2. února 2011

Jak si mě přitáhl vysílač Wachberg a jiné postřehy

Následující informace nejsou ničím novým, pouze připomenutím/potvrzením známých pozorování,. Už dlouho tu nebylo nic gifterského, takže:

Pozorování I.
Pracovní cesta mě včera zavedla do příhraniční části Rakouska. Nebylo nutné, že se jí musím zúčastnit právě já, ale cosi mi říkalo, že tam mám zajet. Říkám si, jistě ta příležitost není jen tak, něco se třeba po mě chce. Pro všechny případy vezmu s sebou mimo běžné cestovní orgonitové výbavy navíc jeden plně osazený HHG, mimořádně silný.
Když jsme dojeli téměř na místo, bylo jasné, proč si mě přitáhlo. Na kopci Wachberg u Weitry je slušně velký a jistě výkonný TV vysílač, který až dosud byl mimo mé giftovací území a zatím nedostal svou porci orgonitu, i když je to vlastně v dosahu mého bydliště a mého CB. Je určitě tak velký, ne-li větší, než Kleť. Nějak mi unikl.
Po celou cestu do Rakous bylo zataženo nízkou umělou oblačnosti, za Weitrou se najednou protrhala a udělala se modrá bublina. A už byl vidět vysílač v celé kráse a bylo jasné, proč tam jedu. HHG putoval do blízkého potůčku a přírodní bytosti si začaly hrát s jeho orgonem. Výsledkem byla intenzívní modř, oblohy která se rychle šířila. Za chviličku přímo nad vysílačem proletělo nízko pár lajnovacích letadel, tlačila mimořádně tlustý sloup chemikálií a snažila se díru zalátat, ale marně, obloha nezešedla. Proletělo samozřejmě také párkrát nesprejující a velmi nízko a pomalu letící letadlo (možná to bylo jedno, které létalo v kruhu), které vyhodnocovalo příliv nového orgonu. 
Monitorovací letadla létají neuveřitelně nízko a naprosto tiše, a nedělají lajnu, takže si jich nikdo nevšimne ... představuji si, kdyby ještě sprejovala - to by si snad všichni lidi museli všimnout, a mysleli by si, že je konec světa, nebo že letadlo padá ... Pak zřejmě bylo výrobci počasí seznáno, že bude lépe nechat situaci volný průběh. Přestali látat trhlinu, a ta se šířila. 
Lajnující letadla bylo pak po celý den vidět pouze v dáli, na obzoru, často v trojstupech. Jasno se udrželo po celý den. Můžou tomu říkat inverze, jestli chtějí (:-)))
Klasický průběh: pohyb orgonitu - pohyb orgonu - rozpouštění oblačnosti tvořené negativní energií - zaznamenání tohoto jevu monitorovacími letadly - snaha o zalátání trhliny - zalátání se zdaří či nezdaří ...

Pozorování II.
Cestou na Vysočinu o víkendu jelo se mnou autem hodně orgonitu, a jeho pohyb rovněž vyvolal pohyb energie a rozpouštění nízoučké šedé oblačnosti vznášející se z polí a lesů. Letadla se opět snažila zalátat modrou trhlinu nade mnou. A bylo mezi nimi jedno letadlo, které prisámbohu aspoň 20 vteřin zůstalo stát na místě. Za sebou mělo lajnu, a prostě stálo. Nebylo to poprvé, co sleduju podobně stojící letadlo. Chtělo by to natočit na video. Snad se to někdy podaří...

Pozorování III.
Dnes ráno vstávám, vykouknu z okna, a byla úplně jasná obloha, sluníčko před východem. To už se dlouho nestalo, těším se na hezký den hned od rána. Za chvíli, po několika rannich úkonech, vykouknu znovu, a venku úplné bílo, mezi paneláky se válela mlha, dosti hustá. Aha, zapnuli mlhovací a odpařovací věže a během pár minut měli zabíleno. 
Cestou do práce se zeptám přírodních bytostí, jestli by jen tak pro legraci zkusily tu mlhu rozehnat, a pošeptám svému powerwandu, jestli by jim nechtěl nechtěl pomoct. A než dojedu do práce, nade mnou je modrá obloha. Ovšem hned ji letecky zatahujou. Zajímavý úkaz: nad částečně zamrzlou řekou bylo vidět velmi zřetelné stoupání páry/mlhy, nad vodou i nad ledem. Teplota -12°. Prostě "táhli" vodu asi hlavně z řeky. Možná proto bývají "mobilní vypařovací panely" často zejména na panelácích kolem řeky, jak vím z giftovacích výprav do mnoha měst.

Aolian: Pozorování počasí IV.

Jak jsme pozorovali počasí IV.
… aneb horké novinky z podchlazeného kraje v Západním Pošumaví

Mám radost, že moje příspěvky jsou zveřejňovány na Orgonetu a že nezůstávají bez odezvy. Vzhledem k celkově příznivým podmínkám vesele pokračujeme v naší práci, ať venku či ve své malé pracovně.

1. UV lampy potřetí
Musím se přiznat, že jsem čekal více reakcí na to počasí, nakonec se ale diskuse stočila hlavně na podružné téma, jímž jsou UV lampy. Už jsem vůbec neměl v úmyslu o nich dál psát a chtěl se věnovat spíš tomu pozorování počasí, ale jejich „proprání“ přes internet nakonec vyústilo v zajímavé poznání, které stojí za to zmínit.
S UV lampami už pracujeme od minulého podzimka, to jsme ještě nevěděli, že spektrum slunečních paprsků dopadajících na Matičku Zemi je kvůli chemtrails a umělému zakrývání slunce tak propastně ochuzováno zejména o fialové složky záření. Přirozeně je podzimní čas dobou třídění, pokrokových transformací a dokončování různých energetických cyklů; k realizaci těchto procesů je však nezbytné záření s převahou fialových až ultrafialových složek. Zkrátka a dobře: podzimní dění má být po všech stránkách dynamické a hlavně očistné, neboť řídící složky Výstavby mají v té době slavnostně předat žezlo šéfíkům Rozkladu. Krom klasického ukončování vegetační sezóny se však během loňského podzimku, stejně jako v předchozích letech, nedělo nic podstatného, jakoby 13. transformační element zaspal svou dobu nebo emigroval do dalekých krajů.
Byla už polovina listopadu, když tu nám naše spřátelené přírodní bytosti vnuknuly myšlenku, abychom se nebáli improvizovat a zkusili v naší práci využít fialové záření z umělých UV lampiček. Skřítci jsou známí koumáci a experimentátoři, proto jsme UV zářivky vybírali za jejich pečlivého dozoru. Objednané zboží přišlo celkem brzy, jakmile se však objevilo v našem bytě, pocítil jsem nelibou reakci srocujících se temných astrálních entit. Jako první jsme zapnuli UV-C lampu a následoval malý šok. Záření bylo tak disharmonické a destruktivní, že jsme to raději zase hned vypnuli. To už se k nám ale začaly hrnout naše spřátelené bytůstky a vesele na nás volaly:
„To nic, to se přešteluje! Temnáři všech podsvětí, třeste se!“ Na radu našich malých pomocníků jsme přenesli zářivku do dílny a tam ji nechali bez naší přítomnosti nejméně tři hodiny běžet. Poté jsme dostali telepatický impuls od našich kutilských pomocníčků, že dílo bylo dokonáno. Po návratu do dílny jsme byli příjemně překvapeni, neboť nás zaplavilo velmi jemné a harmonické vyzařování. Radostně jsme děkovali malým pomocníčkům, kteří tu pohodu sdíleli s námi a vesele tancovali kolem nás:
„To my rádi, však se u vás potom taky přiživíme. Jo a jestli chcete, aby nás chodilo ještě víc, tak vypínejte mobily, čiší z nich hrozná neláska.“
Spřátelení skřítečkové nám potom pomohli stejným způsobem přeštelovat i zářivku dávající indigové světlo. Obě UV lampičky u nás postupně získaly své čestné místo, ale mobily skončily vypnuté v tom nejodlehlejším šuplíku. Na dalším pokračování celého UV příběhu měly pak zásluhu zejména temnáři z astrálního podsvětí. Velice záhy nám začali dávat najevo, že naše UV lampy jsou jim velkým trnem v oku. Jak by ne, když jsme jim tak troufale udělali čáru přes rozpočet, jelikož fialového záření se bojí jak čert kříže: pomóóóc, Rozklad, zachraň se kdo můžeš!!!
Napřed zkoušeli rozvářet naše domácí prostředí, abychom dělali chyby a lampičky nějakým neopatrným pohybem rozbili. Potom začali navádět naše přátele, aby nás při svých návštěvách od používání UV lamp radikálně odrazovali. Když ani tehdy neuspěli, začali poňoukat malé dětičky našich hostů, aby lampičky co nejvíce upoutávaly jejich pozornost a ony si schválně hrály v jejich blízkosti. Poslali jsme temnářům vzkaz, že o jejich aktivitách dobře víme a poděkovali jim, že nás tak dobře učí zvýšené bdělosti.
Negativní reakce temnářů výrazně zesílily po zveřejnění mých příspěvků na Orgonetu. To už jsme nemohli nechat jen tak bez povšimnutí, neboť z předchozích zkušeností víme, že internet dokáže být velmi silným mentálním zesilovačem. Zahráli jsme si s temnáři na stopovanou a po delším úsilí se nám podařilo vypátrat ohnisko jejich hlavní opoziční působnosti. Nebyli jsme nikterak překvapeni, když nás jejich temná stopa zavedla přímo do lůna Tyrolských Alp, právě tam, kde v předválečném období 30. let zůstalo energeticky zablokováno karmické kolo naší planety. Osmiramenné kolo jako lodní kormidlo, o jehož řízení se neustále perou dva kapitáni. Tím prvním kapitánem jsou řídící bytosti vesmírného univerza, které se jím snaží točit po směru přírodního řádu, tím druhým kapitánem pak temní pseudovládci planety, kteří dělají pravý opak svých protivníků. Není radno se na to jakýmkoliv způsobem napojovat, pěkně to rozhazuje žaludek. Skrz Alpy totiž prochází čakrový systém Evropy a toto pohoří zrovna leží v oblasti tzv. solární pleteně zosobňující převod síly do hrubé hmoty.
Poučeni z předchozích nezdarů, setrvali jsme na své stálé energetické pozici a pěkně ze zálohy zadali globální přeměnu všech nashromážděných negativních energií zpět na přírodní síly. Při dokončování očistného procesu se překvapivě odloupnula celá jedna temná vrstva, z níž se uvolnila velká spousta násilně spoutávaných přírodních bytostí. Hned se jich ujali světlí pomocníci z vyšších úrovní a s nadšeným uvítáním „Hurá, další do sbírky!“ je odvedli do bezpečných míst k transformaci. Kauza s UV lampami má tedy zatím převážně pozitivní průběh a věříme, že tomu tak bude i nadále.

