Jak se stát přáteli a spolupracovníky Přírodních Bytostí
Úvodem
Poslední dobou mi přišlo několik mejlíků s prosbou, zda bych mohl poskytnout malý návod, jak spolupracovat s Přírodními Bytostmi, pomáhat jim a učit se z jejich moudrostí, které jsou pečlivě střeženy v jejich velikém a tajemném království. Hned mi bylo jasné, že takový návod můžu dát do kupy jen pod odborným vedením mých milých přátel z Přírodní Říše. Jsem proto moc rád, že mě nenechali na holičkách a velice jim tímto děkuji za jejich laskavou pomoc při tvorbě našeho společného dílka.
Přírodní Bytosti jsou schopny přirozeně číst a vnímat všechny informace, které k nim přicházejí z okolních světů, tedy i z toho našeho. Bez potíží čtou naše myšlenky a vnímají naše citová i emoční prožívání. Vidí naše jemnohmotná těla a dokáží z nich spolehlivě vyčíst, co všechno jsme tady napáchali v minulých životech odehrávajících se převážně pod vedením temných sil a čemu bychom se měli věnovat v těch současných, abychom to všecko uvedli na správnou míru. Také dokáží velice dobře rozpoznat, jakého jsme původu, neboť základním rysem naší Zelené planety je úžasná pestrost a rozmanitost, zejména v hrubohmotném světě. Což dokládá fakt, že krom lidských duchů z různých vývojových skupin se tu ve fyzických tělech pohybuje i bezpočet přírodních bytostí, ať již z domácích nebo z jiných vesmírných či mimovesmírných úrovní.
Z našich traumatizujících minulých životů, uskutečňovaných z větší části pod diktátem luciferských praktik, jsme si do toho současného přinesli hlavně zatemněné smysly a astrální těla plná blokád, nežádoucích cizorodých elementů a citových zranění. To všechno je důsledek toho, že jsme byli vytrženi ze své přirozenosti a násilím vmanipulováni - doslova „přesazeni“ - do nepřirozených rolí, které vykořenily naši pravou podstatu a identitu. A tohle všecko je teď tou hlavní překážkou, se kterou je potřeba se zdárně vypořádat, abychom dokázali znovu navázat ztracené přátelství se světem Přírodních Bytostí. Vtěleným přírodním bytostem to dokonce může připadat, jakoby se vraceli zpátky domů z dalekých cest. Každopádně platí, že podmínky pro návrat k naší přirozenosti a pravé identitě jsou stále příznivější, neboť všechno nesourodé s přírodním řádem stále více a více vylézá na světlo, tak hurá na věc!
Hlavně prožívat a otvírat své smysly aneb „Rozume, dej si pohov!“
Abychom se mohli lépe naladit na svět Přírodních Bytostí, je potřeba probudit v sobě všechny jeho živelné síly. Příležitostí k tomu je docela hodně, jen je najít. Intuice napoví, nejprve je ale potřeba požádat náš ctěný rozum, aby jí přenechal více prostoru ke zdárnému projevení. A kterým živelným elementem začít? No přece tím, který je nám nejbližší. Komu nejlépe imponuje živel Ohně (bacha na pyromany z Asie), určitě si rád zatopí v krbu, udělá táborák nebo se potěší harmonizujícím plamenem svíčky. Ohňové bytůstky z toho budou mít velikánskou radost a když jim dáte najevo, že o nich víte, brzy vás rozveselí svým nezdolným životním elánem. Pokud musíte denně zatápět do kotle (neb klimateroristi chladí evropské podnebí ostošest), tam už je to horší. Ohňové bytůstky nemají novodobé rozumové kotle rády a tak na mě každé ráno nelibě vrčí. Chápu, stýská se jim po staré peci s kachličkami, kterou bezmyšlenkovitě rozbořili předchozí majitelé. Na její obnovu ale zatím není síla a tak si ohňové bytůstky udobřuji voňavým modřínovým a borovicovým dřevem, které přímo zbožňují.
