Kapitola sedmá – Napůl přírodní tvorové, napůl technobytosti
Po dvou dnech od příhody se Stínovou duší života vedly mé kroky opět do Plzně. Už jsem v ní neviděl město strašidelných obrazů a svazujících sítí, ale Výukovou laboratoř pro své nové Životní lekce. Vnitřně jsem prožíval radost a chuť učit se něčemu novému. V ulicích proudily davy lidí a když jsem se podrobněji zaměřil na jejich energie, připadalo mi, jakoby kolem mne chodili zombíci a pravé duše bytostí „stály za obrazem“. Přál jsem si vidět více a záhy jsem spatřil, že před osobami se rozprostírá velká sytě modrá holografická deska s obrazem lidského ducha, ovšem technické konstrukce. Tento technický duch s vypěstovaným egem vrůstal skrze různé astrální (morgelonové?) sítě do jemnohmotných těl svého „hostitele“ a snažil se získat nadvládu nad jeho denním vědomím. Celý proces byl posilován vyzařováním všudypřítomných technických sítí a také energiemi fyzicky viditelné mléčně bílé až šedobílé mlhy v ulicích. V pozadí technického ducha, buď v těle osoby nebo až za jejími zády, se ustrašeně krčila přírodní lidská dušička s květinovým základem. Většinou nic nepodnikala, jakoby odevzdaně čekala na svůj další osud… Musel jsem to chvíli zpracovávat, byla to teda síla. Myslím, že jsem se právě stal svědkem kvantového nasazení Antitransformačního teroru. Místo vysokovibrační transformace ve fotonových pásech energie vedoucí k zániku invazních technických aspektů a přerodu naší planety do Vyššího vědomí života je zde striktně až hystericky udržováno nízkovibrační prostředí předimenzované ohlupujícími sítěmi, které naopak podporují bujení technoaspektů a srážejí svět přírody na kolena. Zkusil jsem skrze mentální energii hromadně povypínat holografické obrazy na osobách. V ten okamžik se výrazně prosvětlilo nebe a z ulic zmizela tíživá atmosféra. Po chvíli se ale všechno vrátilo do starého a na osobách zářily nové modré hologramy. Vzpomněl jsem si na staré známé rčení, že „Ryba vždycky smrdí od hlavy“ a požádal své astrální přátele o nové příležitosti k získávání dalších poznatků.
Kapitola osmá – Tvůrci matice Života nejspíš podcenili sílu Technického vědomí života (pseudoživota)
Snažil jsem se jít ve svém bádání hodně do hloubky, protože jsem stále nemohl uvěřit tomu, že by Tvůrci matice Pravého Života nedokázali ve své síle a ve svém postavení včas zasáhnout a radikálně sežehnout tuto neplánovaně vyrozenou Stínovou technoduši života kupříkladu výkonným Dračím Ohněm. Ať jsem se na to díval z té či oné stránky a popoháněl přitom svou polospící a hliníkovými nanočásticemi ucpávanou paměť, neustále se přitom drala na povrch dominantní vlastnost původní Praduše Života: velkorysá mírumilovnost. Samozřejmě jdoucí ruku v ruce s heslem, že „Všechno vyřeší bezpodmínečná láska“. V rozlehlém moři stávajících zkušeností a poznatků a při střízlivém bezemočním pohledu na věc je pravděpodobné, že Tvůrci matice Života a jejich blízcí spolupracovníci ve svém rozhodování nejspíše hrubě podcenili invazní sílu Technického vědomí života. A než se kdo nadál, podnikaví mutanti mezitím získali pro svou práci některé klíčové bytosti života a s jejich požehnáním pronikli i na samotnou Fontánu Života. S jasným cílem ovládnout ji a zmocnit se jejích proudů láskyplné růžové energie. Mladému a důvěřivému strážci Fontány Života tito vychytrálkové promítli působivý hologram o tom, jak si Tvůrci života přejí, aby růžovou energii lásky nasměroval do výstavby „nové evolučně pokrokové dimenze“ a sice Dimenze Techniky. Pod přídatným vlivem líbezně naladěných zvukových frekvencí se Strážce Fontány života doslova euforicky nadchnul pro novou výstavbu této „zaručeně pokrokové dimenze“. Technobytosti tak rázem získaly dalšího erudovaného spolupracovníka schopného pracovat do roztrhání těla, klíčové energetické kódy i zdroj síly pro svou novou a ještě rozvinutější technovýstavbu. Při objasňování těchto souvislostí mne nikterak nepřekvapuje již dříve zjištěný fakt, že duše Strážce Fontány života byla součástí fyzické podstaty Nikoly Tesly. Jeho bratr, v podstatě paralelní duše Strážce Fontány života, je pro změnu jedním z řídících elementů Duše planetárních oceánů, a v současné době musí se svou pracovní skupinou čelit pokračujícímu zamořování mořské vody radioaktivním materiálem z jaderné elektrárny Fukušima. Ač neveselé poznatky, zřejmě podstatné pro utváření dalších náhledů na věc.
