Podnětný článek od pana ing. Kopeckého, je mi ctí ho zveřejnit. =Orgonet=
Rezonanční motor – zdroj energie budoucnosti II
(c) Ing. Ladislav Kopecký, srpen 2015
V roce 2002 jsem napsal článek se stejným názvem (
http://free-energy.xf.cz/teorie/clanek/RM-clanek.htm) a dodnes na něm nemám co měnit. Tedy co do obsahu. Ukázalo se však, že pro mnohé lidi byl v této surové podobě nestravitelný, proto se k němu dnes vracím, abych pro lepší strávení přidal hodně omáčky. Ten původní článek jsem nabídl několika časopisům. Odpověď jsem obdržel pouze od Ing. Kohutky, šéfredaktora časopisu Elektro. Ten můj článek předal redakční radě, složené převážně z pedagogů ČVUT v Praze. Ti jej pochopitelně odmítli. To mě vedlo k podání přihlášky vynálezu, kterou jsem sepsal úplně sám bez patentového zástupce, a po mnoha formálních úpravách byla přihláška přijata. (Patenty jsou totiž psány specifickým jazykem, který jsem se musel naučit.) Patent jsem obdržel 20. 3. 2006, viz odkaz:
http://free-energy.xf.cz/patent.html. Po udělení patentu, naplněn nově nabytou sebedůvěrou, jsem opět oslovil pana šéfredaktora a ten mi domluvil schůzku se členy redakční rady na půdě ČVUT. Vzpomínám si, že kromě členů z ČVUT tam byl také jeden zaměstnanec společnosti Siemens. V jedné z učeben, kde schůzka probíhala, se nás sešlo asi 20. Pánové se velmi divili, že mi byl patent vůbec udělen, protože podle jejich teorií by se motor řízený rezonancí vůbec neměl točit. Že se motor, řízený podle mého patentu, točil, jsem si ověřil na mnoha pokusech a dokonce s vyšší účinností. V té době jsem však neměl k dispozici funkční zařízení, tak jsem redakční radu nepřesvědčil a článek mi opět neotiskli. Potom jsem se pokoušel najít výrobce, který by byl ochoten rezonanční řízení zavést do výroby. V úvahu připadal např. Atas Náchod nebo bývalý Pal, který vyráběl komutátorové motory pro auta. Argumentoval jsem například tím, že náhradou komutátorového motoru se sníží nároky na údržbu. Oni však právě koupili linku na výrobu komutátorových motorů, tak jsem měl smůlu. Byl jsem také na VUT Brno, kde mě s pochopením přijal tehdy docent Fiala. Ten mi doporučil oslovit nějakou velkou mezinárodní firmu, jako Siemens nebo ABB. Když jsem si vzpomněl na martýrium na ČVUT, kde byl i zástupce ze Siemensu, od tohoto plánu jsem ustoupil. Nakonec jsem byl nucen nechat patent propadnout, abych zbytečně nemusel utrácet peníze za udržovací poplatky. Siemens jsem oslovil až mnohem později, v tomto roce, již jako zaměstnanec firmy, ale se zamítavým výsledkem, který jsem ostatně očekával. Ale aspoň jsem to zkusil.
Celý článek s illustracemi zde: https://drive.google.com/file/d/0B1lmMjJ4Fl45TjFjQklYMHdTTHM/view?usp=sharing
(Článek je dlouhý a pečlivě editováný, a přenos do zdejšího editoru by ho "rozložil", takže ho raději ukládám v autorské podobě na Disk. =Orgonet=)
Aktualizace 9. 9. : Formát doc. nezobrazoval řecká písmena, takže text byl převeden do pdf. a doufám, že už se vše zobrazuje správně.
Příspěvky
