Aolian: Další zážitek s kyselinou citrónovou

Další zážitek s kyselinou citrónovou

1. Páteční vyvářka antichemtrailsového guláše

Sedmého prosince v pátek dopoledne došlo ke zcela neplánované antiklimateroristické akci. Slunko se toho dne probudilo do mrazivého jasného rána a jakmile vystoupalo trochu výše, celá krajina začala s povděkem nasávat jeho teplý dech vyzařující z pronikavých paprsků. Již po desáté ranní se však objevily na nabi podivné řasovité cáry mraků pomalu plující od západu až jihozápadu. Byly mezi nimi patrné zbytky chemtrailsových čar. Nad západním Německem se nejspíš mohutně sprejovalo a teď to posílají přes Šumavské hvozdy a holiny k nám, blesklo mi hlavou. Souběžně s tím se rozjelo plošné odpařování (sublimování) vody z asi patnácticentimentrové sněhové pokrývky se speciální výzdobou. Její povrch totiž krášlily veliké bílé kuličky, jakoby ji někdo posypal rozdrobeným polystyrénem. Bylo mi do smíchu, při pohledu na nebe s houstnoucím bílým povlakem látaným haarpovými vlnami jsem však pocítil lehkou výzvu spojit své síly s „mrakomorovými“ substancemi a pokusit se dát zelenou nadějně se deroucím slunečním paprskům.

Pozn. Orgonet: Ano, nad Německem se v noci na 7. 12. mohutně sprejovalo, a "ondulovalo". Viz snímek (klikni pro zvětšení):

Příroda sama jakoby se v ten den s klimouši přetahovala o počasí. Alespoň u nás to tak vypadalo. Rozhodl jsem se proto vyčkat ještě hoďku a mezitím si nenápadně připravovat půdu pro svůj další experimentík, zejména co se týče energetické očisty krajiny. Po jedenácté hodině se objevily první sprejungy a bylo jasné, že klimoušové mají v plánu držet slunko na uzdě za clonou chemických pamraků.

Nedaleko našeho příbytku, na místo, kde dobře působí vzlínavé proudy, jsem postavil vařič a zatopil na něm pod velký hrnec plný octa. Docela brzy začaly z nádoby vycházet octové páry – a šup rovnou nahoru k nebesům. Nejspíš jim vydatně pomáhalo i mikrovlnné odpařování vody z krajiny. Mraky nad námi se začaly docela pěkně rozpadat. Přisypal jsem do odpařovaného octa kyselinu citrónovou ze dvou stogramových sáčků. Zásoby octa i citrónky máme doma bohaté, neb se nám podařilo vystihnout několik slevových markeťákových akcí. Tak tedy hurá na věc!

Mraky utěšeně slábnou a nad námi je už pěkné modré kolo, které se stále rozšiřuje. Slabě vanoucí severní vítr zahání páry octa a citrónky k jižní obloze se slunkem, kde je prozatím mračounová deka nejhustší. Sluneční paprsky mají ale sílu a odvážně lámou mrazivý dech vychlazené krajiny. Do půl hodiny se objevují sprejeři. Přilétávají z různých směrů a sprejují v různých výškách atmosféry. Modré kolo nad námi však drží a sluníčko hřeje stále víc a víc.

Objevují se naši známí, přichází čas vytáhnout naše ratolesti za humna na príma klouzačku. Občas přitom zaskočím domů omrknout, jak se daří našemu antichemtrailsovému gulášku, zda-li je dostatečně hustý a výživný. Tu přiliji ocet, tu přisypu další citrónku a mám radost z vlídně se prohřívající krajiny. Naše zahrada ožívá rozvernými ptačími kamarády, kteří se sem v hejnech slétají na čerstvě roztlučené vlašské oříšky. Zaháním mlsného kocoura k domácím kamnům a vtom zjišťuji, že klimoušové otočili a mírně zesílili vítr. Najednou zničehonic fičí od jihu až jihovýchodu, pryč od slunečních paprsků. Nad severním až severozápadním obzorem se objevuje velký modrý flek, jakoby ho tam někdo doslova vyleptal (napadlo mi, že by ho mohl zahlédnout čtenář Orgonetu bydlící severozápadně od nás :-)))) – bylo to po jedné hodině odpoledne).

S prudkými závany větru rovněž zesílila sprejovací aktivita. Do modrého kola nad námi rychle připluly chemtrailsové stopy s popkornově naondulovanými mraky a poté se jejich pohyb zastavil. Držely nad námi jako přibité.

Nastala chvíle přimíchat do našeho antiklimoušského gulášku asi litr octově zkysnutého domácího kredenčáku zhotoveného na podzim z trnkových bobulí, hložinek, bezinek a šípků s nadšením sbíraných na našich obecních drahách. Uvidíme, jak tenhle záludný koktejl přispěje k likvidaci chemických mraků. Stoupavé proudy zatím vcelku drží a páry jdou slibně nahoru. Jen vzhůru, výše, ještě kousek a – chemtrailsové stopy nad námi jsou náhle jakoby jedním dechem odhozeny do stran. Pěkná podívaná, to si dám líbit!

