Ukrajina: Válka o plyn

Zdá se, že v ukrajinském převratu jde velmi silně o plyn. "Plynová válka"?

Následující dva články podávají základní fakta o rozložení zájmů Ukrajiny, Západu a Ruska ohledně těžby plynu a nabízejí možné motivace pro západní vměšování. =Orgonet=


Ukrajinský břidličný plyn láká západní společnosti 

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/abe8802a-4d0c-11e3-9f40-00144feabdc0.html#axzz2vAF4nTY3
14. 11. 2013

Neil Buckley

Překlad: OrgoNet
Illustrační obrázky přidal OrgoNet.

Ukrajina je nejslibnější energetickou zásobárnou Evropy.

Revoluce břidličného plynu zatím v Evropě nabírá obrátky pomalu – zdržují ji obavy o životní prosředí, politická opatrnost a složitá geologie. Ale zemí, kde by se to mohlo opravdu rozjet, je Ukrajina.

Hlavní oblasti břidličného plynu na Ukrajině:

Minulý týden Kyjev podepsal dohodu o sdílení těžby v hodnotě 10 miliard dolarů s americkým Chevronem – už druhou tohoto roku – na průzkum a těžbu břidličného plynu na území Oleška na západní Ukrajině o rozloze 6 300km2. V lednu podepsal Royal Dutch Shell podobnou dohodu o území Juzovský na východě země.

Zdroje, kde mají smlouvu Chevron a Exxon:

Ale Ukrajina nejedná pouze o „nekonvenčních“ zdrojich plynu. Jedná se i o dohodě o sdílené produkci s konsorciem Exxon Mobil na využití ropného pole na západním pobřeží Černého moře, která má být podepsána koncem roku. Toto pole je v blízkosti rumunského Bloku Neptun, kde Exxon a rakouský OMV objevily v r. 2012 rozsáhlé pole plynu. Rozhovory také probíhají ohledně sdílené produkce a rozšíření černomořského pole na východním pobřeží Krymského poloostrova s francouzským EDF a italským Eni.

Mapa ukrajinských ložisek zatím na internetu není k dispozici, pro illustraci aspoň mapa, jak je rozdělen vedlejší rumunský blok: Exxon těží většinu!

To vše činí z Ukrajiny jedno z nejslibnějších energetických území – a znamená obrovský obrat v nedávných letech. Dokonce i za prozápadního vedení Ukrajiny po Oranžové revoluci v r. 2004 byl západním společnostem v podstatě uzavřen přístup k tamějšímu ropnému a plynovému průmyslu – anebo stály stranou z důvodu nejistého legislativního prostředí.

Viktor Janukovič, který se stal prezidentem v r. 2010, jak se zdá, si není ani teď jist, zda chce podepsat významné obchodní smlouvy s EU na summitu později v tomto měsíci. Ale již prokázal vítaný pragmatismus, pokud jde o otevření domácí produkce hydrokarbonů Západu. Zástupci průmyslu konstatují, že legislativa se velice zlepšíla.

Z mnoha hledisek Kyjev nemá příliš na vybranou. Plyn zůstává klíčovým palivem pro těžký průmysl, a ruský import tvoří až 60% spotřeby. Ale když se Ukrajina odvrátila od Ruska po Oranžové revoluci, Moskva začala zvedat ceny, dvakrát přerušila dodávky a dohadovala se o cenách, v letech 2006 a 2009. Smlouva, která ukončila přerušení dodávky r. 2009, znamenala, že Ukrajina platila jednu z nejvyšších cen v Evropě.

I další dvě země, které mají největší zájem o využítí domácích zdrojů břidličného plynu – Polsko a Lotyšsko – jsou rovněž závislé na ruském dovozu, a škrceny cenou. Na rozíl od Polska, které v r. 2011 snížilo odhad svých břidličných rezerv, se stále uznává, že Ukrajina má třetí největší zásoby v Evropě. Americká Správa energetických informací odhaduje těžitelné zásoby na 1,18 triliónu kubických metrů. Ukrajinská spotřeba byla v minulém roce asi 50 miliard kubických metrů, z toho domácí produkce asi 20 biliónu kubických metrů. Podle vládních odhadů a základního scénáře by pole Oleska těžené Chevronem mohlo produkovat 8-10 biliónů kubických metrů ročně.

