Takže to vysvětluje rozbory vody z Římova, které nechal udělat jeden čtenář už dříve ... http://orgo-net.blogspot.com/2011/06/nove-rozbory-ceskeho-ovzdusi-vody.html (a další články, které najdete pod štítky Chemické testy, Rozbory, Voda ...)
Ahoj Orgonete,
tak si jako každé ráno čtu, co je nového a na konci tohoto článku na mě vyskočí: Do vody se přidávaly sloučeniny hliníku, aby se ošetřilo dno a uzavřel v něm fosfor, ze kterého žijí sinice.
Vzhledem k tomu, že se "projekt" vztahuje k předešlým rokům (od roku 2006), tak nejsem moc nadšen, neboť jsem se do rybníka chodil v létě koupat tak jako tisíce dalších lidí. Vzhledem k tomu, že o projektu se píše jako o "speciálním projektu na zlepšení čistoty vody", tak málokoho napadne, že za tímto úchvatným označením se skrývá sypání toxických látek do rybníka, který se využívá především jako koupaliště. Sice toxický hliník zničí sinice, ale výsledek je nakonec stejný ...ne-li horší. Pokud se tento způsob odstraňování sinic používá i na dalších koupalištích, tak to potěš.
S pozdravem Váš čtenář :)
http://plzen.nejlepsi-adresa.
Plzeň začala ničit přemnožený vodní mor na Boleváku
19.5.2012 6:19
Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP) začala likvidovat rostlinu vodní mor kanadský, která se přemnožila ve Velkém Boleveckém rybníku a už od loňska znepříjemňuje lidem koupání. Na nejvyhledávanější rekreační vodní ploše v Plzni od začátku května pracuje tým lidí, který se snaží rychle se množící a rostoucí biomasu vysekávat. Až k hladině se přitom letos dostanou tyto rostliny na téměř polovině padesátihektarové plochy rybníka, řekl hydrobiolog Jindřich Duras.
"Kvalita vody v rybníce je výborná, ale ty vodní rostliny vadí při koupání. Snažíme se je proto nyní na začátku sezony už trochu přitlumit, regulovat," uvedla Jiřina Maršálková ze SVSMP.
Vyčistit prostor a udržet ho chtějí podle ní vodohospodáři postupně ve třech oblastech, a to podél hlavních nejvyužívanějších pláží. Zatím jim k tomu slouží vodní kosy, což ale na celý rybník nestačí. Navíc jen velmi obtížně ručně odstraňují pokosenou biomasu z vody. Takzvaný vodní harvester, který dokáže žací lištou rostliny pod hladinou sekat a rovnou je i vytahovat na palubu, budou mít k dispozici až v srpnu. O pořízení této speciální podvodní sekačky za několik milionů korun rozhodlo město.
"Mor roste, snaží se ovládnout co největší prostor. Ten, který letos doroste k hladině, zaujímá asi 40 procent plochy rybníka. Pak je asi deset procent plochy, kde se nikdy neuchytí a na zbytku už je, ale zatím prorůstá dno," vysvětlil Duras.
Rostlina původem ze severní Ameriky a nazývaná také douška vodní začala v rybníce nekontrolovatelně bujet vloni. Předtím v něm byla, ale tvořila jen zhruba dvaceticentimetrové porosty na dně, pomáhala čistit vodu, držela živiny v bahně a podle Durase "pracovala proti sinicím, což bylo ideální". Mezitím si ale budovala kořenový systém a zpřístupňovala živiny uzavřené v sedimentu, loni v květnu najednou vyrazila. Vodohospodáři nyní se sklízenou rostlinnou biomasou těží i živiny, zejména fosfor, rostliny pak méně rostou.
Podle Durase předcházela mechanickým zásahům do vodního rostlinstva koncem dubna i regulace rybí obsádky. Odloveno bylo zhruba 300 kilogramů cejnů. Odborníci zjistili, že rybí populace je poměrně stabilní a její skladba podporuje dobrou kvalitu vody.
Plzeňský Bolevecký rybník prochází od roku 2006 speciálním projektem na zlepšení čistoty vody. Akce začala zásadní přeměnou rybí obsádky a vysázením vodních rostlin. Do vody se přidávaly sloučeniny hliníku, aby se ošetřilo dno a uzavřel v něm fosfor, ze kterého žijí sinice. Průhlednost vody se v posledních letech výrazně zvýšila, rybník se stal údajně první nádrží v Česku, kde se podařilo vyřešit problémy s přemnožením sinic.
Vyčistit prostor a udržet ho chtějí podle ní vodohospodáři postupně ve třech oblastech, a to podél hlavních nejvyužívanějších pláží. Zatím jim k tomu slouží vodní kosy, což ale na celý rybník nestačí. Navíc jen velmi obtížně ručně odstraňují pokosenou biomasu z vody. Takzvaný vodní harvester, který dokáže žací lištou rostliny pod hladinou sekat a rovnou je i vytahovat na palubu, budou mít k dispozici až v srpnu. O pořízení této speciální podvodní sekačky za několik milionů korun rozhodlo město.
