Stránky

13. dubna 2015

Něco hezkého: Uzdravme nejdřív sebe a svou rodinu.

Díky čtenáři za následující krásný článek, autorka neznámá (třeba se někdo přihlásí?)

Autorka se přihlásila:
Dobrý den,

Autorkou textu jsem já a původní článek vyšel na mých Facebookových stránkách a je i na mém osobním webu. Tímto Vás žádám o doplnění těchto odkazů a informací k článku na Vašem webu nebo jeho odstranění.
Platný proklikávací odkaz na originál mého článku: http://rodicemprirozene.cz/?p=252
A dále uveďte, prosím, také platný proklikávací odkaz na mou Facebook stránku: https://www.facebook.com/rodicemprirozene/
A jméno autorky: Michala Nová /může být i Miriam Michal Nová/

Děkuji a přeji hezký start do nového týdne.
S pozdravem Michala Nová

www.rodicemprirozene.cz


ÚVAHA


Proč jsem neadoptovala dítě v Africe?
A proč nezachraňuji deštné pralesy?

My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost. V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa. Jenže...

Když jsem potkala člověka, který v Africe sázel stromy, byla jsem unesena tou vznešenou myšlenkou. Jak nádherné. Dokud mi nevyprávěl, že se rozvedl s manželkou, s rodiči se nestýká a děti vídá jen občas. Zrovna byl na cestě do Nepálu jako dobrovolník pro místní sirotky. Pak ho čekal ášram v Indii, aby našel vnitřní klid a pak možná domů, i když - jak řekl - ta vidina ho moc nelákala.

Zůstala jsem jako opařená a vzpomněla si na Amazonii a na Indiána v pouliční restauraci, který se mě ptal, co tam dělám. Řekla jsem mu, že jedu do pralesa. Udiveně vzhlédl od misky fazolí a zeptal se: "Vy u vás nemáte lesy?!"
Tak to bolelo!

A pak jsem se vrátila domů. Vzala pytel na odpadky a šla uklidit dolů pod barák k silnici ty poházené petflašky. Seděla jsem tam na hromadě odpadu a jen vnímala to, co mi starý Indián předal.

Jak jsem já mohla pomoci druhým, když jsem si nejdřív neuklidila doma?

Jaký smysl dávalo létat na druhý konec světa a zachraňovat prales, když prales umírá kvůli tomu, že všechno, co dělám je závislé na ropě, kterou odtamtud chtějí vytěžit, abych tam pak já mohla nadšeně přiletět a držet transparent : Zachraňte prales !?!

Jak jsem mohla pomoci dítěti v Africe, když jsem neuměla naučit svoje vlastní děti, aby si po sobě uklidily?!

Jaký smysl dávalo někam jezdit a ukazovat druhým řešení jejich problémů, když to znamenalo obírat je o jejich zodpovědnost za vlastní chyby? Obírat je o sílu najít vlastní řešení? A tím prohlubovat jejich závislost na mně!?

Bylo to stejné jako s dětmi. Nemohla jsem je naučit chodit. Musely x krát spadnout na zadek. Čím déle jsem je držela za ruku, tím později začaly samy chodit. Mohla jsem tam jen být a povzbudit je, že to zvládnou a naučí se to. Samy. Jako se Ella naučila hrát sama na piáno a Zak postavil svůj první domek z cihel na hromadě hlíny. Jeho chyby ho naučily, co udělat příště líp!

Nemohla jsem zachránit Afriku, ani prales, ale mohla jsem začít u sebe.
Chodit víc pěšky.
Přestat si foukat zbytečně vlasy.
Přestat kupovat hloupé marketingové produkty zaručeně bio a raw z druhého konce světa a místo toho jít k zelináři na náměstí.
Mohla jsem toho změnit tolik !!
Kadý den. 365 dní v roce...to není málo!

A když to udělá každý z nás? Nebude koho zachraňovat !!

Africké děti nebudou hladovět, protože jejich rodiče otročí ve zlatých dolech do mého iPhone.
Prales nebude umírat, protože nebude potřeba tolik ropy.
Mám pokračovat ?