Pokud cítíte blízké souznění s živlem Vody, určitě vás to bude motivovat k pořízení akvárka nebo fontány. Vodní bytůstky s tím rády pomohou, zjišťuji ale, že vodní svět v našem akváriu docela nepříjemně kolabuje bez pravidelného vytěsňování těžkých kovů. Vodní bytůstky mají rády pohyb a dynamiku, proto je nejčastěji najdeme u bublajících potůčků či říček. Rády a v hojném počtu přebývají i v lesních tůňkách, studánkách či rybníčcích. U velkých řek je najdeme spíše tam, kde zůstaly zbytky přirozených meandrů a břehy porostlé přírodní vegetací. Vodní bytůstky podporují naše emoční prožívání a mohou nám pomoci zbavit se starých nežádoucích emočních vzorců. Vydlážděná koryta technokraticky upravených potoků, meliorační strouhy a přehnojené rybníky – tzv. bahňáky však představují pro vodní bytosti obrovské trauma a většina z nich je nucena tato místa opustit.
Vycházka lesem za neustálého hučení větru v korunách stromů může dát dobrou motivaci k navázání přátelských vztahů se živlem Vzduchu. Vzdušné bytůstky nám rády pomohou pročistit auru, když je o to požádáme. Zdržíme-li se v lese až do večerních hodin, často můžeme pocítit zvláštní příjemně aromatické vůně, hlavně v okolí vlhčích míst. I na tom mají zásluhu vzdušné bytůstky, které radostně vytvářejí bohatou směsici lesních vůní. Také nám může občas připadnout, jakoby si z nás někdo potajmu trochu utahoval a probouzel v nás vzpomínky na prožité humorné příhody. Tak to budou zcela určitě draci, velcí šprýmaři a srandičkáři. Když zjistí, že je dokážete pozitivně vnímat, hned se k vám vesele přidruží a posílí vaše citové prožívání. Jsou zdatní aktéři; najednou vás nenápadně přinutí bezděčně odbočit z naplánované trasy na neznámou stezku, po níž se dostanete třeba k pěkné skále nebo k romantickému lesnímu jezírku. Draci dokáží dokonale zparodovat veškerá svazující náboženství, jimiž je po celá dlouhá tisíciletí násilně spoutáván a uzemňován přírodní svět. Styl jejich humoru asi nejlépe vystihuje veselá pohádka Anděl Páně, to je přesně ono, jakoby se na ní snad sami podíleli… Neméně dokonale parodují i různé aktivity přebujelého lidského rozumu, zejména co se vědeckého výzkumu týče. Nejprve si udělají legraci ze složitého a velevážného bádání renomovaných vědců, i z jejich neméně renomovaných vědeckých časopisů, a pak vysypou z rukávu všechny potřebné informace k danému tématu. Jasně, stručně, bez zbytečných složitostí a s veselou náladou.
Není těžké proniknout ani do světa Zemského živlu. Každý by měl mít nějaké své oblíbené místo v přírodě, kde může pravidelně pobývat o samotě. Nejlepší je mít dvě taková místa: jedno zapadlé v hloubi lesa a druhé na vrcholu kopce s dobrou vyhlídkou do krajiny. Cítíte-li, že vás nějaké místo přímo magicky přitahuje, tak to je to pravé. Intuice vždy zafunguje v pravý čas, pokud jen trochu uznáme její existenci. Pro spojení se živlem Země je také prospěšné sednout si na nějakou pěknou skálu. Světlejší horninové podklady navozují příjemný odpočinek, tmavší horniny zase nabádají k aktivitě. K umělecké práci výrazně motivuje žula nebo vápenec. Je dobré obklopit se doma společností všelijakých kamínků a minerálů, jejich strážci si s vámi rádi budou povídat. Tedy pokud nebudete mít v bytě moc elektrosmogu a ostrých energií z televizního vysílání. Ale úplně ze všeho nejlepší je mít zahrádku a vykouzlit z ní malou oázu pro přírodní bytůstky všeho druhu. Rozhodně by v ní neměla chybět fontánka, malý koutek divočiny s hustým roštím, pěkné urostlé stromy a pestré květinové záhony. Aby si přišly na své i bytůstky rozkladu, máme veliký kompost a v odlehlých koutech zahrady necháváme tlít spadané listí a kousky dřeva. Práce na zahrádce výborně čistí a harmonizuje auru. A pokud náhle zjistíte, že už asi víte, kam zasadit tuhle květinu a jak zpříjemnit tenhle kout zahrady, jste na nejlepší cestě dorozumět se s jejími přírodními obyvateli a vylepšovat svůj pozemek pod jejich moudrým vedením. A náhle zjistíte, že těch milých přírodních bytůstek ve vaší zahrádce utěšeně přibývá, hlavně činorodých a veselých skřítků.
