dažďových vôd v intravilánoch miest a obcí a viac vody by sa vyparovalo do ovzdušia.

Zvlhčený vzduch má totiž fenomenálnu vlastnosť čistiť vzduch tým, že každá prachová častica či peľové zrnko poletujúce vo vzduchu sa nabaľuje mikroskopickou časticou vody a následne padá na zem, lebo je ťažšie. Ak by pri každom dome na Slovensku vyrástla dažďová záhrada, ročne by sa cez rastliny zrecyklovalo možno aj 50 mil. m3 dažďovej vody. Mali by sme krajšie mestá a obce s lepšou mikroklímou, so zdravšími deťmi a možno, že by sme sa k sebe tolerantnejšie správali.

Ideálne je začať zbierať dažďovú vodu na svojom pozemku, pri svojom dome, vo svojej záhrade a spríjemňovať si vlastné prostredie. Zbame sa starých zaužívaných stereotypov likvidovať dažďovú vodu a ešte za to platiť.

Máme na výber. Ročne naďalej platiť milióny eur vodárenským spoločnostiam za odkanalizovanie dažďovej vody, alebo si ich ušetriť výstavbou dažďových záhrad pri svojich domoch, bytoch, budovách, priemyselných objektoch a navyše si zlepšovať svoje prostredie...

Na to, že rastliny recyklujú dážď sme akosi pozabudli....
Stačí odkvapové rúry odpojiť od uličnej kanalizácie...

... a presmerovať ich do vybudovanej dažďovej záhrady
Dažďová záhrada je depresné miesto, v ktorom sa zbiera dažďová voda...

...tak hor sa vybudovať dažďovú záhradu už na jar. V marci 2013 na Svetový deň vody vyhlásime súťaž o najkrajšiu daždovú záhradu vybudovanú v roku 2013.


















P. S. Orgonet: Další infomace o dešťových zahradách snadno vygooglujete (spousta obrázků pod "raingarden"). 
Velký projekt tohoto druhu jev australském Melbourne (registrováno je tam skoro 8 000 dešťových zahrad, které si lidé sami udělali), kde najdete další inspiraci. Mohou to být i nádoby, atd. ...
Já teda zatím dešťovou vodou ze sudu zalévám zahradu, ale většinou to přetéká, docela uvažuji, jak to takhle využít (:-))))
http://raingardens.melbournewater.com.au/content/news_and_events.asp



















20 komentářů:

  1. Tohle využití vody je obsaženo v principu permakultury.
    Viz např. http://www.ekozahrady.com/ - Jaroslav Svoboda a jeho publikace.
    Dobrý zdroj také viz fenomén Anastasia.

    OdpovědětVymazat
  2. Samozřejmě je to výborná věc, ale není snadné to udělat všude. Pokud je propustné podloží (vápenec, pískovec, zvětralá žula...), tak je potřeba jezírko a okolí izolovat například dovezeným jílem, jinak bude za chvíli suché na troud.

    A má to i pár negativních dopadů - například se v tom budou množit komáři a jiný otravný hmyz. Jen abyste pak nebyli překvapení ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z vlastních zkušeností doplním "Anonymní 21. února 2013 11:57".
      Mám 20 kubíků jimku na dešťovku, kdesi jsem se dočetl, že pro komáry není dobrá měď, naopak však podporuje růst veškeré vegetace. Na těch 20kubíků jsem posbírál cca 4kg měděných pilin, špon, drátů atd. Provrtaný kyblík naplněný mědí, za provázek pověšený pod hladinou mne zbavil všech komárů. Letos to bude třetí léto, co se kyblík koupe a měď tam ještě nějaká je.

      Honza
      Brno

      P.S. nedávno jsem si vzpomněl, že můj dědeček každý rok zatloukl do kmene švtestek měděný hřebík ... v úvozovkách nevěděl co s plody ... :-))

      Vymazat
    2. Měděným hřebíkem (nebo i větším počtem, pokud 1 nezabírá) se zabíjely za socialismu nepohodlné stromy, aby mohly být následně skáceny, a na jejich místě mohla proběhnout silnice nebo jiná investiční sociaslistická výstavba. Kdy a kam byly přesně zatloukány, ale nepovím, aby to nějakého blba nenapadlo zopakovat !

