Hewlett-Packard vyrábí chytrý prach

Video z ČT24:  Čeští "odborníci" propagandisticky jásají v televizi nad možnostmi využití "chytrého prachu". Moderátorka je ale docela dobrá (:-)))
http://cs.gloria.tv/?media=74372

Suchý déšť u Rakovníka

Hezký večer,
posílám Vám jedno video, které můžete zveřejnit na Vašich stránkách, pokud uznáte za vhodné. Zatápěli jsme v kamnech v obýváku, aby večer bylo teplo. Šel jsem zkontrolovat komín, jestli už se z něho kouří, a co nevidím. Ještě se z něho sice nekouřilo, ale padaly takové miniaturní bílé odlesky. Napadlo mě, že to vypadá jako v tom to videu z USA Phoenix, které bylo na Vašich stránkách v tomto příspěvku: http://orgo-net.blogspot.com/2011/04/suchy-dest-z-modre-oblohy-v-arizone-30.html
Popadl jsem foťák a natočil první kus videa. Na to mi bylo řečeno, že to je popel z komína. Šel jsem tedy na druhý konec baráku a natočil druhou část. Na záběru to samé i, když už ne tak často. Po 6 minutách jsem pohlédl na oblohu jižním směrem a nestačím se divit, kde se tam najednou ty sprejující letadla vzala. Před pár sekundami nic. Nejspíše se potvrzuje, že to zapínají či vypínají dle potřeby. V tom místě krásné slunečné pozdní odpoledne. V dáli sem tam mraky. V tomto místě ne.
Budu rád když to v komentářích někdo znalejší buď potvrdí nebo vyvrátí. Co to pršelo to nevím.
Když jsem byl v tom jižním Peru v únoru 2011, Tak tam nic takového nelítalo. Kukal jsem na Haarpovou mapu a toto území bylo již mimo, ikdyž tam v severním Peru jeden kousek také mají.

Moje video k uveřejnění na Vašich stránkách: http://youtu.be/EJS5vhGdcfk

 

Přeji hezký den
IvoA

 

Nanodéšť

Pokračování článku Willa Thomase: Nanochemtrails. První část překladu zde: http://orgo-net.blogspot.com/2010/01/nano-chemtrails.html
Originál článku zde: http://www.willthomasonline.net/willthomasonline/Nano_Chemtrails.html

Nanodéšť

Mezitím pokračují 60leté snahy o meteorologické zbraně. Zatímco „čmelák“ nemůže nést těžký náklad, do bezpilotního UAV Predator se dá nacpat více submikroskopických částic sloužících k modifikaci počasí než se vejde chemické břečky do leteckého tankeru velikosti DC-10.

Podle studie vypracované americkými leteckými silami, zvané Owning the Weather in 2025 (částečný překlad zde: Vlastnit počasí v roce 2025) budou mraky z těchto extrémně malých přístrojů rozprašovány do hurikánů a dalších meteorologických systémů, aby se promíchaly s bouřemi a oznamovaly si mezi sebou v reálném čase údaje a dodávaly je do rozsáhlejších systémů.

Pak budou tyto částečky použity pro zvětšení či zmenšení rozsahu a intenzity bouře – a budou směrovány na „specifické cíle“.

Zpráva letectva se chlubí, že tyto nanochemtrails „budou schopny přizpůsobit svou velikost na optimální rozměry pro danou zasévací situaci a budou ji upravovat během procesu.“ Namísto náhodného sprejování na pospas větrům, což je osud normálních chemtrails, bude nanoverze schopná „zvýšit své rozptýlení“ „tím, že přizpůsobí svou schopnost zůstat ve vzduchu“ a „komunikovat mezi sebou vzájemně“, takže budou směrovat jako koordinovaný roj ve svém vlastním umělém mraku.

Nanochemtrails budou dokonce „měnit svou teplotu a polaritu, aby zlepšily své zasévací účinky“, říká letectvo. (Daily Texan July 30/07)

Vědec J. Storrs Hall z Rutgersovy university ještě povzbuzuje naděje vojska vkládané v tyto nové meteorologicko válečné komáry: „Jsou mezi sebou spojeny, mají schopnost setrvat v atmosféře a schopnost navigace ve třech rozměrech – tyto mraky mikroskopických počítačových částic vzájemně mezi sebou komunikujících spolu s kontrolním systémem by mohly poskytnout obrovské možnosti.“

Zní to jako drahá záležitost.

