Vědci vyfotografovali lidskou duši, jak opouští tělo

Duši opouštějící tělo už jsme tu v nějaké verzi měli, ale protože mi v posledních dnech několik různých čtenářů poslalo tip na tento článek, tak tu zřejmě má být. Nejspíš kvůli těm, co teprve začínají uvažovat, že nějaká ta lidská duše možná přece jenom existuje, a byli by eventuelně schopni slyšet na hmatatelné vědecké důkazy. 
Myslím ale, že nejvýznamnější objev prof. Korotkovova  je popsán v posledním odstavci. To, co se tam píše (řekl v rozhovoru), je vlastně podstatou učení o Zákonu hmoty, čili, "o co tady na Zemi vlastně kráčí", což nám naprosto geniálně vysvětluje Ivanka.
Výzkumy prof. Korotkova jsou důkazem významného posunu odehrávajícího v současné době - že věda v blízké době učiní mnohé významné pravdivé objevy ohledně fungování systému života na Zemi.

P.S. České weby tento článek přebírají poněkud bezmyšlenkovitě - ta fotka duše opouštějící tělo je viditelný nesmysl, takže po návštěvě oficiálního webu prof. Korotkova (bioenergiemi se skutečně zabývá, ale žádné takové fotky tam rozhodně nemá) začínám mít dojem, že ten článek sepsal nějaký vtipálek, aby jím doprovodil svou fotomontáž "duše opouštějící tělo", a pro větší věrohodnost se odvolává na Korotkova. Věřte nevěřte (:-))). 
Ale to, co je v článku, se v rozhovoru skutečně říká.

Převzato: http://www.cestyksobe.cz/vedci-vyfotografovali-lidskou-dusi-jak-opousti-telo-abzjištění 2946/


Vědci vyfotografovali lidskou duši, jak opouští tělo

Ruskému vědci prof. Konstantinu Korotkovovi se za pomoci bioelektrografického fotoaparátu podařilo zachytit moment, kdy duše opouští tělo umírajícího člověka. Fotografie, pořízená metodou vizualizace uvolňovaného plynu, pokročilým postupem navazujícím na známou Kirlianovu fotografii, ukazuje, jak z těla postupně odchází životní síla.

(Pozn. Orgonet: Pozor, tahle fotka použitá v různých verzích tohoto článku na netu není ta vědecká od prof. Korotkova, to je jen ilustrace, jak si to někdo krásně představuje, a udělal k tomu fotomontáž.) 

(Pozn. Orgonet: Na internetu je právě dohadování, které fotky jsou vlastně ty pravé, co pořídil prof. Korotkov. Možná jsou to tyto následující, i když někdo taky píše, že jsou to fotky zahřívání lidského těla ze sauny (:-))) Takže, věřte nevěřte ...

Podle Korotkova nejdříve opouští životní síla (duše) hlavu a oblast pupíku. Nejdéle se naopak zdržuje v oblasti srdce a rozkroku. Korotkov také zaznamenal, že v případě násilné a neočekávané smrti lidský energetický systém zasáhne takový zmatek, že se duše vrací zpět do těla i po jeho smrti. Důvodem může být přebytek nevyužité energie.

V následujícím rozhovoru se prof. Korotkov důkladně zabývá energií lidského těla a způsoby, jak ji zvýšit.

http://youtu.be/fZczmTkfqKY (anglicky)



Ruský fyzik prof. dr. Konstantin Korotkov, PhD., vědec s dlouholetou praxí ve výzkumu, se v současné době zaměřuje na energii živých organismů. Tu lze stručně popsat jako energii elektronů, měřitelnou v elektronvoltech, která se za pomoci v organismu obsažené vody přesunuje po těle. Důležitou roli v této cirkulaci energie hrají pojivové tkáně. Tyto přesuny, kontinuální pohyb energie, byly dobře známy už starým východním kulturám – známe výrazy jako meridiány a čakry. Nyní lze pohyb energie i zdokumentovat za pomoci různých metod, k nimž patří sledování změn tělesné teploty nebo uvolňování fotonů / elektronů organismem. Korotkov nicméně tvrdí, že energetické „cesty“ nejsou přímo dané. Sice je průchod energie pravděpodobnější v určitých místech, ale vše závisí na stavu jedince a časovém cyklu, v němž se právě nachází. Lidský organismu podléhá více energetickým cyklům: dennímu, měsíčnímu, ročnímu a 11letému.

Pomocí metody sledování „výstupu“ elektronů a fotonů, stimulovaného prostřednictvím elektromagnetického pole, lze měřit energii prakticky čehokoli, počínaje různými výrobky přes vodu, kameny a rostliny až k živočišným tělům včetně toho lidského.

