Můj blog je zcela nezávislý, nepotřebuji se nikomu nijak zavděčovat, a mohu si psát podle svého svědomí, což taky činím. Mé svědomí v tomto ohledu mi velí zastat se nespravedlivě urážených a osočovaných muslimů, s jejichž kulturou jsem osobně dobře obeznámen. Jsou to obyčejní lidé, zrovna tak dobří i špatní jako Češi, a jsou zrovna tak jsou zneužiti světovými elitami v boji o moc jako obyčejní lidé na celém světě.
Taky mi svědomí velí vystupovat proti lživým mediálním kampaním za účelem rozněcování všeobecné nenávisti.
A rovněž mi to nedá, abych neironizoval české ignorantství a buranství, krystalizující na internetu v podobě ostudných krvelačných rasistických komentářů,
I když si nějak zvlášť nepřeji, aby se sem hrnuly davy uprchlíků (nebojím se těch uprchlíků, ale obávám se nepříčetných rasistických reakcí české společnosti na ně; oni sem však naštěstí přijít nehodlají), v případě, že by se tak z vyšší moci stalo, mi to vůbec vadit nebude, a nabídnu klidně i ubytování.
Nemyslím, že svým postojem něco změním, ale prostě patřím mezi těch několik málo procent na následujícím grafu o názorech na přijímání uprchlíků, a nehodlám to skrývat. =Orgonet=
Uprchlická krize jako nástroj manipulace s veřejným míněním
Převzato: http://aloukla.blog.idnes.cz/c/490818/uprchlicka-krize-jako-nastroj-manipulace-s-verejnym-minenim.html?ref=viacbloger
Jana al-Oukla
10. 1. 2016
Novoroční násilnosti v německých městech si bezpochyby zaslouží důkladné vyšetření a nekompromisní potrestání viníků bez ohledu na národnost a víru. Je to také v zájmu většiny slušných migrantů a uprchlíků.
Kolem mediálního a politického kolotoče však vyvstává mnoho otázek.
Hlásily by oběti tak aktivně obtěžování v případě opilého agresivního blonďatého Němce, nebo jde o okolím podporovaný pocit, že snědý cizinec je v tomto případě větší zločinec než „bílý“? Není zde snaha utvrzovat západní veřejnost, že její kultura a společnost je ta lepší a nadřazená, a proto se jí problémy násilí moc netýkají? Nositelem násilí a kriminality jsou náhle jen ti „druzí“. Někteří o nich mluví jako o zaostalých, krvelačných a nadržených svalnatcích, pro které je žena jen „hadr na podlahu“. Jestli jsou tato tvrzení pravdivá, tak proč např. v České republice se obětí sexuálního násilí a obtěžování stalo cca 32% žen. Organizace monitorující tento druh násilí zdůrazňují, že je hlášeno minimum případů. Ve velké většině navíc je pachatelem někdo z okolí oběti. Odsouzena jsou jen 2% pachatelů. To je na vyspělou společnost dost smutný výsledek, který je navíc srovnatelný se statistikami ve většině stabilních muslimských zemích. Německo je na tom přitom podobně jako Česká republika. Jinak by německé ženy nemusely organizovat např. akci „Bezpečný Oktoberfest pro ženy a dívky.“ V roce 2013 na těchto slavnostech piva ohlásily ženy 162 případů sexuálního obtěžování a 4 znásilnění, přičemž před tím to byl téměř dvojnásobek. Ve většině případů byl ve hře alkohol a prostředí hlučného rozdováděného davu. Dle zpráv v loňském roce bylo na festivalu nahlášeno jen 20 případů sexuálního obtěžování. Aktivistky se ale shodují, že jich bylo desetinásobně víc. Proč tedy nebyly tehdy tyto ženy stejně aktivní a nešly na policii?
Příspěvky