A já si nebudu kupovat své svědomí charitou a lítat na drahé semináře, abych chlastala panáky z pupku Deepaka Chopry, ale budu dělat to, co dává smysl. Zodpovědně se starat o mír u sebe doma. Učit děti na řece Orlici, že když mám jen malou loď, nevezmu si nic navíc, nejlepší lekce skromnosti, kterou znám.

Když jsem já spokojená, je takový i můj svět. Potřebuji tak málo!

Svou rodinu a kus chleba, čistou vodu a jedno jablíčko. Jako na vodě. To, co bylo nejcennější byl smích mých dětí, které pozorovaly říčního raka a cestou sbíraly odpadky po lidech, kteří jezdí do daleké Indie, okázale pomáhají světu, ale doma si neuklidí.

Ano, i my tu máme lesy!

A jak o ně pečujeme, to vidíme každý den. Nijak.

Pohltila nás pýcha a ovládl parazit chamtivosti. Touha mít a dobýt! Ty nejvysší hory, ty nejhlubší oceány.

Ale uvnitř jsme neskutečně chudí.

Pomozme nejdřív sobě.

Uzdravme sebe a svou rodinu. V ní to všechno začíná i končí.

Pak naše děti nebudou muset hledat smysl života na pláži v Goa, ale budou si vážit rozkvetlé louky za domem.

Hloupý Honza šel do světa, aby se pak vrátil domů.

A já?

Sázím stromy v tichosti a pokoře. Uklízím "naši" studánku v údolí.

A vím, kde je moje místo.

Doma. V lese.

41 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Chci reagovat na článek, nikoliv na komentář, ale nevím jak. - Snad se to povede.
      Pro mne závěr NENÍ tak jednoznačný. Nic není černobílé, ale má X odstínů šedi.
      Jedno české přísloví říká "Nikdo není doma prorokem" - chápu, že pánovi se nevydařilo manželství (takových jsou statisíce), že jeho děti na něj kašlou (již v raném středověku děti vraždily rodiče, aby se dostaly k majetku a/nebo k moci) - má potom smysl zdržovat se s takovou rodinou anebo je lepší jet do Asie či Afriky a tam např. pomoci sirotkům?? - zvláště, když těch sirotků bude početně více než kolik mám doma dětí?? - A jste-li zastánci názoru, že každý se musí poučit ze svých chyb, tak nechme pánovy děti ať sami pochopí zda a o kolik přišly tím, že se odvrátily od otce. (pochopitelně, že stejně tak se můžeme dívat na sirotky, ale nevím - tak znalý nejsem - jestli v linii osudu si neseme i to, že se z nás stanou sirotci). Děkuji za pozornost. Zdenek

      Vymazat
  2. V poslední době moc nekomentuji. Připadá mi to ve své podstatě stejné jako jezdit léčit prales na druhý konec světa, zatímco si neumíme uklidit sami v sobě. Tento článek je moc pravdivý, díky za něj. Kéž bychom si dokázali udělat pořádek v sobě a kolem sebe, a ono se to bude šířit dál, jako lavina. Přeji krásný jarní den! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Nadherne myslienky! Dakujem

    OdpovědětVymazat
  4. Pod to se podepisuju. Bradová Jana

    OdpovědětVymazat
  5. Krasne a pravdive.

    OdpovědětVymazat
  6. Krásné! Martin Havran

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za krásný článek,pohladil.Pýcha a nepokora může za všechno zlo,a také rozmazlenost.Obklopujeme se krámy které nepotřebujeme, a pak při ev.stěhování říkáme že je lepší vyhořet než se stěhovat.A 18.4.můžem začít s úklidem přírody,jak nás vyzývá čt.To ano a nejlépe hned,ale není chvályhodnější se nechovat stylem "co mám mimo svůj pozemek mě nezajímá?Nadka