„Je to možné provést relativně levně,“ vysvětlil Hall. „Stejná cena za libru jako brambory.“

Proč je to tak levné? Protože nanočástice se budou moci samy replikovat. To znamená, že mohou být vyrobeny tak, že se budou samy reprodukovat, pokud nebudou naprogramovány, aby přestaly.

Doufejme.

Snad.

Někdy.

Dokument Owning the Weather jde ještě dále a říká, že USAF bude „řídit a používat schopnost řízení počasí takzvaným Prvkem podpory meteorologické síly (Weather Force Support Element). Tyto meteorologické síly budou užívat reálně datovaných údajů z rojů „chytrých sensorů“ v nanovelikosti, aby modelovaly systémy počasí spolu se superpočítačem.

Na základě stále aktualizované předpovědi budou meteorologičtí válečníci létat na mise dle potřeby, aby vylepšily bouře. To je perfektní, jásá letectvo. „Celkový proces modifikace počasí se stává stále aktualizovanou smyčkou nepřetržitých, vhodných a měřitelných zásahů, schopných vyvolat potřebné chování počasí.“

Skutečně?

Modifikace počasí u Katriny příliš nefungovala.

Pokud se vám koncepce rozptylování nanokomárů s autonomní inteligencí do systémů počasí za účelem monitorování, směřování a jejich promíchávání zdá riskantní, počkejte si. Z nejbližšího oblačného cípu už přicházejí roje vzdušných nanokomárů, aby optimizovaly vzory rozptýlení větru pro bakteriální zbraně. Nebo chemtrails.

Ale je tu malý zádrhel. Nikdo neví, jak funguje zemská atmosféra. Je tak velká, tak komplexní a nepředvídatelná, že i nanosnímky získané v reálném čase jsou v momentě pořízení už starou historií.

To proto letectvo říká: „Pokroky ve vědě o chaosu jsou pro toto úsilí rozhodující.“

Ještě štěstí. I po desetiletích pokusů nejde udělat 48 hodinovou předpověď počasí bez překvapení.

Protože nemohou být sestaveny do přímé linie grafu ukazující příčinu a následek, chaotické „nelineární“ procesy se mohou neočekávaně měnít a vymknout se předpokládaným zásahům modifikace počasí. Jen se zeptejte v Pekingu.

A pak jde také o nehody a smrt lidí. Mám na mysli lidské zdraví.

Nanochemtrails

Nanochemtrails

William Thomas
Překlad Orgonet

http://www.willthomasonline.net/willthomasonline/Nano_Chemtrails.html

Pokud nemáte rádi „tradiční“ chemtrails, které na vás prší z nebe, nebude se vám líbit ani jejich nová verze, která, jak slibují americké letecké síly, naplní letecké sklady programovatelnými „chytrými“ molekulami v řádu desestitisíců menšími než ty, které už ženou lidi na jednotky intenzívní péče s dýchacími, srdečními a gastrointestnálními potížemi.
Jsou vyvíjeny od r. 1995 a jejich vojenským účelem je instalovat mikroprocesory obsahující počítačovou kapacitu několik giga do „chytrých částic“ o velikosti jediné molekuly.
Jsou viditelné pouze pod zvětšením výkonného mikroskopu a jsou řízeny radiově. Nyní se dělají na základě monoatomických zlatých částeček. Na zemi či ve vzduchu vytvářejí síť a spojí-li se jich tisíce, vytvoří superpočítač o velikosti zrnka písku.

Byly pro vás vytvořeny stejným vojensko-korporačně bankovním komplexem, který provozuje permanentní americké války. Z této nové válečné technologie již těží Raytheon Corp. Čtvrtý největší výrobce válečných zbraní zakoupil v r. 1996 E-Systems, rok poté, co tento vojenský kontraktor koupil APTI, držitele patentů Bernarda Eastlunda na HAARP.
Raytheon také vlastní General Dynamics, vedoucího světového výrobce vojenských bezpilotních leteckých strojů.
Raytheon také podává zprávy o počasí pro NOAA prostřednictvím Moderního systému zpracování informací o počasí. Podle badatelky Brendan Bombaci de Durango z Kolorada jsou tyto počítače Rayetonu přímo spojeny s jejich bezpilotními letadly určenými na  modifikaci počasí. Bombaci říká, že NOAA zaplatila Raytheonu více než 300 miliónů dolarů za tento „v současné době probíhající desetiletý projekt.“
Badatelka dále popisuje Spojený soubor nástrojů pro životní prostředů, používaný americkým letectvem ve svém systému meteorologických zbraní. To přesně to, co je třeba na opravu planety.

