6. listopadu 2012

Japonsko přijalo Keshe patenty

Díky panu Kopeckému za překlad!



Překlad: L. Kopecký

Kesheho nadace s hrdostí oznamuje, že v pátek 2.11.2012 se Japonsko stalo dalším národem, který obdržel USB flash disk se SSP (SSP = Space Ship Program) programem od Kesheho nadace.
Tento dar SSP programu byl předán prostřednictvím japonské ambasády v pátek 2.11.2012 ve 13:30 hodin.

Od tohoto data může Japonsko pomoci svému lidu vyčistit únik radioaktivity do okolí JE Fukushima pomocí gravitační kosmické technologie a zamezit jejímu dalšímu úniku do atmosféry a okolí elektrárny.
Transfer technologie japonské vládě umožní národu vyvinout svůj vlastní nový systém dodávky energie. Toto učiní tento národ nezávislým na importu energie a Japonsko se za pár let stane energeticky nezávislým.
Obsah všech SSP USB flash disků je pro všechny národy stejný a na všechny jsou okopírována data z mateřského hlavního souboru. Tudíž všechny národy obdrží stejné patenty a plány reaktoru pro kosmický výzkum z Kesheho nadace.

Blahopřejeme japonskému národu k přijetí SSP USB flash disku.
Japonské vládě jsme nabídli plnou technologickou podporu pro dosažení a realizace technologie v nejkratší možné době na pomoc v jejich současné situaci s jaderným problémem v zemi.
Transfer technologie vládě Japonska byl uskutečněn bezplatně a jako dar od Kesheho nadace pro pracovitý japonský lid.
Vítáme japonský národ do rodiny vlastníků SSP programu.

M. T. Keshe
Zakladatel Kesheho nadace


Eckhart Tolle: Špičky ledovce


Vyvěšuji znovu a přidávám začátek přednášky, aby bylo jasné, co je to špička ledovce ...

Eckhart Tolle TV, říjen 2012: Z přednášky s Petrem Russelem.

Špičky ledovce

Překlad: OrgoNet


Je užitečné představit si sám sebe jako ledovec. Jak víte, to je obrovský kus ledu, z něhož 95% je pod vodou, a pouze vršek vykukuje z vody. Takže, to, co vidíte z ledovce, je jen velmi malá část. A ta malá část, to většina lidí důvěrně zná jako své Já. Neuvědomují si, že je tu známé Já, špička ledovce, a neznámé Já. To necituji Donalda Rumsfelda … (Pozn. Orgonet: Známé video: Rumsfeld mele něco o známém neznámém (;-)))

My jsme tady, abychom si uvědomili to neznámé Já. Ne abychom znali to neznámé Já – teď fakt zním jako Rumsfeld (:-))) - tak jako můžete znát ve světě smyslového vnímání. Nemůžete ho znát, proto se mu říká neznámé Já. Ale můžete jím BÝT. Můžete si to uvědomit, nebo cítit. Ale je to vlastně chybné vyjádření, protože to není TO. Kdyby to bylo TO, znamenalo by to, že je to objekt poznání. Ale protože to není TO, nemůžete to poznat. Cítit TO, to je taky chybné. Ale můžete to pociťovat jako sebe sama. To opravuje tu chybu na začátku, kdy jsme z toho udělali objekt.

Můžete pociťovat to neznámé Já jako sebe sama. Ale nesnažte se představit si, co to je, ani to pochopit, to nemůžete. Ani poznat tak, jako můžete poznat nějaký objekt vědomí. Toto Já, tento věčný subjekt, je nepohodlné známému Já. Protože známé já se cítí nepohodlně, když NEVÍ. Takže, abychom cítili neznámé Já, musíme se naučit cítit pohodlně při nevědění, při nerozumění, kdo jsme v hloubce svého bytí. To je akt odevzdání. A to neznámé Já, které je pod úrovní vody, to si začnete uvědomovat, když myšlení ustoupí stranou a zůstane pouze pocit vnitřního prostoru. Prostornost, jako teď. A vstoupíte do říše nevědění. Zdá se, že tam nic není. A přece, je tam nedefinovatelná Přítomnost. Je to nepřítomnost všeho ostatního, pouze nedefinovatelná přítomnost, kterou nemůžete znát. 

Možná proto, že je to absolutní základ, ze kterého vzniká veškeré vědění. Dá se říci, je to samo vědomí. Ne to, co v něm je, nikoliv obsah, ale prostor pro obsah. Snažit se pochopit je zbytečné. Není v něm nic k pochopení. Ale velmi často z něj pochopení vznikne, nikoli pochopení této podstaty, ale pochopení toho, co vyvstalo. 
  
(7.21) Moudrost, což je hluboké porozumění, může vzniknout pouze tehdy, jste-li v kontaktu s dimenzí nevědění. Předpokladem moudrosti je, abyste se cítili pohodlně v prostoru nevědění uvnitř sebe. Nikdy nemůže být moudrost tam, kde si myslíte, že už znáte odpověď. Aby vyvstala moudrost, musíte se smířit s nevěděním. Proto Dalajláma, když mu dávají otázky, a to dost zvláštní otázky (:-))), často říká: „Já nevím.“ A po nějaké chvíli někdy odpověď přijde. (:-)))

Je to nádherná věc, smířit se s tím, že nevíme. Je to prostor uvnitř vás, kde je prostá bdělá přítomnost, v níž cítíte, že nic v tu chvíli vědět nepotřebujete. Ale špička ledovce, vaše osoba,vaše ego, to nemá rádo. To potřebuje chápat (:-))) A tento prostor nevědění si můžete nosit s sebou ve svém denním životě, můžete z něj přistupovat k situacím a lidem, nejen jako osoba, jako špička ledovce, ale jako totalita bytí, nebo vědomí, a zjistíte, že v mnoha případech nepotřebujete vědět pojmově, soudit situace nebo osoby, ale můžete tam být pouze jako nevědoucí přítomnost. Přistupovat tak ke světu, ať se vyskytne cokoli, více jako tato nevědoucí přítomnost, než jako vrcholek ledovce, ta vševědoucí malá osůbka. Ta samozřejmě občas musí fungovat, to je v pořádku.

Nejnádhernější věc je cítit se pohodlně v nevědění. Protože to je zdrojem veškerého opravdového poznání. Vy k tomu zdroji jdete, ale váznete v tenatech své mysli. Nevědění je podstata toho, čemu se říká duchovnost. A samozřejmě, tento prostor nevědění, jakmile ho umíte cítit a prodlévat v něm, být v něm zakořeněn, to je, jak se říká v náboženské terminologii, pravá víra. Lepší slovo pro víru by mohla být důvěra.

Lidé jako osoby - špičky ledovce - si často říkají: „Musím mít víru v Boha.“ Ale to je těžké provést, když všechno, co znáte, jste vy jako špička ledovce. Důvěra vyvstane, když se dotknete v sobě onoho místa nevědění, prostornosti, a zvíte, že ať si vaše malé já dělá co chce, vy jste neseni tímto místem. To je podstata toho, kdo jste. To je pravá důvěra. A to je konec strachu. Být zakořeněn v tom místě znamená konec strachu. Být zakořeněn v nevědění této dimenze je konec strachu. A když skončí strach, všechno se změní. Způsob, jakým interagujete s lidmi, se světem. A je to konec ega, egoistického já. Ego znamená, že znáte pouze sebe, jako špičku ledovce (:-)), a nevíte, jak jste rozsáhlí. Snažíte se přežít jako ta malá špička.

Když půjdete ke starým mystikům, v jakékoli tradici, všichni ukazují na tento stav nevědění, vstup do nevědění, bytí v nevědění. Jedno středověké křesťanské mystické pojednání, anonymní kniha, se jmenuje Oblak nevědění. Je to o tom, jak poznat Boha: Boha poznáte vstoupením do prostoru nevědění.  

