12. října 2012

Měsíc jako kolíbka. Koule a krychle před Sluncem.

Čtenář z ČK poslal další velmi zajímavá pozorování ohledně Slunce a Měsíce. 
Vše, co pozoruje, mu naprosto věřím, a oceňuji jeho mimořádné pozorovací a analytické schopnosti a poctivost v dokumentaci, o níž vím, jak se těžko pořizuje.

Měsíc jako kolíbka mě vzhledem k nějakým životním zkušenostem taky překvapuje, a objekt před Sluncem, dvě Slunce či dvojí východ Slunce jsou na tolika fotkách a videích youtube, že na tom musí něco být.

Diskuse o jeho pozorováních mi připomíná začátek mého blogu, kdy mě leckdo byl ochoten "kamenovat" za zveřejňování chemtrails a manipulací počasí ... žádné důkazy některým nebyly dost dobré a pro mnohé stále nejsou, i když nic očividnějšího si nedovedu představit. Za ty 3 roky se to hodně zlepšilo, ale stejně odhaduju, že denodenně viditelné chemtrails je ochoten vidět tak jeden člověk z tisíce.
Co potom mohou lidé vědět o Měsíci, který je vidět relativně málo  (:-))))


Tak si z toho, pozorovateli z ČK, nic nedělej a pozoruj dál, nás to baví!

Zdravím Orgoneta,

a zasílám mu 3 obrázky k posouzení a seznámení s veřejností. První obrázek ukazuje polohu srpku na Měsíci, který je v poslední době vídán z různých částí Evropy. Proč má tuto polohu, zatím nikdo nevysvětlil. Poněvadž nebyly k dispozici dostatečně kvalitní záběry, předkládám zde počítačem pootočený srpek Měsíce ze Stellaria, jak bývá viděn na obloze ve skutečnosti. Zajímá i mě, jak je možné, aby měl srpek na Měsíci tuto polohu ! 

Další dva obrázky jsou také počítačově upravené, poněvadž z originálních záběrů to, co na nich předkládám, je velmi nedostatečně čitelné či pozovatelné. A jen ten, kdo ví co hledá, si toho na těch videích všimne. Někdy se musí doslova pauzovníkem videa krokovat, aby bylo hledané nalezeno a viděno. 

O co se jedná : před sluncem bývá ve dne viděn velký černý kulovitý objekt, obklopen bílostříbrnou září, která "přebíjí" světlo a záři slunce. Ten objekt nebude příliš vzdálen od Země. Možná jen tisíce nebo desetitisíce km. Co to je, a proč to tam je, je zatím záhadou. 

Jakoby to nestačilo, děje se kolem tohoto objektu další záhada : někdy během dne, ale častěji při západu slunce,přiletí k tomuto černému kulovitému objektu malý černý krychlovitý objekt a splyne za letu s tím kulovitým. Ihned poté začne ona bílostříbrná záře prudce slábnout,a během několika vteřin zcela zmizí. Na místě černého kulovitého objektu se současně objeví jen bílý svítící terčík, v jehož středu se jeví jakási tmavší neidentifikovatelná oblast (asi ta krychle uvnitř té koule).První fázi s kulovitým objektem  a krychlí před sluncem znázorňuje obrázek č.2, a druhou fázi po proměně na terčík obrázek č.3. 

A teď mi někdo vysvětlete, co nebo kdo to tam nad Zemí "operuje", a hlavně proč, jaký účel ?!





S pozdravem čtenář z Č.Krumlova 

Americký neurochirurg: Posmrtný život existuje

Díky čtenáři za tip na článek. Většina z čtenářů Orgonetu nepochybuje o tom, že posmrtný život existuje. Ba je to jedna ze základních pravd, na kterých staví tento blog. Možná úplně ta nejzákladnější.
Ale v rámci osvěty může článek a kniha, z níž pochází, posloužit pro skeptiky, kterým třeba zaimponuje názor neurochirurga - lidi pořád hodně věří doktorům, ba nejvíc.
Berme to jako další důkaz odhalování pravd: téma nesmrtelnosti se tímto dostává do mainstreamu, a zdá se, že ve vší vážnosti, žádný pohrdlivý úsměv tam nevidím ...