Pracovat s přírodními bytostmi je opravdu radost. Všichni naši pomocníci a pomocníčci z tajemného přírodního světa jsou naprosto bezprostřední, srdeční, činorodí, nezkazí žádnou legraci, pracují radostně a s nadšením navrhují nové pracovní postupy. V řešení problémů vždy upřednostní hledisko, jak by to šlo co nejlíp a nejrychleji vyřešit. Tím si zcela získali mé srdce a rád jsem jim dal přednost před lidským pojetím ochrany přírody, jemuž vládnou zejména úřady, egoismus a prostředí naplněné skepsí a pesimismem z neustálého omílání toho, jak to či ono nejde nebo jak by to možná šlo, kdyby ale… A dokopat v takovém prostředí někoho k reálnému provedení všech potřebných prací je docela často vskutku nadlidský výkon.
Moji přátelé z přírodní říše jsou nejen dobrými inspirátory pro naši práci, ale zároveň i výborní učitelé. Nikdy nepraktikují žádné dalekosáhlé výklady či uspávající přednášky. S oblibou parodují lidské rozumářství a když se jich na něco zeptám, ještě se mi nestalo, že by přeochotně vysypali z rukávu přímou odpověď na mou otázku. Namísto toho se začnou tajnůstkářsky uculovat se svou klasickou průpovídkou:
„Hledej, šmudlo, hledej.“ Mezitím už ale jejich kolegové pilně tkají neviditelná vlákénka, po nichž se zakrátko či později bude odvíjet mé osobní prožívání jako šance k tomu, abych při něm nalezl odpověď na svou zvídavou otázku. A tak to má být, všechno, co jsem kdy získal bez větší námahy a s minimem vlastního úsilí, se dříve či později ukázalo jako nepotřebný nebo falešný dar.

2. Počasí opět na mušce
Pro naše spiklenecké pozorovací akce jsme získali další cennou pomůcku – dalekohled. Přijde-li onen malý zázrak, kdy nebe ukáže svou azurově jasnou tvář, trénujeme své zrakové smysly k detekci dopravních vs. práškovacích letadel.
Noc z 26.1. na 27.1. byla lehce mrazivá a trochu nasněžilo. Vločky zpočátku připomínaly malé pichlavé kuličky, k ránu pak padali klasičtí „sedláci“ – sněhové chuchvalce bez výraznější struktury. Příjemně se pročistil vzduch, i když svítání bylo opět zahaleno do jednotvárné šedi. Teplota postupně vylezla nad nulu, mraky se začaly zvedat a kolem 11. dopoledne skrz ně nesměle vykouklo sluníčko. Ještě jsme se ani nestihli rozkoukat a už se přihnala dvě velmi hlučná letadla. Rozhodli jsme se podrobněji zaměřit na jejich „látací“ práci. S pomocí vlastních zkušeností, poznatků ostatních osob a s využitím automatické kresby jsme dospěli k závěru, že při umělé výrobě mraků je hlavní pozornost věnována právě látání děr v mračnech. Jakmile se totiž někde taková díra, byť i malá, udělá, okamžitě začne slábnout energetická komunikace mračen s přístroji pro modulaci počasí (hlavně s vysílači). Díra ponechaná sama sobě má samovolnou tendenci se zvětšovat a rušivě působit na okolní mračna. Srážená vodní pára je v podstatě vodičem energie (včetně elektrosmogu) a pokud se uměle vytvořená deka šedivých mračen při zlepšených rozptylových podmínkách úzkostlivě neudržuje ve své celistvosti, velice snadno se začíná samovolně rozpadat. Modulátoři počasí musí mít zároveň celou soustavu přesných měřicích přístrojů, jinak by jen stěží dokázali tak rychle zareagovat, co se údržby šedivé deky na obloze týče. Kolik tohle všechno spolyká bankovních papírků, to ví snad jen NATO, ministerstvo financí (české nebo spíš až to v Americe?), možná NASA, možná jen bůh…
Jedno však vím určitě: sotva ta dvě letadla znovu zalátala díru nad naší zahrádkou, prudce se zchladilo a krajinou proletěl studený závan větru. V přímořské západoevropské oblasti byla velmi výrazně cítit energetická bariéra na zastavování přílivu teplejšího atlanského vzduchu do středních partií Evropy. Určitě s tím nějakým způsobem bude spojena i chemizace vzduchu v Norsku, o níž psal Richard.
Vzduch u nás náhle dostal poněkud zatuchlý zápach a nad kopci s mobilními vysílači začalo docházet k rychlému houstnutí mraků. Odpoledne jsme se dali do dalšího energetického čištění atmosféry a když to vypadalo, že už už nás pozdraví vstřícné sluneční paprsky, přihrnuly se nové gardy letadel - a šmytec. Mračouni se znovu zatáhli, foukl studený vítr od východu a kolem 4. hod odpoledne přišlo drobné sněžení s totálně znetvořenými vločkami. Na půdním povrchu však zůstávalo o mnoho tepleji a sníh natál do podoby kvalitního stavebního materiálu pro výrobu sněhuláků.
Stmívání pomalu splynulo s jednotvárnou šedí nebe a v první polovině noci se rozfičel ledový východní až jihovýchodní vítr. Zaznamenali jsme k tomu myšlenku typu: „Co nejrychleji zmrazit Alpy!“ Přitom jsem si vzpomněl na článek o lyžování v Alpách, který vyšel před několika lety v tisku i na internetu. Majitelé některých lyžařských středisek v něm vyděšeně poukazovali na to, že v důsledku rostoucího oteplování se jim začínají viklat nosné konstrukce vleků zaražené přímo do ledovců. Později jsme pak četli o netradičních „vědeckých“ pokusech, při nichž jsou alpské ledovce plošně zakrývány bílou fólií. A už tu zas máme jedno krátkozraké lpěníčko na starém jak vyšité… V tu noc jsme ale cítili, že nepřirozený nátlak ochlazovat vzduch je krom Alp veden také na severní pól. Jestli k tomu zapnuli i HAARP, to nevíme. Na toto zařízení už máme sníženou citlivost, protože bytosti přírody nám pomohly udělat si transformaci, aby nás to přestalo vyhazovat do meziprostoru.

V pátečním ránu 28.1. nás uvítala zpráva o sněhové bouři v USA, jež se nevyhnula ani Washingtonu. Koukli jsme se na to přes náš oblíbený prohlížeč Google Earth. Sněhové mraky nad Amerikou byly z hlediska energetického vyzařování plné elektrosmogu a negativních energií s notnými přídavky egoismu. Jejich pouť k americkému pobřeží nejspíš podpořilo přibržděné proudění teplejšího vzduchu ze západní Evropy a zjevně ještě o kousek dál je pomohl popostrčit starý osvědčený zákon „stejnorodé přitahuje stejnorodé“.
Hodiny ukazovaly něco málo po šesté, v celé krajině kolem nás fučel ledový východní vítr, ale byl příjemně cítit přírodní ozónek. Teploměr na zahrádce ukazoval k mínus šesti stupňům, na holých pláních však muselo být mnohem mrazivěji, jako na Sibiři.
Naplno se sem hrnul studený vzduch od východu až severovýchodu, přesně tak, jak to ukazovali ve včerejší televizní předpovědi počasí. Mediální i počítačové prostředky jsou velmi silné mentální zesilovače, což významně nahrává právě modulátorům počasí. Přes počítačové programy si dělají analýzy klimatické situace nad Evropou i v okolních oblastech a dle toho pak vyvíjejí své „numerické modely“ předpovědi počasí. Když je výsledný numerický model předpovědi počasí hotový, pustí jej ve večerních hodinách v televizi, kde projde skrz myšlenky miliónů a miliónů lidí. Myšlenky se srotí v hutné oblaky myšlenkových forem a významným způsobem začnou posilovat předpovědi modulátorů počasí a materializovat cestu k jejich uskutečnění.
Páteční den tedy začal ve znamení tzv. „inverzní oblačnosti“. Letadla se notně činila dál a odpařovače na mobilních vysílačích nejspíš také. Sníh přes noc výrazně zlehknul, neboť silný fučák z něj vymrazil hodně vody a moc bych nedal za to, že jsme si ji pak celé poledne nedobrovolně užívali v podobě uměle srážené vodní páry na ultrašedivém nebi. Věnovali jsme se čištění různých úrovní naší planety, pět minut před dvanáctou nás však vylákalo ven pěkné azurové kolo nad naším příbytkem. Pod ním byly vidět rychle letící mraky v podobě bělavých až šedobělavých závojů. Mráz spadnul skoro na nulu a postupně se docela hezky projasnilo a vzduch voněl ozónkem. Slunce mělo docela sílu, ale vítr zůstal silný a studený. Práškovací letadla se za celé odpoledne ukázala jen několikrát a nasprejované linky po jejich přeletech se rychle rozpouštěly. Všimli jsme si, že když je nad Čechami výraznější tlaková výše, rozprášené chemtrails vodu téměř nesrážejí. Srážky se objeví až později, třeba i za dva dny, zřejmě pod přídatným vlivem nějakého dalšího přístroje pro modulaci klimatu. Nebo se srážky neobjeví vůbec, ale třeba se do dvou dnů radikálně změní proudění vzduchu. Když je nižší tlak vzduchu, všimli jsme si, že se vodní pára po rozprášení chemtrails sráží hned.

K večeru se vrátil mráz, teplota spadla na mínus pět a po setmění skoro na mínus deset. Přituhuje… Koukáme na naši milou planetu přes Google Earth a vidíme, že nad oceány jsou stále vidět reziduální šedivé mraky z chemtrails. Nikdy předtím jsme je tam tak dlouhou dobu neviděli, teď už tam ale straší nejmíň třetí či čtvrtý den… Vysvětlení přišlo záhy: je to kampaň přírodních bytostí v podobě (zatím) mírumilovného protestu proti špatnému zacházení člověka s planetou. „Jen ať mají lidi ty svoje paskvily co nejdýl na očích,“ řekli mi rázně, bez jakýchkoliv servítek. Souhlasně jsem přikývnul a dal se do čištění dalších temných vrstev bránících správnému chodu karmického kola.
V 8 hod večer nejspíš drsně zapnuli HAARP či jinou podobnou hrůzu, protože nás začala docela intenzivně pálit hlava (jako bychom ji měli strčenou v mikrovlnce). Trvalo to však jen chvilku. Rychle jsme se zharmonizovali a poslali zklidňující energii naší planetě. Na světlo vylezly další temné obaly prosáknuté historickými náboženskými rituály, okamžitě jsme pomohli s jejich vyčištěním. Hned pod tímto temnem se ukázalo jiné temno: agresivní vrstva všemožných konfliktů a tahanic o majetky a pozemky. Třikrát fuj!
V noci se strhnul zuřivý vítr a mráz spadnul pod deset stupňů. Vítr působil značně nepřirozeně až agresivně, dokonce jsme chvílemi měli pocit, jakoby měl „nařízeno“ honit mraky pořád kolem dokola. Letadla nebyla slyšet.