A samozřejmě, to je konec nutkavého souzení. Protože jinak jdete životem a stále musíte naléhavě soudit, nebo tomu můžete říkat interpretovat, nálepkovat, vše, co se objeví kolem vás: lidi, situace, místa. Okamžitě přijde nějaký soud. A čím více je soudů, tím více se ta malá osůbka cítí silnou. Ti, kteří jsou nejvíce ztotožněni s tou malou špičkou ledovce, jsou největšími posuzovači. Jejich iluze toho, kdo jsou, přežívá ve velké míře z ustavičného souzení lidí a situací. Tím udržuje sama sebe při životě. Nemůže se nikam hnout bez okamžitého nálepkování všeho, co se vyskytne. Prostě všechno ví.

Místo nevědění je opakem. Jakmile ho v sobě najdete, je to začátek naprostého posunu ve vašem životě. Cítíte se pohodlně i s tím, že nevíte, kdo jste vy. To neznamená, že musíte zapomenout svou osobní historii, ta je tu v každém případě. Ale to, kdo jste vy, je hlubší úroveň. Nemusíte, nepotřebujete, nemůžete pochopit sami sebe. Ale můžete jím být. Můžete být sami sebou. Můžete být To.

A to je jediné místo, kde přichází láska a dobrá vůle. To vznikne nikoli z identifikace z formou, ale z bytí bez formy. Přijde s tím i pokora. Protože pokud nevíte, vaše pseudojá nemůže přežít. Ono potřebuje něco vědět. Takže, přichází s tím všechno. Všechny žádoucí věci, o kterých se mluví v náboženských pojmech. Všechno přichází odtud.

Někdy se k tomu přistupuje chybně. Třeba k přísloví: „Miluj bližního svého jako sebe samého“. To je přirozený výsledek bytí sebou samým. Jestliže neumíte být sebou samým, tím neznámým rozsáhlým Já, nemůžete milovat bližního jako sebe samého. Malá špička ledovce nemůže milovat jinou špičku ledovce. Pokud ta špička ledovce není v kontaktu s hlubinou, nemůže milovat, protože vše, co vidí, je naprosto oddělená entita.

Může se tomu říkat láska, ale ta říká: Potřebuji tě, chci tě, musím tě mít, protože bez tebe nejsem kompletní, ty přidáš něco k mému životu, a tak podobně. (:-))). A velmi rychle se to obrátí ve svůj opak. „Jak se opovažuješ neučinit mě šťastným? Jak se opovažuješ mít lidské chyby? Každý má chyby, i ideální partner.

Moudrost, důvěra, láska, laskavá vlídnost, nepřítomnost strachu, všechno přijde tehdy, když se smíříte a budete se cítit pohodlně v nevědění. Budete jenom prostorná bdělost, přítomnost. Skoro jako dítě, předtím, než začne používat pojmy, ale budete mít dimenzi navíc, protože vy se do toho stavu vracíte, a máte tedy přidanou hloubku.

Když nemusíte všechno kolem sebe kompulzívně nálepkovat, tak se kolem sebe díváte a vidíte plno krásy a živosti. Při nálepkování byste pořád srovnávali, třeba dneska to není tak dobré jako včera … Všechno je prostě tak, jak je, v tomto okamžiku. Vy se s tím nehádáte, ale stanete se prostorem pro to, co je.

Tato dimenze je vám přístupná okamžitě. Vy ji třeba hledáte, toto uvědomění, jako by mělo vzniknout jako nějaká událost nebo vnější objekt v nějakém budoucím okamžiku, ale ono už je tady. To jenom obsah vaší mysli je tak svůdný, tak hypnotizující, že všechno, co vznikne ve vaší mysli, je okamžitě vcucnuto celým vaším vědomím. Každá myšlenka, každá emoce. A vy se jí řídíte.

Je to i viditelné, jak to lidé ve své mysli dělají: ti, kteří jsou velice ztotožněni se svou myslí, sedí jako zombies a myslí. Každá myšlenka naprosto absorbuje jejich pozornost, a s tím přichází jakási hustota, tíže. Obvykle je to kombinováno s nějakou emocí, která je vygenerována onou problematickou myšlenkou: strach, hněv, nedůvěra – hrozný stav. Když víte, že obsah mysli má takovou hypnotickou přitažlivost, můžete svou pozornost odvést od obsahu mysli, Protože ten není důležitý. Je to jenom drama. Televizní seriál obsahu. Ale vy si můžete uvědomit, že existuje prostor bez obsahu, a tím je prostě holá pozornost, holá přítomnost. Prostor.

Na závěr našeho malého meditativního setkání: Jedna vaše část existuje jako forma, a vaše mnohem rozsáhlejší část je bez formy. Jedna část je ta malá bytůstka, která je formou, a druhá část je rozsáhlost bez formy. Rozsáhlost dalece přesahuje všechno, co víte o sobě, spojuje vás s celkem, s totalitou veškeré existence, a pravým zdrojem vašeho života. Někdy je to nazýváno Bůh.
Umění žít spočívá ve schopnosti být ztotožněn s formou, protože forma tu je, ale vědět, že je zde přítomna ona rozsáhlost. Ta září i skrze formu. I když myslíte, mezi myšlenkami můžete vidět prostor. Nenecháte se unést každou myšlenkou a každým proudem myšlení, který přijde a drží vás pod krkem (:-))

To je tajemství. Tajemství lidské existence. Říkám tomu tajemství ne proto, že by to bylo nějaké spiknutí, ale proto, že z nějakého důvodu to není běžná vědomost. Vědomost v hlubším slova smyslu. Není to známo. I když by to změnilo lidskou existenci, neučí se to ve školách. Možná v pár školách ano, když je učitel probuzený, ale není to v osnovách žádné školy ani univerzity, pokud vím. Nejdůležitější věc lidské existence, a zdá se, že to nikdo neví ... (:-))))) To je současný stav evoluce.

Ale už to sem a tam přichází, jako zázrak, i tam, kde by nikdo nečekal. Zázraky se stávají. Dokonce i lidé v Googlu se začínají zajímat o probuzení, a tak jsem je nedávno navštívil, a to je další zázrak. Wow! (:-))) (27.18)

Český dokumentární film o MMS

Od Oty:

Ahoj OrgoNete!

Chci Tě informovat, že od začátku listopadu 2012 je již dostupný na internetu první díl českého dokumentárního filmu o MMS :


Přikládám nový rozhovor s Andreasem Kalckerem :


Ostatně poslední dny ukázaly v praxi, jak MMS perfektně a rychle zabírá na záněty v těle.
Známá měla horečky a bolesti dva týdny a za dva týdny vystřidala dvoje různá antibiotika.
Ani jedna nepomohla. V pátek měla hodnoty zánětu v krvi - CRP 138,5, ale přerušila braní
antibiotik a začla brát MMS, v pondělí, po víkendu, už měla hodnoty CRP pouhých 12,5 ! 
Za týden užívání MMS krev i moč zcela čistá. Když to viděl její doktor, chtěl ty kapky také, 
ale před sestřičkou hrál divadlo a říkal: "To nám ta antibiotika nakonec pěkně zabrala." 
Účinek MMS na záněty mám potvrzené od více lidí.

V posledních měsících mám i velmi dobré reference od lidi v působení MMS na zuby a dásně.
Kamarádka chodila rok po zubařích kůli zánětu v dásních. Vystřídala asi tři zubaře a jednoho
imunologa a moc ji nepomohli. Když ji docházely peníze na zubařské zákroky a také trpělivost
se zubaři, rozhodla se použít MMS. Za týden, kdy si čistila zuby a dásně MMS, měla dásně
už skoro zdravé. Když to viděl zubař, zvolal, že se stal zázrak. Když mu řekla, že si jen týden
čistila zuby MMS, byl z toho celý na rozpacích a nevěděl, jak má reagovat, protože SUKL
prodej a používání MMS lékařům zakazuje. Takže ji jen rozpačitě říkal, že by si MMS mohla
ublížit a ukazoval ji vyhlášku SUKLu s hrozbou několikamilionových pokut a říkal proč by to
dělali, kdyby to nebylo nebezpečné... a potutelně se u toho usmíval.