    OdpovědětVymazat
  8. Pravdivé myšlení, a pravdivá úvaha a je vždy i v reálu skutků? Jen se ptám "autorky" i sama sebe a bez ironie.Nejdříve pomozme sami sobě a když zbyde síla, můžeme druhým,pokud jsme požádáni, ano. Říká se: nenáhodou jsme se narodili každý tam, kde se máme rozvíjet, uzdravovat, učit, kde je pomoc i pro nás, sounáležitost, podmínky k našemu rozvoji a tím i daného území. Přeji Všem♫ https://www.youtube.com/watch?v=DoAMM01rCYo

    OdpovědětVymazat
  9. Náramně poučný příběh mezilidských vztahu je v knize Odvedu vás do Sierra Madre...Příběh Geronima a Apaču je obžaloba křestanu na americké pudě...

    OdpovědětVymazat
  10. Tak to je přesné! Ale mnozí už na to přišli, nebo si na tuto pravdu vzpomněli.

    OdpovědětVymazat
  11. Dokonalé! Žádné rádoby důležité kecy....
    Za poslední dobu nejsmysluplnější příspěvek! Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  12. Krásný a hlavně pravdivý článek. Jen by si ho mělo přečíst co nejvíce lidí, aby pochopili, kde jsou jejich priority. Bohužel u nás v současné době to je čím déle horší, většina kouká jen jak co nejrychleji a pokud možno bez námahy, vydělat co nejvíce peněz. Víte já jsem tzv. stará struktura, v lednu mi bylo 78 let. Bydlím v Praze na jednom malém sídlišti. Stěhoval jsem se jako jeden z prvních nájemníků v srpnu 1966. Tenkráte jsme, v dnes pošklebovaných "akcích Z", vysázeli stromky kolem našich baráků. Nebylo tam nic. Dnes po takřka 50 létech kouknu z okna (bydlím v 12 patře) a vidím, místo betonových ploch, tu nádhernou zeleň kolem sebe. A mám z toho dobrý pocit, že naše práce nebyla marná.

    S Vašim dovolením, přetisknu ten článek na blog OV-KSČM Prahy 10 (www.desitka.org), kde ač nestraník, dělám admina a technickou podporu. Pokud by Vám to vadilo, nebo byste s tím nesouhlasil, napište mi na email info@topcz.net a článek okamžitě stáhnu. Přejí mnoho úspěchů a hezké jarní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý večer, jsem o něco málo míň "stará struktura" a žasnu nad Vašemi zkušenostmi s PC v těchto letech. Dnes je mi 50, zažila jsem tedy "socialismus" a byť jsem nebyla v KSČ a v tu dobu s režimem nesouhlasila, musím dnes přiznat, byť asi k nelibosti ostatních názorů, že ta doba byla jiná, a o něčem jiném. Nebudu sem plést politické procesy, STB a další, byť si myslím, že i dnešní doba si s tímto moc nezadá, bohužel. Došlo k propastným majetkovým rozdílům, lidé se odcizili, jsou nevraživí, rodiny se rozpadají pod vlivem stresu "o přežití"...Jsem zaměstnaná a třesu se o to, abych nepřišla o práci. Nezaplacené přesčasy, chození do práce v nemoci, neustálý stres řešený antidepresivy. Ať byla doba předtím jakákoli, lidé měli k sobě blíž. Nemusíte s tím souhlasit, já to tak cítím. Jediné moje východisko a relax je zahrádka, kontakt s přírodou, radost z kytiček, vlastně vypěstované úrody a naší milované kočičky, která nás má ráda a my jí to oplácíme. Jinak, pokud čteme politickou situaci u nás a ve světě, nepopsatelná zvěrstva, která se dějí, bychom se z toho museli zbláznit.

      Vymazat
    2. Bohužel dnes vidím že lepší už bylo.

      Vymazat
    3. Krásný článek,děkuji!