Nádherné přátelství můžeme prožít také s bytostmi stromů. Pokud nějaký strom zjistí, že máte zájem o citové sblížení s přírodou, nenápadně si vás přivolá k sobě a snaží se vám pomoci odblokovat vaše rozumové předsudky. Když náhle pocítíte zvláštní dojetí, tak se to povedlo a může vás nakonec zaplavit i slavnostní pocit. Ze starých stromů vyzařuje obrovská moudrost a sečtělost. Je dobré poprosit jejich Strážce o „malé individuální zasvěcení“ pro práci s přírodou. Určitě neodmítnou a láskyplně nasměrují svou sílu tam, kde jste vnitřně nejpřístupnější pro citové prožívání. Žel staré stromy jsou bezcitně a neomaleně káceny, mizí z naší krajiny a s nimi i jejich pradávná moudrost. V prostředí bez starých rozvážných stromů pak snadno vítězí dětinskost a neochota přebírat zodpovědnost za svoje činy.
Nemusíte mít vůbec obavy, že by se vám přírodní bytosti vysmívaly za vaše nezdary nebo vám vyčítaly vaši nevědomost. Jakmile jakákoliv přírodní bytůstka zjistí, že máte zájem spolupracovat, zaujme k vám vlídný přístup a snaží se aktivně zapůsobit na všechny oblasti vašeho vnímání, které jsou přístupné k prožívání a vzájemné komunikaci.
Pralesní divočina – nejlepší lékař pro nemocnou duši
Udělejte si čas a vyrazte do nějaké pěkné přírodní divočiny. Nejlépe sólo, s báglem na zádech, kde jsou pečlivě uloženy všechny základní pomůcky pro nenáročné bydlení v lůně hlubokého horského lesa. Pralesní divočina v sobě skrývá ten nejlepší návod na léčení našich nemocných duší. Kde ji ale najít? Nejlepší pralesní divočina, kterou znám a kam se vcelku snadno dostanete, vesele a nerušeně bují v srdci Bavorského národního parku. Oblast mezi Luzným a Roklanem, toť hotový ráj pro všechny přírodní bytůstky a jejich radostnou práci. Slovy se to popsat nedá, musí se to zažít na vlastní kůži. A nejlepší ze všeho je zdržet se tam alespoň jeden týden. Jezdívám tam pravidelně a vždycky tam objevím něco nového, hlavně na tajných „pašeráckých“ stezkách. Spřátelené přírodní bytůstky s předstihem vědí, že se za nimi chystám a vždycky mi připraví nějaké malé překvapení. Naposledy to byla pořádná živelná bouřka, měl jsem to tak tak. Přírodní bytůstky se samozřejmě mohly smíchy potrhat. Jsou to vážně nesmrtelní šprýmaři. Jednou mi nakukali, abych šel na vrchol vysokého kopce, že mě tam čeká veliké překvapení. Bez váhání jsem tam zamířil, ale ouha: terén byl plný popadaných stromů, jedna kláda přes druhou, polomy, vývraty, kmeny odumřelé po kůrovcové kalamitě, no prostě totální džungle. Ale zvládnul jsem to a před setměním zdárně dosáhl vytouženého cíle. Na vrcholu kopce se nenacházelo nic zvláštního, byl hodně kamenitý a vzduch poněkud dusný. Tázavě jsem se ohlédnul po svých průvodcích, kde mají to slibované překvapení.
„Dočkáš se, jen malá chvilenka strpení,“ ujišťovali mne horlivě. A najednou cítím, jak se kolem mne začínají srocovat hejna muchniček a za malý mžik již přidrzle hodovaly na mém upoceném těle. A moji milí šprýmaři na to jen: „Hi hi hi.“ Po chvíli se však přece jen slitovali nad mým utrpením a povídají:
„Hele, kámo, když se ti podaří vykydat ze sebe ty nejhorší emoční obaly, tak ti ty potvory prachmiliónový dají pokoj.“ Nezbylo nic jiného než se horlivě pustit do pucování svého temna a najednou cítím, že ten kopec, jak je tak pěkně opuštěný a pralesovitý, vyzařuje nádhernou čistící energii. Díky ní se mi nakonec podařilo zvítězit jak nad sebou samým, tak i nad tím hejnem malých nenasytných potvůrek a nakonec jsem pokojně usnul na měkkém mechovém polštáři.