Převzato: http://www.blisty.cz/art/65461.html


11.10.2012
Americký neurochirurg:
Posmrtný život existuje
Americký neurochirurg Dr. Eben Alexander, který pracuje 25 let na Harvard Medical School, onemocněl r. 2008 na zánět mozkových blan a dostal se na týden do komatu. Zažil při tom cestu do posmrtného, nadpřirozeného světa. Svědčí o tom tento týden v týdeníku Newsweek, kde píše o své nové knize na toto téma:
Jako neurochirurg jsem nevěřil na fenomén předsmrtných zážitků, píše autor. Jako neurochirurg rozumím tomu, co se děje v mozku u lidí, kteří se blíží smrti, a vždycky jsem byl přesvědčen, že existuje dobré vědecké vysvětlení pro nadpřirozené cesty na nebesa, které zažívají lidé, kteří o vlásek unikli smrti.
Na podzim r. 2008, po sedmi dnech v komatu, kdy lidská část mého mozku, neokortex, byla neaktivní, jsem zažil něco tak hlubokého, že mi to dalo vědecký důvod věřit v existenci vědomí po smrti.
Neexistuje vědecké vysvětlení, jak je možné, že zatímco mé tělo leželo v komatu, moje mysl - mé vědomí, mé vnitřní já - bylo naprosto při životě. Zatímco neurony mého kortexu stoprocentně ochromily bakterie, které na ně zaútočily, moje vědomí, osvobozené od mozku, se vydalo na cestu do širší, nové dimenze vesmíru, do dimenze, o níž jsem nikdy nevěřil, že existuje a před zážitkem komatu bych ji odmítl jako nemožnost.
Avšak ta dimenze - kterou popsali četní svědci, kteří se dostali na pokraj smrti - skutečně existuje.
Všechny hlavní argumenty proti přesmrtným zážitkům uvádějí, že tyto zážitky jsou důsledkem minimálního, dočasného či částečného špatného fungování kortexu. Avšak k mé předsmrtné zkušenosti došlo v situaci, kdy tomu nebylo tak, že by můj kortex špatně fungoval - můj kortex byl prostě stoprocentně vypnutý. Je to jasné z vážnosti a doby trvání mé meningitidy a je to zdokumentováno CT skeny mého mozku a neurologickými vyšetřeními.
Na základě dnešního lékařského porozumění mozku je absolutně nemožné, abych během svého komatu zažil jakékoliv, třeba jen omezené vědomí.
Trvalo mi dlouhé měsíce, než jsem se vyrovnal s tím, co se mi přihodilo. Nejen prostě s tím, že bylo lékařsky nemožné, aby byl během svého komatu při vědomí, ale - a to bylo důležitější - i s tím, co se dělo během té doby.
Na začátku svého dobrodružství jsem byl v mracích. Velkých, nadýchaných, oranžovobílých mracích, které byly kontrastně vidět proti tmavěmodré obloze.
Vysoko nad mraky - neobyčejně vysoko - létala přes oblohu hejna průhledných, světélkujících bytostí a zanechávala za sebou dlouhé stopy.
Byli to ptáci? Andělé? Ta slova se prostě na ty bytosti nehodí. Byly to bytosti vyšších forem.
Seshora se šířil zvuk, obrovský a zvučný. Byl téměř hmotný, bylo to jak déšť, který cítíte na kůži ale nezmoknete.
Slyšel jsem vizuální krásu stříbrných těl oněch světélkujících bytostí a viděl jsem radostnou dokonalost toho, co zpívaly. Zdálo se, že není možné pozorovat cokoliv v tomto světě, aniž by se člověk nestal jeho součástí.
A je to ještě podivnější. Po většinu mé cesty byl se mnou kdosi jiný. Žena. Byla mladá a pamatuju se, jak vypadala, naprosto podrobně. Měla vysoké lícní kosti a hluboké modré oči. Zlatohnědé kadeře rámovaly její krásnou tvář. Když jsem ji poprvé uviděl, letěli jsme na nesmírně složitém povrchu, který jsem po chvíli poznal jako motýlí křídlo. Kolem nás byly miliony motýlů.
Oděv té ženy byl jednoduchý, ale jeho barvy - měly tutéž zahlcující, nesmírně pronikavou živost jako všechno ostatní. Dívala se na mě pohledem, za který byste se vzdali celého dosavadního svého života. Nebyl to romantický pohled ani pohled přátelství. Bylo to něco vyššího.
Aniž by použila slov, promluvila na mě. To, co říkala, mnou proletělo jako vítr a okamžitě jsem porozuměl, že je to pravda.
To, co říkala, mělo tři části, a pokud by se to dalo přeložit do lidské řeči, bylo by to toto:
"Jsi milován, navždy, pořád."
"Nemusíš se ničeho bát."
"Není nic, co bys udělal špatně."
Naplnilo mě to obrovským a šíleným pocitem úlevy. Bylo to, jako by mi někdo předal pravidla hry, kterou jsem hrál celý život, aniž bych jí pořádně rozuměl.
"Ukážeme ti tady mnoho věcí," řekla žena znovu, beze slov, ale tím, že jejich pojmovou esenci přímo včlenila do mě. "Ale nakonec se vrátíš."
Na to jsem měl jedinou otázku:
Vrátím se kam?
Ptal jsem se beze slov této bytosti:
Kde jsem?
Kdo jsem?
Proč jsem tady?
Odpověď vždycky přišla v explozi světla, barvy, lásky a krásy, které mou prošly jako obrovská vlna.
Pak jsem se dostal do obrovského prostoru, naprosto temného, nekonečného, ale zároveň nekonečně útěšného. Přestože tam byla naprostá tma, zároveň byl ten prostor plný světla. To světlo pocházelo ze zářící koule, která byla jakýmsi "tlumočníkem" mezi mnou a touto obrovskou přítomností.
Jsem si vědom toho, že je to naprosto neuvěřitelné, jenže to bylo všechno naprosto skutečné.
Moderní fyzika nám praví, že vesmír je nedělitelnou jednotou. Před mým předsmrtným zážitkem byly takové pojmy jen abstrakcemi. Dnes jsou pro mě realitou. Nejenže je svět vesmír definován jednotou, je také - teď to vím - definován láskou.
Strávil jsem desítky let jako neurochirurg v jedné z nejprestižnějších lékařských institucí v této zemi. Vím, že mnoho mých kolagů zastává názor, jaký jsem zastával i já, že mozek, a to právě kortex, vytváří vědomí a že žijeme ve vesmíru, v němž neexistují emoce. Avšak to je nyní rozdrceno. Po zbytek života budu zkoumat pravou podstatu vědomí a budu se snažit ujasňovat, že jsme něčím daleko víc než fyzickým mozkem.
Knihu dr. Ebena Alexandera Proof of Heaven: A Neurosurgeon's Journey into the Afterlife (Důkaz nebe: Cesta jednoho neurochirurga do posmrtného života), vydává nakladatelství Simon & Schuster 23. října 2012.
Podrobnosti v angli ZDE

