Nač se bát chemtrails, když se zabíjíme kouřením?

K tomuto příspěvku mě inspiroval dnešní článek paní doktorky Evy Králíkové, známé bojovnice za zákaz kouření. Velice jí fandím a text sem celý kopíruju. Všimněte si, že jen v ČR umírá na kouření 50 - 60 lidí denně !!

Když to srovnáme s tím, že při klimateroristické akci soustředěné na naše území (třeba letošní letní záplavy) zemřelo celkem asi 20 lidí, v tomto světle se pak naše aktivity zaměřené na ochranu proti chemtrails a klimatickým zbraním jeví jako docela směšné a zbytečné ...

Spousta lidí se bojí jedovatých chemtrails a zhoubného záření a umělých chřipek, ale někteří, až mnozí z nich, přitom sami kouří nebo kouření tolerují.

Vzpomenu zde na svou milou bývalou kolegyni, již zesnulou, která se při procházce po celkem čisté Vídni při pohledu na běžce v parcích kolem Dunaje zhrozila, jak mnoho jedovatých zplodin musejí asi vydýchat ... ona že by tam nikdy neběhala ... Svých nejmíň dvaceti válců denně se ale nikterak nebála. Dožila se 60, posledních 10 let života nepřetržitě kašlala, kouřit nepřestala, nakonec se udusila. Je jí velká škoda, byla velmi hodná a inteligentní, ale závislost je závislost ...

Bohužel my Češi jsme takový dětinský, prostomyslný, nepoučitelný národ, takže na nás nebude muset NWO plýtvat svými smrtonosnými vynálezy, my se brzy vyhubíme sami. Dva milióny lidí jsou již závislé. Jejich potomci jsou kouřením geneticky poškozeni, což vám lékaři neřeknou, ale velmi dobře to vědí léčitelé a homeopati, kteří s tím pak mají spoustu práce.

Léčitelé varují před kouřením ještě mnohem více než lékaři. I proto, že kouření se z hlediska vesmíru pokládá za sebevraždu. Předčasně svou vinou zemřelý kuřák se musí na zem opět vrátit, aby dožil to, o co si zkrátil život, ovšem v postiženém těle ... Nechápu, jak může někdo kouřit.

Lékařka: Na tabáku jsou závislé dva miliony Čechů

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lekarka-na-tabaku-jsou-zavisle-dva-miliony-cechu/403777

vydáno: 21.10.2009, 09:53 | aktualizace: 21.10.2009 10:19

Praha - Na tabáku jsou závislé dva miliony Čechů, tvrdí odbornice na léčbu kuřácké závislosti Eva Králíková. Podle ní je tak závislost na tabáku nejčastější diagnózou v České republice. Mezi kuřáky je prý asi 80 procent závislých na nikotinu. Asi čtvrt milionu českých kuřáků je mladších 18 let. Průměrný věk, kdy člověk vykouří první cigaretu, je v Praze kolem deseti let, vyplývá z vyjádření Králíkové, která se dnes zúčastnila tiskové konference českého zastoupení Evropské komise k projektu Help - pro život bez tabáku.

Pasivní kouření znamená pro cévy téměř stejné riziko jako kouření aktivní (80 až 90 procent), varovala. Podle Králíkové by úplný zákaz kouření ve veřejných prostorách ušetřil ročně v ČR půl miliardy korun, neboť by o 15 procent klesl počet infarktů. Vyplývá to ze zkušeností zemí, kde již zákaz platí. Jedna hospitalizace člověka s infarktem vyjde v Česku asi na 100.000 korun, uvedla.

Zavedením nekuřáckých prostor klesá spotřeba cigaret asi o osm až deset procent - kuřáci omezí spotřebu, někteří kouřit přestanou a mladí nezačnou. V Irsku, první evropské zemi se zcela nekuřáckými veřejnými prostory, 96 procent obyvatel považuje zákon za úspěšný a 93 procent za dobrý. Kouření omezilo 60 procent kuřáků, uvedl podle Králíkové již dříve průzkum. Žádná studie z těch, které nepodporoval tabákový průmysl, prý neukázala dopad na pohostinský průmysl. Naopak poukázala na vzrůst příjmů i zaměstnanosti, upozornila Králíková.

Náklady na kouření v EU jsou 300 eur na osobu a rok, podle Králíkové to je kolem 80 miliard pro ČR na rok. Příjem z daní z tabákových výrobků je asi 35 miliard korun ročně. Ale kuřák by si místo cigaret raději koupil jiné zboží, peníze se z trhu neztratí, míní Králíková.