Vítr zůstal silný až do sobotního rána 29.1. Vzduch příjemně voněl ozónkem a bylo drsně mrazivo. Po nebi plula nízká oblačnost neviditelná na radarech v programu Google Earth. Alpy už hlásily velmi mrazivé počasí přes mínus deset ana pobřeží Grónska byly viditelné klasické chemtrails. V naší oblasti letadla však jakoby se propadla do země. Zanedlouho jsem zachytil myšlenkové formy smutku až vzteku, že je málo slunce. Na ně navazovaly myšlenky náhlého znejistění až obav a potom jsme četli na internetu, že meteorologové konečně slibují více slunka na víkend.
Celé sobotní dopoledne bylo značně větrné a mrazivé, po 10. hod se začaly mraky lehce zvedat a vítr zeslábnul. Teplota se začala blížit nule.
Odpoledne proběhlo ve znamení bezmračné azurové oblohy. Slunko pálilo ostošest a mělo velmi příjemné energie. Dokonce nám poslalo i dostatek transformační fialové, takže naše UV lampičky pro dnešní den ostrouhaly. Celkově jsme se cítili mnohem volněji a vnitřně i svobodněji. Jen nám připadalo, jakoby slunko svítilo trochu pod jiným úhlem nežli dříve. Vůbec mám již delší dobu takový zvláštní pocit, jakoby se lehce zakulacovala elipsoidní dráha naší planety a slunce nám bylo trochu blíže než dříve… Celé odpoledne se manifestovalo studené proudění vzduchu od východu, sluneční paprsky jej však v závětrných polohách dokázaly suverénně zatlačit do pozadí. Po obloze téměř nehlučně přeletěla za celé odpoledne jen dvě letadla, přičemž se bezpečně jednalo o dopravní linky.
Jasná obloha vydržela až do setmění, poté se začala ve vzduchu srážet vodní pára a východní obzor postupně pokryl lehce namodralý mlhavý opar. Kolem šesté hodiny nejspíš zas zapnuli nějakou tu jejich drasťárnu, protože nás z ničeho nic začala silně pálit hlava, cítili jsme se nepříjemně podráždění a vzduchem lítaly přebujelé jangové energie. Do půl hodiny došlo k harmonizaci energií, ale určitý chaos ve vzduchu stále přetrvával nejméně celou další půlhodinu.
Na noc se utvořil nový krunýř nízké inverzní oblačnosti a teplota spadla pod mínus deset. Hvězdné oblohy jsme se nedočkali ani náhodou. Z mraků na Google Earth jsme vyčetli jistou snahu o umělé vysrážení sněhové oblačnosti nad Alpami. Tvořící se mraky však oběhly vymražené alpské pohoří ze severní strany a postupně se vypršely nad francouzskou nížinou.

V mrazivém nedělním ránu 30.1. zase koukáme na naši milou planetu přes Google Earth a co nevidíme: téměř celá Evropa ukazuje zataženo s nápisem FOG. Hned nás napadlo, že v některých hustěji zasídlených místech by se spíše hodil nápis SMOG. Radar neukazoval téměř žádné mraky, tedy celkem nuda. Prohlížíme další místa a najednou vidíme bílé čáry pravidelně nasprejované u pobřeží Antarktidy. K tomu byla čitelná tato myšlenková forma: „Zachraňujeme vám lední medvědy a planetu před přehřátím, tak co vlastně ještě chcete?!“

Na naší frontě byl zatím klid. Letadla už nelítala víc jak den a celá atmosféra nad námi vyzařovala příjemný klid, také hladina elektrosmogu se zdála být mnohem nižší a stravitelnější. Inverzní oblačnost se udržela po celý den, k tomu mrazivé východní proudění a lezavo. Na sluníčko jsme protentokrát mohli opět zapomenout. Rozhodli jsme se přečistit některé klíčové energetické body na naší planetě, ale co to? Hrubohmotná pozice míst neodpovídá té jemnohmotné, jakoby došlo k nějakému zvláštnímu posunu celého astrálu vůči fyzické hmotě. Chvíli jsme nad tím všelijak hloubali, až přišlo zjištění, že staré systémy se postupně rozpadají a uvolňují místo novým, perspektivnějším, co se přírodního vývoje naší planety týče. Poslali jsme tedy bytostným strážcům starých energetických míst podpůrnou energii ke zdárnému uzavření jejich dosavadní pracovní etapy. Některým bytostem silně připoutaným na svá zanikající působiště skrze historické náboženské rituály jsme ale museli přivolat speciální světlé pomocníky. A vtom se kolem nás začali srocovat luciferovci a podnikli na nás ostrý astrální útok. Rychle jsme přešli do protiofenzívy. Zdaleka to nebyl první a zřejmě ani poslední jejich hromadně organizovaný atak proti naší práci. Posléze jsme detekovali, že si k tomu přibrali vydatný energetický doping z Egyptské oblasti zmítané současným válečným konfliktem. Ani takový válečný konflikt však nevznikne jen tak, i zde je potřeba se dopátrat jeho hlavní příčiny. Našla se záhy: už delší dobu vylézá na světlo k vyčištění důležitá energetická vrstva zosobňující jednu zvláště temnou etapu ve vývoji egyptských civilizací. Luciferovci se zuby nehty snaží zablokovat její vyčištění, protože by se tím rozvázalo příliš mnoho karmických uzlů mezi nimi a ostatními bytostmi naší planety a právě toto nemohou temnáři v žádném případě potřebovat. Jejich strategie zní: „Neřešit karmu, vše nechat zatuhlé a hlídat si svoje vůdčí pozice! Tvrdě zmrazit každý pokus planety o vymanění se z naší nadvlády!“
Luciferovci tedy neváhali vylezlou temnou egyptskou vrstvu zneužít k rozpoutání aktuálního válečného konfliktu, který energeticky opřeli o dávné konfliktní a destruktivní energie tohoto místa. Vzali si za cíl znovu zmrazit tuto temnou historickou vrstvu egyptské historie a nakupit na ni další vrstvy podobného charakteru. Tedy nejen zablokovat vyřešení dávné karmy, ale zatížit danou oblast novými karmickými nánosy.
Museli jsme proto jednat rychle. Do temné egyptské vrstvy se nám pronikalo celkem snadno, protože tam zůstaly stopy po našich dávných fyzických životech. Čištění jsme prozatím omezili jen na rozvázání svých vlastních karmických uzlů, na víc nezbývaly síly. O dalším postupu se stejně musíme poradit s našimi duchovními průvodci, abychom nepřekročili karmické zákony přírodního řádu. Pravdou je, že spousta lidí má z ataků temných astrálních entit panickou hrůzu a ani my jsme nebyli výjimkou, postupně jsme si na tom ale vybudovali svůj vlastní očistný systém. Kterákoliv temná bytost nás totiž může atakovat pouze v případě, že máme na sobě něco závadného a nepřirozeného, na co se můžou navázat. Ataky luciferovců aj. temných entit jsou pro nás vlastně velkou příležitostí k poznávání a odbourávání našich vlastních chyb, ať k nim došlo v minulosti nebo v současnosti. Nevím, nevím, ale mám čím dál větší pocit, že celý ten slavný HAARP nakonec podporuje vytahování starých temných vrstev na světlo. Bude mít však naše planeta dostatečný energetický potenciál k jejich včasnému vyčištění, aby se některé z nich nestaly strůjci nových válečných konfliktů? Asi ano, lidský energetický potenciál se na tom ale zatím podílí jen malou měrou, neboť je příliš fixován na rok 2012. Aktivně jednat je ale potřeba už nyní.

K večeru zas kuky kuk na Google Earth, je tu viditelný další pokus o výrobu sněhových mraků pro Alpy. Tentokrát byly na alpské pohoří poslány od jihovýchodu, jaksi se ale zasekly v Itálii a dál ani krok. Spřátelené přírodní bytůstky se jen vesele smály a obdarovaly modulátory počasí humorným vzkazíkem: „Hi hi hi, vy jste teda umělci. Takhle sem ty vaše zababčený mraky nedostanete, tady je na to móc velký převýšení a navíc jste tady udělali móc velkou kosu. Hoďte už radši ten váš slavnej rozum do šrotu a hned uvidíte, jak se vám báječně uleví!“

Večer proběhl vcelku harmonicky, jen krajina se dál tvářila velmi zamrzle. Bodejť by ne, když už po setmění ukazoval teploměr k deseti stupňům pod nulou. Obloha zůstala zatažená.