P. S. Orgonet:
Krátké video (anglicky) - illustruje zážitky dr. Alexandra: stav červa - světlo - nádherná louka - vesmír - andělské bytosti - láska.
A to vše seriózně publikováno v Newsweeku!!!! I v Česku ve (více než) konzervativních Britských listech!!! Neuvěřitelné se stává přes noc pravdou. Ne že by tomu všichni hned masově začali věřit, ale stejně (:-))))




Luisa Muratori: Pozvánka na seminář

Milí přátelé,

posíláme Vám aktuální pozvánku na nedělní seminář - setkání s neobyčejnou bytostí, italskou vědmou Luisou Muratori. Setkání s Luisou, která je spojena s "druhou stranou bytí" a zároveň reálnou "pozemšťankou" jsou vždy nesmírně obohacující a pobyt v její přítomnosti je obrovskou příležitostí pro osobní vzestup a nastávající proměnu života.

Připojujeme také její "poselství pro rok 2012", jehož nahrávka vznikla při minulé návštěvě Luisy na Rusavě dne 15.4.2012. Přiložený soubor wma. lze přehrávat v programu Windows media player.

(Pozn. Orgonet: Bohužel soubor wma nejde dát na blogger, ani na docs. Takže pokud to někde vyvěsíte na netu, dám odkaz.)

Účastníky setkání prosíme o včasný příjezd cca v 9:30 hodin. Popis cesty k nám a další informace o Luise Muratori nejdete na stránkách www.onenesscentrum.cz

Srdečně Vás zveme a těšíme se na setkání !

