Díky čtenáři za článek a za vzorný přístup k publikování!
Ahoj OrgoNet.
Pripravil som text, ktorý stačí skopírovať do nového článku na Tvojom blogu, aby si s tým nemal veľa práce. Bol by som veľmi rád, keby si ho uverejnil. Ďakujem.
Auto na vodu
Auto na vodu – patenty a základní výzkum
Vynálezce Stanley Meyer pil skleničku pomerančového džusu. Náhle vyběhl z restaurace a křičel: „Otrávili mně!“ Pak se zhroutil a zemřel. Oficiální příčinou smrti byla otrava zkaženými potravinami.
Kdo byl tento muž? Nevynalezl nic menšího než aparát, patentovaný pod číslem US 4.936.961, jímž lze levně získávat energii z obyčejné vody.
Zázraky vedy – Ide to na vodu
Zdroj: http://www.mojevideo.sk/video/5aed/zazraky_vedy_ide_to_na_vodu.html - video z kanálu Spektrum, český dabing.
(Video nejde vložit, pozn. Org.)
Podle US zákoníku, titul 35, část II., kap. 10, odst. 101, musí být patentované zařízení funkční a využitelné, přičemž udělení patentů inkriminovaného typu závisí na úspěšné demonstraci funkčního prototypu vynálezu před nezávislou Patentovou revizní komisí.
Podstatný rozdíl vůči elektrolýze spočívá v napájecím zdroji vyvíječe. Meyer využívá externí indukčnosti rezonující s kapacitou článku – čistá voda má permitivitu asi 5 – s nímž tvoří paralelní rezonanční obvod. Tento obvod je buzen generátorem pulsů, jenž společně s kapacitou článku a usměrňovací diodou vytváří okruh, „pumpující“ elektrický náboj. Vysokofrekvenční pulsy budují na elektrodách článku kaskádově vzrůstající DC potenciál, a to až do okamžiku kdy je dosaženo bodu, v němž se voda rozpadne a mžikově jí proteče vysoký proud. Jeho průraz detekuje obvod, sledující proud ve zdroji, který pak na několik cyklů vyloučí impulsy, aby se voda mohla „vzpamatovat“.
Chemik Keith Hindley se zúčastnil demonstrace Meyerova článku a poskytl tento popis:
„Po celodenní prezentaci potvrdil Griffinův výbor řadu významných jevů pozorovaných během demonstrace WFC (Water Fuel Cell – vodního palivového článku), jak ho vynálezce nazývá. Svědecký tým nezávislých britských vědeckých pozorovatelů osvědčil, že vynálezce Stanley Meyer úspěšně rozkládá obyčejnou vodu z vodovodu na její základní elementy kombinací pulsujícího vysokého napětí, přičemž je použitý proud měřitelný v pouhých miliampérech. Vývoj plynu přitom postačoval k trvalému udržování vodíko-kyslíkového plamene, v němž se okamžitě tavila ocel. Jak svědci dále potvrdili, na rozdíl od normální elektrolýzy vysokým elektrickým proudem nedocházelo uvnitř článku vyvíječe k vůbec žádnému zahřívání. Meyer odmítl uvolnit podklady, které by vědcům dovolily duplikaci a další vyhodnocení principu funkce jeho ‘vodního palivového článku’, nicméně poskytl US patentovému úřadu
dostatek podrobností, aby tento dospěl k názoru, že vynálezce může věrohodně doložit zisk ‘energie z vody’.“
„První demonstrační článek byl vybaven dvěma paralelními deskovými ‘budiči’. Po naplnění článku obyčejnou vodou z veřejného vodovodu generovaly tyto desky plyn při velmi nízké úrovni elektrického proudu – ampérmetr ukazoval sotva desetinu ampéru – Meyer hovoří o miliampérech – přičemž produkce plynu soustavně vzrůstala, když byly desky posouvány blíže k sobě a klesala, když byly oddalovány. Stejnosměrné napětí přitom patrně pulsovalo v rozsahu tisíců voltů.“
„Druhý článek, generující mnohem více plynu, obsahoval devět dvojitých trubkových buněk z nerezové oceli. Byla pořízena sekvence fotografií zachycujících produkci plynu při miliampérových úrovních. Když bylo napětí zdroje zdviženo na vrcholnou mez, proudil plyn ve velmi působivém množství.a“ „Povšimli jsme si, že voda na horním konci článku pozvolna získávala světle krémovou barvu a objevila se tmavohnědá sraženina, což byl téměř jistě účinek chlóru, obsaženého ve značně chlórované vodě z kohoutku, na nerezové trubce ‘budiče’. Byla to jasná demonstrace produkce vodíku na úrovni miliampér a kilovolt.“
„Nejpozoruhodnější bylo, že článek a všechny jeho kovové trubice zůstaly na dotyk úplně chladné, a to dokonce i po více než dvacetiminutovém provozu. Mechanizmus štěpení evidentně vyvíjí jen nepatrné teplo, což je v ostrém kontrastu k elektrolýze, při níž se elektrolyt velmi rychle zahřívá.“ „Výsledky se zdají potvrzovat výkonnou a regulovatelnou produkci plynu, již lze rychle přizpůsobit požadavkům odběru, a proto je provozně bezpečná. Zřetelně jsme pozorovali, že ke kontrole množství vyrobeného plynu je využíváno zvyšování a snižování napětí. Viděli jsme, že tvorba plynu ihned ustala po vypnutí, aby pak okamžitě znovu naběhla, když byl řídící obvod opět pod napětím.“ „Po dlouhých hodinách rokování mezi čtyřma očima jsme dospěli k závěru, že Stanley Meyer odhalil zcela novou metodu štěpení vody, která vykazuje velmi málo charakteristických rysů klasické elektrolýzy. To, ž