Odpoledne na klouzačce se vydařilo a sluníčko by hřálo ostošest, po půl třetí odpoledne však začal naší krajinou náhle protahovat ledový vítr od severovýchodu a byly z něj cítit vyloženě navztekané emoce. Večer pak přišla výzva na detox od nasprejovaných humídek. Vyřešili jsme to dopingem železa s kyselinou listovou a vitamínem B12 (dobře vytahují z těla kovové nanočástice), dále utrejchem z přesličky rolní (zbavuje tělo přebytečné vody a hliníkových sloučenin, bohatě zastoupený křemík v přesličkové nati navíc podporuje růst vlasů, do nichž tělo vylučuje různé škodliviny). Na celkový detox jsme přidali i tabletku jódu a poslední večerní nápoj byl obohacen sirupem s klanopraškou čínskou a meduňkou. (V noci byl celkem klídek, jen bylo potřeba se po druhé hodině vzbudit na propuc „alkoholických“ fantómků a černých chumlů táhnoucích krajinou z bujarých mikulášských oslav a ty nejvypečenější výtvorečky zčerstva naházet na hlavy jejich původcům (:-))))))))))


2. Skvělá paměť kyseliny citrónové

Následujícího dne to vypadalo, že zůstane pošmourno. Hned po ránu jsem pocítil poněkud disharmonické energie. Vyprovokovalo mě to mrknout se do astrálu, co se to tam mele, že jsou tak nepříjemně rozhozené síly mezi vodním a vzdušným živlem. Zvizualizoval jsem si, že stojím ve vesmíru a přede mnou leží naše planeta. Najednou se před mýma očima objevilo speciální technické zařízení složené z mnoha antén, do nichž byla přiváděna skrze zvláštní programovací skříňky vesmírná energie. Z antén vycházely namodralé vlny a ty směřovaly přímo do energií mořského živlu. Astrální hladina našich oceánů byla těmito impulsy násilně rozvlňována do emocí strachu a deprese! Strážci mořského živlu se pokoušeli vzdorovat tomuto svévolnému vnucování destruktivních emocí, avšak byli nepříjemně atakováni černými mágy. Chvilku jsem na to koukal jak zjara, pak mi přišla razantní síla na zásah a zkusil jsem to celé rozstřílet přes mentální energii. Cítil jsem, jak někdo stojí vedle mne a vydatně mi pomáhá. Technické zařízení se celé rozsypalo na prach. Za ním se objevila obrovská časoprostorová trhlina čekající na své zacelení. Pak se dostavila příjemná úleva. Ale ne nadlouho. Najednou jsem měl pocit, že se do krajiny dostává nějaká nepřirozeně rozvibrovaná energie. Juknu znovu zpovzdálí na naši planetu a vidím, že je celá obklopená jinými astrálními technickými zařízeními, které vpouštějí do její aury agresivní mikrovlny. To je teda provar! Odkud berou temnáři tolik síly stavět kolem naší planety takováhle odporná monstra a pošlapávat s nimi přirozený běh života?

Někdo mi opět pomohl vybourat i toto zrůdné technické zařízení. Za ním se potom ukázal mohutný astrální stroj na převod vesmírné energie do speciální „kapsy“, v níž bylo zašito velké temnářské hnízdo s rozvinutým počítačovým systémem na programování všech těch technických werků. Požádal jsem o pomoc celou partu úderných bytostí. Zvládly se s tím vypořádat bravurně. Netrvalo dlouho a nad naší krajinou se objevilo několik velikých bytostí. Zatočily se několikrát kolem dokola a nádherně zharmonizovaly energie mezi vodním a vzdušným živlem. Mraky nad námi začaly postupně slábnout a kolem oběda začalo skrz ně prosvítat slunko.

Neuniklo mi, že rozpadu mraků vydatně napomáhá dlouhodobá paměť odpařené kyseliny citrónové. Neuběhla ani hodinka a naši krajinu zalévaly teplé sluneční paprsky. Nadšeně jsem vyběhl na naši kruhovou vyhlídku. Kolem nás směrem do nížiny se převalovaly chuchvalce modrošedých mraků, u nás však bylo prímově. Lehce mrazivým vzduchem zavanula směs jemně aromatických zimních vůní, které tak dobře znám ze svého dětství, v posledních letech však jakoby z krajiny téměř vymizely. Bylo to krásné připomenutí, vydrželo ale jen do prvních přeletů sprejovacích letounů. Pak vzduch znovu jakoby „zesterilněl“. Zářivého slunka jsme si však užili po celé odpoledne.