Zjišťuji, že je velice důležité správně MMS či CDS připravovat a dávkovat a také správně aplikovat.
Aplikací s MMS a CDS je již kolem dvaceti pro různé nemoci. Hodně ve výzkumu MMS a CDS 
v poslední době dělá Španěl Andreas Klacker, který spolupracuje na výzkumu s univerzitami a lékaři 
a má velmi dobré výsledky i spousty nových nápadů. Lékaři např. zjistili, že MMS, tedy kysličník 
chloričitý ( ClO2 ), je jednou z nejšetrnějších a nejúčinějších desinfekcí, která je vhodná na otevřené 
rány a chirurgické zákroky. Zároveň Andreas ve velkém začal s výzkumem a léčbou domácích zvířat, 
hlavně u chovu na farmách, a ušetřil tím farmářům víc jak 90% nákladů na veterináře a léky pro zvířata 
a zároveň velmi poklesla nemocnost a úmrtnost zvířat na farmách. V podstatě ho k tomu přivedl soused,
který chtěl zrušit svůj chov zvířat, neboť výdaje za veterináře a léky ho již přiváděly do ztráty, když říkal, že 
za to ročně vydává skoro 30 tisíc Euro. Po zavedení MMS a CDS mu roční náklady na léčbu zvířat klesly
na cca 2 400 Euro. Nehledě k tomu, že v tělech zvířat se neusazují škodlivé látky z antibiotik a jiných léků, 
neboť ClO2 se v tělě za 60-90 minut rozloží na čistý kyslík O2 a špetičku kuchyňské soli NaCl a nic 
škodlivého v těle nezanechává. 

ClO2 lze využít i při běžné denní hygieně. Např. jako vodu po holení na podrážděnou kůži i u žen na nohy.
Na spálenou kůži od slunce. Na poštípanou kůži od komárů i jiného hmyzu. Na drobná poranění, poškrábání.
Na koupele unavených a zničených nohou. Na koupele celého těla, což v tomto období preventivně působí
proti nemocem z nachlazení. Na čištění pusy a zubů. Je toho více. Každý si to může vyzkoušet. A pokud
najdete vhodný obchod s bazénovou a zahradní chemií, koupíte suroviny na přípravu MMS velmi levně.

Aolian: Sterilizace vody?


Aolianovy příspěvky mi vzdycky udělají radost, a tak i tentokrát:

Sterilizace vody?

Na začátku října, v jeden teplý slunný den připomínající spíše konec srpna, jsme si udělali pěkný rodinný výlet do Horažďovic. Hned po příjezdu jsme zamířili na naše oblíbené místo u řeky Otavy za vodáckým tábořištěm, kde nás čekalo netradiční překvapení. V řece teklo mnohem méně vody než v předchozích letech. To by se dalo ještě vcelku dobře odůvodnit nízkým přísunem dešťových srážek ke konci léta. Kam se však podělo klasické hnědočervené zabarvení vody, které Otava získává v lůně svých rašelinných pramenišť uprostřed rozlehlých Modravských slatí? Namísto toho jsme udiveně zírali do bezbarvé a zcela průhledné vody. Někdo by možná jásal nad tím, jak je ta řeka ale překrásně čistá. Mne však zaplavil zcela jiný pocit. Připadalo mi, jakoby Otavou protékala doslova zmrtvělá voda. Při pohledu na mělké pobřeží jsme si všimli, že na dně řeky leží podivné hnědavé chuchvalce. Skrze průzračnou vodu byly velice dobře vidět, jak se můžete přesvědčit na následujících fotosnímcích:




Napadlo nás, že ty chuchvalce by mohly být vysrážené huminové kyseliny s vyšším obsahem železitých sloučenin, které se do Otavy hojně dostávají ze šumavských rašelinišť. Je-li tomu tak, musí zde docházet k nějaké radikální neutralizaci kyselých látek z rašelinišť nebo k jejich pevnému navázání do komplexu s jinými látkami. Trochu mi to připomnělo situaci na „vodárně“, kde je voda z řek upravována tak, aby byla bez barvy a bez zápachu. A k tomu se používá především síran hlinitý. Vezmeme-li si, že do ovzduší jsou denně sprejována kvanta sloučenin s hliníkem i zásaditými ionty (baryum, stroncium, lithium), byl jsem možná příliš naivní při představě, že moje oblíbená říčka pramenící v lůně Šumavy mne jako obvykle přivítá svou klasickou hnědočervení. A když k tomu ještě přidáme rovněž hojně sprejovaný jodid stříbrný, populární „vychlazovadlo“ vzduchu a srážedlo dešťových mraků, nemůžeme asi očekávat nic jiného než vysterilizovanou vodu bez barev a vůní.

A co ty zářivě třpytivé odlesky vody protékající přes nedaleký jez? Přikládám dvě fotky na okouknutí, na první pohled to vypadá romanticky, ale moc života v tom asi taky nebude.




Chvíli jsme tam tak stáli v rozpacích a pak mi napadlo, že bych mohl zkusit vysondovat nějaké info u svých oblíbených stromů v nedalekém parčíku. Zanedlouho jsem se ocitnul pod rozložitou korunou svého spřáteleného stromu, kterému říkám „perla druhohor“.
Ten príma kamarád (nebo spíš kamarádka) je zrovna tady na téhle fotce:


Je to můj oblíbený liliovník tulipánokvětý vyzařující do celého svého okolí jemnou zklidňující energii. Občas mu také říkám „zpívající strom“. Má velmi silný dech a při každém svém výdechu se celá jeho aura rozvlní do tisícera jemných vlnek vydávajících líbezně znějící melodii. Asi to nebude náhoda, že latinsky se mu říká zrovna Liriodendron tulipifera. Opravdu mi občas připadá, jakoby v jeho koruně seděli neviditelní muzikanti a hráli na lyry, seč jim síly stačí. Strážkyně spřáteleného liliovníku se mým úvahám jen shovívavě usmívá. Po chvilce příjemné meditace přichází vhodný čas optat se na ten „geoinženýrský problém s vodou v řece“. Strážkyně stromu pohlédne vzhůru k obloze, rukou si pročísne své nádherné husté zvlněné vlasy mající barvu světlého medu a v klidu a míru odpoví:
„Kdo čím zachází, tím taky schází.“

Tou odpovědí mi málem vyrazila dech. Vždyť to je snad už po páté, co jsem slyšel od přírodních bytostí takovouhle hlášku. Úplně poprvé to bylo letos v květnu na Mariánskolázeňsku, kde jsme s astrálními průvodci osvobozovali jednu nešťastnou vzdušnou bytost. Temnáři jí zcela umrtvili „Uvědomění si své vlastní identity“ a pevně ji přikovali do jedné časoprostorové trhliny, kde jim musela bezduše sloužit. Především tak, že svým silným dechem musela sfoukávat Plamen Života, hlavní očistnou sílu na likvidaci iluzivních záhrobních úrovní a také výkonnou „vypalovačku“ na ego-rozum. Po úporném a dramatickém osvobozování vystoupila náhle tato vzdušná bytost z časoprostorové trhliny ven a vzápětí vyrostla až do oblak, kde zazářila pestrou škálou duhových barev. Zajásal jsem. Vždyť právě oslavuje návrat své Vlastní Identity! A dívá se kolem sebe, na znásilňovanou atmosféru, na chemtrailsovou mříž, vidí to všecko jako na dlani. Po prohlídce hněvivě blýskne očima a řekne hlubokým hlasem:
„Kdo s čím zachází, tím taky schází.“ Potom nám zamává na rozloučenou, je čas odejít k celostnímu zotavení do své Domácí Říše. Před úplným odchodem nám však ještě pokyne rukou a stručně prohlásí:
„Později se vrátím. Ke konečnému zúčtování.“ A nakonec třikrát pronese oblíbenou mantru všech bytostí Života, populární motto ke zmaru iluze: „LIE TOT MORI - LIE TOT MORI - LIE TOT MORI.“

