Fukušima: Nezávislá studie: Japonské potraviny jsou bezpečné

Michael Van Broekhoven žije v Kalifornii, tedy v oblasti, kam dle některých názorů prý již dorazila radiační kontaminace z Fukušimy. Michael sledoval od počátku situaci ve Fukušimě, podléhal obavám, a psal o tom na svém blogu. Sám změřil osobním dozimetrem Inspector vzorky půdy, hub a mořských řas ze svého bydliště, které mu ukázaly zvýšené hodnoty radiace oproti přirozenému radiačnímu pozadí. Úřady mu sdělily, že nehrozí žádné nebezpečí. Proto je nechal analyzovat v laboratoři, ale zvýšená radioaktivita nebyla potvrzena ani tam. 

Michael přesto chtěl zjistit pravdu ohledně dálkové kontaminace, a proto se vydal v listopadu-prosinci 2013 jako turista do Japonska. Tam měřil svým kapesním dozimetrem v obchodech, a zakoupil 9 vzorků potravin, které vykazovaly zvýšenou radiaci oproti tamějšímu radiačnímu pozadí. V USA zadal vzorky k analýze na umělé radionuklidy nezávislé laboratoři.

Výsledky byly pro něj překvapivé, a přiznává, že na jejich základě změnil názor na šířené obavy z radiace, o čemž píše na svém blogu.

Výsledky jeho zkoumání jsou cenné zejména proto, že byly získány nezávisle, nepořídila je žádná konspirační ani antikonspirační organizace/web, ani stát, ani jaderná instituce, ani žádná zájmová skupina spjatá s čímkoli. Analýzu zadal a zaplatil Michael sám ze své kapsy (prý stála 2 200 dolarů). 

=Orgonet=


Radioizotopová analýza ukázala, že japonské mořské řasy z oblasti Hokkaido jsou bez kontaminace

http://allegedlyapparent.wordpress.com/2014/01/19/radioisotope-analysis-hokkaido-japan-kelp-safe-radioactive-food-pacific-ocean/
Michael Broekhoven
19. ledna 2014

Překlad a poznámky: OrgoNet

• Toto je velmi stručné úvodní resumé ohledně zkoumání 9 vzorků potravin zakoupených v Japonsku v listopadu/prosinci 2013. 
• Plná verze zprávy o zkoumání (anglicky) je zde (velmi dlouhá!) : http://allegedlyapparent.wordpress.com/2014/01/19/radioisotope-analysis-hokkaido-japan-kelp-safe-radioactive-food-pacific-ocean/ 
• "Krátká verze" (kratší shrnutí velmi dlouhého článku anglicky) je zde: http://allegedlyapparent.wordpress.com/2014/01/19/summary-hokkaido-kelp-seaweed-radiation-sample-analysis-data/

Zkoumání:

9 vzorků potravin, zakoupených v Japonsku (města Iwaki, Kyoto, Nara, Nagano a Tokyo) od poloviny listopadu do začátku prosince 2013, bylo zasláno do profesionální plně certifikované nezávislé kvalitní laboratoře v USA na radioizotopovou analýzu. Tyto vzorky byly zvoleny proto, že Geigerův měřič Inspector na nich zjistil údaje od 20% do 400% vyšší než místní radiační pozadí.

Cílem bylo zjistit, zda zvýšenou radioaktivitu způsobily umělé radioizotopy. Účelem bylo ověřit, zda prohlášení japonské vlády že „veškeré potraviny jsou k jídlu naprosto bezpečné“ je pro tyto vzorky pravdivé či ne, a získat nezávislá vědecká data ohledně rozšíření radiace z jaderné katastrofy ve Fukušimě – Daiči přes oceán na relativně dlouhé vzdálenosti.


Vzorky:

• 6 mořských řas kelp (z různých částí Hokkaida v severním Japonsku)
• 1 mořská řasa Nori (zpracovaná ve Fukuoka, jižní Japonsko)
• 1 sušená ryba Urume-Iwashe (kulatý slaneček), chycená v oblasti Bungo Chanel, Japonsko
• 1 vzorek čaje (zelený čaj, oblast sklizně neznámá, ale z Japonska)

Provedené testy:

Všech 9 vzorků prošlo gamaspektroskopickou analýzou.
Z těchto 9 vzorků, bez ohledu na výsledky gamaspektroskopie, čistě pro dodatečné vědecké údaje:
3 řasy Kelp byly také podrobeny rozboru na plutonium, stroncium 90, a celkové záření alfa a beta.