3. Na podvečerní vycházce

V podvečer mi vyzbyla trocha času na relaxační vycházku za humny. Shlížím ze strmého kopce do malebného údolí a snažím se vysledovat, jak dopadla nejnovější etapa radikální očisty zdejšího kraje prováděná zhruba před necelým týdnem. Snažil jsem se při ní vymést další historické vrstvy nabalené na emocionálním těle krajiny. Vrstvy byly pryč, avšak v místě dvou menších rybníčků se převalovaly šedé chuchvalce reziduí. Než jsem však stihnul zadat jejich výpuc, v údolíčku přede mnou se objevila silueta obřího sytě zeleného draka. Usadil se na dně údolí, otevřel tlamu a nasál do sebe všechna rezidua převalující se u rybníčků. Udělalo mi to velikánskou radost! Drak se po mně ohlédnul a labužnicky mlasknul. Teprve teď jsem si všimnul, že mu na krku visí obrovský nádherně vyzdobený zvonec. Drak pohnul krkem a ze zvonce vyšlo velmi pronikavé zacinkání. Potěšilo mě, že můžu s drakem sdílet jeho skvělé pracovní nasazení. Po zazvonění se totiž lehce otřásla horní vrstva atmosféry a z klimateroristicky vytvářené haarpové plazmy začal na zem padat velice jemný astrální prášek. Zkusil jsem si ho trošku přiblížit a postupně se ukázalo, že se velmi podobá „developeru“, jemné náplni do kopírek a tiskáren. Vyzařovaly z něj nějaké hodně záludné kódy na přeprogramovávání savčí DNA. Rychle jsem si proto zvizualizoval okamžité spálení tohoto plazmového developeru na popel a potěšilo mne, že s tím opět někdo ochotně pomohl.

Večerní atmosféra byla prosycena nejen vůní bylinkového čaje, ale také jakousi sváteční náladou. Do krajiny proudila láskyplná a veselá síla, chvílemi jsem měl pocit, jakoby mi chtělo srdce radostí vyskočit z těla. Vždyť jsem od konce tohoto roku vůbec ale vůbec nic neočekával. Říkal jsem si, že budu stejně jako předtím žít pouze přítomností a vkládat si energii do své práce a svého osobního vývoje. A tu povzbuzující sílu, kterou nyní již po mnoho večerů prožívám, beru vlastně jako takový milý Bonus před malou domácí oslavou Slunovratu.

Do toho všeho jsem se před několika dny jakoby náhodou sešel s jedním svým dobrým známým. Nabídnul mi k zapůjčení knížku o životě a práci Nikoly Tesly. Okamžitě jsem cítil, že mám přikývnout a knížku si od něj vypůjčit. Už vidím před očima ty škodolibě rozesmáté tvářičky spřátelených přírodních bytůstek chichotajících se tomu, kterak začal 100% technický antitalent ze západního Pošumaví na svá stará baryo-stronciová kolena študovat Teslovy geniální vynálezy (:-))))))))))))))))

Aolian: Zážitky s kyselinou citronovou

Zážitky s kyselinou citrónovou

1. Účtenka pro klimouše

Je čtvrtek 20. září 2012 a do našeho podhorského kraje se pomalu vkrádá podvečer. Na nebi se líně převalují baryové mraky, zvláště tam, kde se právě kloní slunko k obzoru. Technický vítr, který po celý den nemilosrdně podchlazoval krajinu a navozoval tak atmosféru pozdního října, však pomalu slábne. Můžeme se tedy těšit na klidnou chvíli odpočinku a zamyšlení u hřejivých plamínků večerního ohýnku. Po chvilce do sebe s potěšením vpíjím sálavé teplo z táboráku a v hlavě si promítám zážitky z našich letošních antiklimateroristických akcí a experimentíků. Přinesly mi spoustu cenných poznání. Čert vem jeden prožraný trampský kotlík od octa a dva podobně zhuntované pekáče, jakož i jeden postarší neutěšeně rezavějící plech. Tyto čerstvé adepty do kovošrotu klidně oželím; s nelibostí však nesu skutečnost, že již druhým rokem nás technické květnové mrazy připravily o radost ze skvostných květů magnólie tulipánokvěté. Pro někoho to může být jen obyčejná parková dřevina, pro mne je to však výborný spolupracovník v mé práci. Vždyť v sobě nese geny a paměťové informace z pradávných druhohor, z dob, kdy ještě měla zelenou moudrá příroda a žádné invazní rozumové ego se jí ve své vlastní nicotnosti nesnažilo klást limity a nabubřele nařizovat, co smí a co nesmí.