Celé se mi to teď znovu připomnělo a Strážkyně liliovníku se stále jen usmívá a se svými družkami lehce tančí v koruně svého stromu. Jemnými pohyby mi naznačuje, že dnes se toho od ní už více nedozvím, abych to zkusil u letitého dubu naproti. Pohladím kmen jejího příbytku a s díky zamířím k mohutnému velikánovi stojícímu v druhém rohu parčíku. Je celý jakoby vrostlý do hustého břečťanoviště a před jeho majestátným kmenem se tyčí cedule „Památný strom“. V tomhle obrovitánském pevném příbytku s rozbrázděnou kůrou na kmeni sídlí veliká hnědá bytost s lehce ochlupeným tělem. Není to ani „ten“ ani „ta“. Pokud navazuje kontakt s někým, kdo má převahu jinových energií, propojí se s ním skrze svůj jangový protipól a pokud naopak vstupuje v kontakt s jangovou bytostí, stáhne svůj vlastní jangový potenciál a nechá více vystoupit na povrch své jemnější jinové energie. Teď jsem si navíc povšimnul, že udržuje a kultivuje pevnou družbu s velikým tmavým hadem, který mu sedí přímo za krkem a jakmile se začne dít něco neobvyklého, prudce se roztočí dokolečka a svým odstředivým pohybem odpudí od dubu veškeré nežádoucí energie či astrální entity. Takový bdělý ochránce Domácího prahu…

Strážce dubového velikána mne pozdravil pokynutím ruky, vyčkal, až si najdu příhodné místo pro práci u jeho mohutných kořenů a pak mi promítnul do hlavy obraz současné atmosféry bohatě posprejované chemtrailsy. V pozadí tohoto obrazu se náhle objevily obrysy luciferského malkříže (X), který postupně sílil, až začal překrývat původní obraz. Pak se docela rychle proměnil v esesácký hákový kříž a na něm se ukázala kletba jako hrom. Na pozadí se objevil sled zajímavých událostí. V pradávných dobách byly energie X i svastiky hákového kříže používány hlavně k budovatelské výstavbě ve hmotě, po ovládnutí nakaženými bytostmi živlu Ohně však začaly být rozličnými způsoby zneužívány k destrukcím i sebedestrukcím, především při válečných konfliktech, ale třeba i v procesech středověké inkvizice. Patří sem i neřízená destruktivní síla živlu Ohně ve druhé světové válce a nyní to pokračuje skrytou klimatickou válkou…
Na horizontu událostí, které jsem sledoval v promítaných obrazech, se náhle objevila postava Hitlera s hákovým křížem na hrudi a k tomu jsem zaslechnul hlášku:
„Sebevrazi. Škrtli se sami.“

Chvilku jsem si to srovnával v hlavě a pak mi došlo, že vlastně nelze svévolně dávat výstavbovou energii do rozkladných procesů, že to chtě nechtě musí skončit destrukcí.
To však ještě nebylo všechno. Za malou chvilku jsem zahlédnul dávné obrazy egyptské říše faraóna Achnatona, který svou vládu postavil na „zbožštění slunce“ – uctívání tzv. Slunečního boha Atona. A hlavním symbolem jeho vlády byl rovnoramenný kříž coby znak Dobra.
Zanedlouho se objevil další obraz, v němž ležely symbol malkříže X a symbol rovnoramenného kříže na jedné přímce a mezi nimi proudila energie sem a tam, od jednoho pólu k druhému a naopak. Malkříž představoval pól Zla a rovnoramenný kříž pól Dobra a přímka, na níž kmitala energie sem a tam, iluzivní časovou úsečku bez vývoje a pokroku. A ta energie, která tak vehementně a bezcílně kmitala na časové úsečce, nebyla nic jiného než spoutaná Hadí Síla. Výkonná síla, která má pohánět pohyb Života a evoluci přírodního světa skrze meridiány naší planety a slaďovat toky energií tak, aby Výstavba s Rozkladem byly v rovnováze a navzájem se harmonicky doplňovaly. Což má od současné reality samozřejmě dosti daleko…

„No to je teda pěkný,“ vydechl jsem překvapeně. Strážce dubu mně ponechal chvíli času na vstřebání a zažití všech faktů a pak mi ukázal, že i v tělech mohutných dubů proudí výkonná Hadí Síla.
„Namočili nás do toho taky,“ povídá Strážce dubu. „Zneužití Hadí Síly vetřelci života. Pomoz nám. Přichází čas Velkého Odzasvěcení. Od všeho, co nesouzní s přírodou.“
Slíbil jsem mu pomoc a čekal na další obrazy a vize. Náhle se před mýma očima objevila obrovská krvavá časoprostorová trhlina. Trvalo chvíli, než mi došlo, že je to krvavá rána na srdci Strážce Hadí síly. Vznikla velmi dávno, při zneužití jednoho z technických zařízení postavených pod pseudovládou ego-rozumu. Musím zkusit tu ránu zacelit, napadlo mi.
Cítím, že Strážce dubu k tomu přidal sílu a stále ji přidává, už mi z toho brní celé tělo, ale je to docela příjemné, chvílemi mne to dokonce i trochu lechtá (:-)
Ale časoprostorová trhlina se zavírá. Soustředil jsem se jenom na ni a jenom na ni, musí se uzavřít a s tím i celý vadný meziprostor, v němž uvíznul Strážce Hadí síly. Další a další bytosti přidávají sílu, objevuje se i bratr Strážce Hadí síly a přidává léčivou energii ze všech sil. Jde mu to dobře, vždyť stojíme na sušicko-horažďovických vápencích a on má jedno ze svých nejpevnějších ukotvení právě v nedalekých vápencových Alpách.
Uzavřeno, ukončeno. Strážce Hadí síly vyletěl prudce ven, celý se otřásl a střemhlav vystřelil pryč z tohoto nakaženého vesmíru na své celostní zotavení.

Domů se vracím s příjemnými pocity a po cestě slyším Strážce spřáteleného dubu, jak mě nabádá k tomu, abych vyčkal příhodné doby a pustil se pak se svými astrálními pomocníky do likvidace válečnické kletby na svastice hákového kříže. Cítím, že ta doba se už blíží, tak snad mě to nesmete někam do temnot. Jak totiž postupně zjišťuji, ve své neblahé minulosti jsem se do toho několikrát dost nepěkně namočil a teď bude potřeba vyvinout maximální úsilí na nápravu.


5. listopadu 2012

Octem na hurikán v New Jersey

Jak tu občas píšu, máme v USA příbuzné, a to v New Yorku a New Jersey, kam se hnala největší síla hurikánu Sandy. Jsou v pořádku, ale už týden loudím z nich zprávičku, jak to tam vypadalo a vypadá, abychom to měli od očitých svědků, jenže nechce se jim. Aspoň že zaskajpovali.

Takže, co od nich vím:
Na hurikán se připravili v domě v New Jersey, 11 km od pobřeží, kde hurikán měl přímo dosednout, ale záplavy se tam nečekaly. Měli připraveno vše potřebné pro případ nouze: jídlo, vodu, generátor, a nevím co ještě. Vidím tam i ocet, že by na úklid? (:-)))


V den dopadu hurikánu (pondělí) se nešlo do práce, seděli doma a sledovali na internetu, jak se na ně žene bouře. Znalí Orgonetu i octování, bavili se i sledováním videa, jak tam jeden pán zabíjí octem chemomraky: pššš, a mrak je pryč!

Když se bouře již valila, vyšli ven a rozprášili nějaký ocet. Pak se vrátili, a rozhodli se uvařit si polívku na posilněnou před řáděním živlů. Než ji uvařili a snědli, bouře byla pryč, prostě se rozplynula ... Takže se u nich toho moc nedělo, a není  prý co vykládat ... jenom párkrát vypadl proud. (Vy, co octujete, určitě věříte tomu, že bouře si "cucla" jejich octa a v tom místě se rozpadla, já tomu aspoň věřím.) V okolí se ovšem bouře vyřádila nespoutaně, se vším, co k ní patří.

