Nanodéšť

Pokračování článku Willa Thomase: Nanochemtrails. První část překladu zde: http://orgo-net.blogspot.com/2010/01/nano-chemtrails.html
Originál článku zde: http://www.willthomasonline.net/willthomasonline/Nano_Chemtrails.html

Nanodéšť

Mezitím pokračují 60leté snahy o meteorologické zbraně. Zatímco „čmelák“ nemůže nést těžký náklad, do bezpilotního UAV Predator se dá nacpat více submikroskopických částic sloužících k modifikaci počasí než se vejde chemické břečky do leteckého tankeru velikosti DC-10.

Podle studie vypracované americkými leteckými silami, zvané Owning the Weather in 2025 (částečný překlad zde: Vlastnit počasí v roce 2025) budou mraky z těchto extrémně malých přístrojů rozprašovány do hurikánů a dalších meteorologických systémů, aby se promíchaly s bouřemi a oznamovaly si mezi sebou v reálném čase údaje a dodávaly je do rozsáhlejších systémů.

Pak budou tyto částečky použity pro zvětšení či zmenšení rozsahu a intenzity bouře – a budou směrovány na „specifické cíle“.

Zpráva letectva se chlubí, že tyto nanochemtrails „budou schopny přizpůsobit svou velikost na optimální rozměry pro danou zasévací situaci a budou ji upravovat během procesu.“ Namísto náhodného sprejování na pospas větrům, což je osud normálních chemtrails, bude nanoverze schopná „zvýšit své rozptýlení“ „tím, že přizpůsobí svou schopnost zůstat ve vzduchu“ a „komunikovat mezi sebou vzájemně“, takže budou směrovat jako koordinovaný roj ve svém vlastním umělém mraku.

Nanochemtrails budou dokonce „měnit svou teplotu a polaritu, aby zlepšily své zasévací účinky“, říká letectvo. (Daily Texan July 30/07)

Vědec J. Storrs Hall z Rutgersovy university ještě povzbuzuje naděje vojska vkládané v tyto nové meteorologicko válečné komáry: „Jsou mezi sebou spojeny, mají schopnost setrvat v atmosféře a schopnost navigace ve třech rozměrech – tyto mraky mikroskopických počítačových částic vzájemně mezi sebou komunikujících spolu s kontrolním systémem by mohly poskytnout obrovské možnosti.“

Zní to jako drahá záležitost.

„Je to možné provést relativně levně,“ vysvětlil Hall. „Stejná cena za libru jako brambory.“

Proč je to tak levné? Protože nanočástice se budou moci samy replikovat. To znamená, že mohou být vyrobeny tak, že se budou samy reprodukovat, pokud nebudou naprogramovány, aby přestaly.

Doufejme.

Snad.

Někdy.

Dokument Owning the Weather jde ještě dále a říká, že USAF bude „řídit a používat schopnost řízení počasí takzvaným Prvkem podpory meteorologické síly (Weather Force Support Element). Tyto meteorologické síly budou užívat reálně datovaných údajů z rojů „chytrých sensorů“ v nanovelikosti, aby modelovaly systémy počasí spolu se superpočítačem.

Na základě stále aktualizované předpovědi budou meteorologičtí válečníci létat na mise dle potřeby, aby vylepšily bouře. To je perfektní, jásá letectvo. „Celkový proces modifikace počasí se stává stále aktualizovanou smyčkou nepřetržitých, vhodných a měřitelných zásahů, schopných vyvolat potřebné chování počasí.“

Skutečně?

Modifikace počasí u Katriny příliš nefungovala.

Pokud se vám koncepce rozptylování nanokomárů s autonomní inteligencí do systémů počasí za účelem monitorování, směřování a jejich promíchávání zdá riskantní, počkejte si. Z nejbližšího oblačného cípu už přicházejí roje vzdušných nanokomárů, aby optimizovaly vzory rozptýlení větru pro bakteriální zbraně. Nebo chemtrails.

Ale je tu malý zádrhel. Nikdo neví, jak funguje zemská atmosféra. Je tak velká, tak komplexní a nepředvídatelná, že i nanosnímky získané v reálném čase jsou v momentě pořízení už starou historií.

To proto letectvo říká: „Pokroky ve vědě o chaosu jsou pro toto úsilí rozhodující.“

Ještě štěstí. I po desetiletích pokusů nejde udělat 48 hodinovou předpověď počasí bez překvapení.

Protože nemohou být sestaveny do přímé linie grafu ukazující příčinu a následek, chaotické „nelineární“ procesy se mohou neočekávaně měnít a vymknout se předpokládaným zásahům modifikace počasí. Jen se zeptejte v Pekingu.

A pak jde také o nehody a smrt lidí. Mám na mysli lidské zdraví.