22. října 2012

Nadace Keshe: Informace z kongresu v Belgii

Milý Orgonete,
posílám nějaké info o "Keshe Foundation", jak to probíhalo na kongresu v Belgii a co chystá na začátek prosince.
http://www.cestyksobe.cz/nadace-keshe-foundation-ad1447/
Ať se nám všem daří, posíláme pozdravy z Krumlove
Ivett a František P.



Orgonet:
Děkuji! Video si pusťe z odkazu, když ho totiž vložím, tak pořád hraje (.-)))

Tady je to z youtube:

UFO Mansfield 20. října 2012

Pěkné UFO video (:-))
Mansfield, Ohio, je stará letecká základna Národní gardy, která měla být před lety zrušena, ale zatím tam jaksi stále čile operují US Air Force.
Že by jim vesmířané pomáhali s likvidací?

Václav Havel: Humanitární bombardování pod vlivem drog

Díky čtenáři za odkaz! Varuji slabší povahy, dokument je šokující, záběry jsou opravdu drsné. 
Aha, tak tohle trénovalo NATO při nedávném cvičení ... (http://orgo-net.blogspot.cz/2012/09/co-cvici-ramstein-predsunute-letecke.html)



Tento dokument není oslavným dílem o velkém humanistovi!!! Tento dokument ukazuje špinavého lokaje imperiálních mocnosti, který systematicky ničil hospodářskou suverenitu ČR a podporoval agresi v bývalé Jugoslávii. Tato agrese přinesla stovky civilních obětí, genocidu kosovských Srbů páchanou kosovskými teroristy z řad UČK a nebývalý rozkvět Albánské mafie, která nyní ovládá 80% evropského obchodu se zbraněmi a heroinem.

Nacistické kořeny "Bruselské EU"




Ahoj orgonet, posielam ti veľmi zaujímavé čítanie, ktoré rozhodne stojí za zverejnenie. Ide o korporačný stroj s názvom "Európska únia". Pozri si to a prosím ťa zverejni... 
Inak česť tvojej práci. 


S pozdravom Michal 

P. S. Orgonet: Díky moc, to rozhodně stojí za přečtení!

21. října 2012

Eckhart Tolle: Moc přítomného okamžiku (ke stažení)


Dobrý den,
posílám link, kde si můžete stáhnout knihu od  Eckharta Tolleho...Moc přítomného okamžiku.
V komentářích se vyskytují námitky proti zdarma sdílené elektronické formě. Něco na tom je, ale cítím to tak, že tu nejde o parazitování na cizí práci, nýbrž o dar vesmírného vědomí, se kterým by pan Tolle, a věřím, že i překladatel, souhlasili, a který se nemusíme bát přijmout. 

Tahle kniha už změnila život tolika lidem na celém světě, že v rámci vesmíru nevznikne žádný dluh, když pár Čechům bude takto dána možnost si ji přečíst, nebo aspoň nakouknout zdarma. Je to jedna z forem, jak vesmír pracuje na probuzení vědomí.

Báseň stařenky


Zdravím přátelé,
            právě mi přišel nádherný mail, tak se s vámi hned  o něj podělím. Jde v něm o báseň stařenky, ale jsem přesvědčená
            že si můžeme představit na místě stařenky i muže-stařečka a v něm „pořád mladého chlapce“, co myslíte?  J.P.


Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné v Ashludieově nemocnici poblíž Dundee ve Skotsku. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.

Báseň stařenky

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte, 
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.

Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
 nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci, 
boty a punčochy napořád ztrácí. 

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat, 
už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.

Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let 
s bratry a sestrami slád život jako med.

Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích, 
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí. 

A když mi bylo pár let po dvaceti, 
já chtěla šťastný domov pro své děti, 
Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí, 
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti. 

A je mi čtyřicet, synové odchází, 
jenom můj věrný muž pořád mě provází. 
Padesátka přišla, ale s ní další malí, 
co u mě na klíně si jak ti první hráli.

Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu, 
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu. 
Život jde dál, mé děti mají vrásky 
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.

Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen, 
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen. 