      Vymazat
  13. Moudrá to Žena....Vašek

    OdpovědětVymazat
  14. Anžto jsem podstatně skromnější... Vlast českou jsem prochodil s tornou zvanou tele..., ale i do exotické země jsem se zajel podívat, a povedlo se cestu zopakovat. Znavený životacvrkotem, kdy jsem "to hrnul"... jsem po ca 6 letech "nových" pořádků zjistil, že už lidem nerozumím. Nerozumím těm, se kterými a pro které jsem celý život pracoval, studoval, hádal se se šéfy a nadšéfy... a hádal úspěšně, páč jsem byl v branži známý od Plzně po Košice. Asi jsem byl jediný úředník, co obtelefonovával svoje slovenské kolegy a rozloučil se s něma, poděkoval za spolupráci, než nás odstřihnou. Byla nutná změna a když, tak radikální... Vzpomínám si, jak jdu po rušné ulici a zničeho nic na mne něco dolehlo, začal jsem se culit na cizí lidi, vždyť jsem přeci konečně svobodný a volný... Odešel jsem na venkov, do míst, kde jsem sice nikdy nebyl, ale z mládí jsem měl dost vrstevníků z těchto krajů, tak mi to až tak cize nepřipadalo. Požadoval jsem jenom přístup k bankomatu a připojení k internetu... Jak hluboce jsem se mýlil. Jak propastný rozdíl je, někde pobývat týden, třebas na Lužnici, nebo na Nežárce..., než být někde dnes, zítra, pozítří a stále tamním občanem, nad kterým kde kdo ohrnuje nos, protože je "přivandrovalec". Před tím vítaný turista, co utrácel peníze. Brada mi v mém vyšším věku klesla překvapením tak, že bych se nevměstnal na nový OP... O pohraničí má naše veřejnost zkreslené představy, žije stále v domněnce doosidlovaných zanedbaných vesnic... Právě tyto jsou často vyšperkované tak, že je radost tam sednout na lavičku. O 3km je další vesnice, tam se zastavil čas, tak 14 dnů po II. světové... Z legrace říkám, že učenci a filozofové odcházeli do pouští, na samoty, aby se oprostili od alkoholu a od žen... S alkoholem jsem potíže neměl, se ženami zdejšími také ne a mohu se vesele věnovat psaní... Potíž tu přecejenom je, zdejší obyvatelstvo, 100% křesťané, je tak zlomyslné, xenofobní... že není chuť na nic. Říkáte-li si, že když nemá člověk peníze, majetek, že mu nelze nic sebrat, mýlíte se. Lze vzít úsměv z tváře, a zdejší to umí dokonale... Nedávno byly Velikonoce, nejvýznamější křesťanský svátek namixovaný svátkem pohanským a českou oblibou, opít se (causa bibendi). Jak to popsat, viděl jsem a slyšel jsem takové venkovské Velikonoce, že si jdu opočnout do města. Vískou prochází tlupa koledníků, opilých, křičících... Tehdy už kvetly tulipány, no tak se kvetoucí tulipány obstoupí a korporativně se do nich koledníci vymočí... Něco tak odporného asi už neuvidím... Ale běda vám, běda vám, máte-li záclonu nakřivo... Dneska jsem mezi kvetoucími narcisy napočítal 3 pohozené cigaret. krabičky... Další byly naproti... Připravuji webové stránky ale prozatím se podívejte sem: alekus.rajce.net. Také nemám pitnou vodu, o tom se zmiňuji na jiném místě. Nezaznamenal jsem, že by někdo jiný zaznamenal, že při sčítání lidu se v otázkách stát nezajímal, zda máte či nemáte pitnou vodu. Nemám. Proto akce Pitná voda pro Angolu či jaký to africký stát mne mírně irituje... Navrhuji podívat se domů, pod nohy, vedle sebe, jestli je vše jak má být, jestli náhodou naše civilizační normy a návyky neatakují animální pudy... Hezký večer! Za přání ku jmeninám děkuji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Aleši, díval jsem se na tvé fotoalbum a mám z toho takový pocit, že jsi příliš kritický k lidem ve svém okolí. Jistě, nepořádek a nekázeň je častý jev, ale co tebe dokáže popudit... třeba ta paní v prázdném autobuse (foceno zezadu), údajně sedící na vyhrazeném místě - už jen to tě motivuje k tomu, abys označil všechny řidiče ICOM a.s. za pitomce? Myslím, že svou přehnanou kritičností k okolí (která může zrcadlit něco v tobě) od sebe lidi odpuzuješ a dráždíš k tomu, aby se k tobě chovali nepřátelsky. Ale ten článek nahoře je přece o tom :-) : Uklidit si nejdřív u sebe. To znamená, nejen kolem domu, ale i v našem nitru. Možná tam především.