Podle expertů v ČR denně zemře na následky nemocí z kouření 50 až 60 lidí. Polovina kuřáků prožije v porovnání s nekuřáky život o 15 let kratší. Podle konzervativních odhadů prý ročně v ČR na následky pasivního kouření zemřou 2000 lidí.

Prevencí nemocí z kouření je vysoká cena cigaret daná zdaněním, důsledná ochrana před pasivním kouřením, veřejné vzdělávací kampaně, zákaz reklamy na tabákové výrobky, velká varování s obrázky na cigaretách a dostupná léčba.

Kuřáctví v Evropské unii každoročně způsobuje více než 650.000 úmrtí, což představuje každé sedmé úmrtí. Kampaň Help Evropské komise má oslovovat mládež a zvyšovat její znalosti o kouření. Na webu kampaně lze nalézt tipy, jak nezačít kouřit, proč přestat a jak se vyhnout pasivnímu kouření. Lze si zde také otestovat svou závislost.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Kraje bez kalamity - může za to orgonit?

Tu jsou odkazy na novinové články, kde se píše o krajích, kterým se vyhnula naše sněhová kalamita.

Možná je to náhoda, ale je to jižní Morava (viz: Jihomoravští silničáři nemají co uklízet) a taky jižní Čechy (viz: Jižním Čechám se kalamita vyhnula).

V článcích je sice snaha svést to na jejich polohu, a třeba na tom něco je, ale ... docela věřím, že za to může i orgonit. Ta kalamita přece měla být všeobecná a co největší, a jen tak by nám to nedarovali...

Za rok a půl činnosti mám rozdány tak 2 - 3 metráky orgonitu, v okruhu do 70 - 100 i více km od ČB, a na většině toho území je vytvořena síť. Čili rozdáno nejenom kolem věží, ale rovnoměrně po krajině, ve vzdálenosti dosahu TB, tak 2 - 5 km od sebe.

Kolega působící na jižní Moravě toho určitě rozmístil ještě mnohem víc.

Tak rozdáváme dál, né?

Sněhové manévry u nás, teplo v Itálii

Po týdnu intenzívní klimateroristické akce zaměřené na vytvoření sněhové kalamity ve střední Evropě, zejména v Polsku, Česku, Slovensku, Německu a Rakousku, se zdá, že se meteoteroristé již splnili svůj plán, takže pomalu ukončují svou "velkou meteorologickou událost". Svou akci oproti původně televizně ohlášenému plánu několikrát prodlužovali, protože některé oblasti zřejmě nereagovaly tak dobře, jak by si přáli. Plánovaná bilance obětí kalamity už je doufám splněna.



Satelitní snímky denně dokazovaly, jak se ledovým prouděním nahnaným od severu pokusili zchladit oblast střední Evropy natolik, aby v říjnu vyrobili sněhovou kalamitu.

Podobné akce se v minulých letech konávaly spíše až v listopadu. Bývalo to někdy i jediné zimní sněžení, jehož zbytky pak leckde tvořily veškerou sněhovou pokrývku toho roku - jiný sníh už nenapadl, jako třeba u nás v JČ. Zbytek zimy býval narežírován jako mírné jižní a jihovýchodní teplé proudění, téměř nehybná oblačnost a stálé teploty mírně nad nulou (viz loni) (někdy i s intermezzem "nečekané" sněhové kalamity).
Tak už nám umějí udělat kalamitu i v říjnu...

Přiložené satelitní snímky z 15. 10. zřetelně ukazují, že hustá oblačnost byla různě vyráběna, nafukována a manipulována (vzory do čtverců, různé rýhy, vlny, díry...) Zajímavé je, že v archívu družice NOAA z období sněhové kalamity chybí většina snímků b3, na kterých je nejlépe vidět vrstevnatá oblačnost, různé vlnění a čárování, čili veškeré manipulace. Velké ledové proudění od severu k nám je dobře vidět na smyčkách sat24, ale ty mi sem bohužel z tohoto nevlastního počítače nejdou dát.

Jižní ostrá hranice studeného proudění byla tvořena italskými Alpami. To vím nejen ze satelitů, ale taky proto, že zrovna tam mě zavedla před pár dny zahraniční cesta - konkrétně k jezeru Garda a do okolních Dolomit.

Údolí Gardy je zřetelně zcela pod kontrolou klimatechnických zařízení. Italové - nebo kdo - si tam vytvářejí velmi příjemné klima. Zatímco u nás již sněžilo, v oné oblasti bylo jasné (či mírně zamlžené) počasí, ideální na horské túry, surfování na jezeře, paraglajdování a tak. Každou noc malý deštík vše pěkně omyl. Přes den dle potřeby příjemně zastíněno čtverečkovou haarpovou clonou proti horku. Ve dne bylo stále v údolí aspoň příjemných 18°, ve výškách přiměřeně méně. Kolem tamějších klimatických věží bylo dokonce vidět, jak se kolem nich sráží oblačnost.