Ráno 31.1. bylo úplně stejně zamrzlé jako večer předešlého dne a krajině stále vládlo inverzní proudění od východu. U Grónska přibyly nové chemtrails; čáry byly nasprejovány tak pravidelně, až svým vzhledem připomínaly bíle natřenou dřevěnou ohrádku. Dopoledne jsme prožili pod hustou dekou „inverzní“ mlhy, odpoledne náhle oblačnost během krátké chvilky zcela pryč a celý kraj přihřálo slunko. Sotva vykouklo na oblohu, už mělo doprovod. Po dvou až třech dnech relativního klídku a pohody se vrátila sprejovací rošáda zajišťovaná hlučnými letadly křižujícími oblohu všemi směry. Ohnisko celého dění bylo však zjevně na sousedním Plzeňsku. Nasprejované čáry se poměrně rychle rozpouštěly a atmosféra se začala sytit chaotickými energiemi. Nevzdali jsme to a znovu jsme ji několikrát celou radikálně přečistili. Po západu slunka se napřed natáhla lehká namodralá mlha, postupně se však rozpustila, takže jsme mohli omrknout pěkně zářící Jupiter nad jihozápadním obzorem. Do hodiny se však na celým naším krajem rozhostila modrošedá „inverzní“ mlha a velmi rychle se zchladilo pod mínus deset. Dnešní den tedy skončil prakticky stejně jak ten předchozí. Vzdor přelétávajícím letadlům se zamrzlá krajina nakonec přece jen zvládla uložit k tichému nočnímu spánku. Vždyť se vlastně už nedělo nic zvláštního a neznámého…


31. ledna 2011

Eckhart Tolle: Pravda vás osvobodí

(Z přednášky 31. 10. 2008, TV leden 2011)
Překlad: Orgonet

Jedno z nejdůležitějších učení zenu je osvobodit se od reaktivity a prostě ztělesňovat absolutní přítomnost. V tom je nesmírná prostota, a je to velmi mocné učení, ztělesněné zenovými mistry. Ti se na většině zobrazení tváří dost přísně, asi takhle (:-)))), ale když jsou to dobré kresby, opravdová umělecká díla, a když se podíváte zblízka, za tou přísností můžete uvidět soucit a jemnost. Ta přísnost tam je, aby proťala mysl a ego v druhém člověku. (:-) 

Před mnoha lety jsem mluvil se zenovým mnichem, bylo to asi dva nebo tři roky poté, co jsem prošel oním probuzením. Byl jsem na návštěvě kláštera, a on řekl:  „Zen je ve skutečnosti o nemyšlení“. A pro mě to bylo veliké učení, protože jsem si najednou uvědomil, proč jsem byl v předchozích dvou letech tak klidný. V mé hlavě už neprobíhalo tolik myšlení. Nějaké nezbytné ano, ale náhle tam nebylo to myšlení, které mě činilo nešťastným, což bylo mé obvyklé myšlení. To mě činilo mě neustále nešťastným, ale já to nevěděl. Myslel jsem, že ta nešťastnost má něco společného s mým životem (:-)), že jsem nešťastný kvůli svému nešťastnému životu. Ale ten život nebyl nešťastný. 

Můj nešťastný život, to byly jenom nešťastné myšlenky v mé hlavě. Na mém životě nebylo nic špatného. Je pravda, že jsem neměl peníze, bydlel jsem v Londýně v malé místnosti, kam se vešla jenom postel, v jedné místnosti jsem musel vařit a dělat všechno, měl jsem společnou koupelnu s dalšími sedmi či osmi lidmi, kteří měli podobné pokoje, musel jsem stát ve frontě na záchod, měl jsem kvůli tomu zácpu, a k tomu spousta drobností, ale celkově to bylo fajn. Celý problém, nešťastnost, byl v mé hlavě. Byly to moje myšlenky. Úzkost, co se mnou bude, zda se dokážu prosadit, všechna mínění o mém životě, jak je to celé hrozné, prostě myšlenky. 

A pak jednu noc ty myšlenky jakoby zkolabovaly, a já jsem se ráno probudil ve stejném hrozném pokoji, který už nebyl hrozný. Do téhož hrozného života, který už náhle nebyl hrozný. Protože „hrozný“ byla myšlenka, a to ostatní byl život. Takže jsem se probudil, a bylo to krásné, prima. Najednou na tom pokoji nebylo nic špatného, ani na čekání na toaletu, prostě jsem jenom počkal. Ale neuvědomil jsem si, odkud ten klid přišel, prostě jsem nevěděl. Navštívil jsem různé učitele, a ptal jsem se. Nakonec jsem potkal toho zenového mnicha, už si ani nepamatuji jeho jméno, a on řekl: Zen je o nemyšlení. A to bylo pro mě velké učení. Náhle jsem si uvědomil, proč jsem byl v předchozích dvou letech tak klidný. Je divné, že jsem nevěděl, že už tolik nemyslím. Prostě jsem jenom tolik nemyslel. A to nemyšlení jsem pociťoval jako klid. Tak jsem tomu říkal klid. Ale teprve až jsem potkal toho mnicha, uvědomil jsem si, že moje mysl už není tak aktivní. Ten hlas, který je v hlavě, už toho tolik neříkal. A to málo, co ještě říkal, nebylo tak důležité. 

Takže ten hlas mě už nečinil nešťastným tím, co povídal. Říkal jen pár věcí, jako třeba „Jé, to je pěkné“. A to vás nedělá nešťastným. Je to velký krok, když hlas ve vaší hlavě ztratí moc činit vás nešťastným. To je konec nešťastnosti. Protože veškerá nešťastnost se ve skutečnosti odvozuje od hlasu ve vaší hlavě, který vám něco říká a vy tomu věříte. (:-) A když se rozhlížíte, říkáte si, copak je nějaká nešťastnost v tomhle stole, v téhle kytce, nebo ve vzduchu, který dýchám, nebo na ulici, kterou vidím, nebo ve stromě, nebo v šálku čaje, ne, nikde není žádná nešťastnost. To všechno je v hlavě. Ale já jsem to nevěděl, myslel jsem si, že je to v hlavě, protože je to i kolem. (:-)) A to je probuzení. Může k tomu dojít postupně, tak jako u mnoha z vás, kteří tu sedíte, nebo se to může stát náhle, skrze nějaký zvrat ve vaší hlavě. Ale tím nezhloupnete. Naopak, stanete se inteligentnějšími. Když ustoupí obsesivní myšlení, mysl by si mohla pomyslet: "Ach, já zhloupnu, protože už nebudu nic vědět". 

Vy nepotřebujete vědět spoustu věci, o nichž si myslíte, že je potřebujete vědět. Například o druhých lidech. Nepotřebujete mít neotřesitelné mínění o tom, kdo jsou, protože potom si je „zmrazíte“. V pojmové struktuře vašeho myšlení ve vaší hlavě „zamrznou“. Když tohle uděláte jiným lidem, je to skoro něco jako násilný čin. Vy si je takhle zmrazíte a víte, jaký on nebo ona jsou. Stačí pár soudů a pojmů, a máte zhodnocenou celou osobu, a to je hrozná věc, kterou můžete někomu udělat, ale samozřejmě je to nevědomé. A když to už ostatním nebudete dělat, ta úleva, tolik to zlepší vztahy k ostatním lidem, a pak to nebudete dělat ani sobě samým, protože lidé to dělají ostatním, ale dělají to i sami sobě. Vytvoří si svazek myšlenek o tom, kdo jsou. Ale to nejste vy, vy jste nekonečně hlubší a rozsáhlejší, tak přestaňte vytvářet mínění o sobě i ostatních. A pak může život plynout. Nádherně, ve vztazích, sám běh života, necháte ostatním jejich svobodu. A i vy sami se stanete svobodnými. Budete se cítit uvnitř svobodní. 

Takže onen mnich mi dal poznání, proč jsem tak klidný. Bylo to v tom myšlení. Později, když ke mně přicházeli lidé a kladli mi otázky, postupně jsem poukazoval na to, že v lidské hlavě je hlas. Nevím, kdy jsem to někomu řekl poprvé. A ten člověk mi řekl: „Cože? Já jsem tedy blázen?“ A já jsem řekl: „Ano, jste. (:-))) A právě tak všichni ostatní, a já jsem byl také.“ A to je také důvod, proč velmi málo lidí chápe zen. Důvod je, že ho nemůžete chápat. Konceptuálně. 

Je jedna zenová historka, kde je žák dotázán mistrem, obvyklým způsobem zenových mistrů, kdy jakoby udeří překvapivě na žáka: „Chápeš zen?“ řekne mistr. „Ne, nechápu“, tetelí se žák. A mistr zahřímá: „Já taky ne.“ (.-))) Takže rozdíl mezi žákem a mistrem je, že žák nechápe, ale myslí si, že by měl chápat. Mistr nechápe, ale je plně spokojen s tím, že nechápe. To je hlubší úroveň. Potřeba konceptuálně pochopit je pryč. Mistr je zakořeněn v bytí v přítomnosti. A žák si myslí: „Měl bych pochopit, měl bych pochopit ...“   

A nejde jenom o zen, jde i o vás. Nemusíte chápat, kdo jste. Mnozí lidé se snaží pochopit nějakou úplnou odpověď o tom, kdo jsou. Kdo jsem, co je na mně špatného. (:-))) Mnozí lidé mají neustálý pocit, že je na nich něco špatně. Mnozí lidé se domnívají, že jsou problémem, který je třeba řešit. Chodícím problémem k řešení. A jdou za psychiatrem:“Můžete vyřešit problém, kterým jsem já?“ (:-)) Takže konečný závěr o sobě není možný. Protože jste mnohem hlubší a širší, než můžete pojmout do několika myšlenek, ať jsou jakkoli komplexní. Ty nejsou to, co jste vy. 

Takže když opustíte potřebu pochopit, kdo jste, je to zrovna tak důležité, jako opustit potřebu pochopit zen, protože zen jste vlastně vy. A pak půjdete hlouběji do inteligence, která nepotřebuje být konceptualizována skrze myšlenky. Pak jste zakořeněni v oné širší inteligenci, a nestáváte se hloupými, ale stáváte se poprvé opravdu inteligentními. Jste zakořeněni v oné hluboké inteligenci. Tam sídli kreativita, živost, svěžest, radost. A vy jste tam, protože už nepotřebujete mít mínění o sobě, o své identitě odvozené od nějakých myšlenek ve vaší hlavě. (13.35)

Opět scházím z cesty pravé a jediné?

Počitadlu blogu trvalo asi dva roky, než se dostalo na milión (27. září 2010), a za další 4 měsíce (27. ledna 2011) přibylo dalšího půl miliónu přístupů. To je slušný nárůst čtenářů, s jakým se ani nepočítalo - kdo mohl tušit, že šílená témata tohoto nenormálního blogu zaujmou další lidi?  Vypadá to, že hranice tolerance normálního, existujícího, reálného, seriózního, přijatelného, atd., se u nás všeobecně pomalu zvyšuje (:-))) - dobrá zpráva! Hlavně pro český národ, který má vrozenu minimální toleranci k čemukoli neznámému a jest  karmickým úkolem Čechů, aby se s tím vypořádali.

Nová témata zde zveřejněná pravidelně vyvolávají obavy o mé duševní zdraví, takže dneska pár řečí na toto téma, vlastně nic nového, pořád to opakuju dokola.

Historie mé náklonnosti k tomu, co normální lidé považují za nenormální,  probíhala asi takto: Mám mnohaletou jógovou historii, takže pro mě byla  už dávno samozřejmá existence minulých životů, vegetariánství a potřeba spět k seberealizaci. (Pro mé okolí něco hodně nenormálního, ale zvykli si.) Zdálo se mi to jako vrchol mého poznání, od něhož už není kam pokračovat. Prostě, stagnace, budu po zbytek života cvičit a chovat se slušně a budu čekat, až můj mistr uzná, že si zasloužím seberealizaci...

