Co jsme dále vysledovali a prožili při našem antichemtrailsovém koumání
1. Mlha jak trám a naše kutilské snahy ji rozpustit
V našem západním Pošumaví jsme si tento podzimek sluníčka zatím užili jen minimálně. Krajina je tu věčně zabalená do inverzní mlhy, často provázené ostrým východním až jihovýchodním větrem. Dík tomuto směru větru vanoucímu z vesnice k našemu antichemtrailsovému hnízdu víme, čím v letošním roce topí naši sousedé. Je to stejné jako vloni – z kouře linoucího se z jejich kamen a kotlů jsou cítit převážně spaliny ze starých papírů a dřevotřísky. Tlaková výše v Rusku drží jak přibitá, když by už měla tendenci zeslábnout nebo se odsunout více na jih, zčistajasna se na stejném místě vytvoří nové jádro výše a jede to zase dál ve starém. Vlhké a teplé atlanské proudění si tu ani neškrtne, jakoby ho někdo přibil nad Velkou Británii a přilehlé přímořské oblasti. Že by první přípravy uměle namodulované, teplo i finanční prostředky sžírající kruté zimy ve střední Evropě? V předpovědích počasí mlží stejně jak na té obloze, proto mám radost, že na Orgonetův web začal přispívat erudovaný meteorolog. Už několikrát se mi stalo, že po přečtení jeho příspěvků a komentářů jakoby se mi k mé práci dohrálo něco nového, co mi zajímavým způsobem rozšířilo obzor a pole působnosti vůči klimateroristickým aktivitám.
V některých dnech jsme sledovali, že by se ta hutná mlhová deka přece jen měla snahu rozpouštět. Jakmile však obloha nad námi trochu zesvětlala, rozezvučela se nad našimi hlavami letadla. Co tam přesně dělala, to nebylo skrz ten mlhový obal vidět, ale z jejich činnosti byla silně cítit agresivita. Neuplynulo ani dvacet minut po jejich přeletu a obloha nad námi znovu získala šedavý nádech a krajina kolem nás se opět pohroužila do chmurného příšeří.
Opakovaně jsme zkoušeli mlhu rozpouštět octováním v kombinaci s osvědčenými typy minerálů. Vždy nejdéle do půl hodiny po zásahu jsme pocítili snahy o atak na naši práci. Myslím, že k tomu spojovali síly pozemních i kosmických haarpových systémů. Snažili se nás atakovat především na hlavě. V jednom případě, nejspíš pro lepší zacílení na naši antichemtrailsovou činnost, dočasně odstavili mimo provoz nejblíže situované vysílače na mobily. Zvizualizovali jsme si, že jsme jedno velké zrcadlo, které odráží veškeré ataky zpět k jejich původcům. Dále jsme energetickým působením „očesali“ temné astrální nástavby z útočících přístrojů a rozpustili staré válečné platformy, na kterých byly tyto nástavby ukotveny. Obsluze těch slavných technických krámů jsme „očesali“ jejich technokratické ego. A samozřejmě jsme také vypucli naše osobní neblaze proslulé temné platformy z historických válečných konfliktů, které při tom vylezly na světlo. Až poté se do našeho nitra dostavila příjemná volnost a úleva. Ataky byly pryč.
Z vlastní praxe mám zkušenost, že je naprosto nezbytné rozpustit při jakémkoliv ataku všechny konfliktní platformy, které jsou jeho prvotní příčinou. Pokud zlikviduji jen temné astrální nástavby a staré konfliktní platformy zůstanou nadále existovat, brzy si na ně temnáři ukotví nové astrální nástavby pro další ataky. Staré konfliktní platformy musí být proto rozpuštěny až do posledního puntíku včetně technických implantátů na jejich samoobnovu, aby neměly již žádnou šanci se znovu zmanifestovat. Ve výše zmíněném případě se jednalo o staré válečné platformy z doby lemurské, tedy z prvních luciferských válek a byly udržovány a oživovány přes technické platformy ze staré Atlantidy. Většina válečných nebo náboženských platforem a vrstev má svoje samooživovací kódy a pole působnosti právě ve staré Atlantidě a pro jejich definitivní umrtvení je zapotřebí uzavřít veškeré energetické kanály spojující současnost se starou Atlantidou. Stará atlanská epocha by již dávno zmizela v propadlišti dějin, kdyby nebyla neustále vyživována parazitickým odlivem energie ze současnosti do minulosti. Temnáři udržující otevřené kanály do staré Atlantidy jsou pouze druhotným přiživujícím se prvkem v tomto systému; prvotními viníky jsou někteří propadlí dárci života a strážci přírodních živlů.