Kapitola devátá – Úvaha do dalších dní
Dejme tomu, že se základní Praduše Života chová k uměle vyrozené Stínové duši života jako ke svému Dítěti. Dynamický vývoj událostí v časoprostorovém kontinuu však nelze zastavit a tak je i na pozadí této situace patrná zcela přirozená tendence původní Praduše života zemřít ve Starém a narodit se do Nového. Nová bytost vždy nese informace o stavu předchozího vývoje a přirozeným způsobem se u ní vytváří imunita na vše, s čím se nedokázala vypořádat původní stará bytost. Když jsem si dal do souvislosti stávající „antitransformační teror“ na naší planetě a prapodivné kolizní situace blokující odumření staré Praduše Života, zjistil jsem mezi tím přímou spojitost. Jakoby právě planeta Země měla sehrát nějakou klíčovou, ba přímo jedinečnou roli v kompletní transformaci staré Praduše života.
Kapitola desátá – Projekt „Připravovatelů cesty pro život“ na likvidaci Stínové duše života
Stávající až hysterická „konzervace“ starých energetických obalů a přežilých vzorců chování na naší planetě se pro mne stala výzvou, abych zkusil každou svou volnou chvilku využít ke zvídavému sondování Minulosti. S cílem získat podrobnější přehled o Událostech, které mohly podstatným způsobem ovlivnit stávající nepříliš růžovou situaci na naší planetě. Při nedávné meditační zastávce u spřátelené Velké Jedle se přede mnou samovolně otevřelo astrální okénko k nahlédnutí do Minulosti vesmírných událostí. Svým mentálním vědomím jsem se přenesl do období, které následovalo po destruktivních vlnách Vesmírných válek na planetě Tiamat. Před očima jsem spatřil speciální světlou úroveň, v níž se tehdy ukryla základní pracovní skupina řídících bytostí nazývaných „Připravovatelé cesty pro život“. Probírali své fatální zkušenosti ohledně invazního chování technobytostí a společnými silami sestavovali Velký Očistný plán pro Praduši Života zahrnující radikální a úplnou likvidaci holografické Stínové duše života.
Podstatou tohoto očistného plánu byla rozkladná proměna (metamorfóza) technické Hadí Síly ZIZIO na zemskou energii ZIO. Celý tento proces měl jednoduše proběhnout jako „strávení“ přebujelé Hadí Síly v tělech Titánů, obřích bytostí Zemského živlu. Ukotvovacím základem pro likvidaci Stínové duše života se měla stát planeta se silným elektromagnetickým polem a evolučně rozvinutým přírodním světem naplněným harmonickou spoluprácí všech čtyř základních Živlů (ohně, vody, země a vzduchu). Tato role byla přisouzena planetě Zemi.