Ve čtvrti NY, kde pracují, výpadek proudu nebyl, takže museli další den do práce (:-))) Jejich domek na okraji New Yorku je však dodnes bez elektřiny, tudíž bez tepla, tak radši dojíždějí do NJ. Dobrá věc: stromy pokácené bouří v jejich okolí byly pořezány a lidé si je mohli odvézt na topení, takže si prý udělali slušnou zásobičku dřeva.

Záběry škod z New Yorku jistě znáte. 40 000 lidí z pobřeží přišlo o bydlení záplavami a požárem. Zlý je výpadek proudu, který dosud na mnoha místech trvá, a prý bude trvat ještě nejmíň týden až 10 dní, protože bylo pokáceno mnoho vedení. Takže mnoho lidí je už týden ve svých domech bez elektřiny a bez topení, mnozí i bez peněz, potravin a vody. FEMA, která je k tomu, aby pomáhala lidem v krizových situacích, nestíhá, a nemůže prý sehnat ani balenou vodu, jako by se o bouři nevědělo týden předem ... Na benzín do generátorů se v New Yorku stojí půldenní fronty. Lidé by třeba mohli odjet k příbuzným, ale bojí se, že jim vyloupí dům, dělají si oheň na zahradě na vaření a ohřátí... Na sociálních sítích si kriminální živly dávají tipy, kde co vykrást.

(Obr. Manhattan při výpadku proudu 30. 10. 2012)


Takže, pro mnoho lidí hurikán byl a dosud je těžkou zkouškou. Zřejmě to tak mělo být. Matthew, Archanděl Michael a Salusa nezávisle na sobě praví, že hurikán byl přírodním jevem. Že se Matka Země potřebovala vyčistit od negativity, speciálně v oblasti NY a NJ. Tak dobrá, ale stejně myslím, že  umělé zásahy tam taky byly ...

A zkouška pokračuje, už prý se jim tam žene další bouře, tentokrát sněhová, ve středu, tak to mají blbý (díky čtenáři za odkaz v češtině).

Plyne z toho poučení, že je dobře být připraven na výpadek civilizačních vymožeností. Kdo byl v New Yorku připraven na stav nouze, je na tom teď relativně dobře, ti, co se spolehli na státní pomoc, mají dost smůlu (i když "preppers" (připravovači) byli terčem posměchu médií).

My si ani neuvědomujeme, nakolik jsme závislí na elektřině. Jo, to za mých mladých let, když se nám narodila druhá dcera, byly jednu zimu výpadky proudu pravidelné, každý večer, a mimo to kdykoliv. Vařili jsme večer kašičku a vyvářeli plínky na plynovém vařiči s bombou, koupali při svíčkách. Mít doma náhradní zdroje bylo nutností. Ty bomby snad ještě jsou k dostání. Vlastně jednu máme na zahrádce ...

Update 6. 11.: Zklamala FEMA, zklamala státní pomoc postiženým. Avšak vytvořila se úžasná občanská vzájemná pomoc, odnož hnutí Occupy: OccupySandy. http://interoccupy.net/occupysandy/live/



Další odpovědi indigového chlapce (121 - 140)


Milý Orgonete, máte-li ještě zájem, posílám další překlady. Ráda bych však reagovala na diskuze těmito poznámkami:

1.       Text není channelingem, ale jsou to otázky kladené a zodpovídané na internetovém fóru.
2.       Země byla v průběhu věků osídlena celou řadou humanoidních civilizací, které se navíc mezi sebou křížily. Pokud Saša mluví o původu lidstva, odpovídá zcela v intencích tázajícího – tedy zmiňuje-li výsadek lidí dnešního typu (ra sa Adam Kadmon) před 12 tisíci lety, je to patrně výsadek uskutečněný po kataklyzmatu spojeném se zánikem Atlantidy, kdy bylo třeba posílit zdecimované osídlení Země; zní-li dotaz na  „древние люди“, hovoří o „starověkých lidech“; mluví-li se o Sumerech, pak říká, že to jsou „ti, kteří pomáhali Tvůrcům studovat vývoj lidstva“, to logicky znamená, že Sumerové nebyli lidmi naší rasy. Na těchto příkladech chci vyvrátit pocit některých diskutujících, že ten „hošík“ říká pokaždé něco jiného - on pokaždé mluví o jiné rase.  (Bližší informace o historii osídlení Země podávají např. Védy nebo Kniha Dhyanů, uložená v tibetských klášterech Bonn-po; velmi podrobně o tom pak píše ve svých knihách Ivo Wiesner)
3.       Nabyla jsem dojmu, že celý rozhovor byl dodatečně upraven tak, že jednotlivé otázky jsou uspořádány do tématických celků, a tak se stalo, že někde byla narušena jejich logická návaznost. Proto ten pocit chaotičnosti, který mnozí zaznamenali.
4.       Text je podán velmi jednoduchou až lakonickou dětskou mluvou, což je silný protiklad k dnes bujícímu ezokrasořečnění, které čtenářům vše řádně „předžvejká“ a pak to do něj opakovaně nahustí. Nad každou Sašovou větou je tedy nutné přemýšlet vlastní hlavou, možná pak rozkryjete daleko víc, než tušíte…
Vlabi


Pozn. Orgonet:
Vlabi má úplnou pravdu.
Pokud vím z vlastního hledání na netu, rozhovor byl sbírán po nějakou dobu (asi od r. 2006) a snad i z různých fór, na ruském netu je několik verzí a tahle je zřejmě souhrnná.
A neberte si tolik ty odpovědi k srdci. Je to jako se všemi informacemi: některé vám projdou do hloubky, některým nerozumíte a některé odložíte, protože je nepotřebujete. Tady to není jako ve škole, kde jste se museli na dobrou známku nadrtit všechno, i co vás nezajímalo a čemu jste nerozuměli (:-)))


121. Jak se chránit před nechtěným kontaktem, ať už je to s mimozemskou civilizací nebo astrální bytostí?
Nelze souhlasit s komunikací, pokud jí nerozumíte. Každému rozhovoru je třeba rozumět. Rozhovor by neměl být bolestivý nebo nepříjemný. Ti, kdo s vámi komunikují, vědí víc než vy, a tak mají odpovědnost vůči vám. Není možné dělat něco, čemu nerozumíte. Pokud budete vyzváni dát energii něčemu, čemu nerozumíte, nedávejte ji. Musí vám říct pouze pravdu. K tomu stačí se zeptat.

122. Ukládá Bůh (obraz, k napodobení něhož byly vytvořeny jeho „dětmi“ světy, duchové i všechny „věci“) jakákoliv ohraničení života ve světě jím vytvořeném? Pokud si myslíš, že ano, jaká a proč?
Neexistují žádná omezení a nikdy nebyla. Všechna zpodobení toho, co nás vytvořilo, jsme my sami. Všechno, co dělají lidé, představuje myšlenky těch, kteří je vytvořili. Tak Tvůrci mohou vidět chyby i dobré stránky ve svých myšlenkách. Pokud ponecháte jen dobré myšlenky, rychle ztrácejí sílu a zanikají. Žádná myšlenka nikomu nepatří a může zmizet. Dobré i špatné myšlenky jsou silné. Ale takové jsou jen pro lidi. Myšlenky nelze rozdělit na dobré a špatné. V myšlenkách těch, kdo vytvořili lidi, nikdy nebylo nic špatného. Jen ne vše, co je vytvořeno, se lidem líbí. Ne všechno taky chápou. To také vede k rozdílu v myšlení.

123. Významem vtělení je projít některá „poučení" a aktualizovat zkušenosti podstaty (Ducha). Je oprávněn sám Duch-žák si určit lekci, nebo ho mohou opravit jen jeho „učitelé"? Je možná situace, že učitel hodnotí neobjektivně a neposkytuje poučení, která vyučováný potřebuje? Schválně, proti vůli jeho nebo někoho jiného.
Pokud učitel udělá chybu, neměl by už učit. Bude převeden mezi studenty. Každý omyl učitele narušuje pořádek ve světě. Člověk si může vybrat jen to, jak využije čas učení. Na lekci být musí. Pokud dotyčný bude chodit za školu, bude muset žít znova. Učitel pomáhá člověku život studovat, ale nikdy nedělá nic za něj. Učitel dává pouze ty lekce, které se dát musí. Všechno ostatní nabízejí duchové, kteří jsou ve vaší blízkosti. Jejich úkolem není učit, ale použít vaše znalosti, protože oni sami znalosti získat nechtějí.