2. Mlha konečně na ústupu
Jednoho dne po obědě, náš rodinný deníček mi napovídá, že to bylo v neděli 6.11., se náhle začala inverzní mlhová deka intenzivně rozpouštět jako příslib slunečného odpoledne po dlouhých dnech strávených pod inverzním deklem. Střelhbitě jsme vyběhli na zahrádku a v rychlovarné konvici odpařili notnou dávku octa. Přitom jsme si vizualizovali nádherně modrou oblohu. Bylo čím dál patrnější, že dnešního dne má mlha sama od sebe tendenci se ztratit, je proto výhodné podpořit a urychlit octováním její rozplynutí. A protentokrát jsme sklidili úspěch – opravdu se u nás mlha rozpustila mnohem rychleji než v okolní krajině. Krom příznivějších rozptylových podmínek cítím, že do určité míry to podpořilo jednotné přání velkého množství osob, aby aspoň o víkendu bylo hezky a svítilo sluníčko.
Výše popsaný postup jsme vyzkoušeli i v dalších dnech s podobně příznivými podmínkami na rozpouštění mlhy a vždy úspěšně. Pokud se ale nad naší krajinou rozhostí hustá inverzní deka, tak naše šance s tím hnout jsou zatím propastně mizivé.
3. Hysterický růst mladých stromků a „opilí“ pakomáři
Také v průběhu následující neděle 13.11. nám přálo slunečné počasí. Jakmile začalo slunko prosvítat přes mlhu, mohutně jsme zaoctovali, vypucnuli plejádu technických implantátů z atmosféry i z klimateroristických zařízení a zvizualizovali si krásně modré nebe. Odpoledne už prohřívaly naši zahrádku teplé sluneční paprsky a my mohli radostně dokončit všechny podzimní práce.
Je samozřejmě příjemné spatřit i v této předzimní době rozkvetlé kvítky, do jaké míry je ale přirozené, aby ještě nyní kvetly třeba janovce, to nevím. Spíš mi připadá, a už to sleduji delší dobu, že u některých rostlin jsou jakoby energeticky rozhozené jejich vlastní biologické hodiny.
Zvláště mladé stromky rostou takovým tempem, že je to až neuvěřitelné. Do určité míry v tom vnímám snahu přírody rychle uložit a zpracovat vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Pokud však dlouhodobě dochází k umělému omezování slunečního svitu, můžou se mladé stromky chovat podobně jako v zastíněném lesním porostu. Zde je nejdůležitějším zaměstnáním pro veškerou omladinu honba za světlem: dostat se svým vrcholkem co nerychleji co nejvýš a zajistit si tak lepší světelné podmínky pro svůj růst a vývoj. A zda se do růstu a vývoje mladých stromků nebo buřeně nějakým způsobem přehrává i hysterické chování dnešní jangové společnosti žijící stylem „rychleji a rychleji“ plus „vyšší výnosy a zisky“, spíše ponechávám jako otázku k zamyšlení. Každopádně naše mladé hrušně a jabloně vypadají spíše jak topoly, ale my ji v tom ponecháváme volnou ruku. Vzpomínám si, jak nás ke konci léta navštívila jedna naše známá, prohlédla si tu nejvytáhlejší jablůňku a začala nás přemlouvat, abychom u ní provedli „odborný“ sestřih větví. Pak se začala iniciativně vnucovat, že nám s tím pomůže. V tu ránu na ní podrážděně zavrčel elf pečující o „topolovou“ jablůňku: „Jestli na nás jen sáhneš, ty fiflenko jedna, uvidíš, jak rychle se fikneš do ruky!“
Rozchechtal jsem se na celé kolo a bylo mi úplně fuk, že mě v tu chvíli mají všichni kolem za blázna. Vím své!
Zahrádka je vůbec nádherná přírodní laboratoř, kde se dá vypozorovat všecko možné (i nemožné). Všimli jste si někdy, jak se chovají pakomáři před uměle vyráběným deštěm? Vybavila se mi o tom příhoda z letošního září. V podvečer jsme si sedli k táboráku a pucovali staré atlanské platformy. V místech, kde jsou nějaké podzemní prameny, poklidně poletovala hejnka pakomárů. Náhle jsme pocítili zvláštní napětí. Po chvilce nám docvaklo, že klimouši aktivně zapracovali na výrobě umělých dešťových mraků přes odpařování a systém „ladicích trubic“. Hejnka pakomárů zchaotičtěla a rozprsknula se po celé zahradě. Pakomárci se chovali jako pomatení opilci: chaoticky vráželi do zeleně i do našich těl a ne a ne se uklidnit. Chaotické energie vyzařovaly i ze spodních pramenů a vůbec jsme cítili všude kolem sebe nepříjemné nervózno. Zkusili jsme provést celostní zneutralizování uměle napolarizovaných molekul vody v krajině a pak se situace trochu zklidnila. Náhle přeletělo nad naší krajinou několik letadel (zřejmě stříkli do mraků katalyzátor na spuštění deště) a do půl hodinky se rozpršelo.