Krátká verze zprávy obsahuje oproti tomuto resumé navíc velké množství dodatečných údajů, více detailů výsledků testů, mapy s lokacemi, odkazy na jiná zkoumání, atd. (Většina tohoto článku byla napsána předtím, než jsem měl výsledky z laboratoře, a popisoval jsem tam dlouze vzorky a důvody zkoumání.)

Proč jsem provedl toto zkoumání, kontext výzkumu:

Měl jsem podezření a vážné obavy ohledně spadu z Fukušimy v potravinách, které ještě vzrostly, když jsem objevil, že některé japonské potraviny (zejména řasa kelp z Hokkaida) vykazují dle mého Geigerova měřiče významně zvýšenou úroveň radiace. Nebyl to důvod, proč jsem navštívil na podzim 2013 Japonsko, ale byl to důvod, proč jsem zahájil tento vedlejší vědecký projekt. (Článek a fotografie z mé cesty: Návštěva Fukušimy ve zkratce, fotografie a úvahy http://allegedlyapparent.wordpress.com/2013/11/18/a-visit-to-fukushima-cut-short-with-photos-and-reflections/

Obával jsem se, že jaderná katastrofa ve Fukušimě-Daiči zasáhla nejen mořský život v Japonsku a jeho blízkosti, ale také tisíce mil od Japonska, a že potraviny v Severní Americe by mohly být vbrzku kontaminovány narůstajícím množstvím umělých radioaktivních materiálů. Příčinou těchto obav byla nejen pokračující jaderná katastrofa na pobřeží Západního Pacifiku, ale i dojem, že vládní organizace ve východní části Severního Pacifického oceánu (USA, Kanada, Mexiko) kupodivu nikterak nereagují na tuto široce rozšířenou obavu.

Loni na jaře (2013), když jsem bydlel u Arcaty na severním pobřeží Kalifornie, jsem poslal do laboratoře na gamaspektroskopickou analýzu 4 vzorky (1 houby, 2x půda, 1 řasy), u nichž můj Geigerův měřič Inspector vykazoval zvýšenou radiaci. Viz Výsledky laboratoře z 5. června 2013 http://allegedlyapparent.wordpress.com/2013/06/05/radioisotope-analysis-results-for-sampled-seaweed-soil-mushrooms-northern-humboldt-county-california/ 

Z laboratorní zprávy o vzorcích z pobřeží Kalifornie:
"Veškeré výsledky jsou pokládány za blízké radiačnímu pozadí, i když ve vzorcích půdy bylo detekováno nějaké cesium, množství zjištěné radioaktivity je pokládáno za minimální.

Tyto výsledky tedy nijak významně nezvýšily mé obavy (vlastně se mi docela ulevilo), ale potvrdily nutnost dalšího testování, zejména ohledně zjištění, kde jsou v Severní Americe (pravděpodobná) problematická místa. Mé vzorky mořských řas tehdy, na rozdíl od hub a půdy, obsahovaly pouze přírodně se vyskytující izotopy, ani stopu cesia-137 ani jódu-131. Předtím jsem nepozoroval, že by můj Geigerův měřič reagoval na potraviny tak, jak reagoval na mořské řasy v Japonsku. Potom byly pozorovány zvýšené úrovně radiace v Kalifornii (v dešti, viz EnviroReporter 27. listopadu 2013, http://www.youtube.com/watch?v=fRT4QJNO1M0 a na pláži blízko San Franciska (viz enenews, 4. ledna 2014 http://enenews.com/just-in-official-detects-radiation-at-500-normal-level-on-california-beach-befuddled-as-to-why-its-so-high-claims-its-no-immediate-public-health-concern-video ) (je to tak, bez ohledu na to, jaká příčina těchto jevů bude nakonec odhalena), a přesto oficiální místa vydávala prohlášení, že tam není „žádné zdravotní riziko“, že vše je „pod úrovní obav“, atd., a to jako obvykle – což je ten problém – předtím, než měli k dispozici aktuální údaje z radioizotopové analýzy konkrétních lokálních vzorků.

Geigerův dozimetr ukazuje pouze zvýšení úrovně, ale neodhalí vám přesnou příčinu. Proto je třeba laboratorních testů na vzorcích. Domníval jsem se, že bych mohl poodhalit něco, co je skrýváno, a tak jsem se rozhodl jednat a nechat analyzovat vzorky.