Když už jsme ale v tom koloběhu virtuálních peněz (a dluhů), slušelo by se dát do kupy účtenku pro klimouše za vzniklou újmu, jež mi v průběhu minimálně posledních dvou let vznikla jejich destruktivním velkopokusničením. Zahrnu-li do své účtenky nejen výdaje za hmotné prostředky, ale i výdaje z mého osobního energetického potenciálu, který byl po dlouhou dobu zcela nedobrovolně, bezostyšně, hanebně a potajmu vykrádán skrze sítě haarpových zařízení, máte mi, milí klimoušové, věru co splácet až do důchodu. Však nemějte obavy, že bych si to od vás zase postupně nevybral zpátky a samozřejmě s tučnými úroky. Možná o tom ani nebudete vědět (:-)))))

2. Den pro kyselinu citrónovou

S velkou chutí a nadšením jsem si přečetl příspěvek od čtenáře V. o vlastnoručně nabytých zkušenostech týkajících se úspěšného využití kyseliny citrónové na redukci technicky vyráběného počasí. S vlastními experimentíky jsem začal v sobotním dopoledni dne 15.9. Sáhnul jsem rovnou po nerezovém nádobí, jež úspěšně provází naši domácnost již bezmála deset let. Ve vlažné vodě jsem rozpustil jeden sáček kyseliny citrónové a směs zahřál na plynovém vařiči téměř k varu. Venku profukoval přízemní severozápadní vítr a oblohu pokrývaly nízké mírně plující modrošedé mraky. Jakmile se páry odpařované kyseliny citrónové dostaly do vzduchu, začalo se nad námi projasňovat. Do deseti minut se mraky nad naším obydlím protrhaly a skrz haarpovanou plazmu nás pozdravily matné sluneční paprsky. Měl jsem radost, že hnedka první pokus dopadl úspěšně. Do dvaceti minut od roztažení oblohy k nám přiletěl jakýsi vrčoun a pak se najednou mraky kolem nás daly svižně do pohybu. Do pěti minut jsem měl nad hlavou nasunutou novou baryovou deku. Poté se pohyb mraků – jakoby náhodou – opět výrazně zpomalil. Vycítil jsem, že mám pro tento den skončit a střádat síly na příznivější období.

V následujících dnech jsem se ve volných chvílích věnoval získávání dat o energetickém chování kyseliny citrónové a octa. Přes vizualizace i automatickou kresbu se mi ukázalo, že molekuly odpařovaného octa vykonávají při výstupu do atmosféry klidný krouživý pohyb. Pokud se dostanou do nízkých chemických mraků, většinou se o ně zarazí a reagují s nimi. Pokud nízká oblačnost chybí a obloha je počmáraná čerstvými chemtrailsy, octové anionty vystoupí výše a reagují s nasprejovanými chemickými kationty, které pozvolna klesají do spodnějších vrstev atmosféry.

Pak jsem zkusil omrknout energetické chování kyseliny citrónové rozkládané při elektrolýze. Ukázalo se mi, že vznikající elektrolytické produkty této kyseliny nekompromisně vystřelí přímočarým pohybem do atmosféry a pokud v ní chybí vrstva těžkých baryových mraků, jsou schopny se dostat velmi vysoko, dokonce až k samotné dvourozměrné plazmě udržované přes síť HAARPů. Zbývalo ještě omrknout, jak si počínají molekuly odpařovaného vinného octa. A ukázalo se, že si také počínají celkem zdatně, neboť i ony jsou schopny pronikat do atmosféry rychlým přímočarým pohybem. Teorie by byla v kupě, je tedy potřeba vystihnout nějaký příznivý den a zkusit to akčně testnout v praxi.

Proběhly asi tři poměrně nemastné neslané dny, až konečně, 21.9., přišel den D. Hned po ránu jsem cítil, že již od noci sem přichází obzvláště příjemné a inspirativní kosmické záření. Den jako stvořený pro blankytně modré nebe a zářivé sluneční paprsky, které by s povděkem přivítalo i dozrávající ovoce v zahradách. Není tedy divu, že jsem s jistou dávkou nelibosti sledoval, kterak klimoušové hned po rozbřesku vystabilizovali na nebi nízkou pseudoinverzní chemtrailsvou deku. Prohlédnout si ji můžete na této fotografii pořízené po osmé hodině ranní:

Situace nevypadala právě růžově, zcela zřetelně jsem však cítil, že příroda má dnes sílu zabrat proti falešně podstrkovaným chemickým mrakům. Vždyť také - kdo by chtěl být pod deklem a nechat se dusit hloupostí iluze, když sem z kosmu plnou parou proudí očistná a povznášející síla? To jedině nízkovibrační rozumové ego se potřebuje ukrýt před palbou razantní energie, neboť by v jejím plném lesku bylo vidět, jaký je to chudáček a mrzáček zaostalý a že to nedotáhnul dále než na pouhý technický implantát.

