Zobrazují se příspěvky se štítkemStrava.. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStrava.. Zobrazit všechny příspěvky

27. května 2015

37 nejnebezpečnějších potravin

Když už jsme zase u té stravy, díky čtenáři za odkaz na dobrý překlad článku. Sice nic úplně nového, ale máme to všechno shrnuto pěkně pohromadě.

Opět připomínám, že strava je důležitá a naše tělo, stejně jako náš domácí zvířecí miláček, chce, abychom mu dali, co potřebuje, a pokud možno mu nedávali to, co škodí,  ale přílišná starost až fanatický přístup k výživě nám leda může uškodit. Ono stačí dodržovat staré dobré Všeho s mírou, či Všeho moc škodí, či Zlatá střední cesta. 

Následujícími potravinami bychom se sice neměli výhradně živit, ale jejich občasné požití ve zdraví přežijeme (zejména je-li požito s chutí, bez strachu a výčitek svědomí)... Ostatně, nic ze jmenovaného ke svému životu a každodennímu stravování v podstatě nepotřebujeme. (A něco z toho je dostupné jenom v Rusku, odkud článek pochází (:-))

Nejdůležitější pro zdraví našeho těla jsou stejně ty naše negace ... můžeme jíst samé superbio potraviny a nejzdravější přírodní látky, ale pokud se přitom budeme trápit nenávistí, odporem, strachem, lítostí, tak to naše tělo prostě nemůže být zdravé...) = Orgonet =

Převzato:
http://www.chelemendik.sk/37_najnebezpecnejsich_produktov_38_fotografii_541425858.html

37 najnebezpečnejších potravín

Preložila dobrovoľná pomocníčka hnutia Dobrá sila

2015-05-27  (09:32) 

26.5.2015

V súčasnej dobe proces zvyšovania podielu škodlivých produktov dosahuje svoj vrchol. Článok  ponúka zoznam nebezpečných výrobkov, ktoré rozhodne by sa nemali konzumovať, pretože sú nebezpečné pre vaše zdravie! Toto je ukážkový zoznam produktov, ktorým by ste sa mali vyhýbať! Upozorňujeme nato, že sa nejedná o užitočné produkty, ale o značne  nebezpečné.

1. glutamát sodný
Potraviny s prídavkom E 621 (glutamát sodný) nemožno konzumovať. Pred nákupom v obchode by ste si mali prečítať informácie o zložení na obale potravín. Pokiaľ produkt obsahuje glutamát sodný, radšej si ho vôbec nekupujte. Glutamát sodný je prídavok na zlepšenie príchute. Momentálne sa už zvykne pridávať aj do výrobkov, kde by ste to neočakávali, kvôli tomu aby si obyvateľstvo na ne navyklo. Preto buďte opatrný! Je lepšie používať prírodné produkty: soľ, cukor, korenie, atď. , ale v žiadnom prípade nepoužívajte  glutamát!

1. Глутамат натрия еда, здоровье, опасность, продукты

26. května 2015

Proč se tolik propaguje sladidlo stévie?


Proč se tolik propaguje sladidlo stévie? ...
Sepsal Orgonet
26. 5. 2015

... a proč jsou tolik zdůrazňovány její výborné účinky (zdravá alternativa cukru, žádné kalorie, dobré účinky na trávení, pleť, zuby, odnaučování kouření - cigareta po stévii prý vyvolá nevolnost), zatímco jsou zamlčovány její vedlejší nepříznivé účinky (neprojeví se vždy a u každého: snížení tlaku, závratě, strnulost, nevolnost, plynatost, mírné svalové bolesti, otoky, neplodnost, rakovina)? (I když, jako u všeho, v případě umírněného požívání samozřejmě nikomu nic nehrozí ...) 