"Mor roste, snaží se ovládnout co největší prostor. Ten, který letos doroste k hladině, zaujímá asi 40 procent plochy rybníka. Pak je asi deset procent plochy, kde se nikdy neuchytí a na zbytku už je, ale zatím prorůstá dno," vysvětlil Duras.
Rostlina původem ze severní Ameriky a nazývaná také douška vodní začala v rybníce nekontrolovatelně bujet vloni. Předtím v něm byla, ale tvořila jen zhruba dvaceticentimetrové porosty na dně, pomáhala čistit vodu, držela živiny v bahně a podle Durase "pracovala proti sinicím, což bylo ideální". Mezitím si ale budovala kořenový systém a zpřístupňovala živiny uzavřené v sedimentu, loni v květnu najednou vyrazila. Vodohospodáři nyní se sklízenou rostlinnou biomasou těží i živiny, zejména fosfor, rostliny pak méně rostou.
Podle Durase předcházela mechanickým zásahům do vodního rostlinstva koncem dubna i regulace rybí obsádky. Odloveno bylo zhruba 300 kilogramů cejnů. Odborníci zjistili, že rybí populace je poměrně stabilní a její skladba podporuje dobrou kvalitu vody.
Plzeňský Bolevecký rybník prochází od roku 2006 speciálním projektem na zlepšení čistoty vody. Akce začala zásadní přeměnou rybí obsádky a vysázením vodních rostlin. Do vody se přidávaly sloučeniny hliníku, aby se ošetřilo dno a uzavřel v něm fosfor, ze kterého žijí sinice. Průhlednost vody se v posledních letech výrazně zvýšila, rybník se stal údajně první nádrží v Česku, kde se podařilo vyřešit problémy s přemnožením sinic.
brb snm
Stalo by za to spise zjistit, proc je tolik sinic a jak to udelat, aby nebyly, tak jako pred dvacetineco lety
OdpovědětVymazathttp://www.joukl.cz/fosfaty.htm
Dobrá otázka! V zásadě to PROČ, to se ví. Sinice se usadily v naší (ale i ve světové!) krajině po dlouhodobém znečišťování vody živinami (prací prášky, odpadní vody z měst...). Tak, teď jsou tu usazené a vykořenit je, je v zásadě nemožné. Musely by se letnit rybníky, například. Jediné, co dokážeme teď dělat, je omezovat sinicím fosfor, bez kterého se neobejdou. Omezování dusíku je k ničemu, protože si ho sinice dokážou vzít z ovzduší. To je i případ toho hliníku. Ten není pro sinice toxický (to je zásadní omyl!), ale vezme jim ten fosfor. Nebo se dají sinice likvidovat chemicky - už opravdu toxickými látkami. Ale to je drahé, ne úplně bezpečné a zbytečné...
Vymazata co takhle amuři za dob komunizmu je vysazovali pro jejich byložravost ale chemie je tak krasna ....
OdpovědětVymazatAmuři k regulaci vodních rostlin - to je jako když si budete růst trávníku regulovat krávama - prostě něco vám po svém působení zanechají. Ani amur není bezodpadová technologie. Aprávě na živiny z amuřích exkrementů čekají sinice, aby mohly růst...
VymazatProstě není to tak jednoduché, jak se ze břehu či od kompu zdá :o). Víc info na www.bolevak.cz
Uklidněte se, hliník je toxický jen v určitých podobách. Kontrolní otázka: Proč se hlína jmenuje hlína? Protože kromě křemíku je tam nejvíc ještě hliníku. A v pohodě - roste tam obilí, všechno je OK. Protože je tam hliník v běžné, netoxické podobě.
OdpovědětVymazatNějaký chytrolín si všiml, že byl hliník někde zjištěn v potocích Krušných hor a tak podobně. To je pravda, jenže tam je ne proto, že by ho tam někdo nadávkoval, ale protože se vyplavil z lesních půd vlivem příliš kyselých dešťů (pod heslem acidifikace si ve Wikině najdete jistě dostatek čtení). A pak tento hliník ve velmi kyselé vodě také toxický je.
Sloučeniny hliníku, které se používají pro vyvázání fosforu v přírodních vodách se proto musí používat právě tak, aby vznikaly pouze netoxické, tedy ty běžné sloučeniny - ty se usadí a stanou se běžnou součástí bahna, kde užhliníku v různých minerálech je spousta.
Totéž platí o "hliníkování" pitné vody :o). Je to jen využití sloučenin hliníku k vyčištění vody - jinak bych toho chytráka chtěl vidět, jak by mu špinavá voda šmakovala a kolik času by proseděl na záchodě s průjmovou infekcí :o). Ten hliník se z vody rychle vasráží a dál do sítě už nepostupuje. Není to žádné mysterium ani švindl, jsou to jen jednoduché chemické, fyzikální a obecně přírodní zákonitosti.