Nic naplat, dobrá příležitost podpořit přírodu je tu a toho se musí využít. Na plné kule. Vzápětí mi blesklo hlavou, že bych měl nejdříve sáhnout po octu a jeho párami naklížit nízkou baryovou deku. Když se mi to podaří, jistě tím usnadním cestu kyselině citrónové vzhůru do oblak k její radikálnější působnosti proti falešně pytlenému počasí. Dal jsem se tedy s chutí do octování. Můj kamarád Nemo mezitím připravil k chodu umně sestavené zařízeníčko na elektrolýzu kyseliny citrónové. Neuplynula ani hodina a chemtrailsová deka nad námi začala zdárně slábnout. Byl čas spustit elektrolýzu koncentrovaného roztoku citrónovky. Aby octíku a citrónovce nebylo smutno, sáhnul jsem ještě do sklepa pro nezdárně zkysaný kredenčák. Sotva jsem povolil zátku od láhve, ozvalo se prudké zašumění a vzápětí se vyhrnuly ven mraky bublající pěny. Dokonalé šampáňo s kyselinou vinnou :-)))))))

Po desáté hodině ranní jsme mohli s potěšením pozorovat zdárně světlající oblohu, jíž zachycuje následující fotosnímek:

V čase oběda, tedy kolem dvanácté hodiny, byla baryová deka již prakticky pryč a odhalil se pohled na chemtrailsy postupně sprejované do horní vrstvy astmosféry. Jukněte na následující fotečku:

Krajinu začaly prohřívat sluneční paprsky, které postupně získávaly na síle. Po poledni vyšplhala teplota na příjemných dvacet stupňů. Takhle to u nás vypadalo ve dvě hodiny odpoledne:

Jsem rád, že jsme si bezmála tři hodiny mohli užívat příjemného babího léta. Mezitím se ovšem nebesa v nepravidelných intervalech otřásala hlukem sprejujících letadel. Stíhačku jsem nazahlédnul žádnou (od té doby, co jsem v zimě na jednu takovou razantně zahrozil lyžařskou hůlkou, k nám již nelétají). Zato mám ale silné podezření, že k pravidelnému špiclmonitoringu naší oblasti využívají až nadužívají vyhlídkové letouny z klatovského letiště, jež nyní pilně obhospodařuje světově známá firma Aircraft.

Po půl třetí odpoledne klimouši přitvrdili s chemtrailsovými sprejungy. Obloha se začala postupně zatahovat, až na ní zbylo jen jediné bezmračné místo. Tehdy přistoupili klimoušové k husarskému kousku, který by se dal nazvat „okružní jízda po nebesích“. Nemovi se ho podařilo zachytit na následujícím videu:

http://youtu.be/yfrz17hhHUg

Musím se přiznat, že tahle tečka za dnešním antichemtrailsovým pokusnictvím nás srdečně rozesmála. A nebyli jsme sami, smály se i houfy spřátelených přírodních bytostí kolem nás, jakýže je to ten rozum ješitný pitomec. Z nálad bytůstek přírody bylo však zároveň cítit nesmírné pohrdání vším tím pomýleným geoinženýrsky-technokratickým počínáním. Při horlivém odpoledním sprejungu jsem z řad rozverných skřítků zaslechul ironickou hlášku:

„A heleďme se, už jsou tady zase. Látači a lepiči ze své ctěné říše Nýmandie.“

Jedno je jasné: čím více uvadají příznaky věku Ryb, který přál hlavně nízkovibračním platformám nezdravě rozvinutého patriarchátu v podobě ego- rozumu a dogmatických náboženských směrů, tím lépe mohou rozkvétat odvážné záměry Strážkyně Univerzální předlohy přírody pro celostní revitalizaci naší planety. Mezi ně patří i postupné hojení a zacelování všech časoprostorových trhlin, jimiž neřízeně uniká životadárná energie do iluzivních meziprostorů, kde pak mohou bujet škodilské astrální entity.

Velmi jsem se zaradoval, když se mi do ruky dostal obrázek od neznámého autora (což mne mrzí, rád bych jej zde citoval), kde je velice výstižně zachycena situace s časoprostorovou trhlinou. To je přesně ono, co i já tak často v různých variantách vídávám v astrálu tohoto vesmíru. Nemovi se povedlo obrázek naskenovat a tak jej přikládám k prohlédnutí:

3. Kyselina citrónová – pomocník pro eliminaci škodlivých nanočástic železa

Již delší dobu sleduji, že sprejování chemtrailsů i široké používání technických zařízení se železnou konstrukcí vnáší do našeho prostředí vysoké koncentrace škodlivých nanočástic železa. Tyto nanočástice pak mohou oslabovat náš vlastní elektromagnetismus a v plicích omezovat převod kyslíku do krve. Energeticky se chovají jako posilovače temných „vládců“ naší planety, neboť podporují iluzivní lineární čas rozumového ega orientovaný na naivní vidinu neomezeného růstu ekonomiky, zisků, těžeb přírodních zdrojů, produkce zemědělských plodin či materiálů apod. Každý bdělý pozorovatel přírodních jevů však dobře ví, že je to absolutní nesmysl. Nelze přece donekonečna zvyšovat produkci a zisk. Reálný čas přírodního řádu je oproti tomu nekompromisně cyklický: den se střídá s nocí, jarní výstavba s podzimním rozkladem, lesní ekosystémy mají své cykly růstu a odumírání a tak dále. Právě příklad cyklické proměny přírodního lesa je velice hezky a výstižně popsán v knize „Přeměněný les“, kterou napsal význačný lesoochranář Chris Maser.

