Díky Namurovi za tip na zajímavý článek!
Bush ml. uznán vinným z válečných zločinů
Yvonne Ridley, 12. 5. 2012
Překlad: OrgoNet
Kuala Lumpur: je to oficiální, George W. Bush je válečný
zločinec.
Bývalý americký prezident a sedm klíčových členů jeho vlády
byli včera vůbec poprvé na světě (v pátek 11. 5. 2012) shledáni vinnými
z válečných zločinů.
Bush, Dick Cheney, Donald Rumsfeld a jejich poradci Alberto
Gonzales, David Addington, William Haynes, Jay Bybee a John Yoo byli souzeni in
absentia v Malajsii.
Soud se konal v Kuala Lumpur a vyslechl výpovědi svědků
z obětí mučení, které utrpěli z rukou amerických vojáků a spojenců
v Iráků a Afghánistánu.
Patřilo k nim i svědectví britského muže Moazzama
Begga, bývalého vězně v Guantanam, a irácké ženy Jamellah Abbas Hameedi,
která byla mučena v notoricky známém vězení Abu Ghraib.
Na konci dlouhého slyšení pětičlenná komise jednohlasně
uznala vinnými Bushe, Cheneyho, Rumsfelda a jejich hlavní právní poradce, kteří
byli všichni usvědčeni jako váleční zločinci pro mučení a kruté, nelidské a
degradující zacházení.
Plné transkripty obvinění, výpovědi svědků a další
relevantní materiály budou nyní zaslány hlavnímu prokurátorovi Mezinárodního
soudního dvora, OSN a Bezpečnostní radě.
Komise pro válečné zločiny v Kuala Lumpur také žádá,
aby jména Bush, Cheney, Rumsfeld, Gonzales, Yoo, Bybee, Addington a Haynes byla
zaznamenána do veřejného Registru válečných zločinců.
Tribunál se konal z iniciativy bývalého premiéra
Malajsie, Mahathira Mohamada, který neochvějně vystupoval proti Amerikou vedené
invazi vojsk do Iráku v roce 2003.
Účastnil se celého slyšení, které obsahovalo osobní
prohlášení a svědectví tří svědků, kterými byli Abbas Abid, Mozzam Begg a
Jamellah Hameedi. Tribunál také vyslechl dvě statutární prohlášení iráckého
občana Ali Shalala a dalšího britského občasna Rahula Ahmeda.
Poté, co pět soudců vydalo výrok o vině, Mahatir Mohamad
řekl: „Mocným státům prochází i
vraždění.“
Expert na válečné zločiny a právník Francis Boyle, profesor
mezinárodního práva na Univerzitě v Illinois, na Americké právnické
koleji, byl součástí týmu žalobců.
Po procesu řekl: „Toto je první soudní usvědčení těchto lidí
ve světě vůbec.“
I když někteří nahlížejí na tento proces jako na čistě
symbolický, aktivista za lidská práva Boyle řekl, že má naději, že Bush a spol.
by mohli brzy čelit podobným procesům i jinde na světě.
„Pokusili jsme se třikrát dostat Bushe do Kanady, ale
zmařila nám to vláda, pak jsme vyděsili Bushe, aby nejezdil do Švýcarska.
Španělský pokus selhal kvůli tamější vládě a totéž se stalo v Německu.“
Pokud jde o kredibilitu malajské iniciativy, Boyle odkázal
na Norimberskou chartu, která byla použita jako struktura pro proces. Citoval:
„Vůdcové, organizátoři, iniciátoři a komplicové účastnící se vytváření či
provádění společného plánu či spiknutí k válečným zločinům jsou odpovědni
za všechny činy vykonané kteroukoli osobou při provádění tohoto plánu.“
Amerika podléhá běžnému mezinárodnímu právu a principům
norimberské charty, řekl Boyle, který se také domnívá, že týdenní proces byl
„téměř jistě“ zblízka monitorován jak Pentagonem, tak Bílým domem.
Profesor Gurdial Singh Nijar, který předsedal trestnímu
řízení, řekl: „Proces byl velmi pečlivě veden, aby odpovídal přesně regulacím
daným Norimberským soudem a Mezinárodním soudem pro zločince.“
Dodal, že je optimistou
v tom, že proces bude mít jinde ve světě následovníky, protože
„státy mají povinnost soudit válečné zločince“ a citoval případ bývalého
čilského diktátora Augustina Pinocheta, který byl zatčen v Británii, aby
byl vydán Španělsku, kde byl obžalován z válečných zločinů.