4. Podzimní gruntování temna
Pro zkvalitnění našeho bydlení i diverzantských antichemtrailsových pokusů jsme podnikli v letošním podzimku radikální výpuc našeho obydlí, zahrádky i okolní krajiny. Nebylo zrovna dvakrát příjemné zjistit, že jeden z klíčových problémů ovlivňujících negativně celé široké okolí se nachází právě pod našim starým barákem. Bylo už ale potřeba to pořádně rozštípnout. Od negativní platformy komunistického teroru jsme se postupně prokousali až ke třicetileté válce. Teprve po téhle radikální očistě se nám pořádně ulevilo. Ale jen na chvilku. Záhy vylezl na světlo další klíčový historický problém a sice a energetické a emoční svázání naší chalupy s baráky našich sousedů. Tvořilo to hodně zhutnělou astrální platformičku ve tvaru černého pavouka, na kterou se nabalovaly další negace z okolí. Základními stavebními kameny byly negace ze sousedských hádek včetně majetkových sporů a příbuzenských konfliktů, emoční proklínání a traumatizující energie signalizující špatné zacházení s domácími zvířaty. Docela jsme se nadřeli s výpucem, ale výsledek jednoznačně stojí za to. Přesně podle pravidel „jak si kdo ustele, tak si taky lehne.“
5. Chemtrails jako démonizovaní skřetové
Konzumní způsob života a přetechnizované prostředí na naší planetě příliš nepřeje jemnějším typům energií a substancí. Aby se tady mohly tyto energie projevovat, musí mít nějaké stabilní ukotvovací platformy, odkud by mohly působit. A těch spíše ubývá nežli by jich přibývalo. Ze všech přírodních zákoutí hromadně odcházejí jemní elfové se svými družinami a zůstávají ti, co snesou hrubší vibrace. Rozpadají se astrální předsádky na přenos jemných energií nad pohořími i nad deštnými pralesy. V krajině je patrná převaha ostrých jangových energií. K potlačování jemných substancí přispívají samozřejmě i klimateroristické pokusy. Astrál naší planety připomíná pevnou klec a chemtrails se astrálně chovají jako démonizovaní skřetové hrající křiklavými neónovými barvami, kteří agresivně napadají především jemné bytostné substance. K nejzranitelnějším substancím patří pečovatelská společenství elfů, která mají za úkol přivádět sem z kosmu harmonizující fotonovou energii na transformace a podporu pozitivního způsobu života. Nelze tedy už pasivně vyčkávat, že tato harmonizující energie k nám sama přijde do aury, je potřeba si mentálně naprogramovat vlastní energetické cesty pro přímý a stálý příjem této energie z kosmu.
6. Jak znovuvzkřísit své zparalyzované pomocníky
Žel musíme počítat s tím, že temnáři se docela vehementně snaží snižovat účinnost našich podpůrných prostředků pro harmonizaci energií a zlepšování klimatických podmínek. S přáteli jsme už vícekrát zaznamenali aktivní vyhledávání cloudbusterů, orgonitů a minerálů nějakými specializovanými radarovými zařízeními. Bohužel umí tyto naše pomocníky nejen vyhledávat, ale také paralyzovat jejich energetické působení. Samozřejmě jim to jde hůře ve starých kamenných stavbách než v panelácích či tvárnicových domech, ale dostanou se všude.
Je to sotva týden, co mě jeden můj známý – aktivní experimentátor na likvidaci chemtrails – zpravil o tom, že zažil kompletní likvidaci energií u jednoho ze svých léčivých kamenů. Hned druhý den poté, co si nerost zakoupil, u něj pocítil energetické rozladění a následující dne klesnul kámen do podzemních vibrací.
Pokud by se vám to také přihodilo, neklesejte na mysli, kámen není mrtvý, je pouze zparalyzovaný a dá se znovu oživit. Oživovací proces spočívá v tom, že ho nabijeme vlastní pozitivní energií a vizualizujeme si, jak se náš milý kamínek zpátky napojuje na světelný paprsek ve výšinách (čili tam, kde je centrum jeho domácí skupinové duše). Strážce kamene se většinou rychle probere a z jeho srdce se pak může celý tento oživovací proces fraktálově rozkopírovat do všech stejnorodých i příbuzných skupin minerálů.