Spousta hubnoucích žen, biovyznavačů a zastánců přírodní léčby si stévii kvůli této reklamě pořídí. (I když se domnívám, že většina lidí ji kupuje spíše někomu jako "zdravý dárek", protože neznám nikoho, komu by chutnala a chtěl s ní sladit místo čehokoliv, protože chuť má hnusnější než umělá sladidla a cukr vůbec nepřipomíná...) Reklama na zdraví je mocná. Dokonce i Kofola se chtěla podbízet zdravíchtivým zákazníkům tím, že své pití sladí zdravou stévii ... ovšem současně s aspartamem (;-)))

Zájmu lidí o zdravou a organickou stravu samozřejmě využívají i elity/NWO ke svým zájmům, a v tomto případě jde o zájem depopulace. Stévie je totiž mimo jiné i prostředek snižující plodnost, a jak ukazují následující řádky, ti, kteří se "vědecky" zabývají kontrolou porodnosti, ho berou zcela vážně... Před pár dny vyšel na activistpost tento článek o stévii:

20. května 2015

Co se stane, když po dva týdny jíte pouze bio? (Doplněno.)

Dost lidí zastává názor , že organická strava (česky se říká spíše biostrava) v podstatě neexistuje. Že životní prostředí je už tak znečištěné, že i tzv. biopotraviny musejí obsahovat toxiny, a o trochu víc nebo míň, to už je jedno... 
Ale přece jen, ty biopotraviny neprošly masívním "ošetřováním" pesticidy  (jako jsou herbicidy, insekticidy, fungicidy, baktericidy, a další -cidy)... a jak ukazuje následující video, v lidském organismu je to výrazně znát. 
(Další plus pro jídlo z vlastní zahrádky (biostrava odtud sice není drahá, ale zase je bohužel pracná, takže taky to není pro každého (:-))) )
= Orgonet =

Co se stane s rodinou, když dva týdny jí pouze organickou stravu 

Publikováno 4. 5. 2015

Chcete vědět, co se stane ve vašem těle, když přejdete od běžné stravy na biostravu? Sledujte toto 90sekundové video! Studie byla provedena Švédským institutem pro výzkum životního prostředí, a celá zpráva je k dispozici na  https://www.coop.se/organiceffect

K experimentu byla vybrána švédská rodina s 3 dětmi, živící se běžnou stravou, protože biostravu pokládali za příliš drahou. Před experimentem byla provedena analýza moči všech členů rodiny, byly zjištěny vysoké hladiny insekticidů, fungicidů a růstových regulátorů. Jak řekl vědec provádějící analýzu, jejich společné působení může být pro tělo nebezpečnější než každá látka sama o sobě.

Výsledky po 2 týdnech biostravy byly neuvěřitelné: téměř všechny chemikálie z moče zmizely! 

Švédská matka už nikdy nechce, aby její děti měly v těle pesticidy... 


(Anglické titulky, video je srozumitelné dle obrázků i bez překladu).



Celá studie je zde: https://www.coop.se/PageFiles/429812/Coop%20Ekoeffekten_Report%20ENG.pdf

Vyjímám z ní tabulky, jak se snižovalo množství residuí pesticidů v moči po úpravě stravy z konvenční na organickou.





Dodatek Orgonet:

Jak vidíme, ke zvláště výraznému snížení residuí došlo u dětí .... záleží samozřejmě, co kdo rád papá. Tatínkovi zůstává vysoká hladina TCP (metabolit chlorpyrifosu, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlorpyrifos), což je insekticid používaný k ochraně mnoha druhů rostlin.

Někteří se rozčilují, že sem dávám reklamu na organickou stravu, kterou si lidi stejně nemůžou dovolit, ale myslím si, že nejde o tu reklamu, ale o důležitou informaci, že změnou stravy je možno tělo výrazně až úplně pročistit od obrovského množství toxinů... 

Mnozí lidé jsou ochotni vyhazovat tisíce za různé pročišťovací bylinné kúry, přitom by stačilo pozměnit stravu a dosáhli by téhož za méně peněz ... jenže měnit stravu je pro člověka to nejtěžší na světě, já vím (:-))); prostě, naložte s informací, jak umíte (:-)))

7. listopadu 2013

Roman Kindl: Netradiční kuchařka

Dobrý den, se zájmem čtu Vaše příspěvky a zaujal mě poslední článek o výživě.  Všelijakých doporučení od vědců se již vyrojilo, každou chvíli někdo přijde na něco převratného. Nejlepší, co jsem kdy o výživě přečetla je  Netradiční kuchařka od Romana Kindla, zkušeného bylinkáře. Je to malá knížečka napsaná s humorem (mimochodem neobsahuje jediný recept) a nenásilnou formou nám ukazuje, jak se živit v jednotlivých ročních obdobích, a jak  naše orgány mění aktivitu právě v návaznosti na roční období.  I tam se dočtete o prospěšnosti špeku a vajec, zeleniny atd. A též mnoho jiných zaj ímavostí. Vřele doporučuji.
Zkuste vygooglovat, měla by být ještě k dostání.
Z Vyškova zdraví HB

3. listopadu 2013

Které přírodní potraviny jsou pro tělo nejzdravější?

