Stránky

10. června 2009

Scott Stevens: Kymatika

Kymatika je nauka o vlnění.

(Na obrázku vidíte, jaké obrazce vytvoří kapka vody rozvibrovaná různými zvukovými vlnami.)


Překlad byl pořízen už před časem, a mezitím článek už zmizel z blogu Scotta Stevense, takže obrázky jsou nedostupné. Zkusím najít jiné. Doufám, že bude i přesto srozumitelný. Odkazy na video z youtube platí.

Tento článek beru jako možné vysvětlení, jak to asi dělají, že tím počasím tak míchají. Ve světle kymatiky i ty nejzubatější zuby mraků nevypadají tak nepravděpodobně...

(Omlouvám se, že všechny odkazy nejsou zatím funkční, zájemci si je snadno zkopírují.)


Kymatika
29. 5. 2008,
http://weatherwars.info/
Scott Stevens
Překlad: Orgonet

Kymatika, studium jevů vlnění, http://www.cymaticsource.com/ je věda založená švýcarským doktorem medicíny a přírodovědcem jménem Hans Jenny (1904-1972). Po 14 let prováděl pokusy oživit inertní prášky, pasty a tekutiny do jakoby živých, plynoucích forem se zrcadlovými vzory, nalézanými v přírodě, uměni a architektuře. A co více, všechny tyto tvary byly vytvořeny za použití prostých vibrací sinusových vln (čistých tónů) v rámci slyšitelné škály. Takže to, co vidíte, je fyzikální ukázka vibrace, neboli jak se zvuk projevuje ve formě prostřednictvím různých materiálů.
Metoda dr. Jennyho byla velmi pečlivá, dobře dokumentovaná, a naprosto opakovatelná. Fascinující celek jeho práce poskytuje hluboké pohledy jak do fyzikální vědy, tak do esoterických filosofií. Ilustruje skutečné principy, které inspirovaly staré řecké filosofy Herakleita, Pythagora a Platona, a následně i Giordana Bruna a Johanna Keplera, otce moderní astronomie.

Čím více jsem chápal kymatiku, tím více mi dávala instinktivní pocit, že „to je ono, aha, tak takhle To dělají“! Pamatujete se na radu sledovat svůj instinkt?

Linky na některé jevy vlnění čili kymatiku v akci na youtube.com:
http://www.youtube.com/watch?v=s9GBf8y0lY0
http://www.youtube.com/watch?v=Yjz5bcKoogg&feature=related

Čím vyšší je vibrace, tím složitější, komplikovanější, jemnější a krásnější jsou vzory. Co se děje dnes, to je používání zvuku a jeho lichotivých či destruktivních vzorů vlnové interference k vytváření přírodních podmínek, to jest, našeho každodenního počasí.

Fotka oka hurikánu Isabel (nahoře, http://en.wikipedia.org/wiki/Hurricane_Isabel) hrdě ukazujícího rezonanci pětiúhelníka prostřednictvím lidmi vyrobených kymatických vln – září 2003.

Pokud věnujete trochu času sledování dalších příbuzných“ kymatických videí, nepochybně uvidíte několik úžasných vzorů. Z toho, co jsem mohl zjistit online, všechny tyto ukázky byly příklady jednoduché zvukové vibrace – to jest z jediného zdroje. vibrace. Zkuste si představit vzory, které by mohly být vytvořeny s několika sty (tisíci???) pohyblivých/hýbajících se/vzdušných akustických vlnových generátorů. Tyto vzory by měly tak propracované detaily, že přesahuje představivost normálního člověka či jeho vědomí schopnosti vidět tyto vytvořené struktury jako původně umělé.

V určitém bodě se manipulace stává tak mocně protikladnou tomu, co je „přirozené“, že mraky začnou vypadat jako nepořádek. Už zde není kontinuum nebo kontinuita počasí, jak bychom očekávali od přirozeně se chovajícího fluida – jako v klasické fluidové dynamice.