Takže vám zde předkládám tuto malou skládačku, která by mohla vrhnout něco více světla na situaci ohledně radioaktivní kontaminace Pacifického oceánu. Moje údaje nejsou vymyšlené, ani recese, ani spekulativní, ale pocházejí z přesných vědeckých laboratorních testů. A poskytují překvapivě dobré zprávy, zejména pro milovníky mořských řas, jako jsem já. 

Při své turistické cestě do Japonska od poloviny listopadu do začátku prosince 2013 jsem procházel obchody v různých městech a měřil potraviny svým osobním měřičem. K mému podivu se hodnoty veškerých potravin nelišily od radiačního pozadí, pouze některé mořské řasy (kelp) vykazovaly zvýšené hodnoty radiace, a právě tyto vzorky jsem zakoupil. 

Jeden ze vzorků jsem zakoupil v obchodě v blízkosti pláže, která je vzdálena 15 mil od místa katastrofy v elektrárně Fukušima. (Když jsem tam lidem ukazoval, že tato řasa vykazuje 400x zvýšenou radiaci, pokyvovali hlavami a usmívali se (nikdo nemluvil anglicky)). 

Údaje o obsahu umělé radioaktivity v mých vzorcích potravin:

Vzorky byly analyzovány na obsah jakýchkoli stop umělých štěpných materiálů, jako jsou jód 131, cesium 134, kobalt 60 a mnohé další. V plné laboratorní zprávě jsou uvedeny mnohé další detaily, ale zde je cílem podat rychlý přehled výsledků v jednotkách SI, které jsou obsaženy v níže uvedené tabulce.

Tabulka je sestavena pro rychlý přehled. Není tam toho moc k vidění, protože zvýšená radioaktivita vzorků zjevně nepocházela z Fukušimy, ale téměř u všech vzorků pocházela vysokého obsahu draslíku (a tedy draslíku-40). 

Tabulka: Přehled výsledků analýzy vzorků. 

Vysoké hodnoty naměřené mým geigerovým měřidlem byly zcela jistě způsobeny přírodním obsahem draslíku 40.

(Poznámka Orgonet: Zde považuji za nutné vložit vysvětlení ohledně přírodního radioaktivního draslíku 40. I pro mě nová informace, a věřím, že se poučí i mnozí z vás...:
Zdroj: http://www.fbmi.cvut.cz/e/02-prirodni-radioaktivni-latky/1935.pdf 

Přírodní radioaktivní látky: 
"Přírodní radioaktivita je nedílnou součástí našeho životního prostředí. Jednou z radioaktivních látek, které se běžně v přírodě vyskytují, je draslík. Všechny přírodní formy draslíku obsahují i radioaktivní draslík 40K. Ten je jedním z významných přírodních zdrojů ozáření. Draslík 40K je obsažen v každém lidském těle, kde slouží mimo jiné jako mediátor signálů v buňkách. V těle průměrného dospělého člověka je obsaženo 13 mg radioaktivního draslíku 40K o aktivitě v řádu stovek Bq/kg. Lidé mohou být proto v podstatě považováni za zdroje radioaktivního záření o celkové aktivitě v řádu desítek kBq. Hodnota vnitřního ozáření, které je lidské tělo vystaveno díky draslíku 40K, může dosahovat až 1 mSv/rok. Dalším prvkem, který přispívá k přírodnímu záření, je např. radioaktivní uhlík 14C, protože živé organismy jsou tvořeny asi z 20 % uhlíkem, přičemž zlomek atomů uhlíku tvoří právě radioizotop 14C s poločasem rozpadu 5730 let. To představuje celkovou aktivitu 14C v lidském těle okolo 5 kBq.")

Vysvětlivky k tabulce:

Added CPM: Počet pulsů měřiče navíc oproti radiačnímu pozadí.

% above test site backroung: % zvýšení oproti radiačnímu pozadí:

Naturally occurring potassium-40: Přírodně se vyskytující draslík-40.

Gross Alpha, Beta: Celkové záření alfa, beta.

MDA: nižší než detekovatelná koncentrace

ND - none detected - žádná neobjevena

no data - nebyl proveden dodatečný test na tuto látku (je to velmi drahé)

© Michaël Van Broekhoven, 2014

Testování bylo provedeno na mnohem více izotopů než uvádí tento přehled. Výsledky naleznete pod „Úplné laboratorní výsledky“.