Teď se hodně mluví o zdravé výživě. Které přírodní potraviny jsou podle tebe pro tělo zdravé a přínosné a je dobré je tělu podávat? Aloe vera, konopné semínko, rybí tuk, mandle, med, zázvor a jiné?
(Iva Adamcová, přednáška Bystřice pod Hostýnem, 28. 9. 2013, 5:34)

Všechny jsou dobré. Víte, planeta tady má skutečně hodně dobrých věcí. 

Třeba si hodně mixujte zelený špenát, zelené listy s chlorofylem, s ovocem, třeba s mangem. Dejte si do toho vodu, udělejte si takové pití, dejte si do toho banán, ten ztlumí chuť toho zeleného, a střídejte ovoce, a popíjejte to denně. Zaprvé, tělo s tím nemá práci, zadruhé, molekula chlorofylu je podobná krevní buňce vašeho těla. Tělo si umí doplňovat stavební látky své hmoty z fytolátek, které tady jsou.

2. listopadu 2013

Máme být vegetariány?

Je konzumace živočišných produktů egoistická, když je zřejmé, že zvířata kvůli lidem trpí? 
(Iva Adamcová, přednáška Bystřice pod Hostýnem 28. 9. 2013, 4:13. )

Víte, vy to vidíte trošku jinak. Je pravda, že strava je velice důležitá pro vaši vibrační úroveň. Před chvilkou jsem se zmínila, že jsem byla deset let vegetarián, a aby mě zbrzdili, tak mi znova přikázali jíst maso. Taky mi řekli, že jednou přijde čas, kdy to znovu odložím už natrvalo. Ale já jsem nikdy neměla pocity, a věřte mi, že je to nejlepší i pro vás, neodmítat to maso z důvodu toho, že by zvířata trpěla. Tak to není.

Za prvé: třeba Indiáni potřebují bílkovinu, aby přežili... Pan doktor Tomáš říkal, že když v Africe krokodýl žere člověka, tak Bůh žere Boha. Ano, i ve zvířeti žije božství, v jiné fázi vývoje, nižší než je člověk. Ale to je hmota, do které my si oblékneme to božství a tady se pohybujeme a hrajeme roli, a máme body A až B. A věřte, že když to zvíře nemá bod B, tak ho nedoženete. Když nemá zemřít, tak ho zkrátka neulovíte. Tohle je pravidlo. To za prvé.

1. února 2013

Proč jsme závislí na hmotné stravě?

Nedávno mě velice zaujala kniha Dar ducha od Prentice Mulforda, která byla napsána před více než 100 lety, u nás vyšla poprvé v roce 1925. Vzhledem k tomu, že zde rádi diskutujeme o vztahu stravy a duchovního vývoje (naposledy např. Teal Scott o stravě), nabízím jednu zajímavou kapitolku z knihy Dar Ducha, 2. díl - Reinkarnace jako všeobecný přírodní zákon, která objasňuje, proč jíme stravu, jakou jíme, a jaký to má na nás vliv. Další dílek do puzzle ...

Ukázky z kapitoly Reinkarnace:

18. ledna 2013

Denní jídelníček Jaroslava Duška

Díky čtenáři za odkaz na článek. Dávám ho sem i proto, že to, co říká Jaroslav Dušek, velice odpovídá tomu, co prožívám právě i já.

Před vánoci mi přišlo najednou nepříjemné jíst maso, takže odešlo z mého jídelníčku. S tím, že kdyby ze společenských důvodů někdy bylo nutné kousek masa sníst, tak to nevadí.