Gifting mohl být jen symbolický, ale 3+1 TB do jezera Garda přece jen rozehnaly mlhu, která zrovna stínila, a bylo chvíli jasno. Odplata na sebe nedala dlouho čekat - nad námi se sebral mrak, který nás slušně pokropil... pak už si zase jeli po svém.

A mimochodem: k podobné mimořádné klimatické události došlo kolem 12. 10. i v USA. Minnesoťané proti GO píší, jak jim tam napadly 3 palce sněhu na nesklizená sójová pole, jak jim ani nestihlo zežloutnout listí na stromech - to ani u nás ne. Že by u nás šlo o odvetnou akci ve válce klimatických velmocí? Jak by řekl Švejk: Zasněžili jste nám Minnesotu (a další státy USA), tak tady máte přes dršku...

Co to zase NASA kutí na Měsíci?

Česká média, pokud o tom vůbec píší, se zmiňují o vodně pátrací akci NASA na Měsíci poměrně nadšeně. Tady je jako protiváha jeden méně nadšený, i když rovněž propagační článek. Zejména půjde asi o uvolnění maličké informace, s níž se máme spokojit a která má odsunout do temnoty ty větší až velké záměry uskutečňované na Měsíci, o nichž se nikdy nemáme dovědět. Takže se můžeme jen dohadovat, co tím ti amíci sledují ... že by skutečně neúspěšná mise? To teda nevěřím. Asi tak, jako když vědec v Počasí jako zbraň tvrdí, že nikdo neumí dělat mraky, a nad hlavou mu přitom stojí haarpová oblaka ...(U anglického originálu článku najdete spoustu obrázků, pokud vás to zajímá.)

Odhalení: Výbuch bomby NASA za 49 miliónů, která měla objevit na Měsíci vodu, nikdo neviděl

13. 10. 2009

http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1218768/Revealed-The-flash-saw-Nasas-49million-bomb-crashed-Moon-quest-discover-water.html

Tato mise byla prohlašována za nejambicióznější v historii výzkumu vesmíru – dvě vesmírné lodě narazí na povrch Měsíce a vytvoří mrak o výšce 6 mil, viditelný teleskopy ze Země.

Místo toho došlo ke zklamání miliónů lidí, protože živý přenos vysílaný z Měsíce neukázal žádné známky účinku.

Avšak nyní NASA vydala fotografii, ukazující záblesk světla, když její masívní raketa Centaur narazila na měsíční povrch.

Není divu, že bylo těžké ho spatřit – vypadá jako dírka udělaná pověstnou jehlou v kupce sena.

Ale zvětšení ukazuje mnohem více – tvary kráterů na děravé měsíční krajině jako zářící světla vrhající náhle nové stíny.

Obrázek byl zveřejněn po trapném dni pro vesmírnou organizaci, kdy její vědci analyzovali data a snímky poslané zpět na Zemi, aby našli v sutinách po výbuchu stopy prozrazující led.

Milióny lidí sledovaly živě na Internetu, jak se satelit k pozorování lunárních kráterů a jeho dvoutunová raketa Centaur blížily k jižnímu pólu Měsíce jako součást 49miliónového vědeckého experimentu NASA.

Vesmírní nadšenci nocovali ve spacích pytlich venku před obří obrazovkou v Kalifornii, aby mohli pozorovat tuto událost. Rovněž ve Washingtonu pozorovali nadšení rodiče s dětmi živé vysílání na obří obrazovce, které organizovala NASA. Avšak celá událost se ukázala jako fiasko.

Raketa měla dopadnout jako první, do dehtově černého kráteru Cabeus, včera ve 12.31. NASA doufala, že vyhodí do výše 350 tun kamene a prachu do mraku, který za sebou zanechá jamku o velikosti třetiny fotbalového hriště.

Raketa o rychlosti vyšší než kulka měla narazit silou 1,5 tuny TNT a vytvořit minikráter o velikosti poloviny olympijského bazénu. Druhý náraz, způsobený menší sondou LCROSS, měl být asi třetinové síly.

Lidé též pozorovali toto drama odehrávající se ve výzkumném centru NASA v Ames v Kalifornii prostřednictvím velké obrazovky v interaktivním muzeu Newseum ve Washingtonu.