e jeho zařízení skutečně funguje, potvrzuje sbírka US patentů, které mu byly uděleny na rozličné součásti WFC systému. Skutečnost, že US patentový úřad tyto patenty udělil podle odst. 101 znamená, že funkčnost s nimi spojeného technického vybavení byla experimentálně prověřena experty US patentového úřadu a sekundujícími nezávislými experty, přičemž byla uznána všechna tvrzení vynálezce.“ „Základní WFC byla objektem tříletého testování. Tento postup povyšuje udělené patenty na nezávislou úroveň kritického vědeckého a technického ověření toho, že patentovaná zařízení skutečně fungují tak, jak vynálezci tvrdí.“
„Praktická ukázka Meyerova článku byla podstatně přesvědčivější, než para-vědecká hantýrka, již použil k vysvětlení principu jeho funkce. Vynálezce hovoří o deformaci a polarizaci molekuly vody, v jejímž důsledku se naruší samotná vazba H:OH působením vlivu rostoucího elektrostatického potenciálu rezonujícího uvnitř molekul, což údajně zvyšuje výsledný efekt.“
„Kromě potvrzení vydatné produkce vodíko-kyslíkového plynu a minimálního nárůstu teploty uvnitř článku svědci konstatovali, že voda z článku rychle mizí, podle všeho v elementárních součástech a jako aerosol, opouštějící povrch článku ve formě nesčíselných drobounkých bublinek.“
Meyer prohlašuje, že v posledních čtyřech letech jezdí ve VW přestavěném na vodíko-kyslíkovou směs, přičemž používá sadu šesti válcových článků. Rovněž tvrdí, že produkci plynu zvyšuje stimulace článku fotony ve formě laserového záření, zaváděného do prostoru reaktoru optickým vláknem.
Dodatek
Vyskytly se mnohé pochybnosti ohledně patentování Beardenova MEGu. V kontextu se zněním shora uvedeného zákona, pohlíží Patentový úřad i soud na jakýkoliv nefunkční vynález jako na věc nesplňující kritérium „užitečnosti“. Na tomto základě je patentování sporných a nefunkčních užitných vzorů běžně odmítáno.
Všichni odborní examinátoři Patentového úřadu mají velmi dobrou průpravu ve vědě a technice. Nesedí tam postarší dámy vládnoucí razítky. Jakékoliv vydání patentu na užitný vzor nefunkčního vynálezu by znamenal fatální omyl se strany examinátora(ů), a představoval by ohromnou výjimku z pravidla. Patentový examinátor nemůže legálně vydat patent na užitný vzor takovému zařízení, o němž ví, že nefunguje. Kdokoli podá žádost o udělení patentu na užitný vzor pro natolik sporný druh zařízení, jakým Beardenův MEG bezesporu je, musí být perfektně připraven na velmi komplikované a velmi vážně brané technické skrutinium.
Pressman popisuje osud vynálezce, jemuž bylo odepřeno patentování „stroje na výrobu energie“. Vynálezce pohnal případ před soud, kde ovšem prohrál poté, když National Bureau of Standards v roli soudního znalce zjistil, že „sporný přístroj nekonvertuje hmotu na energii“.
Pokud neexistuje nějaký dvojí metr, bylo pro Beardena a jeho kolegy důkazní břemeno právě tak těžké, když přinesli na Patentový úřad svůj vynález. Je naprosto nepředstavitelné, aby patentový examinátor hleděl na cosi takového jako je MEG a jen na základě textu a výkresů se bez funkčního prototypu lehkovážně domníval, že „je to funkční a tudíž užitečné“, bez náročné a velmi přesvědčivé demonstrace plně funkčního prototypu. Dr. Bearden a Dr. Greer budou brzy demonstrovat MEG jistým členům kongresu. V zájmu přežití homo sapiens lze děkovat bohu za to, že jistí „skeptičtí fyzici“ nejsou americkými kongresmany. A kdyby byli, a kdybych byl Dr. Beardenem, měl bych silné nutkání nahodit MEG a požádat je, aby strčili prst do výstupní zdířky…
Anglická schéma Meyerovho vyvíjača TU.
Zdroj: H2O - Energia
Voľná energia:
www.wmmagazin.cz
free-energy.xf.cz
P. S. Orgonet:
Nezapomeňme na zdejší hodně diskutovaný článek: http://orgo-net.blogspot.com/2011/05/funkcni-vodikovy-generator-pro-auto.html
Anebo tohle: Kutil si doma postavil auto na vodu. http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=LIVFEP2A3yE
Příspěvky