Náhle ke mně přišly knížky Eckharta Tolle, z nichž mi došlo, že není třeba čekat, až mi tu seberealizaci někdo dá darem. A pak už se nová poznání začala hrnout.

Jako šok přišlo pochopení, že na světě není vše tak, jak nám říkají média, že vládám neleží na srdci blaho lidí, ale že na ně stříkají chemtrails a provádějí jim mnoho hnusných věcí. Jako řešení se okamžitě ozval orgonit, který na to na všechno fungoval. A tak nádherný objev bylo třeba předat dál, a když to nešlo předávat přímo, tak proč to nezkusit anonymně na blogu...

Tenhle blog zpočátku nepočítal, že by se zabýval něčím dalším než orgonitem. Ale práce s orgonitem prý přináší rozvoj, a asi proto se tématika začala rozrůstat. Začaly se ke mně hlásit neignorovatelné zprávy z oblastí, které pro mě byly ještě nedávno naprosto nepřijatelné, jako ovládání počasí, channelingy, UFO, kontrola mysli, atd. atd. To, co pro mě bylo původně nesmyslné, začalo do sebe zapadat a dostávalo to smysl. Takže moje hranice tolerance nenormálních jevů se pořád a pořád posunovala a stále se posunuje, a těším se, že se ještě bude posunovat dál (:-))))

A podobně se myslím posunuje i porozumění a tolerance čtenářů. Pár tisíc původně nevěřících lidí se začalo zajímat o orgonit, o chemtrails. Mnozí začali vidět i manipulace počasí. S každým novým tématem (Matthew, Little Grandmother, Nibiru, atd.) sice přišlo pár názorů, že tentokrát jsem už opravdu mimo, a potřebuju  psychiatrickou léčbu, ale zřejmě si lidé buďzvykli, nebo přinejhorším naplnili svou hrozbu, že už nebudou číst tenhle blog.

Nejnovější téma, v němž jsem právě "úplně mimo", je Aolian a jeho přírodní bytosti. Pro mě osobně Aolian přišel v pravý čas a naznačil mi, jak pochopit přírodní bytosti. Ty jsou od počátku pro mě součástí giftingu, i když nevím, jak přesně fungují. Na začátku činnosti mě poučili na různých fórech, že orgonit funguje díky tomu, že jím regenerovanou energii využívají přírodní bytosti k obnově harmonie a rovnováhy v přírodě. A že je dobře s nimi komunikovat, předávat jim orgonit, ptát se jich, kam ho umístit ... Tohle od počátku respektuju a každý kousek jim svěřuju. Mám na to takový svůj rituál. 

Věřím i na bytosti, co se jím říká Sylfové. Na začátku mé činnosti se mi jich taky ukázalo několik, myslím že těch pravých, ve tvarech zvířat, za zvláštních okolností... (Rozhodně si nemyslím, že všechny zajímavé tvary oblaků na obloze jsou Sylfové, spíš je pokládám většinou za bezprizorné cáry chemických krystalků.)

Myslím, že i na českém orgonitovém fóru pár lidí rádo užívalo ve spojení s orgonitem termínu "přírodní bytosti". Ale chápu, že něco jiného je hovořit o nich abstraktně a něco jiného je, když se k nim přiblížíme konkrétně a dáme jim jméno. A nedej bože, když se pojmenujou "draci". Každý normální člověk ví, že je to  pohádka a nesmysl ...

Takže já se omlouvám normálním lidem, které toto téma nebaví, ale mě opravdu zajímá dovědět se něco o přírodních bytostech od člověka, který evidentně o nich hodně ví. Aolian tu rozhodně dostane prostor. Ohledně jeho zářivek, to nevím, nemohu posoudit, nejsem typ na tyhle pokusy, ale patří to k němu a pro někoho to může být užitečné.

Jinak se omlouvám za své výpadky v odpovídání na maily, zveřejňování příspěvků a komentářů. Moje práce je nepravidelná a nárazová, a víkendy teď bylo nutno věnovat rodině. Pokud jste poslali něco zajímavého, a mně to uteklo, ozvěte se prosím znovu.

28. ledna 2011

Aolian: Pozorování počasí III.

Aolian chtěl toto vystavit jako komentář, ale hodí se to jako samostatný příspěvek. Opět zajímavá pozorování, díky!


Aolian píše:
Díky za připomínku k UV lampám, zde jsou odkazy na objednání a koupi UV žárovek:

UV žárovka s barvou indigové modře
http://www.svetzarovek.eu/p-3742/k-741/zarivka-uv-230v20w-e27-3x/

Zářivka UV-C
Koukám, že jsme ji nakonec získali z jiného internetového obchodu, zde je odkaz
http://www.vltava2000.cz/kompar/goods-6797-36-zkom-7wg23270ra-ger-uvc.html

Původně jsme chtěli značku RALUTEC, jak je uvedeno v odkaze, ale zrovna ji neměli, tak jsme vzali náhradní Osramku (oba typy jsou si ale hodně podobné)

Díky za tip na knížku o temných pseudovládcích, seženu si ji, jak to půjde nejdříve.

Je dobře, že přibývá osobních zkušeností s chemtrails a klimatickými zbraněmi. Čím víc osob se tím bude zabývat, tím větší bude síla s tím něco udělat.

Jak postupně zjišťuji, přírodní bytůstky mi už dávno chtěly naznačit, co se to v naší atmosféře děje za lumpárny (chemtrails apod.), nebyl jsem však naladěný na tu správnou vlnu, abych dokázal přijmout jejich výzvu. Navíc zpětně zjišťuji, že temnáři z astrálního podsvětí kolem mne tkali jakýsi temný krunýř, který mi v tomto ohledu permanentně blokoval příjem potřebných informací. Teprve ke konci minulého roku se podařilo mému osobnímu astrálnímu průvodci pořádně do mě šťouchnout, aby mi už konečně svitlo v lebce a učinil klíčová poznání, jak se věci mají. Zavedl mne k webu Orgoneta a právě tohle byla pro mne ta správná a potřebná nalejvárna informací o chemtrailsové „chemoterapii“ naší planety aj. klimaterostistických akcích. Souběžně s tím ze mne spadl temný krunýř mé vlastní slepoty a dostal jsem sílu a motivaci jednat. Vnitřně ale cítím, že mi stále ještě uniká spousta důležitých věcí, které je potřeba prožít a pochopit.

Velkou zásluhu na mých reportážích o pozorování počasí má můj kamarád, který mrzne po nocích na jedné nedodělané fotovoltaické elektrárně zatuhlé v ledu. Dívá se na nebe, zapisuje si dění kolem sebe a čistí temné obaly a blokády ulpívající na naší planetě. Přes energie Reiki dává energetickou posilu všem přírodním bytostem spoutaných v destruktivním pekle elektrosmogu, negativních emocí a chemizované atmosféry, aby se jim podařilo zdárně se z toho všeho osvobodit a úspěšně přejít do světlých paralelních úrovní. Přestože uměle modulované ochlazování Evropy mu vlastně zajišťuje práci (a ta se v našem kraji opravdu shání hodně špatně), vytrvale a razantně pracuje na eliminaci klimateroristického „ochlazovacího programu“. Občas mám ale o něj trochu strach, protože má velkou citlivost na energie planety a destruktivní působení šílených klimatických zbraní jej už několikrát dost nehezky zparalyzovalo. Naprosto souhlasím s jeho tvrzením, že je potřeba, aby důsledky veškerého tohoto špatného konání tvrdě dopadly na hlavy jejich původců. Proto k našim hlavním aktivitám patří i usilovné pídění se po klíčových příčinách, proč se daří temným pseudovládcům tak vehementně a s takovým úspěchem blokovat chod karmického kola naší planety.

…Včera se mi podařilo zdetekovat velmi pevný krunýř z temných vláken, který mají natkaný temní pseudovládci v jádru svého astrálního podsvětí k tomu, aby s ním zuby nehty blokovali masové provalení kauzy „cílené modulace počasí“ na veřejnosti. Určitě s tím půjde něco udělat, ale napřed musím zapracovat na sobě a posílit svého vnitřního Bojovníka.

Cítím, že klimateroristi se sem teď snaží nahnat velmi studené počasí ze severovýchodu, které by pak napříč naší republikou proudilo až do obřích lyžařských středisek v Alpách. Poslední dobou totiž zachycuji kvanta poplašných až hystericky laděných myšlenkových forem, že za žádnou cenu nesmí dojít k roztátí alpských ledovců. Pochybuji, že by to bylo z lásky k přírodě, ta na zakonzervování alpských ledovců rozhodně nelpí. Bytosti přírody v tom naopak vidí novou cestu své celostní transformace. Tipnul bych si ale, že na alpských ledovcích vehementně lpí magalomanská lyžařská lobby. Při včerejším prohlížení mraků přes program Google Earth jsem z myšlenkových forem vyčetl jakýsi záměr nasyntetizovat a poslat vydatnou sněhovou nadílku do Alp. Zjevně jim to ale nevyšlo, protože hlavní srážková fronta se nakonec vysněžila v německé nížině, kde je jim to platné jak mrtvole zimník...

27. ledna 2011

Tati, kdyby nám tak pustili trochu slunce ...

Buď zdráv, Orgonete,

chtěl jsem to dát jako komentář pod Aolianův příspěvek, ale nějak blbne funkce vkládání komentářů (beztak sabotáž, hehe... nebo je to jen moc dlouhý), tak Ti to posílám jako email:

K tomu počasí (a nejen v Norsku)... Orgonete, kde máš prosimtě ten papír, kde se píše, že manipulace počasí pomocí HAARP a chemtrails skutečně existuje, abych se pod něj mohl podepsat?

Pozoruju tady oblohu jak jen často jde a v poslední době je opravdu vyjímečně nádherně, slunce krásně září a většinou je pohodová atmosféra (kromě teda jedné náhlé oblačnosti, kdy začaly pršet ledové krystalky a napětí šlo cítit snad všude kolem). Ale letadla se snaží (už mám i vypozorované "oblíbené" oblasti). Upozorňuju, že tady nejsem u žádné důležité letecké tepny, navíc většina lajnovacích letadel létá na opačné straně od nejbližšího možného mezinárodního letiště. Jeden (vyjímečně krásný) den jsem jich dokonce v jedné oblasti během cca deseti minut napočítal šest a potom do dvou hodin celkem 14, všechna za sebou nechávaly lajny. Ty se potom většinou rozpouštěly do těch zvláštních roztahaných minimráčků a oblačností a dále spojovaly (tohle se pravidelně děje tak, že to vytváří jakousi clonu před sluncem, skoro nikdy jindy na jiné části oblohy). Ale co jsem potom viděl ten stejný den, to mě dostalo. Přicházela větší oblačnost a před ní jako předvoj pár mraků. Jeden vypadal jakoby "otevřený" a uvnitř jsem viděl
zřetelně cca osm linek, jedna vedle druhé. Skoro jako nějaký rošt, kolem kterého byl mrak "postavený". To už jsem byl nalomený opravdu věřit manipulaci počasí.