Dostali zelenou

Pro veřejnou stravitelnost byl žargon z oboru nanokontroly počasí vylepšen. „Mikroelektrické mechanické sensory“ (MMS) a „Globálně environmentální mechanické sensory“ zní pasivně a přívětivě. Ale tato ultralehká autonomní vzdušná plavidla nejsou ani lentilky ani perly. (Space.com 31. 10. 05)
Podle amerického vojenského propagačního letáku nazvaného Military Progress „byla dána zelená“ pro rozptýlení rojů bezdrátově propojených nanočástic do troposféry prostřednictvím dálkově ovládaných letadel (UAV – Unmanned Aerial Vehicles) pro „zmírnění globálního oteplování.“
Americké taktické UAV, právě tak jako „čmeláky“ amerických leteckých sil, „jsou určeny k rozptýlení různých nákladů určených pro meteorologické zbraně,“ praví Military Progress.
Toto dvojí poslání – zpomalit globální oteplování a využívat počasí jako zbraň – se zdá poněkud neslučitelné.

Boj za změnu klimatu

Americká armáda již naplno pracuje na byznysu klimatických změn.  Největší spalovač ropy na této planetě, její vysoko létající letadla, běžně rozrývají ochranný radiační štít Země emisemi oxidu dusíku, přičemž kladou megatuny dodatečných uhlíkových, sirných a vodních částic přímo do stratosféry – kde způsobí třikrát více škody než samotný CO2.
Podívejme se na čísla. Jediná F-15 spálí každou hodinu kolem 1 580 galonů  (americký galon = asi 3,8 litru) paliva. Letoun Apache doletí asi půl míle na galon. 1 838 tanků Abrams v Iráků  ujedou míli na 5 galonů, přičemž střílejí prašné radioaktivní náboje, které budou ničit lidskou DNA, dokud se slunce nestane supernovou.
Jediná nejaderná podpůrná tanková loď spálí za hodinu 5 600 galonů zásobníkového paliva – nebo dva miliony galonů zásobníkové ropy za 14 dní.  Každé 4 dny každá loď na moři dodá dalšího půl milionu galonů paliva svým letadlům.
Americké letecké síly spotřebovaly téměř polovinu celé zásoby paliva ministerstva obrany pro rok 2006 – ve vzduchu spálily 2,6 miliardy galonů tryskového paliva.
Když letí na dvou až čtyřhodinový chemtrailsový let, aby odvrátily přicházející slueční světlo a zpomalily globální oteplování, jediný vzdušný tanker KC-10 spálí 2 050 galonů vysoce toxického tryskového paliva každou hodiu. Větší a starší KC-135 Stratotanker nese 31 275 galonů chemtrails a spálí každou hodinu 2 650 galonů paliva.
EPA říká, že každý galon automobilového paliva vytvoří 19,4 libry CO2.  Každý galon dieselového paliva vytvoří 22,2 libry (libra = asi 430 g) C02.
Spočtěme to dohromady a zjistíme, že běžné operace armády větší než všechny armády světa dohromady přidají do atmosféry ročně více než 48 miliard tun CO2. Polovina z toho by mohla být vyloučena, kdyby byly skončeny války proti Iráku a Afghánistánu. (TomDispatch.com June 16/7; hguffingtonpost.com Oct. 29/07)

(Pokračování příště.) 

Ještě chytrý prach: jsou zdrojem energie živé buňky?

Chytrý prach mě docela zaujal, tak pro začátek krátký článeček přeložený z Wikipedie. Zajímavou informací je, že zdrojem energie pro tento prach mohou být živé buňky, viz dále. Že by souviselo sypání prachu a padání slizu? Omlouvám se technikům za neznalost přesné terminologie, oni jistě pochopí nebo opraví.

Originál článku z Wikipedie zde.

Překlad: Smart Dust: Inteligentní prach

Inteligentní prach je termín užívaný k označení sítě drobných bezdrátových mikroelektromechanických systémů (MEMS) - sensorů, robotů či zařízení istalovaných s bezdrátovou komunikací, které mohou detekovat (např.) světlo, teplotu nebo vibrace.

Vzhled a složení

Zařízení neboli "roztoči" mohou být velikosti zrnka písku, nebo dokonce prachové částice. Každý roztoč obsahuje samostatný sensor, počítač, komunikaci a zdroj energie.

Když se vytvoří jejich shluky, tvoří tito roztočí automaticky vysoce flexibní, energeticky nenáročnou síť použitelnou od systémů kontroly podnebí až po prostředky k zábavě, které spolupracují s informačními zařízeními.