Mám za sebou z dřívější doby přes deset let vegetariánství i veganství. Takže znám dobře problematiku, umím vařit ... Potom to bylo asi 5 let přerušeno, a už jsem zase u toho, ale ze zcela jiných důvodů. Nechci tím teď zdržovat, třeba to někdy probereme.

http://www.2012rok.sk/wp/strava-a-ocista/13817-jak-vypada-denni-jidelnicek-jaroslava-duska

Jak vypadá denní jídelníček Jaroslava Duška

11. 1. 2013

Jaroslav Dušek: Denní jídelníček? Vypadá tak, že v něm víceméně bývá jedno jídlo a někdy je to třeba jen polévka. Postupem času jsem zjistil, že tři jídla denně nedokáži vůbec sníst, že to je strašně moc jídla. Prostě jsem vypozoroval, že jím zbytečně mnoho a začal jsem jíst méně a menší porce. Dnes bych již jen tak bez přípravy nedokázal sníst klasické jídlo včetně polévky a dezertu.
Zajímá mě, to jedno jídlo je v poledne?
Jaroslav Dušek: Většinou to tak vychází, že to je v poledne nebo po poledni. A k tomu jsem tak postupně dospěl. Protože téměř každý večer hrávám na jevišti a před představením nejím, aby mě trávení při hře nerušilo. Jednu dobu jsem zkoušel jíst obden, ale špatně se mi to dodržovalo. Třeba jsem se přistihl, že jsem v půstový den uzobl automaticky pár oříšků. Tak jsem se rozhodl, že budu jíst denně, ale málo. Cítím se tak lépe.
Říkal jste, že jíte bezmasá jídla. Moc by mě zajímalo, jak se to stane, že se člověk přeorientuje z “všežravce” na “býložravce”, pokud to tak smím říci?
Jaroslav Dušek: Já jsem to měl velmi jednoduché. Před pár lety jsem začal zkoumat, proč mě občas pálí žaludek. Zda je to po kávě, protože mě napadlo, že to způsobuje káva. Ta to ale nebyla. Pak jsem zjistil, že to dělá maso. A když jsem začal to maso vyřazovat, přestal mě žaludek pálit, bylo mi lépe a celkově mi to prospělo. No a jak jsem začal jíst méně, začal jsem zvažovat, co vlastně budu jíst. Když jíte hodně, sníte vše, na co přijdete. Tam zobnete, tu zobnete, tam ochutnáte, dáte si, proč by ne. Pak vás trošku bolí břicho, říkáte si “to jsem to dnes ale přehnal, zítra se to už nesmí opakovat!” Jenže když jíte míň, už si začnete vybírat, zda to či ono opravdu stojí za snědení. Řeknete si, že určitá plnidla vám nestojí za to, abyste si jimi zaplácli žaludek.
Takže takhle jste se tedy zbavil masa?
Jaroslav Dušek: Takhle to maso samo nějak pozvolna odcházelo a definitivně odešlo loni, 6. února, kdy jsme se vrátili z hor z Rakouska. Tam je hodně masitých jídel v restauracích, takže jsem maso pojedl a opět jsem zjistil ověřený poznatek, že mi to zase nedělá dobře. Když jsem se vrátil, tak jsem udělal takový obřad, dal jsem si v jedné restauraci candáta a tím jsem se s masem rozloučil. Poděkoval jsem mu za všechno dobré, co pro mě udělalo a vysvětlil jsem mu, že teď již budu bez něj. I svým buňkám v těle jsem to sdělil, aby nebyly zmatené.Na masu je často mentální závislost.
Dalo by se to vlastně nazvat “Jednoduchá cesta k vegetariánství”.
Jaroslav Dušek: Já o sobě ale neříkám, že jsem vegetarián. Nelpím na takovém označování. To bych musel být opravdu důsledný a to by mě asi trochu vyšinulo. Já to nemám úplně prozkoumané a nevím, v které čokoládě je nějaká emulze, která je z masa. Vím, že jsou lidé, kteří to důkladně zkoumají a upozorní vás na to, že ve sladkostech je želatina z masa. To jsou, podle mého, opravdoví vegetariáni. Já to zase takhle nemám. Já jdu spíš jenom intuicí. Vidím potravinu, která se mi zdá pro mé tělo vhodná a sním ji, tu co se mi nezdá nejím. Radím se se svým tělem.