Moji astrální průvodci mi vnukli zajímavý návod, jak oživovat zparalyzované minerály i ztraumatizované přírodní bytosti. Říkají tomu proces tzv. "malé smrti". Nejprve napojím své pacienty na energie 13. rozkladného elementu a nasměruji jeho sílu tak, aby v nich nechal zemřít všechno staré, co už ztratilo veškerou hodnotu pro jejich další vývoj a práci. Poté své pacienty energeticky převedu přes imaginárně vytvořený světelný most do paralelní úrovně Univerzálního života, kde se můžou znovu "narodit", přičemž klíčové informace o jejich dosavadním bytí zůstávají zachovány. Vypadá to jako malý zázrak, ale ve skutečnosti je to zcela přirozený jev, neboť Život má mnoho podob a vždycky si najde variantu, jak se vypořádat s temnem.
Tato metoda se mi natolik zalíbila, že ji nyní používám i na uzavírání svých osobních vývojových etap. Nějaká ta psychická nebo fyzická bolístka při odumírání starých vyčpělých věcí, na které jsem se v minulosti pod záplavou emocí a nezdravého lpění dětinsky upnul, se s trochou vnitřní odvahy dá docela snesitelně přetrpět.
7. Hlídat si musíme i svůj vlastní elektromagnetický potenciál
Poslední dobou mám pocit, že existují i nějaká speciální špionážní zařízení na vyhledávání a detekci magnetických látek. Má to svou logiku – klimateroristé potřebují udržet nasprejované feromagnetické částice co nejdéle ve vzduchu, aby na ně mohli aktivně působit klimatickými zbraněmi. A také tam samozřejmě potřebují udržet určitou přesnou koncentraci oněch částic, aby mohli zdárně namodulovat počasí dle svých plánů. A nejsem sám, kdo má vážné podezření, že temnáři se snaží odsávat elektromagnetický potenciál i z nás. Své aktivity ohledně vysávání energií z osob soustřeďují přednostně do větších měst, kde je vyšší koncentrace lidí. Můj známý, který je hodně citlivý na energie ve svém okolí, dokonce postřehnul, že mu „sosají“ energii z čelní čakry, přičemž mu následně klesla hladina energie i na soláru a v podbřišku.
Už víc osob mne upozornilo na to, že výrazný energetický upírismus způsobuje také televize (nejspíš ve spolupráci se svým minihaarpovým vyzařováním) a destruktivní energie HAARPu jsou do našich příbytků přiváděny i přes kabelové systémy od počítačů. Odrušit to lze celkem snadno: na každý kabelový přívod se upevní „prstýnek“ z drátu a je po problémech.
Pokud hledáte možnosti, jak se vypořádat s energetickým upírismem v naší společnosti, možná vás potěším svým novým poznáním, že vůbec není nutné jet ve svém životě na čakrový systém. Je totiž vývojově mladší než původní energetická soustava, v níž se tělo energeticky chová jako jeden kompaktní celek a energii pro svou práci čerpá pouze dvěma velmi stabilními energetickými centry: jedno je umístěné nad vrcholkem hlavy a přivádí energii z kosmu, druhé je pod nohama a přivádí do těla zemskou energii. Když jsem celkově v pohodě a působím na platformě svých domácích neutrálních energií, tak jedu přesně a právě na tento systém.
8. Nárazový radikální zásah proti chemtrailsistům se osvědčuje
Ve svém antichemtrailsovém pokusnictví se mi již vícekrát osvědčilo uplatnit metodu tzv. nárazového radikálního zásahu. Sestavit energeticky silné obrazce minerálů a hned poté silně zaoctovat, přitom vypucnout temnářské válečné platformy na klimatických zařízeních a technické implantáty v naší krajině, sjednotit protikladné síly uměle napolarizovaných energií v atmosféře a k tomu si nahodit vizualizaci krásně modré a čisté oblohy. Při aktivním leteckém sprejungu zkouším ještě několikrát po sobě vizualizovat, že celá krajina kolem mne je jeden veliký silný magnet přitahující ku svému povrchu magnetické částice rozprášené do atmosféry. Poté se věnuji vypořádání se s případnými ataky na mou práci i osobu.
Když se takhle rychle v poměrně krátkém čase provede radikální zásah proti klimoušům, vždycky se, a to nejpozději do půl hodiny, dostaví kladný výsledek (zeřídne i ta hustá inverzní mlhová deka, ale pokud je rozprostřená po celé široširé krajině, tak je to v tomto případě spíš škoda energie).
