8. října 2012

12 zlatých pravidel duševního zdraví

Děkuji čtenáři za zaslání pěkného textu.
Převzato z: http://www.patentnimedicina.cz/cz/ze-supliku-tcm/12-zlatych-pravidel-dusevniho-zdravi


12 zlatých pravidel duševního zdraví

  1. Pamatuj, že každé utrpení, i to největší, jednou přejde. Veškeré dění v toku času je proměnlivé. Po dešti vychází slunce, i po té nejkrutější zimě přijde zase jaro!

  2. Tam, kde nemůžeš pomoci ani změnit chod věcí, nestarej se zbytečně o cizí záležitosti.

  3. Nepropadej panice kvůli zodpovědnosti. Tvá schopnost a odolnost poroste tím více, čím méně se poddáváš spěchu, vzrušení a pesimismu.
  4. Vyvaruj se boje proti představám. Mnozí se vyčerpávají v boji proti překážkám, které existují jen v jejich fantazii. Nezaplétej se do neplodných zálib, které nevedou k cíli. Pamatuj, že síla je jen v jednoduchosti, proto netříšti své síly!

  5. Nežij v minulosti, nepřemýšlej mnoho o budoucnosti. Žij přítomností. Nic důležitého nezměníš! Znáš snad někoho, kdo se nikdy nezmýlil? Chybám se nevyhneš, přijdou-li, naprav je – není většího vítězství.

  6. Rázně odlož nenávist, závist a touhu po destruktivní kritice. Kritika, která současně nepřináší pomoc a náznak, jak zlepšit špatné, je někdy horší než původní špatná věc. Tato tři zla výrazně překážejí osobní spokojenosti.

  7. Netrpělivost, posměch, fanatismus, fatalismus a pesimismus ničí duševní harmonii.

  8. Zažeň myšlenky o důstojném „usazeném“ stáří. Buď stále zvědavý a zvídavý, snaž se uchovat smysl pro romantiku, dobrodružství a recesi. Neboj se v žádném věku nových setkání a nových úkolů.

  9. Důvěřuj lidem a měj je rád. Neočekávej od nich dokonalost, ani ty nejsi dokonalý. Snaž se ocenit jejich individualitu. Jen málo lidí je vysloveně špatných. Úsměvem a duševním pohlazením prosadíš víc než přísností a tvrdostí.

  10. Pozoruj své okolí a všimni si, že tvé problémy jsou v zásadě stejné jako problémy mnoha jiných. I lékař trpí bolestí, i policistu někdy dusí strach, i král pláče při smrti svého syna. Nekomplikuj si trvale svou životní roli, prostuduj ji dobře, snaž se jí rozumět a využít ji ze všech sil k pomoci těm, kteří jsou na tom ještě hůře. A pak svou roli hraj s důvěrou a odvahou, ale hlavně vždy se smyslem pro fair play.

  11. Pokud ti něco vadí a můžeš to změnit, učiň tak, pokud to změnit nemůžeš, netrap se tím dále. Pokud ti něco vadí na druhém člověku, tak se s tím buď smiř anebo se mu vyhni – tak jako řeka, když narazí na horu. Snáze přeneseš vrcholek hory či změníš tok řeky, nežli změníš povahu člověka. Tvoje mysl musí mít vždy jasný cíl a stanovisko, nelze být „trochu těhotný“ či sedět na dvou židlích. Nechť je i tvoje řeč jasná – ano, ano či ne, ne.

  12. Poznávej sám sebe, nauč se mít rád sám sebe takový, jaký jsi a uměj sebe přijmout, uč se naslouchat svému tělu a duši a jejich signálům. Ten, kdo pozná druhé, je chytrý, avšak ten, kdo pozná sám sebe, je moudrý.  A pamatuj, že bojovat proti celé armádě je daleko snazší než bojovat sám se sebou!

text: Petr Hoffmannilustrace: David Vávra

7. října 2012

Švédsko: První oficiální přiznání existence chemtrails


Švédská politička přiznává, že toxické chemtrails jsou skutečné, nejde o divokou konspirační teorii


Jonathan Benson
Natural News
6. 10. 2012
Překlad: OrgoNet

Dlouhé bílé řady přetrvávající oblačné mlhoviny, dmýchané na modrou oblohu neoznačenými letadly, nejsou typické contrails - stopy tryskových motorů, říká předsedkyně švédské Strany zelených, Pernilla Hagbergová. Jak bylo sděleno ve švédských novinách Katrineholms Kuriren, Hagbergová, která je první politickou představitelkou veřejně hovořící o tomto problému, otevřeně přiznala, že tyto neobvyklé oblačné stopy, které se nerozpouštějí jako normální výfukové stopy, jsou ve skutečnosti směsí chemikálií, virů a kovů, o nichž se hovoří jako o „chemtrails“.