Pojem "chytrý prach" zavedl Kristofer S. J. Pister z University of California v roce 2001. (1), i když stejné myšlenky existovaly ve science fiction i dříve (The Invincible - Nepřemožitelní, 1964). Nedávná recenze (2) diskutuje různé techniky, jak zmenšit sensorové sítě chytrého prachu z milimetrového měřítka na úroveň mikrometru.

Někteří připisují pojmy kolem inteligentního prachu projektu PARC, zvanému Smart Matter (Inteligentní hmota) (3).

Zařízení ve formě chytrého prachu budou založena na subvoltové či hluboce subvoltové nanoelektronice a budou obsahovat mikrozdroje energie s pevnými stabilními impulsními superkondenzátory (nanoionické superkondenzátory).

Použitelnou technologií na doplnění chytrého prachu může být rovněž nedávno vyvinutá nanoradiotechnologie. (4)

Aplikace

Typickým scénářem použití je rozptýlení stověk těchto sensorů kolem budovy či nemocnice k monitorování, teploty či vlhkosti, sledování pohybu pacientů, či informace o katastrofách jako např. zemětřesení. Ve vojenství mohou působit jako dálkový sensor ke sledování pohybu nepřítele, detekci jedovatého plynu či radioaktivity. Jednoduchost a levnost použití vzbudily obavy o soukromí, nejprve v příbězích science fiction, jako např. Pray od M. Crichtona.

Za těmito projevy leží nově vzniklý svět velmi rozsáhlých sítí, které kombinují "roztoče" a přenosná zařízení s dalšími technologiemi ke zlepšení síly, trvanlivosti a dosahu monitoringu. Projekt vědecké nadace EarthScope za 200 miliónů dolarů staví 3000 stanic, které mají sledovat slabá zemětřesení, měřit deformace zemské kůry a tvořit trojrozměrnou mapu zemského vnitřku od kůry až po jádro. Asi 2000 dalších zařízení má být mobilních, poháněných bezdrátově sluncem či větrem, a v průběhu desetiletí se 400 zařízení má pohybovat na východ ve vlně od Kalifornie přes celé státy. Cílem je odhalit tajemství formování a vývoje kontinentu, učinit nové poznatky o vulkánech, systém zlomů, minerálních ložisek a zemětřesení. Projekt EarthScope byl zahájen v roce 2003 a má být dokončen v roce 2008 a fungovat do r. 2023.
(William J. Broad, A Web of Sensors, Taking Earth's Pulse (New York Times))

Nové způsoby získávání energie

Pro nepřetržitý všudypřítomný computing generace drobných vzájemně komunikujících objektů jsou v současné době testovány nové technologie na poskytování energie. Jsou to zdroje energie vytvářené ze světa živých organismů, přístoje na mikrospalování, nukleární baterie a další prostředky, které jsou velmi odlišné od tradičních baterií. Vědci v současnosti provádějí pokusy na vyřešení, jak zásobovat energií mikroobjekty a v budoucnosti nanoobjekty, a to energií pocházející z živých organismů, jako např. energie ze špenátu, cukru, slimáků nebo much. Tyto nové zdroje energie užívájí ATP molekuly (Adenosine TriPhosphate), které uchovávají fosfáty s vysokou energií, aby uchovaly energii stejně jako ve svalech živých organismů. (5)

Dalšími zkoumanými způsoby jsou také nukleárně poháněné mikrobaterie užívané pro prostředky MEMS. Současný výzkum se zabývá začleněním redioaktivních izotopů do těchto prostředků a výrobu elektřiny za použití termoelektrických jevů.

Realizace

UC Berkeley - projekt Smart Dust vede Prof Pister.
Dust Networks - společnost sídlící v Silicon Valley- komercializuje práci vykonanou v Berkeley.
Arch Rock, společnost zabývající se realizací Wireless Sensor Networks (Sítě bezdrátových sensorů)

Podobná hesla Wikipedie:

Nanotechnology
TinyOS
Localizer (fictional device)
Mesh networking
Wireless Sensor Network
Utility fog

Odkazy, reference

1) Smart Dust: Communicating with a Cubic-Millimeter Brett Warneke, Matt Last, Brian Liebowitz, and Kristofer S.J. Pister, Computer, vol. 34, pp. 44-51, 2001
2) Smart dust: nanostructured devices in a grain of sand, Michael J. Sailor and Jamie R. Link, Chemical Communications, vol. 11, p. 1375, 2005
3) http://www2.parc.com/spl/projects/smart-matter/
4) Bullis, Kevin (2008-02-25). "TR10: NanoRadio". Technology Review (Cambridge: MIT Technology Review, Inc). Retrieved on 2008-02-27.
5) Waldner, Jean-Baptiste (2008). Nanocomputers and Swarm Intelligence. London: ISTE John Wiley & Sons. pp. 154. ISBN 1847040020.