Kapitola jedenáctá – Krach Velkého Očistného projektu
Zpočátku celá akce probíhala dle původních dohod, harmonicky a plánovitě, krok za krokem. Strážní jednotky dávaly dobrý pozor, aby do celého procesu neprosákly negativní vlivy z Vesmírných válek. Silné elektromagnetické pole planety Země bránilo invazním mutantům zasahovat do jejího evolučního vývoje. Pak ale přišel moment špatného emočního rozhodnutí a plán celého Očistného projektu se dostal do rukou řídícím elitám technobytostí. Tyto řídící elity se pečlivě zašily na svých základnách ukrytých pod holografickými obrazy a skrytě se pustily do tvorby takzvaného „antitransformačního“ plánu. Výsledkem jejich opozičních aktivit bylo vychýlení magnetické osy Země a oslabení mohutné síly Titánů násilným rozbitím Jednotného kontinentu. Připravovatelé cesty pro život byli násilím „vyhmotněni“ z planety. Celá řada Bytostí života spolupracující na Očistném plánu byla temnářskými elitami převedena na falešné úkoly, většinou pod vlivem promítnutého hologramu, že si to přeje Vrchní připravovatel cesty pro život. Bytosti s aktivní sílou očistného Ohně byly zaklety v „pekelníky a satanáše“. Rozvinuté pracovní skupiny bytostí očistného Plamene Života byly dokonce svrženy do podzemí. Následkem obrovského psychošoku se z nich staly démonické bytosti podněcující celé civilizace k brutálnímu válčení. Proti Znovuzrození poškozených Bytostí Života do jejich pravých identit udržují temnáři v chodu takzvané časové smyčky, jimiž jsou Bytosti Života stahovány do nekonečného kolotoče falešných úkolů a starých vzorců chování omezujících sepětí s Vyšším vědomím života.
Kapitola dvanáctá – Antitransformační strategie v podobě Jediného boha spasitele
Bylo mi umožněno sledovat umírání některých poškozených řídících bytostí Prasvětla, elementů, které si uvědomily, že pro své další působení ve stávajícím stavu již poněkud „přežily svou užitečnost“. Tyto bytosti si lehly na květinové lůžko nacházející se uprostřed nádherné květinové zahrady a nechaly se políbit třemi vílami Smrti. Poté se buď rozplynuly do Kolektivního Vědomí Celku nebo se z nich vyrodila malá bezstarostná pážata, kterých se pak ujaly láskyplné pečovatelky z Pramene Života.
Bylo mi však také umožněno poznat řídící bytosti Prasvětla, kterým technobytosti přeprogramovaly jejich vědomí tak, že se stali jejich spolupracovníky a různými způsoby podpořili skloubení Technického vědomí života se světem přírodních bytostí. V listopadu loňského roku jsem byl konfrontován se situací, jak tyto negativní události zasáhly Vrchního připravovatele cesty pro život. Vidět znamená rozvzpomínat se a tak tomu bylo i při jedné očistné akci pořádané s přáteli na jihu Čech. Náhle se před mým astrálním zrakem objevila štíhlá vznešená bytost s oválným obličejem a zvlněnými stříbrnými vlasy. Hned jsem věděl, že je to ON – Vrchní připravovatel cesty pro život, kterému byli všichni zvyklí říkat „Mistře“. Reziduální stopa po jeho příchodu naznačovala, že byl velmi dlouho, předlouho vězněn na jedné temnářské základně na Měsíci. Dále bylo patrné, že významný podíl na jeho vysvobozování nese známý německý léčitel Franz Erdl.
Po setkání s Mistrem mne zaplavila vlna nesmírného štěstí. Konečně se objevil ON, jeden z moudrých a sečtělých vládců Prasvětla, který nás teď určitě nenechá na holičkách a rychle připraví Improvizační variantu, jak setřást s naší planety invazní elementy a dokončit přerod staré Praduše Života v novou:-)))
Nechtěl jsem být hned hrrr a navíc jsem vycítil, že Mistr teď celým svým srdcem touží vynajít si pro sebe nějakou klidnou úroveň, kde by se mohl pohroužit do své samoty a celostně zregenerovat. Asi po týdnu se najednou objevil v mé blízkosti. Zastihnul mne v autobuse, jak s úsměvem na tváři doprožívám jednu moc příjemnou výpucovou akci.