Poznámka laboratoře: 

U vzorků 2, 3, 4, 8 a 9 byly poskytnuty nedostatečné objemy (méně než 150g). Výsledky testů by měly být považovány za kvalitativní, nikoliv za kvantitativní. Jinými slovy, kobalt 69 a cesim 137 byly „detekovány“, ale jejich přesné množství spadá do oblasti marginální chyby, takže údaje nemohou být použity pro vědecké kalkulace, které by vyžadovaly kvantitativní přesnost.


Shrnutí zjištění 

Významně zvýšené úrovně radioaktivity těchto vzorků, které jsem naměřil svým Geigerovým měřičem Medcom Inspector Alert, evidentně nejsou způsobeny radioaktivní kontaminací z Fukušimy, ale přírodně se vyskytujícími izotopy, většinou významným obsahem draslíku-40.  To znamená, že tyto japonské mořské řasy jsou úžasně výživné, nikoli však kontaminované.

Obával jsem se, že budu muset psát něco jiného, ve smyslu „mé bádání ukázalo, že jaderný průmysl, téměř jistě jako přímý důsledek stále unikajícího reaktoru společnosti TEPCO ve Fukušimě – Daiči, zničil nejméně část dříve slavných pobřežních lesů řasy kelp ostrova Hokkaido na dálném severu Japonska,“ (vlastně jsem si tu větu už formuloval předem, než jsem dostal údaje) ale – laboratorní výsledky (jé, já jsem se spletl!) odhalily, že zvýšená radioaktivita nacházející se v těchto řasách je ve většině případů pouze důsledkem přirozeného obsahu přírodních radioizotopů, především draslíku-40.

I když už jsem o této možnosti začal uvažovat dříve (viz můj blogpost z 9. ledna 2014 „Mohlo by normální přírodní radioaktivní draslík-40 (K-40) být hlavní příčinou zvýšené úrovně radioaktivity v potravinách?“ http://allegedlyapparent.wordpress.com/2014/01/09/potassium-40-food-beans-seaweed-radiation/ , přesto jsem tohle neočekával:

• 2/3 mých podezřelých, předpokládaně významně kontaminovaných vzorků neobsahovaly vůbec žádné jaderné znečištění. Ani ň. (Vědecky: detekované úrovně, pokud tam nějaké byly, nebylo možné kvantitativně vyčíslit.) 
• 
  
• Úrovně umělých radionuklidů v ostatní 1/3 vzorků jsou extrémně nízké, v nekvantifikovatelném množství - „zjištěny stopové úrovně“. 
• 
  
• Tyto vzorky jsou jako potraviny  naprosto neškodné. 
• 
  
• !!! Geigerovy měřiče, jako Medcom Inspector Alert, který jsem používal, jsou tak neuvěřitelně citlivé na přirozeně se vyskytující radioizotopy, že jakýkoliv závěr na nich založený, ať už ukazují něco „alarmujícího“ či ať to, co ukazují je „bez obav“, je bez ověření konkrétních vzorků v laboratoři předčasným nevědeckým hádáním. 
• 
  
• Jeden vzorek mořské řasy přesto ukazuje důkaz jasně měřitelné jaderné kontaminace (zjištění kobaltu-60 v řase kelp sklizené asi 500 km od místa jaderné katastrofy ve Fukušimě). 
• 
  
• !!! Přirozená radiace může být překvapivě vysoká. Neuvěřitelně velké hodnoty záření beta jsou způsobeny zcela, nebo téměř zcela, draslíkem-40. Tyto testy jsem dal dělat dodatečně, a byly přidány do tabulky. Například vzorek č. 1 dosáhl hodnoty 5 094Bq/kg! 

Co bylo přesnou příčinou velkého údaje záření alfa ve vzorku č. 1, zůstává tajemstvím. Zde je třeba provést další zkoumání. 

I když šlo o velmi malé množství vzorků, na základě těchto laboratorních výsledků, které významně podkopaly podstatu mých obav z jaderné kontaminace na dlouhou vzdálenost, jak jsem psal H ERE, here, here, here, here, here and in the previous blogpost), mým nově nabytým osobním závěrem je, že přinejmenším mořské řasy sklízené u ostrova Hokkaido jsou BEZPEČNOU  potravinou. (To platí v polovině ledna 2014. Tato skutečnost se může změnit na základě případných nových informací.)

Tento nezávislý výzkum provedl © Michaël Van Broekhoven a zveřejnil na svém osobním blogu. Více detailů o této nezávislé studii, vzorcích, a úplné laboratorní výsledky lze nalézt zde: http://wp.me/puwO9-2oD

North America – January 18, 2014 - DISCLAIMER