Teorie chaosu http://en.wikipedia.org/wiki/Chaos_theory popisuje chování některých dynamických systémů, to jest systémů, jejichž stav se vyvíjí s časem – zde se může projevit dynamika, která je vysoce citlivá na počáteční podmínky (lidově zvaná motýlí efekt. Jako výsledek této citlivosti, která se projevuje jako exponenciální růst poruch v počátečních podmínkách, chování chaotických systémů se zdá být náhodným . K tomuto dochází přesto, že tyto systémy jsou deterministické http://en.wikipedia.org/wiki/Randomness, tj. jejich budoucí dynamika je plně definována jejich počátečními podmínkami, bez jakýchkoli náhodných prvků. Toto chování je známo jako deterministický chaos, nebo prostě chaos http://en.wikipedia.org/wiki/Chaos.

Byl přísun nejasné „delta“ energie (změna parametru) do aparátu globálního počasí důvodem, proč byla zima 1999 tak obtížná na předpovědi pro globální předpovídače, včetně mě? Nebo za to mohl jiný nejasný element „počátečních podmínek“, „chybějící delta“ nebo tento „manipulační faktor“? Mluvím o roku 1999, protože tehdy jsem začal cítit, že s počasím není něco v pořádku. Čas od času prostě se modely nemohly trefit. Proč bylo v roce 1999 pro nás tak těžké vytvořit třídenní předpověď? Ale v roce 2008 to není o nic lepší!

Takže jak je možné obrátit „organizovaný“ chaos, běžné tradiční vidění planetární atmostféry, v kontrolované, řízené, ovladatelné počasí? Nejspíše prostě použitím stálých podélných (longitudinal) vln, které jsou úplně jiné než běžnější a pochopitelné příčné (transverse) vlny viditelné níže na grafu.


Při pohledu na obrázek si povšimněte zředění (rarefaction) a následujícího stlačení (compression) podélné zvukové vlny. Zředění http://en.wikipedia.org/wiki/Rarefaction vytvoří oblast nízkého tlaku pod vlnou a táhne vzduch do této oblasti tvaru vlny. Naopak při stlačení poloviny tvaru vlny se vytváří zóna vyššího, ven proudícího atmosférického tlaku.
Zavedení stálého vzorce vlnění je velkým, účinným a velmi levným prostředkem k uvěznění atmosféry. Hodnota meteorologických proměnných, např. vorticita (vířivý pohyb) http://en.wikipedia.org/wiki/Vorticity a difluence (roztékání?) http://www.teachmefinance.com/Scientific_Terms/Difluence.html je tehdy známo a ustáleno existencí těchto vln. Tyto vlny pak působí jako cela odrážející nebo ničící/absorbující nechtěné efekty, tj. shlukování mraků (konvekce), tvoření mraků, přinášení vlhkosti atd. Toto pak likviduje potenciál chaosu, či přirozených procesů, aby zamořily požadované uměle vytvářené vzorce počasí.

Podélné vlny http://images.google.com/imgres?imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Longitudinalwave.ogg/mid-Longitudinalwave.ogg.jpg&imgrefurl=http://en.wikipedia.org/wiki/Longitudinal_waves&h=240&w=320&sz=7&hl=en&start=14&um=1&tbnid=bxDstopBA
jsou vlny, které mají vibrace podélně nebo paralelně s jejich směrem pohybu; tj. vlny, v nichž je pohyb média ve stejném směru jako pohyb vlny. Mechanické podélné vlny se také nazývají kompresní vlny (viz wikipedia.com).

Příklady neelektromagnetických podélných vln zahrnují zvukové vlny (změny tlaku, přemisťování částic, nebo rychlost částic šířených v elastickém materiálu), a seismické P-vlny (vytvářené zemětřesením nebo explozemi).


Když přidáme jeden či dva ... a uvědomte si prosím, že možná existují tisíce činných generátorů akustických vln, z jejichž činnosti vyplývá velmi vysoká pravděpodobnost, že veškeré počasí je do velké míry ovlivněno touto technologií.