Někdy se mi stane, že něco dám do pusy, ale zjistím, že tělu to nechutná, tak to vyplivnu. Právě v době, kdy jsem od toho masa několikrát opakovaně odcházel, byly takové recidivy, že jsem uviděl salám, který jsem měl dříve rád a říkal jsem si, že si jedno kolečko dopřeji. A ono se fakt stalo, že jsem hodil to kolečko do pusy, se starou dobrou chutí jsem skousl a najednou se mi v puse rozlilo něco tak odporného, že jsem to musel vyplivnout. V tu chvíli jsem si řekl, že se to ode mě vzdálilo a já se od téhle potraviny posunul jinam.
Je všeobecně zažitý názor, že z jídla čerpáme energii.
Když vás ale poslouchám, u vás to tak není, nebo se pletu?
Jaroslav Dušek: Mně se líbí vysvětlení, že blíže ke světlu je rostlina. Potřebujeme do těla dostat energii a většinou jde o tu sluneční, světelnou. A my jí dostáváme přes to jídlo. No, a rostlina je blíže k slunci než maso, protože je vlastně z toho světla a vody utkána. Maso vznikne až o kousek dál od slunce, protože zvíře musí tu rostlinu sníst nebo musí dokonce sníst i jiné zvíře. A často žere různé léky, odpady či dokonce kaly. A to si my potom vpravujeme zase do svých těl. Dokonce existuje názor, který říká, že jídlo vám energii odčerpává. Že jídlo jíme, když máme energie moc a potřebujeme ji srazit dolů. To se mi líbí, neboť si dobře pamatuji stavy únavy po větším jídle či dokonce po nějaké žranici.Začalo mi to být divné a nepříjemné, že když se najím, cítím se těžce a unaveně. Tak jsem jídlo omezil a bylo mi lépe, celkově. Opět jde o mentální návyk, třikrát denně se přejíst, přitom když jíte málo, klidně obden, je vám výborně.
Znovu jste zmínil, že jíst nepotřebujete. Jak je to s tekutinami ?
Jaroslav Dušek: Piji a piji hodně. Hlavně vodu a čaj, vypiji i kávu, tak jednu denně, někdy ani to ne. A potom samozřejmě ovocné a zeleninové šťávy, které si vozíme z Bio farmy.
Nákupy na Bio farmě budou naše čtenáře zajímat, prozradíte víc?
Jaroslav Dušek: K tomu jsme postupně časem doma dospěli. Řeknete si, proč bych si nezajel nakoupit na Bio farmu, byť je to relativně o něco dražší, ale zase jak se to vezme. Ta potravina je mnohem intenzivnější. Já mám hrozně rád základní potraviny jako brambory, rýži. Miluji brambory se zelím. A ani nejsem přítelem moc velkého a přemrštěného kořenění, kdy koření přebíjí chuť té potraviny. Také se doma vracíme k opomenutým potravinám, jako je pohanka, jáhly, červená čočka. Velkým objevem je dýně Hokkaidó, úžasná osobnost. Je to oranžová dýně plná betakarotenu a dělá se z ní vynikající polévka. Něco na způsob hrachové polévky – pyré. Rozkrájíte dýni na kusy, vydlabete z ní vnitřek, jadýrka a takové to voštinaté, kupodivu tam necháváte slupku, rozsekáte ji na kousky a hodíte na orestovanou cibulku. Pak vše zalijete vývarem z würzelu (bylinná směs na vývar) a rozvaříte doměkka. Pak už jen šlehačem rozmixujeme do pyré a jemně dochutíte balzamikem nebo zázvorem a podáváte. Samozřejmě, že za nákup na této farmě zaplatíte nějakou sumu, ale zcela jistě se vyplatí investovat do zdraví, neboť jídlo je podstatnou součástí našeho života a zejména našeho těla.
Já sama patřím k těm, kteří si život bez masa neumí představit. Tohle vaše povídání mě ale celkem nalomilo a proto se chci zeptat, není pak jídelníček jednotvárný?
Jaroslav Dušek: Není. Stačí se trochu rozhlédnout a hned najdete širokou paletu a škálu vynikajících potravin a chutí. Mám moc rád houby, například hlívu ústřičnou, ze které připravíte velmi chutnou falešnou dršťkovou polévku, k nerozeznání od pravé. Pohanka, jáhly, cizrna, kus-kus, sejtan, robi, kroupy, kukuřice, přece vám to tu všechno nemusím vyjmenovat. Baví mě objevovat nové chutě a necítím se nijak omezen. Někdo říká, že bez masa si nepochutná, ale já to dnes již mám obráceně. Já si nepochutnám na mase.
Moc děkuji za velmi příjemný a pro mě osobně poučný rozhovor a přeji hodně zdraví a sil jak v osobním, tak profesním životě.