Korotkov například zaznamenal, že značný vliv na energetickou bilanci našeho těla má voda, kterou pijeme. Za „dobrou“ vodu označuje pouze vodu z přírodního zdroje (pramene) bez obsahu znečišťujících látek a s vyrovnaným poměrem minerálů. Důležité je též, aby byla voda tzv. strukturovaná. Je-li voda vystavena značnému pohybu, vznikají v ní aktivní radikály. Jejich existence sice trvá extrémně krátkou dobu, ta však dostačuje k tomu, aby na atomech/molekulách minerálů vznikly shluky s krystalickou strukturou. Taková voda je tělem daleko lépe přijímána, neboť naše tělní tekutiny včetně krve jsou také strukturované. Voda z vodovodního řadu by podle Korotkova měla doma projít následujícím procesem: filtrování (mechanické, reverzní osmózu Korotkov výslovně nedoporučuje, protože narušuje strukturu vody), tzn. první krok papír (mechanické nečistoty), druhý krok uhlí, třetí krok tkanina z mikrovláken; pak až by měl nastoupit přístroj, který se postará o vytvoření žádoucích struktur ve vodě. Dobrá voda je pro energizaci těla naprosto zásadní.

Dále se prof. Korotkov zabýval potravinami a seznal, že kvalita amerických (a nejspíš nejen amerických) potravin v obchodních řetězcích je katastrofální. Samozřejmě doporučuje čerstvé potraviny z ověřených zdrojů (nikdy ne GM) a v nouzi, tedy není-li po ruce nic lepšího než supermarket, ovoce a zeleninu aspoň očichat a vyřadit vše, co není vůbec nijak cítit. Čich je podle Korotkova zásadním a velice podceňovaným smyslem, který na rozdíl od zvířat využíváme pouze nepatrně. Má přímý vliv na organismus: ucítíme-li vůni určitého pokrmu, organismus se připraví na trávení určitých látek v něm obsažených. Syntetické vůně tělo jen matou. Čichové vjemy přijímáme nepřetržitě, ale uvědomujeme si jen malé procento z nich. Známé je též provázání čichu s pamětí. Takže pokud dotyčný kus ovoce / zeleniny voní, je v něm „něco ze země“, tedy životní energie. I pak se kvalita samozřejmě různí.

Zásadní je též vliv vzduchu, a to konkrétně negativních iontů. Korotkov se odvolává na Čiževského pokusy ze 40. a 50. let, kdy Čiževskij umístil dvě skupiny krys do dvou vzduchotěsných klecí. Do jedné klece byl přiváděn vzduch bez negativních iontů, do druhé vzduch jimi obohacený. Krysy v druhé kleci žily třikrát déle. V Rusku je prý o vlivu negativních iontů docela slušné povědomí. Generátory negativních iontů se používají v některých zdravotnických zařízeních a firmách. Optimální je použít kombinovaný přístroj – tedy zvlhčovač vzduchu spojený s generátorem negativních iontů. Vlhkost vzduchu je pro účinek těchto iontů nezbytná. U tématu vzduchu se prof. Korotkov zmiňuje i o zvláštní vlastnosti borovic. Ty prý dokážou vyrobit nepoměrně více aktivního / nabitého kyslíku než jiné rostliny.

Prof. Korotkov se zabýval také vlivem mobilních telefonů na energetický stav našeho těla. Jeho tým měřil energetické pole dvou skupin dobrovolníků – všichni měli mobil u hlavy, někteří zapnutý, jiní vypnutý. Byl zjištěn významný rozdíl mezi oběma skupinami, ale i mezi konkrétními jednotlivci. 10% sledovaných osob reagovalo na záření z mobilu velmi citlivě. U všech „dopad“ 10minutového rozhovoru přetrvával další půlhodinu až hodinu. Korotkov za účelem snížení tohoto efektu doporučuje používat modernější typ přístroje, protože emituje méně záření a používá vyšší, méně škodlivou frekvenci. Každopádně se vyplatí používat handsfree a uchovávat mobil mimo tělo (pro ženy ideálně v kabelce), nebo alespoň mimo důležité orgány. Takže mobil nejen že nepatří k hlavě, ale ani do náprsní kapsy!

Korotkov cestuje po celém světě a měří energetické otisky různých míst, vrcholků hor, rostlin atp. Speciálně se zaměřuje na místa, která bývají označována jako „svatá“. Jeho měření potvrzují, že tato místa disponují skutečně specifickými energetickými vzory. Vysokou energii se svým týmem naměřil například v klášterech na dálném severu Ruska. Naproti tomu z Macchu Picchu si vzhledem ke konstantnímu pohybu velkého množství turistů žádné relevantní výsledky neodnesl. Lidské energie, zvlášť pokud je na místě větší množství lidí, představují pro měření významný rušivý faktor.

Korotkovovy pokusy s elektrofotonovým fotoaparátem potvrzují, že pokud se lidé vzájemně setkají s nějakým silným záměrem či citem jako je láska nebo nenávist, silně ovlivňují jeden druhého, aniž by si toho byli vědomi. To dosvědčuje i pokus s „pohledem zezadu“, kdy se na sledovanou osobu zezadu vždy díval buďto cizí nebo spřízněný člověk (např. snoubenka / snoubenec). Na energetických změnách sledovaného bylo zřejmé, že „cítí“, zda se na něj dívá cizí člověk nebo člověk blízký. Je bez pochyb, že se navzájem na energetické úrovni ovlivňujeme. Negativními emocemi neškodíme jen sami sobě, ale bohužel i ostatním. Naštěstí ten samý zákon platí i pro pozitivní emoce, jimiž se vzájemně „dobíjíme“.

Zdroj: http://www.adguk-blog.com/2013/09/scientist-photographs-soul-leaving-body.html