Eduard Stavický, ministr energie, řekl, že kdyby oba břidličné projekty a těžba ropy ze dna černého moře Exxonem fungovaly dle očekávání, mohly by do 10 let společně produkovat 20 miliard kubických metrů ročně. To by byl dvojnásobek současné produkce a potenciálně by to umožnilo zcela uspokojit postupně klesající domácí poptávku. Byla by to také rána pro ruský Gazprom, pro nějž je Ukrajina největším zahraničním zákazníkem.

Někteří experti se domnívají, že podobné projekty jsou možná příliš optimistické – ba divoké. Ale pokud Shell a Exon ukáží, že velké mezinárodní společnosti moho úspěšně fungovat na Ukrajině, i skromnější produkce by mohla mít velké důsledky.

Edward Chow, pracovník Centra pro strategické a mezinárodní studie, řekl, že smlouvy o sdílení produkce by mohly „vyvolat zdravou energetickou politiku“, včetně ochrany práv investorů a vlády zákona.

Úspěch velkých společností a expanze domácího energetického průmyslu na Ukrajině by mohla také přilákat zahraniční zpracovatele a menší nezávislé podnikatele. Levnější energie by mohla posílit snahy o rozvoj nových sektorů ekonomiky.

Tento scénář by mohl být poněkud ohrožen, pokud Ukrajina, jak se zdá nyní možné, nepodepíše tento měsíc smlouvu o volném obchodu s EU, a místo toho se obrátí k Rusku.

Kdyby Rusko poskytlo velkou slevu ceny plynu – dejme tomu takovou, jako platí sousední Bělorusko – mohlo by to učinit domácí produkci méně konkurenční.

Snížení ceny plynu se však zdá nepravděpodobné, pokud Kyjev nepodnikne další kroky k připojení k celní unii vedené Ruskem, k níž byl Janukovič až dosud v opozici. Dokud to tak zůstane, Ukrajina zůstane lákadlem pro západní ropné společnosti.


Ukrajina odkládá podpis dohody o těžbě plynu s Exxonem

http://www.reuters.com/article/2014/01/27/ukraine-gas-idUSL5N0L12NR20140127
27. ledna 2014
Překlad: OrgoNet


Jak řekl ukrajinský ministr paliv a energetiky, podpis smlouvy na sdílení těžby plynu mezi Ukrajinou a mezinárodním konsorciem Exxon Mobil s většinovým podílem USA byl již podruhé odložen.

„Smlouvu podepíšeme v únoru,“ řekl Eduard Stavický reportérům krátkou poznámkou po ukončení oficiálního brífingu. Důvod odležení neudal.

Vláda původně zamýšlela podepsat smlouvu, která má přinést Ukrajině několik miliard kubických metrů plynu ročně, v listopadu, ale Stavický odložil rozhodnutí až na leden, vzhledem k masovým protivládním protestům v Kyjevě. 

V r. 2012 Ukrajina vybrala skupinu společností vedenou Exxon Mobilem k průzkumu konvenčních úložišť plynu v jižní oblasti Skifska na černomořském šelfu, která mají potenciál 3 milióny kubických metrů plynu ročně. Odložená smlouva měla formalizovat dohodu o sdílení těchto úložišť.

V prosinci Rusko souhlasilo se snížením ceny plynu pro Ukrajinu, poté, co ukrajinský prezident Viktor Janukovič vystoupil z obchodní smlouvy s Evropou. Kyjev prohlásil, že smlouva o zlevnění ruského plynu neovlivní jeho současné smlouvy se západními energetickými společnostmi na využití břidlicového plynu.