9. listopadu 2012

Degenerace ovoce a zeleniny 2

Ahoj Orgo

V květnu jsem ti posílal tuto tabulku: http://orgo-net.blogspot.cz/2012/05/degenerace-ovoce-zeleniny.html

Pro doplnění...

  Jakožto člověk, který konzumuje velké množství zeleninové šťávy z řapíkatého celeru, zázvoru, zelí, papriky, č. řepy, cukety, okurky, rajčat, mrkve, černé ředkve, jsem se zajímal, je-li pro mě dostatečně prospěšné vypít cca 0,5l denně této šťávy a zda-li nezničí můj odšťavňovač s kovovým sítkem vše dobré. Zeptal jsem se tedy pana doktora Erbena na několik otázek.

Pro upřesnění, p. Erben léčí civilizační choroby pomocí vitamínů a minerálních látek. Zde rozhovor na Č. rozhlasu.

 http://www.rozhlas.cz/pardubice/mamehosty/_zprava/karel-erben-civilizacni-choroby-a-jejich-lecba--1121440

Příjemný a vstřícný pán my na moje otázky odpověděl a rozvedl je do cca. 10min. rozhovoru.

To nejpodstatnější... proč navazuji na tabulku, kterou jsem ti v květnu poslal. Cituji: zelenina v dnešní době, má o 80 !!! %  méně vitamínů a minerálních látek než před padesáti lety, tedy nelze říct, zda-li 0,5l čerstvé zeleninové šťávy denně je dostatečné pro to, aby jste se vyhnul civilizačním chorobám. 

Důvodem je zdegenerovaná půda, díky chemikáliím, kyselým dešťům. Vyvrátil moji doměnku, že bio zelenina, či zelenina ze skleníku má vícero prospěšných látek. Není tomu tak. Jen je bez přidané chemie. Tedy " zdravější ".

Dále mi doporučil navštívit centrum RMA v Praze, kde mi změří hladiny důležitých látek v krvi, posléze doporučí který prvek třeba doplnit.

Hoax ohledně kovových nožů, které ničí vše dobré v ovoci a zelenině. Jde pouze o vitamín C. Ostatních prospěšných látek se to netýká a styk s kovovým ostřím neubližuje. Nicméně vit. "C" je opravdu likvidován, pokud nepoužijete na ovoce či zeleninu nekovový nůž, škrabku či kráječ.

S pozdravem Viktor



P. S. Orgonet:
Díky, zajímavé!
Transformace je již za dveřmi, a zdroje nám slíbily, že po Vzestupu bude půda uzdravena, že nezdravá strava bude uzdravena, tak jen doufejme, že to bude brzo! Nikdo to za lidi zřejmě neudělá, ale budou vytvořeny podmínky, abychom to zvládli. (Viz Keshova nadace, od níž si Japonci vzali patenty, aby mohli vyčistit půdu po Fukušimě. http://orgo-net.blogspot.cz/2012/11/matrix-rozhovor-s-dr-keshem_8.html)
Možná po Vzestupu i naše těla budou mít jiné nároky, fyzická strava nebude tak důležitá ...
(Kovové nože, to se myslí i nerezové?)