124. Je pravdou, že nyní všichni (indigo i křišťálové děti) čekají na nějaký signál z kterékoliv strany, aby se aktivizovali k nejdůležitějšímu cíli na planetě...?
Ano. Takový signál přijde, ale ne teď. Všimnete si, co se změní. Nepřinese to lidem újmu.

125. Podle některých zpráv je zřejmé, že po všech těch změnách na planetě Zemi prostě nebude možné žít, a lidi, kteří zůstanou naživu, vyzvednou mimozemské lodě vyšších vědomí.... Teprve po nějaké době lidi pošlou zpátky na planetu, samozřejmě podle jejich vlastní volby. Je to pravda?
O všech změnách na Zemi všichni ti, kteří žijí v blízkosti, vědí. Oni nemusí létat po událostech a zachrňovat přeživší. Mohou to udělat dřív. Přijedou ti, kteří žijí za předělem. Neznají přesný čas a opozdí se. Lidé v jejich světě žít nemohou, ale mohou jim být poskytnuty umělé sféry. Budou malé a rychle se stanou nudnými. Budou-li se lidé chtít vrátit, budou muset změnit organizmus.

126. Kde ty budeš žít v příštích 5ti letech? Máš přátele, kamarády v jiných zemích?
Budu žít v Rusku. Je to dobrá země, i když se v ní někdy lidem žije těžko. Ale potíže existují i v jiných zemích. Já můžu mluvit s přáteli na všech kontinentech Země. Telefon ani internet k tomu nepotřebujeme. Slyšíme prostě hlasy. Tady na fóru mluvím jen já, protože tato zkouška se provádí poprvé.

127. Co je to lidská podstata, mohou mít některé fragmenty podstaty žijící v jiných světech vliv na ostatní části? Je možné se chránit před tímto vlivem, a pokud je to možné, pak jakým způsobem? Jak je energie podstaty přerozdělena mezi fragmenty a jaké problémy mohou nastat v tomto ohledu? Může jeden fragment podstaty nést následky způsobené činností jiného a co dělat v takových případech?
Lidská podstata je seskupení jednoho nebo více fragmentů projekce myšlenky vytvářejícího. Lidská podstata je podmíněna. To, co vidíte každý den jako člověka, nejeví se jím v plném rozsahu. Člověk žije najednou v několika světech. Tyto světy se mohou od sebe navzájem lišit. Ve všech případech však existuje spojení. Toto spojení je odlišné od ostatních signálů. Tak se člověk může o sobě dozvídat v různých světech. Pokud se někdo chce seznámit, odešle svůj fragment do druhého. Tyto fragmenty se spojí. V této souvislosti je důležité vědět, že ty a on jeden jste. Taková seznámení jsou nutná pro rychlejší poznání života, ale nejen jeho. Pokud se nechcete seznámit, pak stačí nic nedělat. Vaše přání je prvořadé. Jestliže projevíte zájem, seznámení se uskuteční. Pro mnohé je velmi zajímavé, co se stane, takže se seznamují s těmi, kteří jim často brání porozumět světu. Důvodem je, že takováto seznámení jsou velmi snadná. Můžete kolem projít slovy, skutky, pocity – je to jedno a totéž. Energie podstaty se rozděluje na fragmenty různými způsoby, ale existují společné hodnoty: 1 - 13 fragmentů 15 %, 14 - 18 19 %, 19 - 24 11 %, 25 - 26 1 %, od 27 do 34 30 %, 35 - 76 19 %, 76 až 1014 5 %. S 1014 po 1100 1 % i méně. Pak začíná devastace podstaty. Všechny uvedené hodnoty by neměly být nižší. Pokud jdou dolů, pak člověk zemře. Jsou-li vyšší, pak nebude schopen pochopit a bude se muset znovu narodit.
Tyto fragmenty na sebe mohou působit ne více než 1,5 %. Vyšší expozice člověka zabije. Osoba může při expozici použít pouze 10 % své energie. Zároveň může být ovlivněna 10 % energie jiných. K dispozici bude 100 akcí. Toto číslo se používá v matematice. Pokud na vás působí silněji, chtějí vám ublížit. Aby k tomu nedošlo, podělte se o energii s druhými fragmenty. Lidé umírají rychleji, když se neumí podělit. Pokud nevíte, jak sdílet, můžete požádat o radu. V otázce oslovte ty fragmenty, které se staly příliš velké. Stane-li se, že onemocníte, pak v žádném případě nesdílejte. V takovém okamžiku to, co sdílíte, je příliš slabé a může to oslabit ostatní.

128. Co představuje anděl strážný, ​​jak funguje?
Anděl strážný je váš učitel. Důvěřujte mu. On o vás ví všechno. Je to pomocník Tvůrců. Pokud ho nepotřebujete, zmizí a nebude se připomínat, ale pomoc bude pokračovat. Nikdy se vám nemísí do života, proto ho neproste, aby udělal něco za vás. Odpovědi anděla strážného jsou vždy pravdivé.

129. Jaké mimozemské civilizace znáš, jaké jsou jejich cíle, pokud jde o Zemi, před kterými je třeba být opatrný, které z nich pomáhají lidem?
Znám mnoho přátel, ale nikdo lidem nepomáhá. Proto je nelze rozdělit na nebezpečné a bezpečné. Vždy zadávejte přesné a správné otázky a poslouchejte odpovědi v hlavě. Nebezpeční jsou ti, se kterými se budete cítit špatně. V tomto případě odmítejte komunikovat. Cíle mají různé, stejně jako vy. Každý z nich se nachází v blízkosti nebo daleko od vás. Sousedé - Mars (strach), Venuše, Saturn. Špatně se k lidem chovají na Marsu a Neptunu.

130. A jak se kontaktovat se svými učiteli?
Jste s nimi v kontaktu neustále. Lidé si toho nejsou vždy vědomi a věří, že kontakt je přerušen. Mnohé z otázek, které pokládáte, mohou zodpovědět samotní lidé, protože vaši učitelé vás obrací k nim. Jejich odpověď je rovná odpovědi učitele. Učitel také neví všechno. Pokud neví, přeposílá váš dotaz druhým. Odpověď od nich přichází přes něj. Chcete-li komunikovat, je třeba klást přesné a správné otázky. Nebude vám odpovídat na otázky o tom, jak je třeba žít.

131. Odkud znáš odpovědi na všechny otázky a kdo ti může zakázat odpovědět na ty choulostivé nebo „nesprávné“?
Znám odpovědi proto, že vy znáte otázky. Některé z těchto odpovědí nepotřebuji, a jsou převedeny na vás. Znát odpověď je jednoduché, protože odpověď je vždy k dispozici. Ale moje odpověď je pro vás vždy neúplná, protože ji budete muset plně pochopit sami. Pokud otázka je pro mě příliš těžká, jsem varován, a odmítnu odpovědět. Jestliže to za mě dělají jiní, svědčí to o tom, že špatně chápu, co dělat. Dostat odpovědi pak není dovoleno. Zadržují je do té chvíle, kdy je bude možno pochopit. Nemůžete jen čekat na odpověď. Musíte na ni dávat pozor. Přitom je možné změnit otázku.

132. Jaká hudba se ti líbí?
Líbí se mi různá hudbu. Je taková, o níž můžu mluvit s dětmi, a je i takové, které nerozumí. Hovořím s nimi o takové hudbě, která se líbí většině z nich. Mně se líbí krásná instrumentální hudba a hudba, kterou hrají na syntezátor.

133. Jaké máš sny? Létáš často?
Létám někdy. Je to skvělé! Moc se mi to líbí! To by bylo – létat ve skutečnosti! Přál bych si, abychom nezapomněli létat.