9. Méně emocí = více síly na působení
Všestranně se mi vyplácí udržovat si při svém antichemtrailsovém pokusničení naprosto bezemoční pracovní platformu. Jednak mi to pomáhá zachovat si psychickou i fyzickou sílu pro působení, jednak na sebe zbytečně energeticky neupozorňuji celou řadu nepřátelských astrálních entit, které se hojně a rády přiživují na emočně napolarizovaných energiích. Znám osoby, které mají vysoký energetický potenciál, že by s ním snad mohly skály lámat, nadměrně ho však vybíjejí v emocích a na vlastní práci jim potom zbývá málo síly. Emocemi rozkývané fyzické tělo je také mnohem zranitelnější, co se haarpistických ataků týče.
10. Voda jako mentální zesilovač
Při čištění temných obalů z jemnohmotných těl krajiny i osob si stále více uvědomuji, že celkem snadno se čistí staré platformy ukotvené na živlu vzduchu, hůře jdou čistit platformy ukotvené na živlech země a ohně a úplně ze všeho nejhůř se čistí platformy ukotvené na živlu vody. Už několikrát se mi přihodilo i to, že při výpucu některých temných platforem zavěšených na živlu vzduchu nebo ohně došlo k jejich náhlému odkotvení a poté se bleskurychlým tempem doslova „nalepily“ na pracovní platformy některých vodních bytostí. Má to samozřejmě svou logiku, neboť voda je od přírody médium, které má přirozenou tendenci pojímat do sebe vlastnosti a energie svého okolí. Přirozená už ale v žádném případě není míra vehementnosti, s níž to některé vodní bytosti dělají. Je to samozřejmě dědictví staré Atlantidy, s nímž se musíme nyní vypořádat. Slovo musíme jsem napsal schválně, protože implantáty na projevy těchto pokřivených platforem máme v sobě i my. A když si uvědomíme, že naše fyzické tělo je téměř ze sedmdesáti procent tvořeno vodou, je dobré si připustit, že svým myšlením a způsobem své práce si do velké míry sami rozhodujeme o tom, zda voda v našem těle bude působit jako lék nebo jako jed.
Při té příležitosti mne hned napadla jedna humorná příhoda. Potřeboval jsem odpálkovat jednoho dotěrného příbuzného, který se mi neustále pletl do mých rodinných záležitostí a tak jsem mu řekl: „Na tebe já nedám, vždyť ty jsi vlastně skoro ze sedmdesáti procent jenom obyčejná voda.“
Můžu vám říci, že na jeho samolibé ego to zabralo přímo skvěle a od té doby mám od něj svatosvatý pokoj.
Teprve poslední dobou dokážu intenzivněji prožívat, jak silným mentálním zesilovačem dokáže být voda, nejen ta fyzická, ale i ta jemnohmotná. Teď už vlastně napořád si s přáteli oživujeme a pozitivně nabíjíme veškerou vodu, kterou přijímáme do svého těla. Dokonce jsme imaginárně nainstalovali malé astrální očistné zařízení i na náš obecní vodovod. Pravidelně několikrát denně si přes mentální myšlení vytváříme kolem svého těla ochranný obal, zejména proti negativně působícím energetickým frekvencím HAARPu. Je zajímavé, že čím méně aktivních staroatlanských platforem na sobě máme, tím je negativní působení HAARPu na nás slabší.
Výpuc staroatlanských obalů podporujeme pravidelným pitím čaje z lístků jinanu dvoulaločného. A úspěšně. Jinan je totiž druhohorní rostlina a má v sobě celou sadu původních životních kódů na rozklad starých technokratických a náboženských obalů a platforem.
Zjistil jsem, že znečištěné životní prostředí spolu s negativním smýšlením tisíců osob má neblahý vliv na samočisticí schopnost vody do té míry, že zároveň s tím klesají samoočistné schopnosti také u dvou našich jemnohmotných těl: emocionálního a mentálního. Někdy si můžeme doslova připadat něčím nepříjemně přeplněni, až se nám z toho dělá psychicky zle. Příčinou je nahromaděný balast v obou těchto jemnohmotných tělech, který si říká o radikální výpuc. Stačí myšlenkou, kamarád si k tomu ještě zadává imaginární kompletní defragmentaci paměti svého emocionálního i mentálního těla.
Teď mi napadá, že jsem vás tím svým dlouhospisem už asi totálně udolal, tak se omlouvám, už budu raději končit. Za okny se na mě směje slunečný den, který mi rozhodně nezkazí pár nových chemtrailsů na nebi. Zaskočím do krámu pro nové zásoby octa a uvidím, co dále. Dalšímu antichemtrailsovému pokusničení třikrát zdar!