Od léta (2011) mám orgonitový absťák, protože u nás vzhledem k vyššímu zalidnění bytu nelze už pracovat s pryskyřicí. Tolik to zase nevadí, nějakou zásobu TB a HHG pořád ještě mám, všichni známí, co o to stáli, už orgonit mají, a moje ogiftované území už ani není v mých silách rozšiřovat. Ale chybí mi to ... naložit si batůžek a udělat si pořádný celodenní výlet, lézt po kopcích a objevovat místa a města, zastavovat s autem na místech, kde to nelze, aby každá voda měla své TB ... jo to byla krása, dva roky života ... No, teď to prostě nejde, život mě vede zase chvíli jinudy. Teď jen příležitostně lehce dolaďuju a dogiftovávám, v ČB se totiž dělá hodně zemních prací a je možný, že něco zmizí ...
Takže, když mě napadlo, že s teploměrem můžu vyrábět cukrový orgonit beztrestně doma v kuchyni, hned to bylo vyzkoušeno. Byl použit recept od MaRy, zveřejněný na orgonetu před dvěma lety http://orgo-net.blogspot.com/2009/06/orgonit-z-cukru.html (ani nevím, jestli od té doby vůbec někoho inspiroval - nikdo se neozval).
Bylo i shlédnuto a rychlootitulkováno názorné video od MaRy, viz zde. Uvidíte tam i některé chyby, kterých se můžete vyvarovat - jako příliš intenzívní var hmoty a její připálení, a "ucpání" orgonitu pískem.
A moje první zkušenosti?
1 litr cukru, půl litru vody, 45 ml octa bylo smícháno v nerezovém vyšším hrnci na polívku, dle návodu požehnáno a bez míchání vařeno na indukčním sporáku. Ten má tu výhodu, že si můžete vyladit var k naprosté dokonalosti, aby to nestříkalo - na varnou desku totiž nesmí přijít cukr, ten by ji poškodil - takže bylo vařeno velmi opatrně, a proto taky dlouho (asi hodinu a půl). (Na plynu nebo normální elektrice jde var regulovat mnohem hůře - ale zase tam nevadí, když to trochu stříkne, a to, co stříkne a připálí se, pěkně voní ... z indukce nemá co vonět. Při výrobě orgonitu dosáhnete totiž jenom fáze cukrkandlu. Voní až karamel, což je další stupeň vaření, který je však na orgonit nežádoucí.)
Přesně jak říká návod, směs rychle dosáhla varu, pak teplota velmi pomaloučku stoupala na 120°, a pak to šlo znatelně rychleji do 160°, ke konci skoro příliš rychle. Teplota byla občasně měřena výše zmíněným teploměrem. (Stačí začít měřit, až se hmota zežloutne a začne hnědnout. Na závěr dosáhne barvy tmavšího medu.)
Mezitím byly posháněny domácí zdroje: čtyři malé skleničky, barevné kamínky a krystaly a hliníkové špony. Když hmota dosáhla 160°, byla nalévána lžící do skleniček stojících na talířkách. Nahřívání v troubě bylo vynecháno. Nejprve trochu hmoty, pak kamínky, špony, velký krystal s hrotem a zase špony, průběžně prolévat a míchat. (Poučení od MaRy: nasypala sklenice předem, a pak jí to nešlo promíchat ...).
Hmota je opravdu horká, vyvarujte se doteku s pokožkou, přilepí se to a děsně pálí ... tenké ochranné rukavice jsou doporučeny. Hmota taky rychle "medovatí", takže je třeba pracovat rychle. Spíš je lepší dělat každou sklenici zvlášťaž nahoru, protože tak se udrží vysoká teplota a tekutost. Když děláte všechny současně po vrstvách, tak to rychleji chladne.
Zalepené nádobí se snadno umyje, stačí odmočit vodou.
Takže, na velkovýrobu a polní gifting je to celkem zdlouhavé a málo produktivní, ale pokud chcete zabezpečit rodinu a okolí kvalitním orgonitem vlastní výroby, doporučuju. Můžete si udělat všechny možné velikosti, menší TB, pořádné 3/4litrové HHG, zakopat do země třeba na zahradě ...
Má to určitě taky dekorativní potenciál, možno vymyslet, co a jak zalít, nebo najít nějaké zvláštní tvary skleniček, nebo ozdobit víčka (na doma ani nejsou třeba), aby to bylo hezké, prostě si pohrát.
Pokud to zkusíte, doufám, že se pochlubíte.
(Teploměr WT-1 si vygooglojete na netu, stojí asi 290,-Kč.)
Pro ty, co se ptají na účinnost: pro mě je nepochybná. Zkušenosti s nim byly ověřeny v Kanadě, viz odkaz níže (je to francouzsky, když bude zájem, přeložím. Ale hlavní věci jsou i tady.)
"Cukr může v orgonitu výhodně nahradit pryskyřici. Obě hmoty mají společné to, že základem jsou dlouhé řetězce polymerů na bázi uhlíku. Účinnost orgonitu z cukru je široce potvrzena. Tento orgonit byl propracován v roce 2003 a dlouho testován webmastery z kanadského gifterského fóra (např. vyrobili CB z cukru stejně výkonný jako z pryskyřice). V dnešní době je cukrový orgonit nejméně drahý a nejvíce přirozený a nejsnadněji se dělá v bytě."
P.S. Orgonet:
Moje měření kyvadlem: menší ze sklenic (dětská přesnídávka - menší HHG) má dosah 10km, větší (běžné HHG) 13km. Tj., stáhnou na sebe DOR až z této vzdálenosti. To je větší výkon než moje obvyklé polní HHG, ale asi proto, že je tam více kamenů.
Příspěvky