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije 
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije. 
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá, 
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá. 

Málo bylo těch let a netáhla se líně, 
já smířila se s tím, že všechno jednou mine. 
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte, 
neuvidíte seschlou stařenu... Teď už - MĚ uvidíte! 

Tento text by se měl stát povinným studijnim materiálem pro veškerý zdravotnicky personál !!!             I rodiny !!!

P. S. Orgonet: 
Dojemné. Zejména když mám vlastní živou zkušenost ...
Český překlad je krásný, neznáte někdo jeho původ? Každopádně velký dík překladateli.
Anglický originál najdete leckde,  pod An Old Lady´s Poem, poprvé prý byla báseň publikována v roce 1973 (viz zde).
Je to i na videu:


P. S. 2. Orgonet:
Podle mě to ani tak moc není báseň pro zdravotnický personál. Když lidé "umístí" své bezmocné rodiče do LDN, do pečovatelského zařízení, do uzavřeného alzheimerového oddělení, sami jim tu lásku nedokážou dát, nechtějí či nemohou být u jejich nemohoucnosti a utrpení, jaké právo mají vyžadovat, aby jejich starým rodičům dávali lásku cizí lidé?

Naštěstí existuje i skvělý zdravotnický personál, který to zvládá líp než rodinní pečovatelé. Naše alzheimrová babička musela nedávno na operaci, a dávala sestřičkám pěkně zabrat, strhávala si infúze, obvazy, přelézala ohrádku postele, nadávala jim, utíkala, v noci bláznila   ... bylo nám to nesmírně trapné, že s ní mají tolik práce - a sestřičky nás ještě uklidňovaly, běžte domů, odpočiňte si, my to s ní tady zvládneme. Nebyla tam ani jedna, která by nebyla trpělivá a laskavá. A nám doma kolikrát tečou nervy ...

20. října 2012

Den, kdy měl zemřít Klaus

Od čtenáře:

ŠOKUJÍCÍ THRILLER rozkrývá pozadí a okolnosti nejtajnější operace českých bezpečnostních složek nejen v historii českého, ale i československého státu. V roce 2003 plánovala organizovaná skupina vlivných specialistů bývalé sovětské KGB souběžný útok na pražské metro v prostoru Nuselského mostu a vraždu prezidenta Klause krátce po jeho inauguraci. To vše s cílem vyvolat paniku a destabilizovat situaci u nás a posléze i v dalších postsovětských zemích. Oběma událostem se podařilo speciálnímu týmu, který funguje mimo oficiální složky a je podřízen přímo prezidentovi a premiérovi a o jehož existenci veřejnost ze zásadních důvodů nesmí vědět, v posledních chvílích zabránit. Nemenším úspěchem, jako bylo odhalení této operace, bylo i její utajení před veřejností. Daní za to, a o tom se čtenářská veřejnost dozví poprvé, je bohužel postupná likvidace lidí, kteří se zasloužili o úspěch operace, včetně většiny členů protiteroristického týmu. Zájmem těchto složek i vedení státu totiž bylo, aby se nic z těchto událostí nikdy a za žádných okolností nedostalo na veřejnost. Že se tomu tak stalo, je shoda náhod. Šéf českého speciálního týmu krátce před svou smrtí poskytl informace jednomu novináři a ten přes veškeré výstrahy tehdejší událost rekonstruoval ve svém thrilleru. Příběh se odehrává na mnoha místech Česka, ale i v dalekém Kazachstánu, Paříži a dalších evropských městech, kde měli své spolupracovníky jak teroristé, tak i členové našeho speciálního týmu. Vystupují v něm i velmi známé osobnosti z prostředí prezidentské kanceláře, české žurnalistiky apod. Kniha vyjde ve 2. pol. letošního roku. Konkrétnější datum z pochopitelných důvodů nelze zveřejnit už s ohledem na bezpečnost autora a reálné obavy, že se vydání knihy pokusí některé složky zabránit za každou cenu. Jméno autora je logicky pseudonymem.

http://www.bux.cz/knihy/137983-den-kdy-mel-zemrit-klaus.html