Podle Hagbergové je sprejování společným podnikem americké CIA a americké NSA (Americká agentura pro bezpečnost), a rovněž švédské vlády v její vlastní zemi, za účelem modifikování atmosférických podmínek prostřednictvím záměrného sprejování aerosolů. Tato nebezpečná směs aerosolů obsahuje různé chemické komponenty, viry a fragmenty virů, a kovy jako aluminium a barium, které, jak se již prokázalo, se hromadí ve vodních zásobách a orné půdě na celém světě. http://chemtrails.cc/

Normální contrails, které jsou složeny z pouhé vodní páry, jež se rychle rozpouští po emisi z tryskových motorů, jsou naprosto odlišné od chemtrails, které postupně zahalují celé nebe bílou pokrývkou. Následující video, vytvořené Free Truth Show, obsahuje některé obrázky, jak vypadají typické chemtrails na obloze. http://www.youtube.com/watch?v=AykLfHtM_3M&feature=youtu.be

Anglicky:

„Je skvělé, že existuje politik, který obrací pozornost veřejnosti k tomuto problému a pomáhá této kauze dodat důvěryhodnosti v mainstreamových médiích,“ píše JG Vibes pro The Intel Hub o bezprecedentním přiznání Hagbergové. „Bohužel, je to politický problém, který vyžaduje mnoho nepolitických řešení.“

Sprejování oblohy k záchraně planety?

Je zajímavé, že OSN a různé skupiny podporované nadací Melindy a Billa Gatesových byly nedávno přinuceny přiznat, že tato sprejování probíhají, a že emitované částice nejsou normální stopy tryskových motorů. Ale jejich výmluvou je, že chtějí zachránit planetu před devastujícími účinky tzv. „globálního oteplování“, což je stálepřítomná pseudovědecká environmentální teorie, která je často využívána jako ospravedlnění všech možných výstředních politických návrhů. http://www.globalresearch.ca/atmospheric-geoengineering-weather-manipulation-contrails-and-chemtrails/

Pro legitimizaci užívání chemtrails a osévání naší oblohy množstvím jedů jsou používány veškeré možné výmluvy, jako zablokování slunce kvůli snížení průměrné teploty na Zemi a svévolný posun vzorců počasí na účelem zabránění tání polárních ledových čepiček. A pokud bude zvolena pro další období, slibuje Hagbergová, že bude bojovat proti této chemtrailsové činnosti přijaté vlastní vládou ve vlastní zemi.

Nezapomeňte shlédnout filmy Co to na nás k sakru sprejují? http://www.whatintheworldaretheyspraying.info/ , (Pozn. Orgonet: s českými titulky viz http://orgo-net.blogspot.cz/2011/02/what-in-world-are-they-spraying-video-s.html)
a nové pokračování Proč to na nás k sakru sprejují? http://www.whyintheworldaretheyspraying.com/ , abyste se dozvěděli více o globálním jevu chemtrails. (Pozn. Orgonet: Nevíte, zda se pracuje na českých titulcích?)
Oba celovečerní filmy naleznete i volně na youtube.

Zdroje tohoto článku:
http://kkuriren.se/nyheter/vingaker/1.1554491
http://theintelhub.com
http://www.youtube.com/watch?v=AykLfHtM_3M&feature=youtu.be
http://www.naturalnews.com/037451_chemtrails_conspiracy_theory_geoengineering.html#ixzz28dz64tDB

P. S. Orgonet:

Teď (8. 9.) se teprve dívám na víkendové maily a vidím, že Ota poslal asi ve stejnou dobu odkaz na stejný článek přeložený na freeglobe. Tak díky, ale už to mám taky přeloženo (:-))), moje smůla, mám chodit častějc do mailu. http://www.czechfreepress.cz/evropa/verejne-priznani-chemtrails-ve-svedsku.html

Pí na obloze: Jak to dělají


Vidím, že pí na obloze celkem zaujalo ... hlavně to,  jak to asi dělají ...
Díky čtenářům, kteří poslali odkazy do komentářů, to přestává být záhadou:

Komentář ve videu:
Jde o tzv. digitální Skywriting. Letí 5 letadýlek v řadě, ve výšce 10 000 stop, a vypouštějí počítačově řízené výfukové "pšouky" o délce 5 mil. Písmeno o výšce Empire State Buildingu je hotovo za 4 sekundy. Trvanlivost nápisu je od 3 do 7 minut. Je to prý jenom reklama, nemá to nic společného s chemtrails, nevypouštějí prý nic nebezpečného, nejde o mimozemšťany.