S přáním hezkých dní

Eva a Daniel Krejčí

(Pozn. Orgonet: Pozvánka je moc hezká, ale v pdf, takže přetiskuji z webu onenesscentrum.cz


14. 10. 2012Luisa Muratori - jednodenní přednáška,
téma: FINÁLNÍ PŘÍPRAVA PRO ZAVRŠENÍ JEDNOHO CYKLU A POČÁTEK TVOŘENÍ NOVÉ ÚROVNĚ BYTÍ
z uskutečněných akcí

Luisa svůj život zasvětila práci na pozvednutí energetických vibrací planety Země. V současné době se mnoho lidí posouvá nebo bude posouvat směrem ke svému skutečnému "poslání", kvůli kterému na Zemi přišli. Mnozí se již nacházejí vědomě v „proudu života", mnohé další to teprve čeká. Luisa Muratori realizuje své poslání od roku 1975. Jejím hlavním úkolem je, jak říká, otevřít nebo aktivovat v lidech jejich vesmírnou esenci, která je účelem všech jejich životů na planetě a která právě nyní čeká na rozpoznání a naplnění. Díky tomu je a bude možné tvořit novou lidskou realitu, blahodárnou pro veškerý život. Začátek v 10:00 hod., předpokládané ukončení 18:00 hod., cena 1500,- Kč včetně veg. oběda., rezervace na onenesscentrum@seznam.cz. Luisu doprovází a překládá Michal Kubasa. 

11. října 2012

Záhadný objekt podobný měsíci - doplnění 2.

Další důležité doplnění pozorování od skypozorovatele z ČK - díky!
(Omlouvám se, v těchto dnech mám velmi málo času, takže nestíhám ani číst, natož zveřejňovat vše, co mi posíláte.)

Orgonet

Zdravím Orgoneta,

a přimlouvám se za doplnění příspěvku "Záhadný objekt podobný Měsíci - doplnění 1" ze dne 10.10.2012. Našel jsem dnes totiž náhodou na netu tento obrázek (z programu Stellarium), který ukazuje přesně to, co jsem na obloze viděl 21.8.2012  krátce po 4:30 hod.ráno !!!

Tento příspěvek je především pro ty, kteří lační po fotografii, kterou jsem bohužel neměl možnost pořídit, a kteří operují třeba i se Stellariem...

Mě zaujala hlavně ta konstelace "Měsíce",Venuše a Jupitera, jak jsou v jedné přímce !!! 

Po dalších 3 dnech možného pozorování zhatily další pozorování chemospreje. Obloha se zatáhla postupně chemodekou a "bylo po ptákách". Pozdější bádání mě však utvrdilo v tom, že to Měsíc být nemohl !!! 

Všimni si na obrázku dole datumu : 13.8.2012. Srpek na skutečném vyobrazeném Měsíci odpovídá přesně lunaci Měsíce vždy v první polovině měsíce potažmo i v měsíci srpnu. Ale jak je vůbec možné, aby byl tento jev viditelný ZNOVU i ve druhé polovině srpna, což zcela odporuje lunaci Měsíce ve druhé polovině měsíce v roce potažmo druhé polovině srpna ???!!!  Navíc Měsíc vždy putuje po obloze vůči pozorovateli ze Země od východu k západu, a ne naopak, jako tomu bylo v případě objektu, pozorovaného od 21.-24.8.2012 !!!  

Poloha Měsíce na obrázku ze Stellaria ze dne 13.8.2012 v 5:00 hod. odpovídá východu Měsíce nad obzorem toho dne v 1:23 hod. Slunce vyšlo v 5:47, tedy pouhých 47 minut po této poloze Měsíce. Na obrázku už jsou proto vlevo vidět první sluneční paprsky a záře.
  
s pozdravem čtenář a skypozorovatel z Č.Krumlova



Články k tomuto tématu:




Jak poznáme, že už tam jsme?


Děkuji všem, kteří jste napsali nádherné chápající komentáře ke slovům Archanděla Michaela ke Keshově nadaci. Určitě se vám bude líbit i tento úryvek ...


Steve Beckow:
V této diskusi o návratu Mistrů, kterými jsme vy sami, se mluví o tom, že jsme součástí rané vlny Vzestupu. Můžeš prosím něco říci o raném Vzestupu a o tom, jak se jeho fáze projeví?

Archanděl Michael:
Ano. Mnozí z vás mají již za sebou větší část procesu vzestupu. A je možné váš stav přirovnat k jisté poníženosti - například čekáte, až někdo jiný vyhlásí Odhalení vesmírné rodiny, když vy jste to již udělali. To je krok zpět, snižujete to, kde jste a kdo jste v tomto procesu Vzestupu.