      Vymazat
  3. http://www.ekozahrady.com/korenova_cistirna.htm
    http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm
    http://www.ekozahrady.com/prirodni_bazen.htm

    v knize tohoto pána je i část s názvem "jedlý mokřad" kde doporučuje jaké rostliny se dají pak sklízet. U nás jedinej problém s dešťovou vodou je ten,že ihned na jaře je střecha poměrně znečištěná spadem z komína. Než jsme si to uvědomili,tak jsem touto vodou "zlikvidovala" větší část rostlin v našem polojezírku-polomokřadu. Nicméně máme poblíž domu pěknej močál, do kterého jsem loni nenápadně pokusně zasadila i rýži :-) a vyrostla. Lekníny a kosatce a jiné vodu čistící rostlinky loni i kvetly. Uvidíme,jestli letos přisadím orobinec a nějakou tu vrbičku. Na rákos si netroufám,jelikož to není můj pozemek :-)
    Držím pěsti se zahrádkou tobě Orgonete i ostatním.
    Permakultuře Zdar.
    Jana

    OdpovědětVymazat
  4. netreba gúgliť, stačí sa pozrieť na hospodárenie starých rodičov a na samotách. U nás na ulici ani kvapka nejde z pozemkov preč.

    OdpovědětVymazat
  5. doufám že platíš daň za to že vypouštíš přes rostliny přebytečný kyslík ?!?

    OdpovědětVymazat
  6. zasaď si tam komule davidova :) je to něco jako motýlí bufet, ale nezapomeň na kopřivy aspoň pár poblíž aby se motýlci měli kde zakuklit :)) http://cs.wikipedia.org/wiki/Komule_Davidova

    OdpovědětVymazat
  7. Jo. Děštová zahrada-perfektní nápad, ALE na jižní Moravě-tam kde bydlím já- prsí za leto asi tak 2x. Pokud vubec. Z ceho tu vodu pak brát? Navíc tady máme pískové podloží takze voda sjede okamzite dolu a druhy den po desti muze prset...Irena

    OdpovědětVymazat
  8. Jako milovník japonských zahrad mám soustavu jezírek a potokem a vodopádem. V jezírkách koi kapry plno rostlin. Několik podzemních nádrží na dešťovku, která se dá jednoduše předfiltrovat (www.belis.cz a plno jiných) a dále se sama čistí přirozenou mineralizací. Tato voda se dá použít jako technická v domácnosti i k doplňování jezírek. Možností jak hospodařit s děšťovkou je nepřeberně mnoho. A čím dál víc se to vyplatí, protože voda bude čím dál dražší (kšeftmani z EU a i na národních úrovních už vymýšlejí další tunel). Takže s chutí do toho a těm grázlům, než jim "lůza" zakroutí krkem, nedejte nic zadarmo. Stačil kšeft s fotovoltaikou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. zrovna jsem dnes v novinách četl, že elektřina podražila a bude ještě podražovat proto, že byla dána zelená alternativním a udržitelným zdrojům elektřiny ! Takže se napřed ve vládě vyřvávalo, že musíme dát jiným udržitelným zdrojům elektřiny zelenou, podpory, investice, půjčky atd. A když se to stane, tak se to celé zvrhne, otočí o 180°, a najednou začnou ohrožovat energetický trh, a musí se proti nim vést nesmyslná lobbystická válka ! Už aby ty sv.ně od koryt někdo konečně vymlátil !

      Vymazat
  9. v době krize 1932 se vystavěla vila,částečně podsklepená,částečně mizerně odizolovaná,čili okradená,V 70letech minulého století vlhkost přízemního bytu vytvářela plísen,muselo se přes léto hodně větrat pruvanem.Dále se naráželo na tradici,kde se pěstovaly kytky,udržující vlhko nedaleko nepodsklepené části budovy,takže jako tehdy mladý zeták jsem tvrdě narazil.Na pozemku s vysokou vlhkostí se mohla zasadit bříza,která by to nassála do sebe...A takových fint se dalo použít více.Během suchého léta se voda dovážela na zalévání z nedalekého rybníka,aby se PRÝ ušetříila voda za studny,která byla zanesena letitým metrovým bahnem..Moje nabídka,že místní hasičí to tlakem rezeženou a pak bahno vyssají,byla zamítnuta,že PRÝ studna bude BEZ VODY.A NYNÍ, po tom, všem,jsem tomu ušetřen....ufff.