4. ledna 2012

Dojídáme odpad po zbytku Evropy

Semtam je dobré si připomenout, že největší ohrožení zdraví českého národa nepředstavují chemtrails ani manipulace počasí ani vakcíny ani Illumináti, nýbrž to, co denodenně předkládáme svému tělu jako potravu.
Takže díky za odkaz na smutně pravdivý článek o potravinách. My Češi opravdu konzumujeme potravinový odpad Evropy, a bohužel si to vůbec neuvědomujeme.

Převzato z http://www.cilichili.cz/temata/kuze-sadlo-voda-a-ecka-114.html


Kůže, sádlo, voda a éčka

Vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup prohlásil v rozhovoru pro časopis Instinkt, že pro ovoce a zeleninu jezdí do Drážďan, protože u nás prostě dobré zboží není k dostání. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu, a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci.“

Co nás nepálí

Jak je možné, že máslo z Belgie nebo česnek z Číny vyjde levněji? Klíč je v kvalitě. Máslo, které leželo v belgických mrazácích dva roky, a česnek, kterého si můžete do bramboráku nastrouhat třeba 3 kila, a stejně nebude cítit. Ale je to levné. Pokud čeští výrobci dělají kvalitní potraviny, nejsou schopni konkurovat dováženým odpadkům. To je například důvodem smutného konce českého česneku. Při ceně kolem 25 Kč za kilo, na kolik vyjde česnek z Číny, ho už skoro nikdo v Česku nepěstuje. Asi polovina masa, které se k nám dováží, je masový odpad. Laloky, kůže, odřezky a tuk, který se v Česku dále zpracovává na nekvalitní masné výrobky. Odborníci jsou přesvědčeni, že mezi rakovinou tlustého střeva a nekvalitními potravinami v ČR existuje přímá úměrnost.

Křehčené maso

Kdosi nám řekl, že kuřata jsou na rozdíl od bůčku zdravá, takže jich dnes průměrný Čech spořádá 25 kilogramů za rok. Když narazíte na maso s etiketou „křehčené", znamená to, že zhruba čtvrtinu váhy představuje napumpovaná voda. Termín „křehčené" patrně pochází z faktu, že po upečení se maso křehce rozpadne na třísky.

Zmrzlý margarín?

V září 2009 se časopis Instinkt pokoušel od firmy Algida zjistit, co je pravdy na tom, že svou nejluxusnější zmrzlinuMagnum vyrábí v Česku nikoliv ze smetany, ale z rostlinného tuku. Firma se vyjádřila v tom smyslu, že její zmrzliny jsou „v rámci Evropy harmonizované".
Časopis nicméně zjistil, že španělské Magnum je podle webu firmy energeticky bohatší, a z toho usoudil, že historky o tom, jak Algida v Česku šetří, se zřejmě zakládají na pravdě. Ale pozor, dnes má Magnum stejné energetické hodnoty na českých, španělských i britských stránkách firmy. Ale třeba takové Corneto má ve Španělsku a v Británii o 140 kilojoulů a 2 gramy tuku víc než v ČR.

Tenhle bájo letní spot hlásá, že je Corneto z pravé smetany. Ale jak na to tak koukáme, ona to taky není úplně tuzemská reklama.

2011 - PÁRKY TESCO VALUE

VELKÁ BRITÁNIE
Cena:
 28 Kč
Složení: maso 40 %*, voda, těsto, škrob, tuk, pšeničný protein,stabilizátory, dextróza, pšeničná mouka, kvasnicový extrakt, konzervant, antioxidant, koření, sušené byliny, šalvějový extrakt
* skutečné maso
Česká republika
Cena:
 37 Kč
Složení: maso strojně oddělené 65 %* , voda, kuřecí kůže, bramborový škrob, směs koření, jedlá sůl, sója, stabilizátor E450, konzervant E250, antioxidant E300, zahušťovadlo E412, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, barvivo E120, protispékavá látka E551
* strojně oddělené maso, jinak též separát, jsou semleté zbytky, které zůstávají na kostech po vykostění - tedy po oddělení kvalitního masa

