Příště ať dostane Nobelovku Monsanto a Frankenstein!

Udělení Nobelovy ceny za mír Evropské unii je nesporně komickou a absurdní záležitostí.
U nás si je troufl kritizovat pouze prezident Václav Klaus, již vyhlášený odpůrce mnoha očividných pitomostí, a samozřejmě za to pochvalu médií nesklidil.

Takhle emotivně rozcupoval letošní udělení ceny za mír známý expert na finance a komentátor Max Keiser v televizi RT. 

RT, Russia Today, je ruskoamerická zpravodajská televize se sídlem v Moskvě, poskytující (téměř) "alternativní" zpravodajství. No, ne tak docela, ale rozhodně pravdivější a zajímavější než ostatní média.

Podle statistik se pozornost Američanů silně přesouvá od CNN, FOX a podobných prolhaných stanic právě na RT. Lze ji sledovat i u nás.

Orgonet

Příště ať dostane Nobelovku Monsanto a Frankenstein!

Max Keiser kritizuje Nobelovu cenu za mír 2012
Přepis videa. (Orgonet)

Hlasatelka:

EU získala cenu za svou roli při sjednocení kontinentu. A zrovna v době, kdy ekonomiky států jsou v krizi. Jak to vysvětlujete?

Max Keiser:

Je to vyzdvižení mašinérie. Je to strojová volba, stroj vybral stroj. EU je technokracie, vláda, ve které vládnou stroje, spojené s bankami, aby co nejlépe vysávaly peníze ze všech občanů EU a posílaly je do Bruselu banksterům, světové bance, centrální bance EU. Je to prostě pocta stroji.

Je to fraška. To už mohli dát Nobelovu cenu za mír Clintonově levé kulce, a bylo by to logičtější, než dát ji technokratickému monstru. To je jako dát cenu Frankensteinovi, za to, že je nejlepší obluda.

Kam tím mířím? Komu tu cenu dají příště, scéně genetických modifikací, za to, že indičtí rolníci páchají po tisících sebevraždy? Dejte ji příští rok Monsantu, tu Nobelovu komedii, nebo ji dejte těm, co rozpoutávají války, banksterům a korporacím.

Hlasatelka:

Maxi, podpoří to nějak ekonomiku EU?

Max Keiser:

Ne, absolutně ne. EU si vytvořila novou superbanku, vzali pravomoci od ICB, dali je do Bruselu, a vytvořili nový pytel na daně, kam půjdou všechny evropské dluhy, aby mohli uložit více omezujících opatření a vyždímat více peněz z občanů. Směr, kterým se ubírá, je absolutně katastrofický.

Myslím, že příští rok by mohli dát Nobelovu cenu za to, že další milióny lidí byly uvrženy do chudoby, že stovky lidí spáchaly sebevraždu. Rozpoutáváte válku, provádíte genocidu, jste maniak? Jděte si pro Nobelovu cenu!

Jak se to srovnává s válkou v Libyi? S podporou ozbrojené opozice v Afghánistánu, v Iráku, v Sýrii?
Já myslím, že ten, kdo by si zasloužil Nobelovu cenu, je Julien Assange. Fakt, že ji nedostal, je součástí té komedie. Nikdo neudělal víc než on pro prosazení míru.
Tak si běžte zpátky k výrobě dynamitu, tam ta komedie začala, jděte a vyrábějte dynamit, a zapomeňte na tuhle cenu za mír.  

Nobelova cena Evropské unii je porušením závěti A. Nobela

Na letošním udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii mi pořád něco nesedělo, samozřejmě vedle toho, že stejně jako milióny lidí na celém světě vůbec netuším, za co si ji zasluhuje. A hle, prof. Chossudovsky se podíval do Nobelovy závěti, a je to jasné!!!
Orgonet

Udělení Nobelovy ceny Evropské unii 

je porušením závěti Alfreda Nobela

EU není „osoba“.

Prof. Michal Chossudovsky

Global Research 

15. 10. 2012

Překlad: OrgoNet

Tento rok byla Nobelova cena za mír udělena Evropské unii za její přínos „k pokroku míru a usmíření, demokracii a lidská práva v Evropě.“

Přínos EU k míru je diskutabilní, ale klíčovým problémem je, zda unie států, která vytváří politický, ekonomický, monetární a fiskální celek, je „způsobilým kandidátem“ na Cenu za mír, ve shodě s mandátem Norského výboru.

Olympijské hry jsou státům„udělovány“. Ale Nobelova cena za mír nemůže být ani při sebelepší představivosti udělena národu a státu, natož unii států.