Mnozí z vás již prošli skrze přechod, rekonstrukci i odpojení. Prošli jste přes vlny i údolí. A někteří z vás jsou ještě na cestě.

To, co skutečně chcete vědět, na co se mě doopravdy ptáte, je: „Jak poznám, drahý Michaeli, že už tam jsem? Jak poznám, že jsem opravdu dosáhl svého mistrovství, které je odrazem Jednoty i spojením s Jednotou? Je to jako žárovka? Je to událost?“

Co to je, to je odevzdání, když dosáhnete toho bodu, kdy absolutně cítíte, víte a jste v takovém stavu bytí, že vše to, čím jste, čím jste kdy byli a čím kdy můžete být, je láska.

Řečeno vašimi slovy, je to pocit naprostého zaplavení, přílivu, který prorazil, provalení přehrady, otevření záplavových vrat, naprosté otevření, a nemůžete jít zpět a nemůžete už být v kontaktu ani mít vztah ani se zabývat starými nesprávnými vzorci. Můžete je uznávat, ale uvnitř vašeho pole neexistují a nemohou existovat. Je to jako vzpomínka na zemi, kterou jste procestovali před dávnými časy.

Jednou z věcí v tomto procesu, před tím odevzdáním, než necháte vše jít – a ta je pro každého z vás individuální – tou poslední stopou je strach. Protože vy doslova skočíte do sféry …. nezáleží na tom, co řekneme, nebo jak mnoho vám dáme detailů, prostě stěhujete se do dimenzionální reality, kterou plně neznáte, které nerozumíte ani jste ještě nepřijali. Přijmete pojmy, přijmete ideu, ale nemůžete tam plně být, dokud nepocítíte ono odevzdání a onu plnost.

Už jsem o tom mluvil s mnohými, a přirovnávám to k momentu porodu. A i když jste muž, je ve vás i žena, a víte, co je to rodit.

Je tu vzrušení z těhotenství a růstu dítěte, jak v obou z vás roste energie, a její pole se obrovsky, odvážně, beze strachu a radostně rozvíjejí.

A pak přijde moment porodu, kdy máte strach, že ztratíte život, protože bolest je tak intenzívní, a přejete si, aby to dítě ve vás nikdy nezačalo sídlit, a udělali byste cokoliv, abyste se ho zbavili a aby už vyklouzlo z vašeho lůna. A to je moment strachu a zoufalství a beznaděje, a potom přijde odevzdání do naprosté lásky.

Proces rození je u lidské rasy jedním ze způsobů, v němž se učíte bezpodmínečné lásce a odevzdání. A právě tam jste. Mnozí z vás jste právě tam. A jste ztuhlí strachem: „Dokážu to? Kde mám nějaké pokyny?“

Pravdou je, že vy jste tím pokynem. Vy jste katalyzátorem, jste výsledkem. Jde o odevzdání se do bytí v lásce, a nic jiného. A z toho se zrodí, jako Fénix z popela, mistr, spolutvůrce, katalyzátor, který je připraven pomáhat ostatním s porodem.

Takže, ptali jste se mě mnohokrát: Je to okamžik? - Ano. Je to událost? - Ano. Je to proces? - Ano. A vy procházíte, a už jste i prošli tím vším. A řeknete: „Aha, tak proč necítím plnost toho, čemu říkáte vyšší dimenze?“

A já vás žádám, já vás snažně prosím, jděte do svého srdce, do svého ducha, a dovolte tomu být. A jděte daleko za cítění či myšlení, protože když to děláte, začnete se bát a pak se rozhlížíte vně: „Dejte mi více informací. Dejte mi více pokynů. Umožněte mi, ať to mentálně pochopím.“

Ne, my se nesnažíme eliminovat vaše mentální tělo či vaše ego. Naopak! Je to integrovaný proces. Ale přestaňte se dívat ven a jděte dovnitř, protože když jste změnou, jste posunem, napomáháte posunu lidstva. Mnozí z vás jsou právě v tomto místě, v momentu zrození. A já vás žádám, vydržte a nechte vše jít.