Kdo má rád tajemná zákoutí opředená magickými energiemi, rozhodně by měl vyrazit do Krušných hor. Pralesní divočiny tam sice moc není, ale je tam velmi silně čistící a inspirující radioaktivní záření, hlavně na Jáchymovsku. Nejraději podnikám výpravu na Božídarské rašeliniště, neb mám velmi rád tajemné močály a slatiniště. Nemusíte být strach, že by rašeliniště u „Božího Daru“ bylo nějak paralyzováno zhoubnými náboženskými rituály. To v žádném případě, naopak tady vesele přebývá skvělá partička rozkladných přírodních bytůstek, která si říká „Zeithammer – časovaný buchar“. Močály, rašeliniště, slatiniště a jezera, jak je známe, jsou vlastně hrubohmotným odrazem překrásných rozlehlých močálovitých krajin nacházejících se v těch nejkrásnějších úrovních Univerzálního Rozkladu. Invazní civilizace jim tady ovšem dávají neskutečně na frak, protože se jaksi podvědomě bojí smrti.
Pro práci s přírodními bytostmi jsou samozřejmě skvělá i místa s hodně živým podkladem, pod nímž tajemně bublají minerální prameny. Proto často a rádi jezdíme do Slavkovského lesa nebo ke Konstantinkám, i když to máme trochu z ruky. A další místa, která vás rozhodně nezklamou, co se živelných sil týče, jsou sopečné kopce porostlé pěknými listnatými lesy. Intuice spolehlivě napoví, kam je potřeba vyrazit za prací i vlastním prožíváním. Teď už záleží jen na nás, jak se toho zhostíme. Není na to žádná rozumová školní šablona a tak to má být.
Nekonečné čištění sebe sama
Aby se k nám mohly přírodní bytůstky přiblížit a začít si s námi povídat, musíme aktivně zapracovat na svém vlastním čištění. Temné blokády a negativní emoční obaly, které jsme si na sebe nakydali v minulých životech (nebo i v tomto), jsou silnými nepřáteli pro naše celkové sblížení se s přírodními bytůstkami. Tyto temné „suvenýry“ musí pryč, za každou cenu, protože brání tomu, aby se k nám přírodní bytůstky mohly fyzicky přiblížit. Aby nás mohly přátelsky vzít za ruku a třeba zavést na místo, kam si přejí, abychom dali orgonit. Nemohou to udělat, protože temné obaly ulpívající v naší auře jim dávají bolestivé energetické rány a nutí je stahovat se od nás pryč. Jak ty zatraceně destruktivní a temné fujtajbly ale ze sebe zdárně vykydat?
Dobré je pravidelně si pročišťovat krev nějakým přírodním detoxikačním prostředkem, třeba šťávou z červené řepy. Pro dobrou funkci DNA kyselinových řetězců je prospěšné jíst víc zeleniny s kyselinou listovou. Je důležité mít dostatečný přísun železa, vápníku, hořčíku a zinku. Kvůli umělému zakrývání slunce klimateroristy je potřeba aktivně doplňovat i vitamin D. Pro podporu psychické síly se nám hodně osvědčil pangamín. Naopak jsme zcela vyloučili jakýkoliv alkohol, protože zapojuje vadné sekvence v DNA řetězcích a navíc rezonuje s vlnovou délkou HAARPu, která se blíží mozkové frekvenci théta (hluboký spánek). Tyto procesy podporují vnitřní pasivitu, psychickou slabost a uspávání ducha a to zrovna není to pravé ořechové ani pro vlastní vývoj ani pro práci s přírodou. Skřítkové nás také varovali před konzumací hub, protože jsou plné toxických látek z přibývajících spadů chemtrails.
Pro posílení detoxikačních procesů využíváme fialovou zářivku FLUORA, UV lampy a žlutozelenou zářivku, která velice příjemně harmonizuje a nabíjí fotonovou energií. Alespoň zčásti totiž souzní se žlutozelenou aurou přírody. Přírodní aura je však čím dál víc oslabována elektrosmogem a negativními myšlenkami lidí, proto je vhodné si žlutozelenou barvu přidávat ze zářivky do té doby, než se příroda osvobodí od všech nepřirozených destrukcí. Žlutozelená barva dokáže také vytáhnout na světlo spoustu temných obalů a dát podpůrnou sílu k jejich čištění. Původně nejspíš bylo v plánu, že naše očista od starých nánosů bude probíhat dynamicky, plynule a ruku v ruce s Globální transformací celé naší sluneční soustavy. Žel tomu tak není a situace je taková, že bez vlastní námahy a vlastního přičinění prostě zůstáváme dál z větší části trčet ve starém vyžilém světě.