Cyklón Nargis (nahoře) http://en.wikipedia.org/wiki/Cyclone_Nargis v Indickém oceánu od 27. 4. do 3. 5. 2008, který zpustošil Burmu (Myanmar) s kategorií intenzity větru a destrukde 3 – 4 byl zcela uměle vyrobenou bouří. Překvapivé? Ne tak úplně.

Podél východního boku bouře na 440Z 1. května 2008 máme dva následující výňatky ze satelitního obrazu s vysokým rozlišením. Kontrast a jas byly zvýšeny, aby vynikly detaily na jasně bílém vrcholu mraku, které jsou běžné u všech tropických bouří.

Vidíte dvojice děr, jedna je uzel a druhá protiuzel. Protiuzly představují kompresní aspekt podélné vlny, jehož výsledkem je klesavý pohyb vzduchu, lokalizovanou oblast vysokého tlaku, zatímco uzel je spirálovitá oblast stoupavého pohybu, která pomáhá v rozvoji proudění. Jedno musí doprovázet druhé. Uzly jsou napravo.

Nargis byl zcela zaneřáděn těmito akustickými uzly. Dosti činných uzlů, aby udržely velkou sílu bouře až do i po dosažení pevniny, a pevnina je přesně to místo, kde mohl způsobit největší školy na lidských životech, obydlích, výrobě rýže/potravy, a prostě dále pronásledovat z lidské vědomí. Chudí se stali chudšími a bylo posíleno vědomí bezmocných obětí u těch nejubožejších lidských existencí.

Byl bych velmi překvapen, kdybych zjistil, že některý hurikán od r. 1974 proběhl kompletně jako přirozeně se tvořící bouře. Podle mého mínění už od tehdejší doby byla síla a průběh mnohých těchto tropických bouří nějakým způsobem řízeny. Přesnost vzrostla během let, jak se získávalo více zkušeností a technická a počítačová obratnost byly získány, aby měly vliv na tento nejsilnější jev atmosféry.

V počátečních stádiích řízení počasí byly viditelné uzlové vzorce velmi hrubé a nemístné, když to porovnáme s okolními podmínkami. Např. se podívejte na tuto fotografii z Walden,Colorado, pozdní zima 1987.


Jak metodologie řízení počasí dozrávala, deformace mraků se stávaly o něco jemnějšími, ale nyní jsou zcela všudypřítomné. Jižní Idaho, prosinec 2004.

Co se stane, kdy je akustický uzel otočen na stranu? Vznikne lokalizovaný prudký střih větru. Z Wikipedie:
Wind shear, někdy windshear. nebo wind gradient (http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_gradient) je rozdíl v rychlosti větru (http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_speed) a směru (http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_direction) na relativně krátkou vzdálenost v atmosféře (http://en.wikipedia.org/wiki/Earth's_atmosphere) . Střih větru může být rozbit na vertikální a horizontální složky, s horizontálními střihy podél front počasí (http://en.wikipedia.org/wiki/Weather_fronts) a poblíž pobřeží, a vertikálními střihy typicky nízko u země, ale také ve vyšších oblastech atmosféry poblíž horního proudění a frontálních zón v ovzduší.
Střih větru sám o sobě je meteorologickým jevem v mikroměřítku (microscale http://en.wikipedia.org/wiki/Microscale_meteorology) , dochází k němu na velmi malou vzdálenost, ale může být spojován s jevy i ve středním (mesoscale http://en.wikipedia.org/wiki/Mesoscale) či synoptickém měřítku (synoptic scale http://en.wikipedia.org/wiki/Synoptic_scale) , jako čáry výskytu dešťových poryvů a studené fronty. Je pozorován běžně v blízkosti mikrovýbuchů (microbursts http://en.wikipedia.org/wiki/Microburst) a implozí (downbursts http://en.wikipedia.org/wiki/Downburst) způsobených bouřkami (thunderstorms http://en.wikipedia.org/wiki/Thunderstorm) , povětrnostních front, oblastí větrů místně vysokého tlaku, kterým se říká proudy nízké úrovně (Low level jets), blízko hor (mountains http://en.wikipedia.org/wiki/Mountain) , radiačních inverzí, ke kterým dochází vlivem jasné oblohy a klidného větru, u budov, větrných turbín a plachetnic. Větrný střih má významný efekt během startu a přistání letadel kvůli svému vlivu na řízení letadla, a byl významnou příčinou leteckých nehod s významnými ztrátami na lidských životech v USA (United States http://en.wikipedia.org/wiki/United_States) .