Hlavní badatel sondy LCROSS Tony Colaperte mluvil na tiskové konferenci o dvojím účinku sondy LCROSS a jejím vyšším stádiu rakety.

První náraz byl nafilmován sondou LCROSS, která se odpoutala od rakety předtím v noci.

Vysílala živé informace na Zemi z pěti kamer a čtyř vědeckých nástrojů při průletu nad zónou vlivu, dokud sama nenarazila o čtyři minuty později do povrchu Měsíce.

Vědci doufali, že najdou důkaz přítomnosti ledu na dně tmavých kráterů na měsíčních pólech, kde je teplota nižší než 170°C.

Avšak velké divadlo, které NASA slibovala, zklamalo.

Webcastové obrázky kráterů se stávaly širšími a širšími, jak se satelit blížil po své kolizní dráze, ale neukázaly žádné známky záblesku nebo mraku sutin.

Oficiální zástupci NASA řekli, že jejich nástroje fungují, ale plánované živé snímky chyběly. Jediným důkazem nějakého vlivu byla malá stopa tepla zachycená infračervenou kamerou sondy LCROSS.

Očekávání veřejnosti ohledně oblaku prachu na živém videu bylo pravděpodobně příliš vysoké a založené na animacích vytvořených před dopadem, z nichž některé nepocházely od NASA, řekl manager projektu Dan Andrews.

Ředitel NASA ve výzkumném centru Ames, Michael Bickay, který monitoroval misi, připustil: „Neviděli jsme žádný nápadný velký oblak, který jsme chtěli vidět.“

Před pokusem někteří vědci prohlašovali, že je šance, že do hodiny od výbuchu bude možné vědět, zda je na Měsíci voda. Nyní NASA říká, že bude trvat pravděpodobně dva týdny, než budou mít odpověď.

Dalším problémem je ohledně účinku byl slabý záblesk, řekl Mr. Andrews. Experti řekli, že snímky by mohly být zejména „šedé na černém“.

„Co je pro nás důležité: jaká je povaha materiálu, který byl takto zvířen?“ řekl. „Všech devět nástrojů pracovalo správně a získali jsme dobré údaje.“

Mr. Andrews řekl, že vědecký tým podrobně studuje informace – včetně údajně dobrých snímků z pozemských teleskopů – aby odpověděl na otázku, zda je na Měsíci pod jeho povrchem nějaká forma vody, která byla výbuchem uvolněna.

Bude trvat pravděpodobně dva týdny, než budou mít vědci jistou odpověď, řekl.

Před pokusem vědci řekli, že je šance, že pokud je pod kráterem skutečně voda, budou to vědět do hodiny. Nyní tomu tak není, řekl Mr. Andrews.

Lidé, kteří vstali před rozbřeskem, aby pozorovali náraz v Griffithově observatoři v Los Angeles, si místo toho vyměnili rozpačité pohledy.

Jim Mahon nazval nebeskou show velkým zklamáním. „Doufal jsem, že uvidím záblesk nebo světlo,“ řekl.

Britský expert, který pomohl Američanům vybrat místo výbuchu blízko měsíčního jižního pólu, řekl, že měsíční povrch možná nereaguje tak, jak se očekává.

Ale dr. Vincent Eke z univerzity Durham zdůraznil, že je příliš brzo na to, abychom věděli, zda mise byla úspěchem nebo neúspěchem.

„Jestli se ukáže, že to je tak nevýrazné, jak to zatím vypadá, domníval bych se, že půda nereaguje na náraz tak, jak jsme doufali,“ řekl dr. Eke.

„To by znamenalo, že nemáme dostatečné údaje, což by byla ostuda.“

Jeho tým objevil silné důkazy vodíku – klíčového komponentu vody – uvnitř chladných stále zastíněných kráterů na měsíčních pólech, kde teplota klesá až na 200°C.

Nález vody, která by mohla být užívána k pití, výrobě paliva a získávání kyslíku, by měl velký vliv na příští výzkum Měsíce.

Zásoba vody by způsobila, že stavba měsíčních základen by se stala snadnější, a rovněž vysílání misí z Měsíce na Mars.

Dr. Eke, který vedl studie dat z mise Lunar Prospector v r. 1998, kdy byl objeven v tmavých kráterech koncentrovaný vodí, řekl: „Není absolutně žádných pochyb, že náraz dopadl do plánovaného místa, ale to, jak je materiál vyhozen do výšky, závisí na tom, zda je kamenitý nebo nepevný. Když narazíte do houby, taky nic neuvidíte.“

„Vypadá to, že získali nějaký infračervený signál, ale je příliš brzy předpovídat, co vlastně zjistí.“

Minulý měsíc byly získány nové objevy ze tří vesmirných stanic, včetně indiceké sondy Chandrayaan 1, které ukázaly, že v měsíční půdě by mohla být chemicky vázaná malá množství vody.