A jak s tím vším souvisejí zvýšené koncentrace nanočástic železa v našem prostředí? Tyto částice mají totiž tendenci zacpávat důležitá energetická centra na naší hlavě, která se otevírají za účelem naší postupné celostní separace od rozumového ega a temnářského patriarchátního systému, jež vede k násilnému vynucování si nadvlády skrze zastrašování a nepřirozenou autoritu. Tato významná transformační centra se nacházejí především na temeni hlavy a na obou spáncích. Ani naše planeta to nemá lehké. Musí se během Velké Transformace vypořádat s velikánskou časoprostorovou trhlinou na severním pólu („temeno hlavy“), k níž došlo při záměrné likvidaci jednoho ze dvou měsíců obíhajících kolem Země a udržujících energetickou rovnováhu v meridiánech planety. Po tomto destruktivním zásahu došlo k vychýlení magnetické osy a s tím ruku v ruce k oslabení obranných systémů planety vůči invazním atakům temnářů. Přirozená moudrost a neutralita přírodního Univerza začala být postupně nahrazována zkresleným věděním a konfliktní dogmatickou iluzí „vlády Jediného boha“ postavenou na nezdravě nadřazeném patriarchátním systému.

Naštěstí lze negativní vliv nanočástic železa eliminovat a to různými způsoby. Velmi mne potěšilo zjištění, že právě kyselina citrónová dokáže efektivním způsobem očistit prostředí, v němž se pohybujeme, od této látky. Však se také temnářské elitky v astrálu mohou vzteknout, že se tato běžně dostupná kyselina začíná úspěšně uvádět do antichemtrailsové praxe. Snažím se tyto elitky postupně „zaměstnávat“, aby neměli tolik času nás sledovat a sabotovat naše transformace. Jde to celkem jednoduše a je to zcela v souladu s přirozeným vývojem přechodu od nedůstojného přežívání v temnářském věku Ryb ke světlejší etapě plnohodného žití. Všem těmhle škodilům totiž stačí efektivně uzavírat jejich iluzivní časoprostory, v nichž kují svá sabotérská pikle. Poté automaticky následuje jejich automatický propad do karmického víru událostí a oni jsou nuceni řešit si své vlastní problémy, které si nadělali ve svých četných inkarnacích. Tak jen se čiňte, hošánkové, máte toho na sobě nakydáno, že se sotva držíte na nohou!

Další efektivní prostředek proti nanočásticím železa je očistná kůra z výluhů pupenů břízy a ořešáku královského. Pak samozřejmě také čištění vzduchu ionizátorem.

Nanočástice železa nás mohou snadněji oslabovat a stravovat, když k nám přichází nedostatek tepelného infračerveného záření. Právě toto záření bývá označováno za „teple vibrující barvu života“. Přes zasprejované nebe se výrazně omezil přísun infračerveného záření vlnové délky, která je velmi důležitá pro udržení pohodové srdečné nálady. Asi není náhodou, že doma teď máme po večerech docela často potřebu si rozsvěcovat sytě červenou zářivku (sousedé nad tím nechápavě kroutí hlavami, doufejme jen, že nás nepodezírají z nějakých podloudných aktivit á la noční kluby v Železné Rudě :-)))))

Nemálo času věnuji také mentálnímu přeprogramovávání škodlivých nanočástic železa na zcela neškodné a nicotné látky. Funguje to – mysl směrovaná k celostnímu návratu do přírodního cyklického času a časoprostoru má velkou sílu. A překážek bránících nám znovu se plně napojit na moudrosti Přírodního Univerza je stále méně. Tyto moudrosti jsou tu stále s námi, po celou dobu našeho nevědomého tápání v iluzivním věku Ryb, to jen my jsme se nechali hloupě a naivně nachytat na zlaté pozlátko a zacpali si své smysly bezcenným balastem a falešným věděním. Je to docela solidní trapas, ale každý den máme bezpočet příležitostí pracovat na Velké Nápravě.

P. S. Orgonet:

Aoliane, díky za krásný příspěvek!

Včera navečer se mi podařilo "zacitrónovat" varnou konvicí navečer (nikdo nebyl doma), když k nám klimouši tlačili ten den už druhou dvouvrstvou vlnu umělé oblačnosti a chystali déšť, snad i bouřku, docela se tmělo.