Ale co jsem viděl dneska mě už opravdu dorazilo. Jednak jsem v jedné oblasti viděl dvě letadla nechávající lajny, ale letěly obě stejným směrem, ve stejný čas, jen pár desítek kilometrů od sebe. Víc už na sebe snad upozornit nemohli. Potom se objevila přicházející oblačnost, která ale vypadala hodně netypicky. Jakoby přicházející vlna, která měla velice jasnou linii a táhla za sebou linky. A v celé následující mlžné oblačnosti šly velice zřetelně vidět geometrické tvary! Celé to bylo složeno ze čtverců nebo kosočtverců, takže to vypadalo jako obrovská mřížka. Na jiných místech to doplňovaly velice pravidelné vlny a vlnky (bylo to přes cca půl oblohy). Jestli tohle nebylo díky činnosti HAARP, tak pak už fakt nevím, protože přirozeně to nevypadalo ani náhodou.

Ty grafy aktivity HAARPu, co se tu někdy objevují, to je jenom z amerického nebo i norského? Protože z toho, co tady pozoruju bych řekl, že tady ten HAARP musí běžet snad každý den.

Takže, jak už jsem řekl: Orgonete, věřím a věřit budu (dokud někdo nedá přesvědčivé důkazy, že nic takového nejde a neděje se), že manipulace a ovlivňování počasí existuje a děje se (a to denně). A osobně si myslím, že to je opravdu hlavně za účelem odstínění slunečního záření, protože to září opravdu vyjímečně (vyhřívám se jako ještěrka kdykoliv jen můžu).

Musím říct, že pokaždé, když vidím lajnující letadla nebo umělé vlnky, tak mě to pěkně naštve. Dřív jsem tomu neholdoval ani moc nevěřil, ale nejde být dál slepý. Začal jsem taky posílat energii a motlitby Matce Zemi, protože si myslím, že každou možnou podporu potřebuje a využije
a my ji v tom nemůžem nechat samotnou (osobně dám přednost očištění a pomoci Přírodě před umělým konzumem a destruktivním chováním společnosti).

Přeji hezký den!

Richard


Buď zdráv, Richarde,
díky za prima příspěvek!
  • Vkládání dlouhých komentářů blbne, ale nakonec se to tam vloží, i několikrát.
  • Papír na podepsání - teď nevím, co myslíš. Petici zatím neorganizuju, možná někdo jiný ví o nějaké?
  • HAARP zde zobrazovaný je aljašský, odkaz na něj mám vpravo na liště. Zajisté ho nenechávají zahálet (pořád to nesleduju), a hele, zrovna teď je aktivita minimální. http://137.229.36.30/cgi-bin/scmag/disp-scmag.cgi
  • U nás zřejmě mnohem více odstiňují slunce než v Norsku, sluneční svit je tu výjimečný, ale pokud je, tak slunce skutečně září a hřeje mimořádně!
  • Pokud se navečer vyjasní, letadla postřikují oblohu třeba i v osmistupu., v pravidelných rozestupech. Nechápu, jak si někdo může myslet nebo tvrdit, že je to běžná letecká doprava.
  • Nejčastěji se nám v tuto dobu těsně nad hlavami válejí špinavé chuchvalce umělých mraků, občas spouštějí zmrzačené srážky všeho druhu.
  • Mříže a vlny, to už se mi nechce ani popisovat.
V neděli jsme trochu lyžovali na Lipně. Chvíli svítilo slunce, pak začali ze všech sil odpařovat a formovat nízké umělé šedivé plstnaté mraky, aby ho zakryli, bylo -7° a fičel slušný vítr. Zajímavé bylo, že ty šedé chuchvalce se pohybovaly chvílemi po větru, chvílemi proti větru, chvílemi chaoticky... Slunce prosvítalo jen maličko, na liftu byla zima a nějaký cizí chlapeček si posteskl tatínkovi: "Tati, kdyby nám tak pustili trochu slunce..." Přemýším, jak to myslel. Skroro jako by tušil, že nám to slunce odměřují. Nebo že by pro ty dnešní děti bylo normální, že všechno včetně počasí se řídí zmáčknutím knoflíku? (Obrázek je jenom výzdoba, nikoliv dokument.)

Taky posílám energii matce Zemi. Jak říká Kiesha, Země potřebuje vědět, že stojíme o to, aby se očistila...
Přeji rovněž hezký den!
Orgonet








Aolian: Jak jsme pozorovali počasí II:

Aolian poslal pokračování své reportáže. Moc se mi to líbí a pokládám to za značný pokrok ve stavu poznání na našem blogu. 
Já ty neustálé souboje energií o každý kousek atmosféry taky vnímám, ale zdaleka neumím vidět tolik souvislostí jako Aolian.  Možná to je tím, že se ostýchám více spolupracovat s přírodními bytostmi. Někdy si řeknou o orgonit, někdy si řeknu já o pomoc, vždycky to funguje, ale zatím si tu možnost asi málo uvědomuju. Doufám, že se od Aoliana  přiučím...

Jak jsme pozorovali počasí II.

… aneb pokračování naší „Reportáže psané pod chemickým nebem“, tentokráte od 19.1. odpoledne do půlnoci 26.1.2011

1. Zlepšováky v naší práci

Postupně vylepšujeme naše pracovní podmínky pro čištění energií krajiny i vlastní harmonizaci. Do naší malé pracovničky přibyly nové orgonity a pěkné kousky křišťálů, ametystů a hematitů pro celkovou eliminaci elektrosmogu. Pro další harmonizaci našeho pracovního prostředí jsme ze starých repráků „vykuchali“ kulaté magnety, na které jsme nachytali hrubé železné špony. Výsledným produktem jsou trochu legrační „železní ježkové“, kteří ovšem výborně čistí prostor od veškerých destruktivních a chaotických energií a hlavně také - společně s orgonity - eliminují temná rezidua uvolňující se ze všech očistných procesů. Jelikož mi přišla spousta dotazů ohledně práce s UV lampami, tady je info, jak to celé praktikujeme. UV žárovky nejsou v běžných obchodech k sehnání, ale dají se celkem jednoduše objednat přes internetový obchod www.svetzarovek.eu

Jaké typy žárovek jsme si pořídili? V prvé řadě žárovku UV-C, 9 wattovka, značka Osram. Produkuje velmi intenzivní světle fialové záření, které dráždí oči, proto bez slunečních brýlí ani ránu. Žárovku jsme vložili do malé stolní lampičky a umístili do odlehlého rohu místnosti, kde nemáme žádné květiny. Tento roh místnosti jsme navíc oddělili závěsem od ostatního prostoru. Záření UV-C dokáže velmi rychle a účinně transformovat ztemnalé a zhutnělé energie zpět na dynamické přírodní energie schopné celkově posilovat a ozdravovat auru přírody. Záření UV-C dále celkově podporuje vnitřní živost, protože rozhýbává zhoubnou ztuhlost, všudypřítomný produkt zkostnatělého životního stylu naší přecivilizované společnosti.

Jak provádíme transformace? Vezmeme si do dlaní kamínek, který je nám citově blízký, může to být i oblíbený oblázek od řeky. Do tohoto kamínku myšlenkově a vizuálně přeneseme objekt, který chceme transformovat. Můžeme tam „přenést“ nejen kus krajiny, který chceme vyčistit, ale i svou vlastní podstatu (duši), svého astrálního Anděla Vnitřní Proměny, a třeba i celou naši planetu. Poté dáme kamínek pod UV lampu, poprosíme Bytosti Univerzálního vesmírného řádu o pomoc při transformaci a lampu rozsvítíme. Opustíme prostor a minimálně 10 minut necháme záření působit (nejlepší je trénovat vlastní intuici, která spolehlivě napoví, kdy dotransformováno jest). Nemusíte mít obavy, že by se k nám Bytosti Univerzálního vesmírného řádu skrze chemické nebe, temné obaly astrálního podsvětí nebo hustou deku elektrosmogu nedostaly. Manifestují se v mnoha paralelních světlých úrovních naší sluneční soustavy i naší planety, odkud neustále vylaďují superstruny našeho vesmíru do harmonických souzvuků skládajících ve své finální podobě dokonalý symfonický orchestr. Pod vlivem UV-C záření jim to jde ale přece jenom o poznání lépe a rychleji. Když chceme zharmonizovat toky energií na naší planetě a pomoci všem přírodním bytostem k pokrokovým transformacím, dáme si do dlaní pěkně vyvinutý krystal křišťálu, na mentální úrovni vědomí do něj přeneseme celou naši planetu a šup s křišťálem pod lampu, alespoň na půl hodiny. Příbuzný ametyst má také výborné schopnosti transformačního média, k práci s UV-C lampou jej však nelze využít, protože pod tímto zářením postupně vybledává. Po skončení práce poděkujeme Bytostem za pomoc, pomocí dlouhé svíčky dovyčistíme zbytky reziduí a jdeme s dobrou náladou na svačinu.

Ze stejného internetového obchodu jsme si také objednali trojtrubicovou žárovku typu UV-B, značka K710, 230V/20W, E27. Dává velmi příjemné a celkově harmonizující záření indigové modře. Nemusí se skrývat za závěsem, neboť její záření není agresivní ani na oči ani na kůži. Používáme ji k energetickému nabíjení minerálů, k celkové harmonizaci našeho těla, pro lepší inspiraci v naší práci a také pro zlepšení komunikace s našimi astrálními průvodci.
Oba typy žárovek jsme pořídili za přijatelné ceny, vykonávají nám dobrou službu a přírodní bytosti nás za to mají rádi. Zajímá nás jejich život a hledáme možnosti, jak bychom jim mohli pomoci, neboť to v dnešním přetechnizovaném světě nemají vůbec lehké. Kdo se chce lépe vpravit do jejich světa, rozhodně by neměl opomenout knížku Elementární bytosti od slovinského krajinoléčitele Marka Pogačnika. S bytostmi přírody dlouhodobě spolupracuje i Rakušanka Margot Ruis, která přináší až šokující data o jejich neutěšeném stavu a utrpení, viz zápisky pořízené z její přednášky v Praze (rok 2007) http://vecimezinebemazemi.blog.cz/0705/prednaska

Pro práci s přírodními bytostmi však není podmínkou mít jasnozřivé schopnosti. Stačí trocha vlastní vnímavosti a schopnosti vciťovat se do energií krajiny, to ostatní už pak přijde samo. Abychom zvýšili svou vnímavost na okolní prostředí a byli schopni pracovat s přírodou na jemnějších citových úrovních, museli jsme ale napřed pořádně vypucovat sami sebe.