Pohyb zvuku skrze atmosféru je ovlivňován střihem větru, který může ohnout vlnovou frontu a způsobit zvuky slyšitelné tam, kde by normálně neměly být, či naopak. Silný vertikální střih větru v troposféře též zabraňuje vývoji tropického cyklonu (tropical cyclone http://en.wikipedia.org/wiki/Tropical_cyclone) , ale pomáhá organizovat individuální bouře, aby žily delší životní cykly, což může způsobit nepříznivé počasí (severe weather http://en.wikipedia.org/wiki/Severe_weather) . Koncept termálního větru (thermal wind http://en.wikipedia.org/wiki/Thermal_wind) vysvětluje, jak rozdíly v rychlosti větru s výškou jsou závislé na rozdílech horizontální teploty a též existenci tryskového proudu (jet stream http://en.wikipedia.org/wiki/Jet_stream ).

Takže tyto člověkem vyrobené akustické vlny mohou vytvářet oblasti vysokého a nízkého tlaku, široce rozdílné a lokalizované střihy větru lišící se svou velikostí a intenzitou, což je kriticky významný přídavek pro rozvoj (či potlačení) nepříznivých povětrnostních podmínek.

Dva vyvíjející se hradové kumulové mraky, které procházejí disonantním vzorem rezonance, výsledkem čehož je mrak stočený či rozvibrovaný do stran.

Jedna přeháňka, vlevo, zůstává v příznivém okolí pro dodatečný rozvoj, zatímco „roztřesená“ přeháňka prošla destruktivní fází stálého vzoru rezonance. Všimněte si tvrdého pravého úhlu, který déšť tvoří vzhledem k základně mraku. 1:00Z 16. května 2008, Colorado.

Nikdy více by nemuselo docházet k úmrtím v následku tornád, hurikánů a záplav. V současnosti máme schopnost zmírnit vše, veškeré nepříznivé počasí, ve velmi širokém stupni. Také zemětřesení ... ale to je na článek do budoucna.

Chemtrail vedený zónou vyvolaného střihu větru. Povšimněte si, jak pravá strana stopy je stáčena pryč od levé strany. Změřte posuv/oddělenístopy v časovém intervalu a dostanete efektivitu/intenzitu laterálně orientovaného uzlu.

2 komentáře:

  1. „to je ono, aha, tak takhle To dělají“! Pamatujete se na radu sledovat svůj instinkt?
    To byl můj dojem hned od počátku, že tam musela být neobvyklá meteorologická událost, snad i přímo určená tomu letadlu.
    http://www.xeeatwelve.net/articles/alien_battle.html
    http://www.xeeatwelve.net/articles/katrina.html
    http://www.xeeatwelve.net/articles/vulturite_cyclone_larry.html

    OdpovědětVymazat
  2. Kymatika je velice zajímavá věc, nejvíc mě dostalo, když pomocí rozvibrování písku dostali ale naprosto totožný obrazec, jako určitá mandala z budhistických knih. člověk se pak ptá, co ty mandaly vlastně znamenají a odkud ty vědomosti pošly.

    jinak ko to nezná, vřele doporučuju se seznámit s prací Nassima Harameina a Marko Rodina, hodně věcí zaklapne do sebe :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.