„Pinochet byl zatčen pouhých osm let po svém prezidentství.“
Pionchetův případ byl první, kdy evropští soudci aplikovali
princip univerzální jurisdikce, a prohlásili se za kompetentní soudit zločiny
spáchané bývalými hlavami stát, navzdory místním zákonům o amnestii.
Během týdne bylo na soudě množství právních expertů a
studentů práv, když svědkové podávali svá svědectví, a při křížovém výslechu
obhajoby, který vedl právník Jason Kay Kit Leon.
Soud vyslechl, jak:
Abbasu Abidovi, 48letému inženýru z Falluji v Iráku
byly kleštěmi odstraněny nehty
Ali Shalal byl připoután holými elektrickými dráty a
dostával elektrické šoky, pověšen na stěně.
Mozzam Begg byl zbit, dostal kuklu a byl zavřen na samotku.
Jameelah byla svlečena a ponižována, a byla použita jako
lidský štít při transportu helikoptérou.
Svědkové také upřesnili, jak až dodnes přetrvávají jejich
zranění.
Mozzam Begg, který nyní pracuje jako ředitel skupiny pro
lidská práva Cageprisoners se sídlem v Londýně, řekl, že byl rád, když
slyšel rozsudek, ale dodal: „Když lidé mluví o Norimberku, musíte si uvědomit,
že všichni tenkrát byli souzeni po válce.“
„Ale Guantanámo funguje právě teď, jsou tam stále drženi a
mučeni lidé.“
Jako odpověď na otázku o rozdílu mezi Bushovou a Obamovou
vládou řekl: „Jestli prezident Bush byl prezidentem mimosoudního mučení, pak
americký prezident Obama je prezident mimosoudního zabíjení lidí útoky dronů.
Naše práce teprve začala.“
Soudní vyšetřování se opíralo o důkazy, jak rozhodující na
nejvyšším stupni, prezident Bush, viceprezident Cheney a tajemník pro obranu
Rumsfield byli podporováni a naváděni právníky, veliteli a agenty CIA – všichni
spolupracovali ve shodě. Mučení bylo aplikováno systematicky a stalo se
přijímanou normou.
Podle soudního vyšetřování svědectví všech svědků předložila
důkazy o dlouhodobém vystavení brutálnímu, krutému a dehumanizujícímu způsobu
chování vůči nim.
Tyto zločinné skutky byly aplikovány kumulativně, aby
způsobily nejhorší možnou bolest a utrpení, řekli právníci.
Předseda tribunálu Tan Sri Dato Lamin (...) zjistil, že
vyšetřování ukázalo „nad veškeré pochyby, že obviněné osoby, prezident Bush a
jeho spoluspiklenci, byli propojeni v síti instrukcí, návodů, direktiv,
právních rad a činů, které vytvořily společný plán a cíl, společný podnik a/nebo
spiknutí, aby páchali zločiny mučení a válečné zločiny, neomezené pouze na
společného plánu a účelu spáchat následující zločiny ve vztahu k „válce
s terorem“ a k válkám vyvolaným USA a dalšími v Afghánistánu a
Iráku.“
Předseda Lamin řekl zaplněné soudní místnosti: Jako soud
svědomí je si Soud plně vědom, že verdikt je svou povahou pouze deklarativní.
Soud nemá žádnou donucovací moc, žádnou moc uložit vazbu na jednu či více
z obviněných osob. Co můžeme udělat, podle Článku 31 Kapitoly IV Části 2
Charty, je doporučit Komisi pro válečné zločiny v Kuala Lumpur, aby
poskytla toto soudní zjištění hlavnímu prokurátoru Mezinárodního soudu pro
zločince, a také Spojeným národům a Bezpečnostní radě.“
„Soud také doporučuje Komisi pro válečné zločiny
v Kuala Lumpur, aby jména všech osmi usvědčených osob byla zanesena do
Registru válečných zločinců a byla dle toho zveřejněna.“
„Soud doporučuje Komisi pro válečné zločiny, aby poskytla
tomuto soudnímu výnosu co nejširší mezinárodní publicitu, protože toto jsou
univerzální zločiny, a je odpovědností států zahájit pronásledování, pokud
někdo z těchto obviněných osob vstoupí do dosahu jejich jurisdikce.“
Podobné téma:
Příspěvky