Pro zdárné vypucování temných obalů a blokád z naší aury je potřeba v prvé řadě připustit, že ty obaly tam opravdu jsou a že jich může být až několik tisíc. Když jsem vysvětloval svému známému, že bude muset ze sebe vyházet až tři tisíce různých blokád, destruktivních obalů a cizorodých struktur, kroutil nad tím nechápavě hlavou:
„No ty teda dokážeš člověka potěšit. A nešlo by ňák ven samo?“ Musel jsem ho zklamat. Samo ven to prostě jít nechce, musí se aktivně zabrat. K tomu je potřeba požádat naše astrální průvodce, aby nám s tím pomohli. Dále je nutné si uvědomit, že většina těchto nežádoucích temných obalů v sobě obsahuje tzv. „Kód lpění na starém“. Pokud vyšleme soustředěnou myšlenku, že chceme tyto obaly vyčistit, musíme zároveň zadat, že čistíme i tento temný zákeřný kód. Dále je potřeba požádat své astrální průvodce a Vysoké Vesmírné Bytosti, aby vám při čištění temných obalů a struktur pomohli rozložit i všechna temná vlákna, kterými jsou tyto negativní obaly připoutány na staré vrstvy z temné historie naší planety. Při čištění starých obalů se někdy objeví prožívání starých situací, což nám může velmi usnadnit náš očistný proces. Čištění usnadní i neustále rostoucí poznání o tom, že nejvíce temných obalů, struktur a také karmických uzlů jsme vyfasovali během svých reinkarnací v Atlantidě a Starém Egyptě. Spousta osob prodělala další traumatizující reinkarnace během středověku a za druhé světové války. Některé nepříjemné situace z minulých životů, které jsem potřeboval pochopit, se mi podařilo znovu prožít v několika snech a poté bylo již docela snadné se jich zbavit. Určitě se vám to už také přihodilo. Při čištění je důležité požádat Vysoké Vesmírné Bytosti o uzavření všech minulých životů; většina z nich totiž není plně uzavřena, což blokuje plné využití našeho energetického potenciálu. Veškeré informace o našem čištění se dohrávají do Kolektivního Vědomí Celku, kde jsou přístupné všem dalším osobám. Je užitečné s tím počítat a prosit svoje astrální průvodce, aby nám tyto informace zprostředkovávali. Menší energetické blokády se často čistí souběžně se starými obaly nebo se čistí dodatečně při aktivním citovém prožívání. Jakmile se nám podaří vykydat ty nejhutnější temné obaly, naše jemnohmotná těla zesvětlí a postupně se zlepšuje naše vyciťování vůči přírodě. Jsme schopni lépe vycítit její poselství i její prosby o pomoc při harmonizaci krajiny nebo při čištění přírodních bytostí zparalyzovaných až ztemnalých v důsledku nějakého šokového traumatu. Také budeme lépe vyciťovat, jakým způsobem harmonizovat působení živelných sil. Když jsem se dozvěděl o tom, že nějaký člověk odeslal při povodňových záplavách v srpnu 2002 vlnu dalších dešťů do „nějaké jiné úrovně“, vnitřně jsem se lekl. Dodatečně jsem pak zjistil, že to byla propastná chyba a taky pěkná svévole, protože vodní bytosti měly v plánu nechat pořádně protáhnout celý biokoridor Vltavy očistnými povodněmi. Vodní a vzdušné bytosti řídící spady dešťových srážek uvízly po tomto lidském aktu v nepříjemném meziprostoru a museli jsme s přáteli požádat o jejich vysvobození. Takhle se to opravdu dělat nedá, pokud skutečně chceme pomoci přírodním bytostem, musíme se přitom zcela oprostit od svých vlastních přání a představ.