Musím potvrdit, že kyslina citronová působí ve výšce - nízká oblačnost se nezačala rozpouštět hned jako octem, ale vznikly díry, kterými bylo vidět, že vyšší vrstva už je rozpuštěná, a pak se poddala i nižší vrstva. Asi za 3/4 hodiny po začátku varu bylo chvíli úplné jasno. Taky letělo letadýlko přesně nad konvicí (:-)))

Jasno netrvalo dlouho, skončilo natlačením vrstvy oblačnosti odjinud, a pak i sprchlo.

Jak jsem se přesvědčil, že ocet funguje

Dopis od čtenáře, který mi udělal velkou radost (:-))), že octování vyzkoušel a přesvědčil se.

Ahoj OrgoNet,
na Tvojich stránkach býva hodne príspevkov o chemtrails a obrane proti týmto činnostiam.Teraz sa objavili u Teba príspevky o použití kyseliny citrónovej.Popravde napíšem,že som neveril (do dnešného dňa ),že ocot či kyselina citrónová môže mať až také účinky ako bolo písané v príspevkoch. O niečo podobné som sa  totiž pred časom pokúsil a ja a výsledok bol len čiastočný (teraz už viem ,že chybou bolo,že som len zavesil namočené handry do  studeného a mála octu a tak zavesil na balkóne ).
Dnes (18.9.2012 ) bola od rána chemtrailsová obloha a bolo potrebné vyčistiť konvicu od vodného kameňa a tak sa naskytla príležitosť. Popoludní cca 13:30 som sa do toho pustil. Vyvaril som kanvicu  s troškou kyseliny citrónovej a vylial som to na dlažbu pred firmou.
Prešlo cca 20 min a naozaj medzi oblakmi vznikli značné medzery. Hneď som pripravil aj druhú várku.Čo ma ale naozaj prekvapilo veľmi rýchlo sa objavil aj vrtulník ( v akýchsi tmavošedých farbách),  ktorý preletel v blízkosti a aj nízko.Fotoaparát nosievam so sebou všade,ale bol som taký prekvapený,že som nestihol reagovať. Toto sa udialo v Žarnovici . Keď som odchádzal,tak ešte aj pred 16 hod boli v oblakoch diery ,cez ktoré sa ukazovalo krásne Slniečko. Tak ma to potešilo a aj nakoplo,že som sa rozhodol akciu zpoakovať v BB ,kde bola obloha taktiež chemtrailsová.
Tentoraz som navaril cca  0,7 l octu a vylial na chodník (cca o 16:20 hod) . Pripravil som foťák a začal dokumentovať akciu (fotky su v prílohe priložené pod číslami 1 až 14 ,za číslom je čas urobenia záberu ). O 16:38 hod už boli v oblakoch pekné diery a objavilo sa aj malé vrtuľové lietadlo ,ktoré poletovalo v blízkosti cca 5 min. V daľšom čase vzniknuté "diery" začali zaliepať chemtrailsové lietadlá (jedno-foto 14- som nafotil s teleobjektívom 250 mm ), tak som akciu zopakoval druhý krát. Celkove ich letelo 4-5 . Zjavne sa im nedarilo a Slniečko presvitalo cez chemtrailsovú deku až do západu.

  Ak je medzi čitateľmi viac takýchto "neveriacich Tomášov" ,tak vrele odporúčam akciu vyskúšať. Nešetrite na octe (ccca0,7l je treba) a najlepšie bude ,keď ho budete intenzívne variť (pozor na bezpečnosť o ktorej tu už bolo písané) , alebo aspoň rozliať horúci na väčšiu plochu.

Z B.B. pozdravuje vigis

PS:1.) Pridal som jednu skladačku z 15.3.2012
      2.) Prajem všetko dobré pri Tvojej práci. Keby si z tej letargie zobudil len pár ľudí ( a to sa Ti zjavne podarilo) ,tak naša úloha je šíriť to daľej. Raz nás bude dosť a nebude to tak dlho trvať

Velký pozor při manipulacích s kyselinami!!!

Dobrý den,

dostat kyselinu citronovou do vzduchu jde i klasicky - hadr, rozprašovač. Není to však tolik dokonalé, část se opět přeměmí na pevnou složku.

Je NUTNÉ dávat veliký pozor při manipulacích s kyselinami---nelít na plechy kromě nerezu, na střešní tašky, na beton a rozhodně je nedávat do ostřikovačů auta a domácích mlhovačů. Hrozí přímo poškození zdraví, v lepším případě sežrání plechového mazlíka korozí, A pozor--reagují i s pozink. plechem a hliníkem!

Ty lžičky nevznikají na povel ani se to nedá naučit.Je to projev určitého stupně znalost při cestě za Poznáním a přijde to naprosto spontánně,"bez varování".Na tété úrovni však nejsem ani náhodou.