„Vím, že tě tvoje práce baví, ale teď už se nebudeš muset tolik namáhat,“ řekl mi vemlouvavým hlasem. Málem jsem nadskočil na sedadle.
„Takže se přece jen dočkáme brzkého krachu temnářů?“ vyklouzla mi z hlavy střelhbitá myšlenka.
„Jak se to vezme,“ pokračoval Mistr. „Temnota padne, až bude nejhůř.“ Při jeho slovech mi podivně zamrazilo v zádech. Najednou jsem pocítil podivnou prázdnotu ve svém srdci. Mistr se pousmál a prohlásil:
„Až se bude všem zdát, že není úniku před temnotou, že se na ně valí jak velká voda, pak zasáhne Všemohoucí bůh a svrhne temno do propasti. A já jsem ten, který připravuje cestu k vítězství Jediného boha spasitele nad vší temnotou.“
Nic z toho jsem nechápal. „Jaký bůh spasitel? Vždyť jsi to právě TY, kdo má oprávnění přímo a radikálně zasáhnout proti temnářským elitám!“
„To může přece udělat jen jediný bůh,“ trval na svém Mistr a ukázal před sebe do astrálu. Zahlédl jsem modře vyzařující siluetu Hradu Grálu. Holografický obraz promítaný přes úroveň fungující jako Rozdělovna sil (v univerzální řeči bytostí života se jí říká GALION). A pak jsem spatřil na Mistrovi divné astrální nástavby. Šmankote, vždyť oni ho ti mutanti taky přeprogramovali!!!!!! Pomóóóc!!!!!!! Vyděšen nečekaným poznáním, okamžitě jsem začal svolávat ku pomoci všechny své astrální přátele. Cítil jsem, že jde do tuhého. Již dříve mi totiž bylo umožněno poznat, že Aspekt „jediného boha spasitele“ je rozvinutý holografický projekt invazních mutantů s jasným cílem uspávat všechny v pasivitě a nezasahování vůči jejich přebujelým komunitám. Kdyby v tom však byl naprogramován jen pasivní přístup Bytostí Života k invaznímu chování mutantů. Aspekt „jediného boha spasitele“ v sobě nese i jakousi pečeť – v podstatě technicko-náboženský program, že ať kdokoliv udělá cokoliv na eliminaci invazních mutantů, dříve či později mu to dopadne na hlavu jako negativní karma. Neboť pouze samojediný bůh spasitel má právo provádět Změny a „svrhnout temno do propasti a skoncovat s ním“. A jelikož je tento samojediný bůh ve skutečnosti impotentní počítačový 2D hologram, kýžené Změny přicházející od jeho neméně holografického trůnu se asi jen tak nedočkáme. Dobře se tady invazní temnáři „zapečetili“!
Kapitola třináctá – Umírání v transformační síle Pramenů Smrti
Ač se to jeví sebemorbidněji, celým svým srdcem jsem cítil, že předpokladem k úspěšnému odpečetění holografického projektu „Samojediný bůh“ bude kompletní smrt Vrchního připravovatele cesty v jeho starém světě. V tu chvíli jsem zřetelně pocítil jeho nesmírnou citovou zainteresovanost pro české kraje, do nichž nechal v minulosti vložit celou řadu klíčových energetických kódů pro pokročilou práci pod vedením Vyššího vědomí života. Do těchto prožitků náhle vtrhly celé party nesmírně rozezlených až rozzuřených bytostí. Za jejich zády byly patrné obrysy pohoří v Andách a Himalájích. Tyto bytosti křičely na celé kolo, že už mají těch „privilegovaných Čech“ plné zuby. Ony jsou přece také dobré ve své práci a přesto smetánku zase slízli „ti zhýčkaní mazánkové v Čechách“. Nechtěl jsem se do toho nechat vtáhnout, tak jsem protentokrát nezkoumal, za jakých okolností k tomu došlo, zda se to všechno semlelo v rámci nějakých náhradních naučných či očistných projektů... Raději jsem hbitě požádal skupinu moudrých bytostí, specializovanou na vyvažování protikladných sil, zda by ty rozhořčené křiklouny mohli od hlavy až patě polít „neutralizační esencí“. Poté jsem jim přivolal zkušené astrální pomocníky, aby je odvedli do úrovní příznivých pro uplatnění jejich schopností.
