Štefan Švec: Pravdoláskaři a fašouni. Nesmysly v debatě o uprchlících
Je málo tak frustrujících věcí jako sledovat českou debatu o migrační krizi. Připomíná rvačku dvou zahrádkářů o to, jestli za sucho můžou žížaly, nebo Židi. Pitomci se perou o nesmysly a nikdo nezalívá.
18. 1. 2016
Kdo nejde s námi, jde proti nám
Hlavní problém celé diskuse je v tom, že nejde zůstat uprostřed. Buď jste sluníčkář, nebo xenofob, za jakýkoli výrok vás jeden tábor adoptuje a druhý prokleje. Automaticky se přitom předpokládá, že se váš názor pojí s batohem dalších, které jsou na něj nalepené. Dejme tomu, že nejste odvázaní z uprchlické politiky Evropské unie a napíšete to na Facebook. Rychle zjistíte, že jste vlastně putinovec, že chcete z EU vystoupit, že vás za vlastního přijal Blok proti islámu, a o přátelství vás žádají lidé, co věří ve spiknutí iluminátů.
Celý článek na:
Je to ako s výchovou detí - môžem na dieťa zvýšiť hlas aj sa na neho prísne pozrieť a to bez toho, aby som cítil pri tom hnev, alebo mal hysterický záchvat, strach a podobne. Napriek tomu ak to tak cítim, môžem niečo nepovoliť alebo prikázať, presvedčiť a pod. Preto nie je treba podliehať strachu, ale snažiť sa rázne zakročiť a "povedať NIE" nejakej neželanej situácii treba vedieť. Volá sa to asertivita a ak to tak človek cíti, má to urobiť. Preto si myslím, že povedať NIE prílivu moslimských utečencov je absolútne v poriadku, hlavne ak vieme, že je to riadený presun a utečencom je vopred vymývaný mozog o tom, aký raj ich v Nemecku čaká. Každý má určitú intuíciu a tá ho vedie, nie je správne mu prikazovať, čo si má myslieť. Tiež si nenasťahujem k sebe do bytu na neurčito cudzích ľudí, hlavne keď viem, že prišli do mesta za "finančne lepším" životom, čo predstavuje 80 % migrantov. Popierať strach nasilu, ak ho cítim, nie je v poriadku, hlavne ak sa ukáže, že nie je až tak neopodstatnený.
OdpovědětVymazat