Zpět se vrátit nemůžete. Nemůžete se odvrátit. I když to je taky možnost, ale nevěříme, že jí využijete, protože vás známe a milujeme vás. Máte svobodu odvrátit se? Samozřejmě. Ale dovolte mi také říci, že když se obrátíte ke mně a řeknete: „To všechno je na mě moc, Michaeli, vzdávám to, odcházím,“ tak to neznamená, že odejdu. Neznamená to, že Gabrielle nebo Rafael nebo Matka odejdou, my vás neopustíme.

Budeme po vašem boku, vy se nadechnete a rozmyslíte si svou pozici – ano, užívám slovo myslet – a pak vám jemně položíme ruce na ramena, a s láskou vás obrátíme zpět tam, kam jste se rozhodli jít už dávno předtím. Proto říkáme, že každý je vítán. Každý. Nikdo nepřišel do tohoto přechodu, to této velkolepé kosmické události, aby se obrátil pryč a řekl: „Ach ne, děkuji.“

Zda jsou takoví, kteří otevřeně odmítli se připravit? Ano. A takoví, kteří půjdou do náhradní reality? Ano. Ale i to může být pokládáno za formu transformace či Vzestupu. Každý na Gaie vzestupuje.
A jak jsme již řekli a opět říkáme, pasem je láska.

Ale říkáme vám jasně: nemáme v úmyslu prodlužovat tento časový rámec. Časový rámec je něco, s čím pracujete vy. To, čemu říkáme my čas, je teď. Nečekejte. Nečekejte už ani den. Pojďte s námi. A pojďte teď.


10. října 2012

Orgonit a další sundogy ze západních Čech


Dobrý večer,
oblohu na Plzeňsku sleduji permanentně, už proto, že si myslím, že u nás je nebe dost často chemtraily přeexponované.
Poslední dobou skoro každý den vidím na obloze ony husté "mraky" , kterým se prý říká sundogy.
Posílám tedy pár fotek ,které jsem nafotil před cca 10.dny u nás.
Hezký večer,
s pozdravem čtenář a orgoniťák Miloš

P. S. Orgonet: Koukám, jaké Miloš dělá krásné orgonity! Až se mi zachtělo zase si něco ulít (moje "ozdobné" jsou stylově podobné, ale nemám to tak "vymazlené".) Bohužel teď to fakt nejde ...





P. S. Orgonet: Uznejte, že ty geometrické tvary s duhou je hezká psychopodívaná ... jakoby něco z jiné dimenze ...(:-))) lepší obrázky bysme ani v meditaci nevymysleli ...

Záhadný objekt podobný Měsíci - doplnění 1.

Díky čtenáři z Českého Krumlova za výborný příspěvek!

Zdravím Orgoneta,

a zasílám mu tři zajímavé obrázky (png.) s popisy k publikování. Vztahují se k nedávnému článku zde na Orgonetu (Záhadný objekt, co vypadá jako Měsíc z 28.9.12) o pozorování tajemného tělesa. V komentářích onoho článku byly činěny pokusy dokázat, že se jednalo o Měsíc. Když se ale podíváš na všechny 3 obrázky, rázem pochopíš, že jsou zde stále nejasnosti kolem původu onoho objektu.

Obr.1 ukazuje tabulku lunace, kde a kdy má mít Měsíc osvětlený srpek na obloze v průběhu tohoto roku. Vyznačen a popsán je rozpor mezi polohou srpku Měsíce a polohou srpku záhadného kulovitého (planetárního? měsícovitého?) tělesa během pozorovacích dní 21. - 24.8.2012. 



Obr.2 první obrázek doplňuje tabulkou schémat lunace Měsíce v srpnu s důrazem na pozorovací dny 21. - 24.8.2012. Zde je opět patrný rozpor mezi polohami srpku Měsíce a srpku záhadného kulovitého objektu. 



Obr.3 je klíčový ! Zobrazuje totiž tabulku časů východu a západu Slunce a Měsíce pro dny 21.-24.8.2012 !  Pokud tedy pozorovatel viděl v inkriminované dny objekt podobný Měsíci se srpkem vlevo mezi 4:30 hod. až 5:30 hod. postupující po šikmé sestupné dráze od západu k východu vstříc východu Slunce, nemohl pozorovat Měsíc. Poněvadž ten vycházel v těch dnech AŽ PO 10. až 14.HODINĚ a navíc se pohyboval v opačném směru tedy VÝCHOD - ZÁPAD a NE NAOPAK jako onen předchozí objekt !!!  Jsem zvědav, co proti tomu opět 
mohou argumentovat astronomové...