Zahuštěný jogurt a smetana z kokosu

Pravý jogurt se vyrábí tak, že se do mléka ve sklenici přidá jogurtová kultura a nechá se zrát. V praxi se tímhle způsobem vyrábí jen mizivé procento jogurtů. Ty ostatní jsou připraveny v obří kádi, rozšlehané, a aby to aspoň trochu drželo pohromadě, zahustí se to škrobem. Podíl sušiny poklesl po zrušení závazných státních norem počátkem 90. let na polovinu (ze 16 na 8 procent). Ovoce se do jogurtů nastavuje taky zajímavě. V meruňkovém jogurtu třeba najdete cukr, kukuřičný škrob, gumu guar, pektin, paprikový extrakt, betakaroten, kyselinu citronovou, citráty sodné a vápenaté, želatinu a samotná ovocná dřeň je místo meruněk nahrazená jablky. Přečtěte si informace na smetanových výrobcích. Podle zákona musí být na prvním místě ta nejvíc zastoupená složka, na posledním ta nejméně. Není vám divné, že smetana se pravidelně vyskytuje až za „rostlinnými tuky"? To jen někdo musel ušetřit a místo krávy podojil kokos nebo sóju.

Analogový sýr

Podle české legislativy je sýr výrobek z mléka a mléčného tuku. Jenže ty jsou drahé, takže místo toho vyseparujeme kasein (hlavní protein v kravském mléce), popřípadě sójový protein, vrzneme do toho rostlinný tuk, sůl a vodu, a místo sýra máme takzvaný analog. Poznáte ho podle toho, že se ani po osmažení nerozteče a chutná přibližně jako několik dní nošené ponožky. Najdete je pod jmény, která znějí sýrovitě, ale nikde se v nich nemluví o sýru. Například sidávejte bacha na Eidam alternative. Stejně tak nečekejte mléko v máslíčku, máslanu nebo šlehačce s rostlinným tukem (ta pravá šlehačka se jmenuje smetana ke šlehání).

Chleba a rohlíci

Hmotnost rohlíků se smrskla z původních 50 gramů na 43 gramů. Obsah tuku, který dodává rohlíkům křupavost, klesl na polovinu, z osmi na čtyři procenta. U chleba se začala používat technologie na rozemílání starého chleba, který se pekárnám nepodaří prodat, a tato drť se pak přidává do těsta na další chléb. Podle pekařů jde do tzv. kvasu od 10 do 40 procent strouhanky. Místo osmnácti hodin kynutí se používají koncentrované kvasy, které vyženou těsto rychleji a koncentrát dodá chlebu i potřebné aroma, chuť a kyselost, kterou dříve zajišťovala žitná mouka. Té bývalo v konzumním chlebu až 45 %, dnes je jí s bídou 20 %.

Můžeme si za to sami

Síť obchodů Levné potraviny, kde je možné s 90% slevou koupit i tři roky starou sójovku nebo čokoládu, stále rozšiřuje počet svých prodejen. V regálech hypermarketů najdete za pár korun výkvěty alchymie, kečup, co nepoznal rajčata, nebo párky, které nevědí, co je prase. Můžeme si za to sami. Nejoblíbenějšími obchody Čechů jsou Lidly, Kauflandy a další diskonty.
Potravináři nejsou charita a jejich prvním cílem je vydělávat. Za to, že dojídáme odpadky po zbytku Evropy, můževkus „běžného zákazníka", kterého supermarkety pravidelně testují. Až přestaneme mlaskat nad igeliťákem nacpaným sójou (říkáme tomu párek) a škrobem s jahodovým éčkem (jogurt), tak se budou muset výrobci i prodejci zlepšit.

P. S. Orgonet: Tohle je opravdu velké téma. Nevím teda, jestli vůbec k nějakému zlepšení může dojít, protože naši lidé si vůbec neuvědomují, jaký šmejd se jim všude u nás prodává. Když jedou do ciziny, vezou si svoje zásoby nekvalitního jídla, takže vůbec nezjistí, že v té cizině všechno chutná jinak a líp ... Kdo občas cestujete (bez českých zásob) nebo žijete v zahraničí, tak určitě víte. Když k nám přijedou cizinci a ochutnají, nevěří, že jíme to, co jíme. Evropští obchodníci s potravinami dobře znají naši nenáročnost, například speciálně pro východ se vyrábějí v Polsku "francouzské sýry", které jsou pro Francouze nepoživatelné, a u nás drahé jako prase.