      Vymazat
    2. Přesně tak, pane Pecholte. Co dáváme, co vyzařujeme, to i dostáváme. :)

      Vymazat
  15. Tak nějak vypadá pravda.Když třeba lidé cestují s nadšením do ciziny a ani to neznají u sebe doma.Uf.

    OdpovědětVymazat
  16. Krásný článek ! Opět jedna dušička, která se probudila ! Mimochodem, proč lidé mají potřebu pořád někam jezdit a pomáhat ? Ano, za prve proto, že k tomu máme sklony. Ale především proto, že utíkáme sami před sebou. A namlouváme si, že "tam" jedeme kvůli nutnosti pomáhat. Autorka článku to však pochopila velmi dobře. Nejdříve je třeba uklidit u sebe doma. A v sobě.

    dan.

    OdpovědětVymazat
  17. No je to pravdivé. Mam vsak takovou zkušenost. Kdysi jsem v podobnem, stejnem duchu mluvil znamým...lidem co i cestují jako pomocnici humanitarni po světe. :) No, to byly reakce.:)
    Ne takove mile a hezké jako zde.

    OdpovědětVymazat
  18. Při čtení článku jsem si vzpomněla na heslo, které jsem si kdysi někde přečetla a velice se mi líbilo:
    KDYBY SE KAŽDÝ STARAL SÁM O SEBE, BYLO BY O VŠECHNY POSTARÁNO.
    Howg. Jana Čer.

    OdpovědětVymazat
  19. V sobotu jsme vysázeli s manželkou letošních 200 jedlí. Každý rok něco :). Spoustu sice zlikviduje zvěř, ale za rok na jaře asi zase najdeme místo, kam by se něco vešlo. Záda už přestala bolet :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Posílám potlesk... Kdesi dál od Prahy, v Choceradech, je k navštívení a k zasazení stromu místo, jež jeho aktérka nazvala Les psích duší. Stojí za to kouknout, kdo má rád Posázaví i navštivit osobně. www.hacmor.cz

      Vymazat
  20. přikládám malý náhled na zvláštnosti počasí v našem světě za posledních 14 dní

    https://www.youtube.com/watch?v=r6yWT4O0fCA

    an.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvláště dnes ráno těsně po 6.hodině vzhlédnu k obloze a vidím děsivé divadlo chemoplánovačů jakoby snad chtěli navodit konec světa. Do toho chemomumraje náhle přilétá od SZ podivné chemo"letadlo" dost nízko nad zemí. Chvíli jej pozoruji a náhle zjišťuji, že to není vůbec letadlo, ale jen jakýsi černý trojúhelník. Temný tak, že nevydával ani lesk svého povrchu proti slunci v ranním rozbřesku. Včerejší chemoletadlo s křídly svítilo jak rozžhavený kov. V případě toho trojúhelníku měnapadlo, zda používají k chemosprejování také utajované Aurory či jiné supersoniky. Zvuk za tím trojúhelníkem "šel" podle mého odhadu proti úhlovým poměrům pozorovatele ze země až dobrých 20 km. Bylo mi hned divné, že ten stroj letí nějak podezřele rychle a nebyl slyšet žádný zvuk. Až když byl dost daleko, snášelo se ke mě teprve temné praskavé burácení motorů ze strany odkud stroj přiletěl ! Stalo se dnes nad Č.Krumlovem. A vůbec byla obloha před sluncem a nad Českobudějovickem tak počáraná a zhaarpovaná, že to už nebylo něco takového dlouho k vidění ! Nejvíce mě zaujaly šedé až černé chemostopy. Napřed z letadel a z trojúhelníku vystupovaly bílé čáry, které záhy začaly šednou až černat. Byly však velmi nízko kolem 3 km. Od Budějovic přes vrch Granátník se k jihu až za obzor táhla jednolitá zhaarpovaná fronta hustých chemosprejů. Vypadalo to, že to celé vyrobili nad jižními Čechami, a pak haarpy přeposílali kamsi na jih. Veškerá oblačnost částečně přirozená ale z větší části uměle vyrobená byla popoháněna vpřed v šedých "proudech" chemostop či spíše už chemopásů o šířce několik km.