    OdpovědětVymazat
  10. Nezapomínejte, že dešťovou vodu ze střech objektů určených k bydlení musíte podle platných stavebních předpisů odvádět okapy a svody do kanalizace. Tím padá představa, že si roury nasměrujete na svou zahrádku nebo do sudů. To se může stát pouze u objektů určených výhradně k rekreaci (chaty, chalupy) a u drobných užitkových staveb (garáže, kůlny, různé volně stojící přístřešky apod.).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kde není žalobce, není soudce. Vy pravděpodobně pracujete jako nějakej vládní úředník, že sem cpete takový hovadiny, který běžný člověk ve svém životě musí naprosto ignorovat, protože to, co nám ti šašci tam nahoře "diktují" svýma nesmyslnýma zákonama je už do nebe volající. Tohle by mi mohl někdo dojít vytknout, že si "kradu" dešťovou vodu na zalévání a neodvádím ji dle předpisů do kanálu, kam podle Vás jistojistě patří, tak mu snad rozbiju ciferník.
      Proboha, v jaké to žijeme době?! Musíme ale vytrvat a nenechat ty zmetky tam nahoře, dělat si s našima životama co chtějí. Žijeme přece jen JEDNOU!!

      Vymazat
    2. Přečtěte si stavební předpisy a vyhlášky o nakládání se srážkovou a splaškovou vodou. Chápu, že většina lidí ani netuší, co všechno podle zákona nesmí, nebo ano, ale za těch a těch podmínek, což kolikrát vyjde v konečném důsledku nastejno. Holt jakou vládu jste si zvolili, takové máte zákony a z plynoucí represi ! Dávejte ještě více a více svých svobod do rukou politiků a justice, a lágr uprostřed Evropy vás jistě nemine !

      Vymazat
  11. Právě naopak, úředníku. Pokud svedu vodu ze střechy a ploch na svůj pozemek kde se vsakuje(popřípadě ji jímám k zalévání) tak si můžou všichni úředníci světa políbit... Chystané zpoplatnění dešťovky( firmy už platí)chtějí nenažrané firmy (vodaři) proto, že jim dešťovka právě vadí. Ředí a odplavuje kultury bakterií, které odbourávají nečistoty z odpadních vod. Ovšem je prasárna (tak jako u energií) zřizovat tyto společnosti za účelem zisku. Jednou je "lůza" donutí provozovat je "jen" pro spotřebu a zisk jen na provozní náklady. V podstatě je to znárodnění. I když na příkladu ČEZu (kdy má stát 75% podíl) je vidět že i "národní" firma dere svůj lid. Ale to je na jinou diskusi... sem se nechal unést :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pište si, že na dohled nad odvodem dešťové vody, a jejího placení u řadových obyvatel se najde dost placených slídilů, vymahačů a exekutorů, protože to je neskutečný byznys ! Taková policie nebo školství je JIM na obtíž - protože téměř nic pro ně nevynáší !

      Vymazat
  12. Přesně tak. Vždyť prachy jsou až na prvním místě... Ono bude stačit, když rýna do ulice bude svedena do dvora. Ani do baráku nemusí (úřednický slídil) vlézt. Ale nějak si zase poradíme.Jinak pak už jen zbývá placení za vzduch.A ani bych se nedivil, kdyby se to v některé zvrácené a nemocné mysli vylíhlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na tom už se pracuje, to nevíte ! Přece uhlíková daň (ještě podle NICH kouří moc komínů, moc toho ještě spalujeme), metanová daň (je moc hospodářských zvířat a lidí, a všichni ti říhají a prdí), a kdoví, co si v Bruselu ještě na nás vymyslí !

      Vymazat
    2. Třeba Kradousek a jeho ministerstvo financí. Tak je moc nedrážděme takovými nápady, ještě řeknou, že to mají od nás pro nás :-)))

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.