Anthony Colaprete, hlavní výzkumník mise, byl opatrný: „Nepředbíháme v úvahách, zda je na Měsíci voda či ne. Bude nám to trvat nějakou dobu.“

Pokud je přítomen vodík jako led z vody, pak by údaje naznačovaly, že horní metr povrchu v těchto kráterech zadržuje celkem asi 200 000 miliónů litrů vody.

Přípravná fáze účinku přichází, protože byly poprvé objeveny senzační termální snímky ze vzdálené strany Měsice.

Na palubě sondy LCROSS je britská kamere Theromoteknix, která bude jedním z nástrojů, který bude studovat první oblak prachu, dříve než sama narazí.

„Kamera pracovala bezchybně téměř 100 dní v meziplanetárním prostoru,“ řekl dr. Colaprete.

„Poskytla nám první termální snímky vzdálená strany Měsíce a také snímky Měsíce a Země ze vzdálenosti až 560 – 850 tisíc km.

Kamera Miracle byla vyvinuta společností Thermoteknix se sídlem v Cambridgi.

Dr. Richard Salisbury, ředitel společnosti, řekl:“Jsme potěšeni, že jsme byli vybráni, abychom hráli kritickou roli v důležité misi NASA pro nalezení vody na Měsíci, což je velmi významné pro budoucí dlouhodobý výzkum vesmíru.

Jsme velmi hrdí na tento výkon.“

Mrak nad Moskvou

Jak to vzniklo?
a)Joystick od mraků dostal do ruky nějaký neumětel a jaksi to přehnal.
b)Nebo naopak odborník se vsadil, že dokáže vyrobit přesný kruh nad Moskvou.
c)Odborníci si dali pár stakanů vodky a pohráli si.
d)V každém případě mají průšvih, tolik to zas být vidět nemá.

Dávám pauzu

Omlouvám se, odjíždím na pár dní za hranice, přeju hezké počasí.

Nový vzor na obloze - pruhy

Tenhle každodenní vlnkový vzorek už je docela nudný, takže co nevidět přestanu na něj upozorňovat. Dneska se ale objevila jakási novinka, to jsou ty dlouhé rovné čáry žluté oblačnosti na sever od nás. Podívejte se na dnešní loop Eumetsatu, jak se tvořily.






Když už máme i pruhy, to už asi brzo budeme mít oblohu plnou nejen vln a pruhů, ale možná i hvězd ... (Ty bílé pásy máme dávno - i když za poslední rok se v nich hodně zlepšili. Nejčastěji začnou nad oceánem a sunou se přes Evropu. Na snímku něco takového se táhne od jižních Čech až kamsi do Ruska. Jsou to asi vysoušecí pásy. Ještě loni se tomu někdo z odborníků na webu podivoval, jak se mohou vytvořit rovné pásy oblačnosti v délce i několika tisíc km. Ale asi mu to už vysvětlili, nikdo už se na nic neptá.)

Dnešní výroba počasí podle mě probíhala asi takhle: v předpovědi slíbili, že na Slovensku bude jasno. Nešlo samozřejmě jen o Slovensko, ale o velkou část Evropy od Německa na jih (každý může vidět severní ohraničení té oblasti ve směru V-Z je tam, jak končí žebrovitá oblačnost.) Odtud na jih se mělo držet jasno, současně s nízkým tlakem (oblíbená kombinace). Takže tam tu oblačnost od severu nepustili, drželi na místě vlněním. A možná, že ani nepřicházela od severu, ale vytvářeli ji na místě. Odspoda to u nás vypadalo tak, že nahoře velmi pomalu šla mírná oblačnost od severu (hojně sprejovaná), dole foukal dost silný vítr od jihu/JV. Kdoví, možná se dva týmy přetlačovaly, kdo z koho. Anebo jeden tým měl náročný dvoupatrový úkol.

Dík všem za komentáře a pozorování. Jen nechápu, jaký to mám mít pořád problém s chápáním pojmu orografický. Orografie (z řeckého hora a psát) znamená doslova horopis. Přeneseněji popis tvaru krajiny. Orografická oblačnost = oblačnost mající něco společného s tvarem krajiny. Orografické srážky - spjaté s tvarem krajiny. Orografické hranice - přirozené hranice tvořené horami, nebo údolími, nebo řekami. Kde je problém? A co by muselo být u nás za tvar krajiny, která by přirozeně vytvářela třeba dnešní oblačná žebra?