Naprosto symbolicky, a sice 17. listopadu 2013, došlo k úmrtí Vrchního připravovatele cesty pro život. Spolu s ním zemřela i celá řada starých „duchovních“ projektů a z krajiny Čech odešla velká skupina bytostí z Pramene Života přinucená očišťovat temnářům jejich karmu a zkratovat transformační energii svých sesterských Pramenů Smrti. Na začátku třetí lednové dekády roku 2014 se ze zbytkového kusu duše Vrchního připravovatele cesty pro život vyrodila Nová bytost. Zažil jsem přitom obrovské překvapení. Nedošlo totiž k narození klasického dětského pážete, ale zhruba už dvacetiletého klučiny:-)))))))))))))) Jak vidno, transformační síla Pramenů Smrti je plná nevyzpytatelných improvizací:-)
Kapitola čtrnáctá a poslední – Konec starých Závazků aneb ať žije Improvizace
Při nedávném pročišťování podzemních úrovní se mi poštěstilo osvobodit z rukou temnářů Zlatého Jelínka, věrného kamaráda Královny Ohně. Jejich Velké Setkání jsem prožíval s obrovským dojetím. Královna Ohně mi za to umožnila nahlédnout do speciálního rituálu, při němž byly Potomky původních řídících Bytostí Prasvětla zrušeny Staré Závazky planety Země vůči Praduši Života. Ruku v ruce s tímto aktem umírají i naše staré Závazky a Úkoly, nejen ty falešné uměle naprogramované temnáři, ale i ty „světlé“, které se staly prakticky nesplnitelné kvůli šíleným geoinženýrským projektům a dalším antitransformačním temnářským aktivitám. Osobně to prožívám jako obrovskou úlevu a jakousi Znovuobrodu. Cítím, jak se všude kolem uvolňuje prostor pro Nové improvizační projekty. Měl jsem možnost sledovat, kterak se působnost těchto improvizační postupů dostává až za hranice naší Vesmírné soustavy do sousedních neméně rozlehlých úrovní. Úžasný přesah! Ať už to dopadne jakkoliv, byl jsem radostně přivítán v éře nového učení „Dámy a pánové, naučte se prosím rozlišovat, co je Pravá podstata Života a co hologram“. Tento výukový projekt se odehrává pod záštitou pracovní skupiny Strážce kvantové energie (všichni ho dobře znáte, je jen potřeba oprášit naše milé paměťové buňky zanesené spadem z chemtrailsů:-))))))))))))))
Ačkoliv mám své paměťové buňky také neutěšeně zanesené prachem z nanočástic, jasně tuším, že základ Nové Duše života (nebo třeba ještě něčeho úplně jiného) v sobě ponese otisky z aktivní práce potomků původních řídících Bytostí Prasvětla a jejich přátel.
Dovětek
Závěrem bych rád poděkoval za všestrannou spolupráci celé řadě astrálních a také inkarnovaných bytostí, které mi usnadňují akční vhledy do astrálu, předávají úderné energetické kódy na práci, podrobují mě náročným výukovým metodám a všemožnými způsoby vypomáhají při různých výpucových akcích s ručením neomezeným:-))))))))))))))
Příspěvky