Objednat si nápis můžete třeba zde: http://www.sky-writing.com/

Eckhart Tolle: Je pýcha překážkou duchovnosti?


Z Eckhart Tolle TV, říjen 2012.
Překlad: OrgoNet

Otázka: 
Je na překážku duchovnosti, když je člověk pyšný na sebe a na jiné? Je to pýcha, když má člověk radost ze svých úspěchů?

Eckhart Tolle:
Když jste pyšní na někoho jiného, samozřejmě to znamená, že má na něj vaše ego nějaké napojení . Třeba  vaše děti, nebo někdo blízko vás, členové rodiny.

Je rozdíl, jestli cítíte dobrý pocit z něčeho, co jste udělali, a jestli cítíte pýchu. Pýcha je obvykle založena na nesprávném vnímání: „To jsem udělal já. Já jsem to dokázal“. Nikoliv na hlubším vesmírném Já, jehož já jsem dočasným vyjádřením. Pýcha je založena na omezeném vnímání Já, mého ega: „Já jsem to udělal. Podívejte se na mě.“

Když tohle dělají děti, musíme je nechat. Když malý chlapec nebo holčička řeknou: „Podívejte, co umím!“, anebo řeknou: „Ty neumíš udělat to, co já, já skočím výš než ty!“, tak jim samozřejmě nemůžeme říci:“To je tvoje ego, přestaň s tím!“ (:-))))

Ego, to by mělo být něco jako dětská nemoc. Jako spalničky. Spalničky, to je něco, čím si musejí děti projít. Ego by mělo být něco jako dětský stav vědomí, než člověk vyroste. Když lidská bytost dosáhne zralosti, měla by vyrůst z ega. To je to, kam směřujeme. Ale u většiny lidí tomu tak není. Nevyrostou z ega, ba jejich ego je ještě větší.

Takže, u dítěte je v pořádku, když řekne: „Hele co umím!“, a rodič je hrdý a řekne: „To je skvělé, že to umíš.“ Ale když pak ještě třicetiletý říká: „Podívejte se na mě, podívejte co jsem udělal, podívejte na moje auto, na můj dům, podívejte, co vím, nebo podívejte, jak vypadám, líbí se vám, jak vypadám?“ (:-))))))

Ať je to cokoliv, ego se chvástá, a obvykle si vybere tu nejnápadnější věc ve vašem životě. Když dobře vypadáte, ale nemáte moc vědomostí, tak se samozřejmě soustředíte na dobrý vzhled jako na to nejdůležitější. Nebo dobře nevypadáte, ale získali jste třeba mnoho vědomostí, a tak ostatním otloukáte o hlavu své vědomosti. (:-))) Nebo jste získali majetek, a máte moc, světskou moc, a je tu velmi elementární ego, téměř fyzické, takhle se nosíte po místnosti (:-))))

Pýcha má obvykle co činit s tím, že „to jsem udělal já“, a obvykle i implikuje, že ostatní nedosáhli toho, co já. Pýcha obvykle znamená srovnání sebe sama s ostatními, a já z toho vycházím vítězně. Vím/umím udělat/mám více než ostatní. A to mi přináší pýchu. Což je ego.

Něco jiného je pocit uspokojení s něčím, co se stalo skrze vás, a ne z něčeho, co jste „udělali vy“. Já to mám například, když ke mně přijdou lidé a řeknou: „Vy jste změnil můj život,“ nebo „Vaše kniha změnila můj život.“ To je příjemný pocit. Ale já vím, že tu knihu nenapsalo moje já, tato entita. Tu napsalo vědomí. Evidentně tu knihu napsalo ono jediné vědomí, a změnilo něčí život. Já se s tím nijak velice neidentifikuji. Stává se to i na zcela nepravděpodobných místech, třeba jsem nastupoval do letadla, muž u kontroly si vzal můj pas a letenku, a řekl: „Vy jste změnil můj život.“ Ale já nad tím necítím pýchu, protože to jsem neudělal já, moje malé já. Pouze malé já může cítit pýchu. Ale je to dobrý pocit, pocit správnosti a něčeho dobrého. Vzniklo tu probuzení, a došlo k němu skrze toto.

Pokud máte pocit, že jste samostatný konající, je to iluze. Pokud neuznáte spojení s celkem, a že skrze vás koná vědomí, pak jste v iluzi oddělenosti. A když je tu iluze oddělenosti, může do toho proniknout pýcha. Anebo protiklad pýchy, deprese. Když nedosáhnete, čeho jste chtěli dosáhnout, nebo svět neuznává vaše úspěchy, pak přijde protiklad, deprese. Cítíte se bezcenní, protože se něco v tomto světě nestalo, nějaká forma nevznikla, aby vám dala pocit hodnoty.