Zdraví vás. V.

Orgonet: 

Děkuji V. a připojuji se k jeho varování při práci s kyselinou. 

• Ocet páchne, takže odradí od vdechování či potřísnění se, ale kyselina citronová není cítit, takže se může zdát, že není třeba dávat pozor.
• Kyselina citronová v prášku může svádět k výrobě silné nebezpečné koncentrace.
• Když vypařujete nebo rozprašujete cokoliv takového, dejte maximální pozor, ať to sami nevdechujete, a hlavně ať se vám do toho nemůže připlést nikdo jiný!
• Pokud lejete na asfalt, tak jen tam, kde nikdo nechodí.   
• Ocet mi zničil už několik rozprašovačů od různých tekutin, včetně koupeného tlakovacího, co rozprašuje sám, a to vždy za velmi krátkou dobu. Vždycky je v nich něco, co rezne, nebo se rozpustí.
• Taky mi načal pozinkovaný okenní parapet.

Takže fakt opatrně!

Stíhačky, kyselina citronová a umělý koloběh vody

Ahoj!
Už 3dny nám létají jižně od ČB stíhačky, určitě neunikly Tvé pozornosti.
Dnes letěly 2 přímo přímo nad mojí zahradou a tak nízko, že už to níž rozhodně nemohlo jít - v blízkosti jsou vysoké stromy. Nečekané a neuvěřitelné. Bylo to cca ve 14.30h. Takové to Torpédo, co popisuješ ve
vzpomínkách z dovolené z Itálie.
Od neděle hodně octuji a taky mi "něco" pracuje v kyblíku s vodou - až žasnu jak dobře, přitom "výroba" byla tak rychlá a jednoduchá. Myslíš, že to souvisí? Letěly nad tím. To by bylo lépe začít zveřejňovat své jméno:-)) a
názory o chemtrails.
Moc Tě zdravím a objímám a díky, že dál pracuješ na šíření informací!
P.M.


Orgonet:

Ahoj, taky Tě zdravím a objímám! Máš pravdu s těma stíhačkama!

Nad mou zahradou v ČB taky předevčírem (11.9.) lítaly, vypadaly stejně jako v Itálii, jednou ve dvojici a párkrát samostatně. Bylo krásně, odpoledne začali klimouši dělat bouřkové hrady ...

Lítání mohlo souviset s mými pokusy o rušení těchto hradů kyselinou citronovou, která má být lepší než ocet, což bylo třeba co nejdříve vyzkoušet!

Nic velkého, u nás na horkém parkovišti byla vylita jedna petka se 40g KC, a na zahradě jeden pekáč na sluníčko. Hrady se rozešly, a další se držely v uctivé vzdálenosti ... a stíhačky se asi byly podívat (:-)

Při dešti octování obvykle neprovozuju, ale včera se mi naskytla příležitost vařit na balkóně, (všichni obyvatelé bytu někam vypadli, jinak nesmím), a tak bylo za deště vyvařeno 100g KC ve dvou konvicích. Do 10 min. přestalo pršet, a začalo se klubat sluníčko.

Projasnění trvalo něco přes hodinku ...

A zrovna z té doby jsou satelitní fotky, na kterých je vidět dost velká díra ve spodní oblačné "žluté dece" v oblasti ČB. Možná byla způsobena právě mým "citrónováním". Možná jste k ní přispěli i jiní...

Klimateroristé ovládají umělý koloběh vody - všechny fáze probíhají současně na jednom místě. Umělým vypařováním nasávají vodu odspoda, nahoře ji srážejí (gel?) a ta padá jako déšť, většinou velké nepřirozené (gelové?) kapky. Současně vidíte, jak se zvedá nahoru mlha, tvoří oblačnost, a odshora prší. To za starých časů normálního počasí naprosto neexistovalo .. Jakmile se jim tento proces rozběhne, funguje zřejmě jen s malým dodáváním energie, něco jako efekt sifonu ...

Ocet či KC tenhle umělý koloběh naruší - zabrání tvoření nových mraků, rozpouští staré, a reakce se velmi rychle šíří, takže díra může dosáhnout několika desítek km. Zdá se mi, že KC se dostane do koloběhu pomaleji než ocet, ale vydrží tam déle a dosáhne do větší vzdálenosti ...

A další výhody KC: nemusíte nosit těžké lahve, prášek ze sáčku rozmícháte kdykoli v jakékoli vodě. Při vypařování KC nepáchne, není tak nápadná jako ocet. Ani vyvařování z konvice není cítit, ovšem samozřejmě páry nebudeme vdechovat ...

Jablečný ocet si taky určitě naložím, jablek mám víc než dost (:-)))

Tak octování a citrónování zdar, ale nepřehánějme, nechme si to na situace, kdy fakt potřebujeme, aby svítilo!