2. Ostře sledované počasí ze Západního Pošumaví
První díl naší reportáže o počasí končí 19.1. odpoledne. Co se odehrálo dále? Přešla malá sněhová fronta a na noc se nebe zahalilo do beztvárných šedin, Úplňkový Měsíc skrz ně matně prosvítal a pokud se mu občas podařilo více vykouknout na oblohu, bylo kolem něj vidět veliké duhové kolo. Následujícího dne, tj. 20.1., křižovala nebe nad námi hned od časného mírně mrazivého rána hlučná letadla. Den se probudil do podobné šedi, v jaké skončil ten předchozí, během dopoledne však přišla Změna. Oteplilo se nad nulu, šedivé mraky zhoustly a přebarvily se do modrošeda až do modra, hlavně nad kopci s vysílači. Z mraků vycházely nepříjemně disharmonické energie, zkusili jsme proto harmonizaci vzdušného a vodního živlu. Kolem poledne se lehce rozpadal sníh, vločky byly hezky vytvarované do šestičetných hvězdiček. Po jedné hod odpoledne se začala oblačnost rozpouštět, přidali jsme k tomu naši energii. Postupně se nad námi objevilo azurové nebe s bílými obláčky a rozpustila se šedivá mlha kolem všech vysílačů. Odpoledne se nakonec, k našemu velkému překvapení, velmi vydařilo, pěkně jsme si užili sluníčka. Při západu slunka se objevila menší invaze práškujících letadel a než se setmělo, pokrývala nebe opět beztvárná šedina a vzduch byl cítit podivně zatuchle. Během noci začalo mrznout a lehce zasněžilo, ovšem vločky byly podivně patvarovité. Koloběh přírodních energií v atmosféře byl zhroucený a komunikace mezi přírodními živly také. Atmosféra působila nepříjemně zhutnělým dojmem. K ránu náhlé projasnění, kolem Měsíce se však znovu utvořilo nápadné duhové kolo. Měsíc svítil jaksi nepřirozeně a energeticky téměř vůbec nekomunikoval s vodním živlem. Což může být docela průšvihová záležitost, i pro oceány, neboť právě Měsíc dokáže vylaďovat energie vody do velmi jemných harmonizujících vibrací.

Téměř jasné ráno 21.1. vydrželo jen krátce. Slunko se sotva stačilo porozhlédnout po obloze a už opět beznadějně mizelo v houstnoucí šedi za vyhrávání kakofonického orchestru práškujících letadel. Během dne mraky opět jedovatě zmodraly, rozproudil se studený severovýchodní vítr a po chvíli se z mraků začaly sypat ledové krystalky jakoby „spíchnuté horkou jehlou“. Atmosféra vibrovala chaotickými energiemi a když jsme se naladili na vzdušný živel, připadalo nám, jako bychom se ocitli přidušeni pod nějakým deklem. Celá řada vzdušných bytostí byla uvězněna v temných vrstvách elektrosmogu a měla podobu zrůdných fantómů. Spoutané a znetvořené bytosti prožívaly nesmírné utrpení; ztratí-li totiž jakákoliv vzdušná bytost možnost pohybu, okamžitě hrozivě ztemná a zhroutí se v negacích, buď do agrese nebo do rezignace. To však není všechno: takto ztemnalá bytost se zároveň stane velkým mentálním zesilovačem všech svých negací, které je nucena nedobrovolně prožívat. A co se děje následovně? Energie bytostí vzdušných živlů ve své podstatě velmi silně rezonují s myšlenkami lidí. Negace spoutaných vzdušných bytostí postupně výrazně zesílí v prostředí všudypřítomného elektrosmogu obohaceného o negativní myšlenkové formy lidí, utvoří se černá mračna a ta jsou potom přitahována vším, co je s nimi stejnorodé. Města s negativní energií, byty plné elektrosmogu, psychicky vystresovaní lidé, tam všude najdou černá mračna svůj azyl a tam všude se zacyklují do dalších temných řetězců destruktivních energií. Pod vlivem orgonitů aj. pozitivních zářičů však postupně ztrácejí svou sílu a nakonec se začnou rozpadat.

Rozhodli jsme se, že zkusíme plošné přečištění jednotlivých vrstev atmosféry v rámci celé planety. Brali jsme jednu vrstvu po druhé a z každé čištěné vrstvy se postupně uvolnila spousta osvobozených vzdušných bytostí. Rychle jsme jim přivolali pomocníky, kteří je odvedli do světlých úrovní mimo naši planetu k celkovému vyčištění, ozdravění a i budoucím transformacím dle jejich dalších úkolů. Byly to hlavně bytůstky jemnějších substancí, které nedokázaly vzdorovat ani elektrosmogu ani negativním myšlenkovým formám. Po celkovém přečištění atmosféry výrazně vzrostly energie vzdušných bytosti hrubších substancí, které jsou schopny lépe vzdorovat destruktivním vlivům lidských civilizací a mohou v jednom okamžiku existovat v několika různých astrálních úrovních.

Jakmile jsme dočistili atmosféru, zjistili jsme, že část temných struktur ulpěla na zemském povrchu a má tendenci znovu atakovat atmosféru. „Přejeli“ jsme tedy i zemský povrch a pak se ukázalo, že další část temna se přesunula do podpovrchových vrstev naší planety až k jejímu jádru. Nezbylo tedy nic jiného než vygruntovat i tyto zbývající vrstvy planety. Teprve potom jsme pocítili příjemnou úlevu. Atmosféra si svůj přirozený koloběh energií však udržela jen na chvilku, po chvíli se objevily nové blokády. Při jejich opakovaných čištěních se podařilo osvobodit další skupiny vzdušných bytostí a odeslat je pryč do světlých astrálních úrovní. K odcházejícím vzdušným bytostem se nakonec přidaly i některé skupiny vodních bytostí, rovněž převážně jemnějších substancí. Po tomto čištění v atmosféře přechodně silně vzrostla hladina jangových energií.

Zharmonizovaný koloběh energií v atmosféře vydrží vždy jen malý mžik po jejím radikálnějším přečištění, pak se znovu zhroutí do chaosu a disharmonií. K večeru se navíc objevila nová letadla, zhoustla šeď na obloze a vzduch postrádal jakékoliv vůně. Teplota prudce spadla z nuly na mínus šest. Noc z 21.1. na 22.1. byla zašmouraná a taky pěkně mrazivá (k ránu až – 11 stupňů). Napadl poprašek sněhu; vločky měly poměrně harmonické struktury, ale celkově působily hrubším dojmem (vliv zvýšené jangové energie v atmosféře?). V noci jsme dělali další čištění atmosféry, postupně jsme se „prokousali“ až k temným energetickým vrstvám z minulosti, které v sobě nesla traumata z druhé světové války. Zaznamenali jsme zapnutí HAARPu, přes UV-C lampu jsme zadali okamžité přetransformování všech jeho destruktivních energií na přírodní energie. Začátek byl dramatický, pomocné bytosti musely vyvinout velké úsilí k započetí transformace, protože přesně samy nevěděly, jak na to. Pak se to ale přece jen zdárně rozjelo. Všude kolem nás silně vzrostly energie, vůbec se nám nechtělo spát.

Ráno nás uvítala polojasná obloha, ale dlouho nevydržela. Brzy se začala natahovat nová šedina. Navzdory chemickým sypačům jsme si ale sluníčko přece jen na chvíli vybojovali, museli jsme ale vyvinout zvýšené úsilí. Vlastně jsme s klimateroristy tak trochu hráli přetahovanou: oni zamlžili oblohu letadly s postřikem, my jim to rozpustili, oni to přiletěli znovu zalátat a my jim to zase rozpustili... Přitom jsem zaznamenal myšlenku tohoto typu:

„Ku.va, kolipa toho svinstva sem budem muset nasypat, aby se to tú už pořádně zdrclo?!“

To se odehrálo dopoledne, pak už jsme to vzdali a celé odpoledne bylo nebe pokryto odpornou šedí. Vítr se stočil ze severního na východní a počasí nabylo vyloženě jakoby inverzního charakteru. Pod hustými mračny zůstaly teploty několik stupňů pod bodem mrazu. Radost nám ale udělaly pěkné rampouchy na smrkových větvičkách při okraji lesa. Byly pěkně průhledné a uvnitř se vyjímaly hezké kytičky vykouzlené ze zmrzlé vody. Na vedlejší louce jsme s nemenší radostí obdivovali krásné stromečky z jinovatky vykouzlené na povrchu zmrzlých krtinců. Na noc výrazně zesílil mráz, až k mínus dvanácti.

A už je tady neděle 23.1., čtyři hodiny ráno. Venku mrzne, jako když praští, nebe je však krásně jasné a plné hvězd. Sem tam je slyšet letadlo. Před rozedníváním se začínají natahovat naše staré známé šediny, tentokrát lehce rozplizlé do jakýchsi neladných cárů. Při východu slunka se šediny proměnily v křiklavě červenooranžové mraky, zkrátka lahůdka pro všechny malíře impresionisty. Po osmé hodině ranní radikální změna v energiích atmosféry: prakticky skokově se zhroutily do ochromujícího chaosu. Na obloze všude kolem nás se objevily obláčky rozhozené do pravidelné mozaiky. V hustší namodralé oblačnosti se objevily pravidelné vlnky. Zřejmě došlo k radikálnímu zapnutí systému HAARP, pro přírodu to ale tentokrát byla pěkná pecka, jakoby na chvilku úplně ztratila svou identitu. Automatickou kresbou jsme detekovali zeslábnutí magnetického pole naší planety a ochromení bytostí všech čtyř základních živlů (ohně, vody, vzduchu i země). Jedině pomocný živelný element, přirozená radioaktivita, zůstala celkem stabilní. Napadlo nás, že bychom mohli přirozené toky radioaktivních energií využít při čištění a celkové harmonizaci přírodních energií a zdá se, že to půjde. Radioaktivita totiž oplývá velmi dynamickými energiemi a jak postupně zjišťujeme, tyto energie jsou poměrně odolné proti atakům temných struktur. Přírodní radioaktivní žíly mají navíc silné komunikační spojení s vesmírnými superstrunami, takže jsou zároveň vhodným médiem pro celkovou harmonizaci krajiny.