Takže pýchu, nebo protiklad pýchy - depresi, máte, když je zde oddělenost. Samostatný konající, já. Jako ten vrcholek ledovce, který zná sám sebe pouze jako onen vrcholek, to, co je nad vodou.

Mít dobrý pocit z něčeho, co se stalo skrze vás, to se tak moc neliší od pýchy. A je to v pořádku. Třeba z toho, že lidé k vám rádi přicházejí. Řekněme že máte nějakou živnost, přicházejí si třeba ostříhat vlasy, nebo něco jiného, a chodí tam rádi, a vy víte, že tam chodí rádi. Nejen proto, že jste dobrý holič, ale jsou rádi ve vaší přítomnosti, protože vy uznáváte jejich bytí. Necítíte kvůli tomu pýchu, ale dobrý pocit, něco dobrého, co se děje skrze vás v rámci celku. Ne mimo celek, ne že jste to udělali vy sami. To by vám bralo sílu. Čím větší je iluze oddělenosti, tím méně síly vědomí může skrze vás protékat do tohoto světa.

Můžete být pyšní na své dítě, to je vývojový stupeň vědomí. Moje matka třeba – myslím, že její generace měla možná více ega než nyní, vysoce vyvinuté ego – ta byla na mě velmi pyšná. Ale až potom, co jsem vydal Moc přítomného okamžiku. (:-)))))) Viděl jsem, kolik je v tom jejího ega. Nikdy si nepřečetla celou knihu ... (:-))) Já jsem plně přijal, že tomu nemohla rozumět, ale čemu rozuměla, že to byl světský úspěch. (:-))) Vzala si z toho, že její syn je slavný autor. To je naprosto z ega, a to je pýcha. Ale to je v pořádku. Neřekl jsem jí, že by to neměla dělat, jenom jsem plně přijal, že je to její vývojový stupeň a že to, co dělá, je v pořádku.

Můžete být hrdi na to, co dokáže váš šestiletý, ale buďte si vědomi, že je to vývojový stupeň ega, které se musí vyvíjet. Ale když se vaše malé dítě stane dospělým dítětem, to už je jiná. Když potom budete pořád přátelům i jiným vyprávět o tom, že můj syn, moje dcera umí to a to, má to a to, dosáhl to a to, tak jste nevyrostli z ega. Je to sekundární ego, mají ho mnozí rodiče.

Dokonce jsem si všiml v některých případech, že někdo má egoistickou identifikaci na člena rodiny v některých případech, a v jiných případech jeho ego se stejným členem rodiny soupeří. Například, matka, když mluví s přítelkyní, mluví s pýchou o postavení své dcery, jejích úspěších, majetku, samozřejmě s podtextem, že moje dcera má více než tvoje dcera, je lepší než tvoje dcera. Ale když se matka setká se svou dcerou, žárlí na její úspěch, a tak se její identifikace ega mění v boj ega proti někomu. Takže ego se může posouvat, v jednu chvíli se identifikuje, když se to hodí, a v příští chvíli soupeří. Obojí je stav nevědomosti, samozřejmě.

Ego je identifikací s formou a s ideou, kdo jsem já, nebo kdo je někdo v mé blízkosti, tak blízko, že se stává součástí mého ega. Když to u někoho pozorujete, tak se tomu můžete usmívat, anebo připouštím, že některá ega mohou být dost protivná … ale tak to prostě je. (:-))))

5. října 2012

5D - Napojení na vyšší reality

Ahoj Orgonete, dlouho sleduji tvůj bloG a vše okolo Chemtrails a různých věcí, o kterých se tam píše.
Jsou to moc zajímavé věci a rád bych ti moc poděkoval za tvoji práci a tvůj čas, který tomu věnuješ.
Dnes jsem se rozhodl, že ti pošlu odkaz na jeden zajímavý článek (5D - Napojení na vyšší reality), který jsem našel na Facebooku. Pod tímto článkem je také celkem zajímavá diskuze, tak kdyby jsi měl čas a náladu se na něj kouknout, tak zde je odkaz.

https://www.facebook.com/notes/jan-bergmann/5d-napojen%C3%AD-na-vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD-reality/10151232738281142

Ahoj a Hodně zdaru do budoucna.
S pozdravem J. K.