134. Jaké máš další schopnosti? Pocity? Existují různé možnosti? Na rozdíl od ostatních? A jak se to můžeme naučit? No, alespoň zkusit... je nějaká možnost?
Když mluvíme o schopnostech, nevím, co na to říct. Existuje jich mnoho. Pocity mám také různé. Zvláštních schopností není mnoho, ale nějaké jsou. Hovořit o všech by trvalo dlouho. Všechny schopnosti by měly být použity pouze tehdy, když jsou zapotřebí a nepředstavují nebezpečí pro lidi. Nemůžete jimi lidi strašit a udivovat je. Bylo by to jako v cirkuse, když vystupují krotitelé se zvířaty. Ale při tom víte, že je nepravděpodobné, aby vyšli z klece. Pokud chcete například mluvit s ostatními na dálku, pak potřebujete pochopit, jak se posílá otázka a jak se přijímá odpověď. Pomocí barev a tvarů. Přemýšlíte o nich sami. Pak následují slova a čísla. Rozdělíte je na otázky a odpovědi. Je to jako v počítači. Měli byste pochopit, že tyto otázky a odpovědi nejsou jen pro vás, jsou spojeny se světem, ve kterém žijete. Pokud vám neodpovídají, pak žádáte příliš mnoho. Jestli vám to předají a vy nebudete vědět, co s tím dělat, prostě to zmizí.

135. Jak se ti líbí na tomto fóru a na internetu obecně?
Mám zájem o komunikaci s lidmi, kteří jsou starší než já. Jen tak se s nimi bavit o životě. Ale obvykle se najednou začnou nějak dívat stranou a snaží se rychle zmlknout. A někdy začnou mluvit o nějakém nesmyslu, aby změnili rozhovor. Internet byl vámi vytvořen jako zemské pole informací. Ale zemské pole je schopené se držet v pořádku, internet však ne. Vše, co je na internetu, je odraz mysli lidí, který se připravuje stát skutečností. Internet může učit různým věcem, ale záleží na vás, jak tyto poznatky aplikujete. Můžete jimi ublížit, stejně jako být ostatním přínosem. Internet je třeba rozvíjet a dát jej k dispozici všem zdarma. Nelze vyměňovat nápady za peníze. Internet vás dovede k poznání, jak si vyměňovat myšlenky bez něj. Kvůli tomu byl také vytvořen.

136. Mnoho-li lidí na Zemi přišlo na konec lekce a kde je takových lidí nejvíce?
To není jasné. Každý člověk končí svou lekci v určenou dobu. Pokud máte na mysli narození na Zemi, tak takových je mnoho.

137. Jaké to jsou 4 směry, které mohou nastat?
To nebude sděleno.

138. Kolik typů lidí bylo vytvořeno? Jaké?
Typy lidí:
egregory - 2,5 %,
kurátoři 5,4 – 8 %
provádějící 92 – 94,6 %.
Na Zemi existuje typ vztahů, který není nikde jinde. Lidé zde žijí nesprávně. Tak to musí být podle plánu těch, kteří vytvořili život. Klam je v tom, že provádějící důvěřují egregorům a umožňují jim spravovat provádějící. Nemělo by to tak být, ale lidé s tím souhlasí. První dva typy se mají změnit a zmizí, pak bude úkol Země řešen na 2,7 %. Lidé nejsou první. Existovaly i jiné druhy života. Lidé nejsou na Zemi dlouho.

139. Země se přesune na oběžnou dráhu blíže k Slunci a gravitace a záření se zvýší?
Ano. Poměr orbitálních stupňů pohybu bude 1: 4. Intenzita protonů: 2,8 z existujícího. Cirkulace gravitace - 5,4 od 100 zemského magnetického pole. Přísluní - 1,4 AU, aphelion - 0,7 AU. Protonový útok - ne méně než přes 2 periody poloviny Slunce = 16 standardních období.

140. Tehdy Mercur spadne do Slunce? To může způsobit vážný pulz!
Blesk bude zanedbatelný. Protonový útok se zvýší jen 2,1 krát. Měli byste si dělat větší starosti o Saturn. Jeho pole je silně oslabené. Nebude-li Saturnu, planetární pohyb, ve kterém je zapojen, bude porušen.




Názor na názory ohledně konce roku 2012

Díky čtenáři za odkaz v komentářích. Moudrý článek, převzato z 
http://srdcenoveenergie.blogspot.cz/2012/11/muj-nazor-na-nektere-nazory-ohledne.html


SOBOTA, 3. LISTOPADU 2012


Můj názor na některé názory ohledně konce roku 2012

Jsem člověk poměrně dost orientovaný na vědění, v čemž mi pomáhá a zároveň brání intelekt a neustálé breptání mysli. Na druhou stranu, učíme-li se ono breptání sem tam ztišit, slyšíme zřetelněji intuici, která je pravděpodobně součtem veškerého poznání z minulých životů. Čtenářům SNE je však asi zbytečné podkládat tuto teorii výzkumy psychologů a psychoterapeutů (Stanislav Grof, Marta Foučková atp.), ale – což je pro tuto dobu podstatné – v moderní vědě již zkrátka dávno tyto věčné pravdy našly svou platformu.

Už ani nevím, kdy jsem poprvé rozumově uchopil a pochopil na základě určitých informačních indicií (ale i niterných pocitů, které přece jen odmala mám), že se nyní děje na naší planetě něco velkého a zároveň, že se pochopitelně děje i něco velkého na úrovni lidského vědomí (tyto dvě entity jsou propojené už např. magneticky, viz Gregg Braden). S těmito informacemi se doslova roztrhl pytel před několika lety a mezi duchovně založenými lidmi se s blížícím se koncem stávajícího roku takové teorie množí (že velká masa ateistů žije podvědomě ve strachu z konce (moderního) světa, ponechávám stranou).

Póza „Jsem JEN pozitivní člověk“
Existují ovšem duchovně založení lidé a „duchovně založení lidé“, jejichž postoj se dá shrnout slovy: „musím být velmi čistý a co se týče negací, dělám, že nic“, a tak se snaží i ve světě (ba v celém vesmíru) veškeré minusové projevy ignorovat a tím zatlačovat, čímž je vlastně nevědomě posilují (dávají jim samostatnost, nepřijímají je). Přitom již mnohé tzv. primitivní kultury dávno přišly na to, že „démon“ ztrácí svou „samostatnou“ sílu, jakmile jej správně pojmenujeme; jakmile přijmeme tento svůj vlastní stín. Tím nenabádám k vyhledávání negací, ale ke změně náhledu na ně, neboť cesta nevede skrze ignoraci, ale skrze integraci (propojení/smíření obou pólů v nás). Ron Van Dyke v jednom ze svých videí řekl: „jediné negativní emoce jsou ty potlačené/nepřiznané“, což jde v ruku v ruce s tím, co jsem se snažil z jungiánské psychologie vytáhnout v rámci seriálu o snech (ZDE).

Zpracování svého stínu (na příkladu hrdiny filmu Čaroděj Zeměmoří)
Dovolte mi ještě v této souvislosti upozornit na film Čaroděj Zeměmoří, ve kterém hlavní hrdina, adept na mága, vyprovokuje svým mladistvým egoismem vlastní Stín, který je „děsivý“ a pronásleduje ho (ve filmu ztvárněn jako ponurá postava, ale nám je symbolika jasná). Aby ho hrdina vrátil zase tam, kam patří, musí přijít na jeho jméno! Zajímavé bylo hrdinovo rozhodnutí přestat před ním utíkat – Stín se najednou začal poměrně přátelsky bavit a přestal v pronásledování; vysvětlil, že chce, aby se s ním hrdina (Vyšší Já) spojil, jenže vlastně ve prospěch tohoto Stínu. Když už hrdina nedoufal, „něco“ ho osvítilo a řekl Stínu ono jméno, které bylo stejné jako jméno hrdiny! V tu chvíli se opravdu spojili, ale ne ve prospěch Stínu, ale Vyššího Já! Tak vznikla celistvá bytost, úplný člověk, arcimág (viz brzy individuace v Psychologii snu 5). Přesto, že jsem vám mnohé s odpuštěním vyzradil, doporučuji tento film určitě shlédnout. Myslím, že zde naznačený proces je právě onen klíčový v těchto letech a níže vysvětlím proč. 