Při tom radikálním ranním zásahu se silně ochladilo, prostředí celkově jakoby zagresivnělo a začal proudit ledový suchý vítr ze západu (západní větry přitom přirozeně bývají spíše vlažné a teplejší). Chvilku jsme se cítili jakoby vyhození z těla, ale rychle jsme se dali dohromady a začali s dalším čištěním atmosféry, při němž se podařilo uvolnit z temných okovů další přírodní bytosti. Zatím to předběžně vypadá, že všechny bytosti osvobozované v čistícím procesu budou odcházet do vyšších úrovní k celkové regeneraci a pak zakotví ve světlých astrálních úrovních, odkud budou moci dále působit na naši planetu. Ale hlavně už budou moci opět pracovat svobodně, přirozeně a radostně, bez zbytečných traumat a utrpení. Ukazuje se nám totiž, že kolem naší planety se nachází celá řada světlých paralelních úrovní, které jsou chráněny vůči temnu a přitom se z nich dá silně působit na nemocné a ztemnalé úrovně naší planety. Je zajímavé, že tyto paralelní úrovně nejintenzivněji vnímáme přes spánkové oblasti naší hlavy (jakoby se nám tam otevírala nějaká nová energetická centra) a potom samozřejmě přes srdeční čakru. Chvílemi mám dokonce pocit, že moje duše si chodí do těchto harmonických láskyplných úrovních čerpat sílu a inspiraci pro další práci.

Kolem 10. hod dopoledne se začíná západní vítr stáčet na severozápadní, proudí k nám hodně studený vzduch. Od severozápadu se postupně začínají natahovat jedovatě namodralé mraky, jsou docela husté, ale radar v programu Google Earth je neukazuje. Zato jsou tam velice zřetelně vidět podivné šedavé až kalně žlutošedé povlaky nad oceány. Letadla nad námi lítají ostošest, z přírody je cítit, že je na ni činěn nějaký hodně nepřirozený nátlak. Mraky se srážejí dále, ve 12 hod mají charakter fádních šedin a naši krajinu zaplavuje inverze. Čistíme další ztemnalé energetické vrstvy atmosféry a snažíme se osvobozovat další spoutané a ztemnalé přírodní bytosti. Před 3. hod odpoledne se náhle zvedá silný severozápadní vítr a odfukuje mraky. Ukazuje se azurové nebe a na něm klasické obláčkové mraky, ovšem prostoupené dobře znatelnými vlnkami. Za malou chvilku už nad námi proletěla dvě letadla a rychle zalátala azuro na obloze – do posledního zbytku. Ze vzduchu byla cítit podivně napjatá až téměř hysterická atmosféra. Šedivé mraky chvílemi promodrávaly, k večeru začaly ještě více houstnout, zchladilo se na mínus šest. Koukáme na planetu v programu Google Earth a přitom cítíme, že v oblasti západní Evropy se vytváří jakási nepřirozená energetická situace plná chaosu a napětí. Zároveň cítíme, že příroda se snaží tomuto nepřirozenému stavu vzdorovat. V noci jsou hodně slyšet letadla.

Je 24.1., něco málo po půlnoci, teploměr ukazuje mínus pět. Padá sníh, vůbec se ale nedá říci, že by to byly vločky, jsou to jen jakási torza vloček, ubohé patvary s ostrými energiemi. Zem pokrývá sněhový poprašek, je z něj cítit agrese, bolest, ale také notná dávka vzdoru a hněvu. Zaznamenávám nepříjemné, agresivně se manifestující myšlenky, které vyznívají takto: „Zimu a sníh do Alp! Za každou cenu!!!“

Vysvobozujeme další spoutané přírodní bytosti a prosíme Řídící bytosti přírodních sil o pomoc. Postupně se do krajiny dostávají harmonické energie, ale převážně jangového typu. Do rána napadlo maximálně deset centimetrů sněhu, měl lehce technickou strukturu, ale vyzařovaly z něj celkem klidné energie. Po rozednění chvilku padaly energeticky velmi příjemné vločky – hvězdičky, pak se oteplilo na nulu a sněžení zcela ustalo. Ze severu na jih zvolna přecházela fronta šedomodrých mraků. Čistíme dál jednotlivé vrstvy planety, odpoledne náhle překvapivé projasnění a skokové oteplení k pěti stupňům. Zanedlouho se však přihnalo letadlo, obloha se opět zachmuřila do monotónní šedi a skokově se ochladilo. Až do večera intenzivní přelety letadel, mraky ale spíše měly tendenci se rozpouštět. V půl šesté večer před setměním najednou chviličku padaly z nebe kapičky vody. Letadla pokračovala ve svém řádění až do noci.

Noc ze 24.1. na 25.1. byla mrazivá a z nebe padaly zmrzlé krystalky vody, které postupně přešly na sníh s disharmonickou strukturou. Profukoval severozápadní vítr. Dopřáli jsme přírodním bytostem další čištění. Den probíhal podobně jako ten předchozí: dopoledne šediny až modré šediny, letadla, lehký mráz. Chvilku sněžilo, padaly drobné vločky s velmi tenkými jakoby pichlavými jehličkami. Zhmotnil se v nich přebytek jangové energie v atmosféře, možná ve spojení s chemtrails. Z vloček byl však zároveň cítit i nesmírný hněv a rozhořčení nad svévolnými aktivitami klimateroristů. Šli jsme se projít na vlhkou louku. Tam jsme zjistili, že ačkoliv je teplota stále pod bodem mrazu, louže, v dřívějších letech běžně pokryté pevnou krustou ledu, najednou nějak obtížně zamrzají a led je nezvykle měkký…

Po jedné hod odpoledne za stálého hluku letadel silně zhoustly mraky, zesílil ledový SZ vítr a znovu se rozpadaly vločky s pichlavými jehličkami. Z krajiny bylo cítit podivné konfliktní napětí, cítili jsme, jakoby přicházelo od západu, odněkud z Německa. Kolem 4. hod odpoledne se najednou strhnul šílený fučák od SZ a rozpoutala se sněhová kalamita. Atmosféra byla přesycená chaosem a jangovými energiemi, za krátkou chvíli napadlo asi 5 cm lepivého sněhu. Pak sněžení ustalo, vítr se zmírnil, začal náhle foukat teplejší, sníh lehce břečkovatěl. Na noc jen velmi mírný mrazík. V noci kolem 11. hod mne vzbudily velmi nepříjemné a destruktivní energie. Připadalo mi to, jakoby někdo zvenčí naší planety zapichoval do její atmosféry ostré meče. Trvalo to jen krátkou chvilku, ale došlo k velmi radikálnímu rozhození energií na planetě. Brzy jsem však ucítil kontakt Bytostí Univerzálního vesmírného řádu, nacházely se v paralelních světlých úrovních a posílaly na naši nemocnou planetu láskyplné paprsky harmonických energií. Venku se zvedl studený vichr ze severozápadu a bylo slyšet hučení letadel.

Přichází středa 26.1., jsou 2 hod v noci. Cítíme, že dochází k tvorbě energetické bariéry mezi pobřežím Velké Británie a Nizozemska. Jakoby docházelo k přibrzďování severozápadního větru a spolu s tím zaznamenáváme výrazné omezení proudění teplejšího atlanského vzduchu. Vzduch začíná chladnout, vrací se mírný mráz. Ráno opět hučení letadel, šedivo, oteplení k nule. Kolem 11. hod dopoledne se nad námi udělalo modré kolo a v něm byly vidět bílé mráčky rozhozené do pravidelné mozaiky. Energie v atmosféře však zdaleka nebyly tak rozhaprované jako v nedělním ránu 23.1. Zdá se, že příroda si postupně našla způsob, jak účinně tlumit a harmonizovat destruktivní energie produkované klimatickými zbraněmi. Také po hodně dlouhé době cítíme proudy jemných růžových energií důležitých pro vyrovnávání nadbytečného jangu a pro celkové nastolení psychické pohody. (Pro lepší naladění na růžové energie jsme si z OBI přivezli zářivku zv. „FLUORA“.)

Odpoledne klasické šediny, lítání letadel. Koukáme přes webcamery, jakéže to klima panuje na českých horách a světe div se, všude ta samá šedavá uniformita jak u nás. Kolem třetí hodiny „vylezla na světlo“ temná energetická vrstva atmosféry plná traumatizujících prožitků z dob historických náboženských válek, takže jsme zase měli co pucovat. Postupně začaly řídnout mraky, letadla však opět byla na stráži, takže jsme zakrátko znovu pracovali pod šedivou až jedovatě namodralou oblohou.

V podvečer před půl pátou náhlý příliv harmonických energií, zjistili jsme, že zčásti přicházejí z Marsu. Internetový prohlížeč Stellarium nám prozrazuje, že v těchto dnech je planeta Mars velmi blízko u Slunce. Tak harmonické a příjemné energie jsem z ní ale ještě nikdy necítil. A zakrátko zjišťujeme ryze pozitivní událost, která nás naplňuje velkou radostí. Z Marsu totiž zcela zmizely jeho destruktivní temné energetické obaly, které se tam po celá tisíciletí vrstvily jako důsledek špatného konání invazních civilizací v celé naší sluneční soustavě. Teď jsou ale všechny tyhle temné vrstvy pryč a to ale znamená, že radikálním očištěním Marsu ztratili temní pseudovládci naší planety důležitou energetickou podporu pro rozpoutávání svých válečných konfliktů! Cítím, že za očistu Marsu můžeme poděkovat nejen přírodním bytostem, ale i dalším světlým Pomocníkům, kteří skrytě bdí nad naší sluneční soustavou.

Den končí optimisticky a radostně. Cítím sice, že místo zamrzlé a zasněžené krajiny sem mělo přirozeně dále přicházet teplejší atlanské proudění a že je sem namísto něj jakýmsi nepřirozeným procesem tlačen chladný vzduch z východu, ale vnitřně zůstávám v klidu. Očištěná jemnohmotná tvář Marsu a srdečné přátelství s přírodními bytostmi je pro mne velkým povzbuzením a zároveň velkou výzvou intenzivně pokračovat ve své práci.

Pokrokovým transformacím zdar a zkostnatělým systémům zmar!

Aolian a jeho spiklenecká banda