Norská Nobelova komise má odpovědnost zajistit „způsobilost kandidátů“ ve shodě s Poslední vůlí Alfreda Bernharda Nobela (Paříž, 27. listopad 1895).

„S celým mým zbývajícím realizovatelným jměním budiž nakládáno takto: kapitál, investovaný do bezpečných jistin vykonavateli mé závěti, nechť představuje fond, jehož výnos bude ročně rozdělován ve formě cen těm, kteří v předešlém roce přinesli největší prospěch lidstvu …
Zmíněný úrok nechť je rozdělen na pět stejných částí, které budou rozděleny takto: jedna část osobě, která učiní nejvýznamnější objev či vynález na poli fyziky; jedna část osobě, která učiní nejvýznamnější objev v chemii; jedna část osobě, která učiní nejvýznamnější objev v oblasti medicíny a fyziologie; jedna část osobě, která vytvoří nejvýznamnější dílo v oblasti literatury; a jedna část osobě, která učiní nejvíce či nejlepší práci pro bratrství mezi národy, pro zrušení či snížení stávajících armád a pro konání a propagaci mírových setkání …
Ocenění za mír bude uděleno výborem pěti osob, které budou zvoleny Norwegian Storting. Je mým výslovným přáním, aby při udělování cen nebyla brána v úvahu národnost kandidátů, ale aby cenu dostal ten nejzasloužilejší, ať je Skandinávec či ne.

(Závěť Alfreda Bernharda Nobela, 27. listopad 1895. Zvýraznění bylo přidáno.)

Podmínky určené v poslední vůli Alfreda Nobela byly naprosto překrouceny.

Nobelova závěť je jasná jako křišťál. Těch pět cen má být uděleno „osobám“. (Viz kompletní seznam laureátů http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/ .)

Od počátku bylo několik cen uděleno jak „osobám“, tak organizacím/institucím, s nimiž byly osoby spjaty, jako v případe Henryho Dunanda (Červený kříž), Mohameda ElBaradei (Mezinárodní organizace OSN pro atomovou energii OSN – IAEA). V jiných případech byla cena udělena „organizacím“ sestávajícím se s kolektivu osob (např. Mezivládní komise OSN pro změnu klimatu ).

Udělení Nobelovy ceny Evropské unii, což je politická entita, unie národních států, je viditelně bezostyšným porušením závěti Alfréda Nobela. Podle Lisabonské smlouvy získala EU status „právnické osoby“. Avšak „právnická osoba“ není „osoba“ ve smyslu závěti Alfréda Nobela.

Absurdní divadlo

Ani při největší představivosti nemůže být Evropská unie zařazena do kategorie „osob“, „skupiny osob“ ani „organizace“. Navíc, v Nobelově závěti je naznačeno, že kandidáti musí být občané bez ohledu na národnost.

„Je mým výslovným přáním, aby při udělování cen nebyla brána v úvahu národnost kandidátů, ale aby cenu dostal ten nejzasloužilejší, bez ohledu na to, zda je Skandinávec či ne.“ (Ze Závěti Alfréda Nobela, Paříž, 1895)

Evropská unie je unie národnostních států složených z občanů.

Evropská unie nemůže být občanem sebe sama, ani nemá národnost.

Občané EU jsou „způsobilými kanditáty“, ale EU nemůže být „způsobilým kandidátem“.

Navíc dá rozum, že „způsobilí kandidáti“ pro Cenu míru, kteří jsou „osobami“, logicky nemohou být Norským výborem pro výběr hodnoceni a srovnáváni s Evropskou unií, která je „neosobou“, jmenovitě unií států.

Další důležitá úvaha. Jak se kandidátství EU dá „srovnat“ s „ostatními“ významnými kandidáty, kteří jsou skutečnými „osobami“? Jako pomeranče s jablky?

Podle procedury je krátký seznam kandidátů „schvalován stálými poradci a poradci speciálně získanými kvůli jejich znalosti konkrétních kandidátů.“ A na základě tohoto schválení je vybrán Laureát ceny míru, většinovým hlasováním pěti osob Norského výboru.

Cena se sestává z „medaile, osobního diplomu a peněžní odměny.“ Absurdní divadlo: „Osobní diplom“ Evropské unii a „peněžní odměna“ - za co? Komu? Aby financovala deficit rozpočtu Evropské unie a její systémy finanční podpory bank? (Pozn. Orgonet: Letos činí odměna 1,2 miliónu dolarů (:-), viz stránky NobelPrize.)

Rozhodnutí Norského Nobelova výboru je otřesné a nezákonné, je do očí bijícím porušením jejího mandátu.

Celé znění Závěti Alfréda Nobela anglicky viz odkaz na původní článek.