Past „pozitivních“ proroků
U mnoha „duchovních lidí“ a falešných proroků, kteří nám říkají, jak musíme být do toho a toho data čistí a připravení a kteří třeba i prý čerpají ze svých tzv. chanellových kontaktů, jsem si všiml „osvědčeného“ přístupu, který spočívá v tom, že nepřipouští existenci minusového pólu, tedy popírají dualitu stvoření (a nebo pojímají i dualitu příliš jednostranně). Tím pádem v podstatě nežijí doopravdy na tomto světě (což by bylo v některých případech v pořádku, ale většinou jde o pózu, nikoli o výsledek sjednocujícího procesu – ti, co mají opravdové vedení, dokážou být nohama na zemi a zároveň srdcem nahoře).

Takže cítím potřebu napsat to, co se mnoho lidí možná napsat bojí, byť si to myslí: že mnoho „osvícených“ informací typu „čeká Tě krásná transformace a postup, pokud se srovnáš do 21.12.2012“ vyvolává naprosto stejný strach jako informace typu „svět je zlý, a proto skončí“. Oni „pozitivní“ proroci vyvolávají u hledajících lidí pocit, že nestíhají a to doprovází vyčítání si všech dosavadních a stávajících negací (místo trpělivosti s jejich překlenutím). Nedokážu odpovědět, či je to ze strany těchto samozvaných duchovních vůdců skrytý záměr a nebo určitá forma sebestřednosti – když někdo věří, že má vše zpracované a je „čistý“, tak se těší na cokoli, ale obyčejný člověk se přece stáhne strachem při představě, že má být za pár měsíců již vyčištěný, dokonalý a někde v jiné dimenzi a pokud ne, tak běda. Eckhart Tolle by nepochybně řekl, že chybou je už to, že se člověk soustřeďuje na budoucnost a nežije přítomností – to je také ta past! Je jedno, jestli těmto „pozitivním“ lidem říkáme „stoupenci new age“ a nebo prostě „snílci“. Vyvolávají ale svými teoriemi v praxi opravdu stejnou bezmoc jako negativní předpovědi ohledně „konce světa“. Duchovní poznání a hlavní mise roku 2012 (ale i 2013, 2014 atp.) spočívá především v poznání sebe sama a pokud při tom shledáme, že máme ještě práci na x pozemských životů, o co jde? Vesmírná inteligence nás doposud přece vždy postavila tam, kam potřebujeme právě my a vždy si pro to tu správnou dimenzi najde.

Myslím tedy, že teď je naopak doba, kdy nemáme ve výčitkách a strachu to „minusové“ v nás potlačovat – teď už to nejde naopak déle držet v šuplíku! Celý transformační proces nám dává především možnost si přiznat, že v sobě máme hodně „odpadu“ a teď jde lépe než jindy tento „odpad“ s pokorou a bez výčitek vyhazovat na světlo, tedy zvědomovat ho (paralelně s tím může probíhat i fyzická detoxikace). Než budeme naplňovat své schrány tím novým, to staré (záměrně neříkám „zlé“), skladované mnohdy tisíciletí, musí prostě na světlo, ne se zadržovat. Samozvaní duchovní rádci mají možná ten úkol nás takto prozkoušet. Naším vnitřním úkolem každopádně dle (nejen) mého názoru je sjednotit sebe sama jako ten arcimág v onom filmu (a nemusí to být opravdu do 21.12.2012; nenechte se svazovat strachem).

Konec školního roku?
Snažím se mimo jiné říct, že jsem pochopil, že jak Země, tak lidstvo se nachází na konci školního roku (několik uzavírajících se vesmírných cyklů v této době apod.). Jenže, jak všichni víme, konec školního roku vypadá JINAK pro maturanta, pro páťáka základní školy a pro někoho, kdo vychází ze školky. Páťák se prostě nemusí bát, že by si měl projíždět maturitní otázky (byť nadanějšímu pomůže si to cvičně vyzkoušet, ale ještě není jeho čas). Každý je v bezpečí tam, kde je a nemusí se starat o to, co nižší či vyšší ročníky, byť i takové kolem sebe ve škole prostě máme. Připadá mi, že v současnosti maturanti (a nebo spíš hrdí druháci střední školy považující se za vysokoškoláky?) straší a machrují na ty mladší: „honem, honem, pak už nebude šance úspěšně zakončit tvůj ročník a nedostaneš se tam, kde jsme my“. Ročník ukončí NĚJAK každý a případné reparáty nejsou nic jiného než dobrý úmysl ze strany Universa/nevědomí/Boha (učitele) – musíme zvládnout celý stávající ročník, abychom mohli v bezpečí do dalšího. A když nám v dalším ročníku něco nepůjde, nemusíme se za to stydět, protože jsme z toho dostali v rámci tohoto ročníku třeba horší známku než z jiných předmětů a je to přirozené. Opravdu nebudeme na konci tohoto roku jen tak zázrakem všichni dokonalí a nebo naopak všichni odsouzení – každý jsme správně tam, kde jsme a v žádném případě není na místě strach, byť to může být v kritických chvílích samozřejmě těžké.

Za poslední léta tak jako tak pozorujeme mnoho změn (za některými stojí vnější vesmírné energie, za některými ryze lidské). I když některé vypadají nepříjemně, jsou nevyhnutelné pro náš další vývoj - test ze složitějšího předmětu – byť nám třeba šel - byl taky vždy pro každého z nás nejprve stres. Často se také nabízí metafora porodu, který nebývá příjemný, ale výsledek přesto přece stojí za to: dítě. Když ne v prosinci, tak v příštích měsících roku 2013 (třeba i 2014) lze počítat s tím, že se narodí. Občas mám pocit, že nechce být nedonošené. Vřele proto ještě doporučuji shlédnout čtyřicetiminutové video Kvantové probuzení.

Po napsání tohoto článku se mi stala zajímavá synchronicita: narazil jsem na serveru http://hledani.gnosis9.net u článku Smrť hmoty! Pripravme sa!“ na komentář jistého Míly, který vlastně krásně shrnuje to, co se pokouším sdělit:

„(…) jak lze učinit z "hříšného člověka" láskyplnou bytost na povel. Všechno chce svůj čas, vývoj, zkušenosti. Pokud na někoho uhodíte s tím, že pokud se nestane v určitém časovém limitu dostatečně láskyplným, čeká ho zhouba či rozklad (a pokud vám to dotyčný uvěří), může se maximálně pokusit měnit své vnější chování (ze strachu), ale těžko změní ( a ještě pod hrozbou nedostatku času) sám sebe a své nitro. A to ještě hrozí, že z něj uděláte pokrytce. Chci tím říci, že ke skutečným niterným změnám dochází na základě vývoje, zkušeností. Hrozby, časové limity a vyprávění o láskyplnosti mohou těžko skutečně někoho změnit.

Pokud se lidem v těchto dnech nedávají zrovna časové limity, díky kterým se stáhnou strachem, tak se řeší, co udělá průlet naší sluneční soustavy tzv. galaktickým nulovým pásmem/fotonovým pásem apod., ke kterému se máme blížit. NIKDO neví přesně, co to s námi udělá a co se PŘESNĚ stane, protože půjde pravděpodobně o premiéru (byť už v lecčem naši předci zažili něco podobného a vzpomínají na to pozitivně - viz Mayové, Hopiové atp.). Pro zajímavost jsme zveřejnili, co můžou s naší psychikou udělat ony 3 dny předpokládaného temna (ZDE), ale podle mě jsou to vše jen snahy vidět přesně budoucnost (což je vlastnost ryze lidská pochopitelně). Přesto nabádám: kašleme na to, buďme plně v přítomnosti! Teorií je hodně a budou ještě přibývat... 

Text: Patrik
Foto: Jitka D.