Orgonet 6. 10. 2016
Vypařování, šedé chumáče a přeháňkové mraky
Včera (5. 10. 2016) po ránu, když jsme se procházeli se psem, bylo ještě jasno, ale po chvíli se těsně nad paneláky začaly objevovat šedivé chumáče mraků/mlhy vypařované ze země, spěchající jedním směrem, a na obzoru (na jihozápadě) se spojovaly do velkého mračna.
To jsem nevyfotil, mobil s sebou nemaje, a ono by to na fotce od paneláků ani nijak nápadně nevypadalo; ale někdy si všimněte: když se o něco málo výše než paneláky/les/krajina apod. začnou tahat šedivé, jakoby špinavé řídké chuchvalce mlhy, které se táhnou nikoli vodorovně, ale šikmo nahoru, a spojují se do větších hustších celků, tak jde o lokální vypařování ohříváním povrchu pomocí mikrovlnného záření z "mobilních věží", které jsou součástí systému řízení počasí.
Používá se to velmi často, a to i během deště: současně prší, a současně se táhne nahoru mlha/cáry mraků. Velmi brzy po dešti je pak tímto vypařováním sucho, někdy dlažba schne, když ještě prší... Včera to klimateroristé používali k vytváření dopoledních menších mraků pro místní přeháňky, předtím, než odpoledne dorazila od severovýchodu větší srážková oblast.
Snímek níže: Menší přeháňky z místního vypařování (organizovány v pravoúhlém obrazci, který je základem řízení počasí) předcházejí před rozsáhlejší srážkovou oblastí).
Tuhle část koloběhu vody - vypařování - mají klimateroristé již velmi dobře zmáknutou. Proč by pracně tahali vodu v mracích tisíce kilometrů až někde od oceánu, když ji mohou donekonečna recyklovat na místě?