Kdo pracuje s roztoči:
Open source mote designs and TinyOS operating system from UC Berkeley
UC Berkeley Smart Dust Project
Sailor research group at UCSD
SpeckNet reseach groups based in Scotland
Web of Sensors: "V divočině hor San Jacinto podél hlubokého kaňonu mění vědci 30 akrů borového lesa ve futuristickou vizi environmentální studie. Propojují více než 100 drobných sensorů, robotů, kamer a počítačů, které začínají kreslit neobvykle podrobný portrét tohoto svěžího světa, který je domovem pro více než 30 vzácných a ohrožených druhů. Mnohé z těchto nástrojů jsou bezdrátové. Prostředky velikosti balíčku karet - známé jako roztoči, podle prachových roztočů..."

Bouře suchého (chytrého?) prachu v Německu

Další jevy spojené s chemtrails: následující video beze slov ukazuje podivuhodný jev nafilmovaný 12. 10, 2008 ve středním Německu. (Padající prach připomíná částice tyčinkovitého sněhu, které padaly nedávno u nás. Viz článek Polymerový sníh. ) Podobná svědectví mají i italští pozorovatelé...

Překlad komentáře k videu:

"12. 10. 2008, po celém dni hustého aerosolového sprejování, jsme nafilmovali v centru Německa tuto "mlhu". Není to sníh (teplota kolem 10° Celsia), ani déšť, ani hmyz... tato "mlha" zakryla celé území, viditelnost byla velmi nízká. (Listy se nehýbou, kolem nerušeně poletuje hmyz.) Částice byly viditelné jen v silném paprsku světla, jasně odrážely světlo blesku, které na ně dopadalo. Máme i film s vyšším rozlišením. Trvalo to několik hodin. Částice jsou přítomny po většinu dní, ale ne v tak husté "mlze" jako zde na snímku."

Bouře suchého prachu v Německu

Chemtrails obsahují "chytrý prach"

Není třeba čipovat národy. Vědci již vynalezli takzvaný "chytrý prach", to jest mikropočítače o velikosti zatím zrnka rýže (a budou ještě daleko menší). Ty je možno "rozprášit" kdekoli pomocí chemtrails. Zrnka prachu bezdrátově komunikují a jsou schopny předávat informace o čemkoli odkudkoli: z ulic, z budov. Mohou řídit dopravu, ale taky budou vědět vše o každém z nás.

Podívejte se na video s českými titulky: Smart Dust (2,5 minuty).


http://www.overstream.net/view.php?oid=t0ntm0l7sbmc

Co má o tom wikipedie (zatím anglicky, možná i přeložím):

http://en.wikipedia.org/wiki/Smartdust

Polymerový sníh

Po několika týdnech sucha a vydatných manipulací všeho druhu (falešné mraky, rozvibrované mraky, chemické postřiky, falešné inverze atd.) zřejmě za účelem udržení toho sucha konečně trochu padá sníh. To je príma, od severozápadu jdou slušné mraky, konečně vláha.

Ale sníh ulpívající na sklech kolemstojících aut se mi zdá nějaký divný. Nepamatuju se, že by někdy sníh takhle vypadal. Padají samé tenoučké jehličky, dlouhé asi 5 mm. Jejich shluky vypadají ve vzduchu jako vločky, ale po dopadu se rozsypou. Tam, kde ho leží víc, má nápadně vláknitou strukturu. Mezi jehličkami se snaží pár chudinek zřejmě pravých vloček o šestiúhelníkovou krystalizaci, ale většinou jsou nedodělané. Na displeji foťáku tvoří zaschlé "vločky" chlupatý prach.

Co je to za sníh? Myslím, že je to typický produkt vzniklý rozprášením polymerových vláken nad oblačností. (viz Odkazy na tomto blogu: Patenty USA: vytváření srážek.)

Až to uschne, máme se na co těšit. Všechny nanočástice ve formě prachu pěkně vydýcháme a sníme s potravou.

Na obrázcích (dvojklikem zvětšíte): Od SZ přichází oblačnost, nad ČR již slušně promíchaná s chemickým postřikem, který má buď zabránit srážkám nebo naopak vyzkoušet umělý sníh. Vibrace mraků asi mají taky zabránit srážkám. Nikdo nemůže vědět, co ti šílenci vlastně chtějí, ale že nám nad hlavami čímsi vydatně manipulují, to je myslím jasné.

Ledové tyčinky jsou vyfocené na skle auta.