K čištění starých nánosů můžeme využít nejen sílu našich myšlenek a náš vlastní elektromagnetický potenciál, ale i sílu energie Reiki. Kdož máte zasvěcení do Reiki nebo o něm uvažujete, je potřeba vědět k tomu jednu důležitou věc. Klasické zasvěcení do Reiki s sebou nese riziko nákaz některými škodlivými náboženskými rituály jdoucími proti práci s energiemi přírody. Proto je potřeba požádat Vysoké Vesmírné Bytosti o transformaci Reiki energie tak, aby byla v souladu s univerzálním přírodním řádem. Konkrétně řečeno, aby došlo k jejímu přesunu z nepřirozeného systému „Dobro vs. Zlo“ do přirozeného systému spolupracující duality „Výstavba plus Rozklad“. V iluzivním luciferském systému „Dobro vs. Zlo“ má Reiki podobu kruhu, v němž se vzájemně prolínají bílý jin s černým jangem. Tento symbol není původním symbolem našeho vesmíru, byl sem implantován luciferovci, kteří si s jeho pomocí udržují svou nadvládu a dávají zelenou destruktivním invazním civilizacím. Je to jednoduché: pošlete Reiki pro podporu lásky a tím podpoříte bílou barvu. Zákonitě s tím se začnou na opačném protipólu srocovat černé energie, kterými nechají luciferovci vaši lásku dříve či později nelítostně zadusit. Nic se nevyřeší a svět zůstává bez pokroku. Spousta ezoteriků, přírodních léčitelů a duchovědců je přesvědčena o tom, že pod tímto symbolem dělají to nejlepší, co můžou, ve své podstatě však jen udržují starý temný systém luciferovců. Pokud ale s pomocí světlých bytostí přesuneme energii Reiki do přirozeného řádu „Výstavby a Rozkladu“, okamžitě se na ní objeví symbol lilie, která je pravým znakem našeho přírodního „květinového“ vesmíru. Když stavíme, symbol září žlutozeleně, když rozkládáme, symbol se zbarví do fialova. Univerzální vesmírná energie má samozřejmě nekonečně mnoho barev, přičemž ta nejjemnější, růžová, v sobě nese symbol lípy (a nebude to náhoda, že latinský název pro lípu Tilia je totožný s pravým jménem této láskyplné růžové energie). Jak se český národ dnes chová ke starým lípám, ke svému národnímu stromu, však raději ponechám bez komentáře.
Chceme-li se tedy zdárně vyčistit a navázat srdečné přátelství se světem přírodních bytostí, musíme se ve svém osobním vývoji vymanit z falešného systému „Dobro vs. Zlo“ a přejít do univerzálního přírodního řádu Výstavby a Rozkladu. Já vím, ono se to snadno řekne, ale hůř dělá, protože na cestě je mnoho překážek, i bolestivých, ale s každou překonanou překážkou se stáváme silnějšími a odolnějšími vůči temným nástrahám luciferovců. Až se podaří celou fyzickou úroveň naší planety přesunout zpět do přírodního řádu, destruktivní invazní civilizace budou nuceny ji opustit, protože ony dokáží existovat pouze a jedině ve falešném systému Dobra vs. Zla. Do tohoto systému byly tyto civilizace uměle implantovány a je to absolutně nereformovatelná kasta, která nemá zájem o vlastní vývoj, chce pouze parazitovat na ostatních a žít z jejich prostředků. Cesta těchto nereformovatelných bytostí bude tedy po očistě naší planety směřovat do hloubkových úrovní Rozkladu, kde z nich zbudou pouze jejich původní prajádra. Každé prajádro má podobu krásného květinového poupěte, z něhož se pak formuje Nová Bytost. A radikální proměna všech nereformovatelných „mutantů“ přirozeně probíhá právě tímto způsobem.
Malá poznámka na závěr
Nemusíte se strachovat, že by se naše planeta nepřetransformovala kvůli tomu, že miliardy a miliardy lidí stále lpí na starém a bojí se Velké Změny. Naše planeta na tom není závislá, má své „hrubohmotné pojistky“, které spolehlivě převálcují i ten nejdestruktivnější přístup člověka vůči přírodě. Celá transformace navíc probíhá tak, že nejdříve se transformují přírodní bytosti a až poté lidský svět. Člověk je v transformačním systému druhořadý, protože nenese na svých bedrech žádné energeticky důležité pilíře a nikdy mu oficiálně nebyla svěřena žádná řídící role. Člověku zde byla pouze nabídnuta určitá možnost a šance pracovat na svém osobním vývoji v souladu s přírodním řádem. Nyní je proto hlavně potřeba aktivně zabrat na svém vlastním vývoji, to ostatní už pak přijde samo.
Hodně zdaru beze zmaru přejí
Aolian a kolektiv spřátelených přírodních bytůstek všeho druhu
Příspěvky