      Vymazat
    2. No hezký..a o tom ani slovo v mediích našich..

      Vymazat
  21. Súhlasím! Moje tvrdenie: Každý by sa mal zaujímať o to, čo sa deje max. 100 - 200 km okolo neho. Médiá nás vykrmujú tým, čo sa deje na iných kontinentoch. Prečo by sme sa my tým mali znepokojovať a nebodaj to riešiť? Tam žijú ľudia, ktorých sa to týka. Peter Život

    OdpovědětVymazat
  22. Děkuji autorce za "připomenutí", i když to máme všichni dávno v sobě. Je to krásné....:-)

    OdpovědětVymazat
  23. https://www.youtube.com/watch?v=GHeAsx-Tppw#t=41m40s básnička..https://www.youtube.com/watch?v=VvVPqpHH3yU

    OdpovědětVymazat
  24. Pravdivy a poucny clanok.Niekto musi cestovat na druhy konic sveta aby zistil,co ma robit.Tak ako ten hlupy Honza.Je to pravda.Da sa suhlasit s clankom aj s diskutujucimi.Na Slovensku je teiz dost oblasti, ktore cakaju tych dobrovolnikov.Napriklad Lunik 9.....Navrhujem,aby bol diskutovany na obecnych uradoch,a najdenie riesenia.Ked cestujeme po cestach a prejdeme hranice niekde to vyzera ako ina krajina,Kde slnko svieti na ludi z ineho uhla.Tiez by sa mi pacilo vidiet okolie upravene a bez odpadkov trvale,nie iba vtedy,ked ich nikto vyzbiera.Niekedy to vydrzi dva dni.Kde najdu motivaciu ti ktori nevidia tu krasu,ktoru zakryvaju tymi odpadkami?Tesim sa na ich mudrost,ked otvoria svoje oci.

    OdpovědětVymazat
  25. K uzdravovaniu patrí i dobrá muzička napr.
    Leo Rojas - Watch Over My Dreams --- https://www.youtube.com/watch?v=xhHqhkYOT08
    Leo Rojas - Celeste --- https://www.youtube.com/watch?v=YqnJ5Cc7eP4
    s prianím pekných dní Leo :)

    OdpovědětVymazat
  26. autorka:
    https://www.facebook.com/158902560824922/photos/pb.158902560824922.-2207520000.1429290973./829483187100186/?type=3&theater

    OdpovědětVymazat
  27. https://m.facebook.com/permalink.php?story_fbid=839327496115755&id=158902560824922

    OdpovědětVymazat
  28. Dobrý den, můžete klidně doplnit stránky Rodičem přirozeně a autorku Miriam Michal Nová. Díky

    OdpovědětVymazat
  29. Dobrý den,

    Autorkou textu jsem já a původní článek vyšel na mých Facebookových stránkách a je i na mém osobním webu. Tímto Vás žádám o doplnění těchto odkazů a informací k článku na Vašem webu nebo jeho odstranění.
    Platný proklikávací odkaz na originál mého článku: http://rodicemprirozene.cz/?p=252
    A dále uveďte, prosím, také platný proklikávací odkaz na mou Facebook stránku: https://www.facebook.com/rodicemprirozene/
    A jméno autorky: Michala Nová /může být i Miriam Michal Nová/

    Děkuji a přeji hezký start do nového týdne.
    S pozdravem Michala Nová

    www.rodicemprirozene.cz

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.