5D - Napojení na vyšší reality

Jan Bergman, 1. 10. 2012

Přátelé, dnešní moje poznámka s názvem: 5D - Napojení na vyšší reality, by měla především sloužit jako průvodce pro lidské bytosti, které se snaží svým životním přístupem a inkarnační volbou postoupit do vyšších realit, ale doposud neměly možnost se s touto problematikou blíže seznámit. Rád bych vás také předem upozornil, že níže uvedené informace jsou založené na mých osobních pocitech, zážitcích a zkušenostech. Některé parametry pří napojení na vyšší reality se proto mohou u některých z vás odehrávat v podobných intencích, ale na straně druhé, je potřeba podotknout, že v procesu Transformace, by mělo u každého jedince platit především pravidlo individuálního přístupu ke svému vyššímu „Já.“

Synchronizace času

Jedním z prvotních znaků určitého „napojení“, je možnost takzvané „Synchronizace času.“ Toto „napojení“, je zcela individuální, ale pokud budu mluvit sám za sebe, tak moji prioritou, je vědomé napojení na digitální čas s ukazatelem: 14:41, 14:14, 02:02, 18:18, 16:16, 21:12 a 11:11. Je třeba také podotknout, že „skutečný“ čas nehraje v těchto případech žádnou roli. Přesvědčil jsem se o tom a to tím způsobem, že jsem jednoduše posunul o cca. 15min. některé digitální hodiny, které používám ve svém okolí. Pokud si dobře vzpomínám, tak mé prvotní „zážitky“ s napojením na Synchronizaci času jsou staré přibližně tak cca. 10 let. V prvopočátcích, byl „můj“ digitální kód většinou značen jen symbolem 0:00 a 02:02, v max. intervalech 1x za týden. Během dalších let, se tato intenzita rok od roku stupňovala a v posledních měsících a týdnech, je to již každodenní záležitost. Je také nutné ještě dodat, že synchronizace času, je naprosto automatická, a to bez jakéhokoliv pocitu „hlídání času.“ Snažil jsem se také vypozorovat, jestli na „napojení“ synchronizace časového kódu, má „určitý“ vliv fenomén s názvem Chemtrails a musím vás ubezpečit, že v žádném případě ne. Chemtrails, mají bohužel vliv na jiné záležitosti a to především na „pozastavení“ a zaclonění slunečního fotonového záření, které má pro nás jednu z nejdůležitějších rolí a tou je rozšíření naší šroubovice DNA. Jak jsem již psal v dřívějších poznámkách, tak ale věřte, že sociální parazité toto záření stejně nemohou zastavit, ale jen určitým způsobem zaclonit. Velice mě mrzí, že jejich „špinavá“ práce má vliv jak na lidské a zvířecí druhy, tak na přírodu a matku Zemi jako takovou. Nicméně je nutné dodat, že je to jen dočasný stav. Až nastane okamžik „jejich konce“, tak věřte, že to velice rychle zaregistrujeme. Pojďme se ale posunout k dalšímu tématu. 

Obrazy, osoby a jejich vnímání v nové realitě

Pokud jste ještě doposud neměli možnost si osobně zažít a prožít okamžiky, které se vám budu snažit popsat níže, tak věřte, že vás očekává jeden z nejkrásnějších okamžiků ve vašem životě. Ten pocit, je jedinečně intenzivní a zároveň impulsivní. Dlouho jsem přemýšlel, jestli je vůbec možné nějakým způsobem tento zážitek popsat. Na konec ve mně uzrálo rozhodnutí, se o něj s vámi určitým způsobem podělit. Nejprve mně ale dovolte, abych toto téma vzal v podstatě od konce. Jedním z nejdůležitějších rysů zdárného vědomého „napojení“, je především stav naší mysli a našeho těla. „Čistota“, je v tuto chvíli jednou z nejdůležitějších věcí. Na druhé místo, se pak řadí důvěra a zodpovědnost „v sebe sama.“ Toto jsou první dvě základní pravidla zdárného „napojení“ na vyšší reality. Jestliže jste během svého života měli možnost vyzkoušet různé typy halucinogenních a omamných látek stejně tak jako já sám, tak věřte, že s tímto „napojením“, to nemá nic společného. Drogy vás bohužel „pustí“ jen do určitého bodu, a tam vaše cesta končí. Jejich účinek začne slábnout a pak následuje obrátka, a jsme opět na začátku. Takže tímto směrem bych určitě dál nepokračoval, protože zbytečně ztrácíte svůj čas. Čas, totiž běží mnohem rychleji, a určitě se již řada z vás o tom na vlastní kůži přesvědčila. A proto, je potřeba využit každého dne, a snažit se hledat a objevovat nové, doposud nepoznané cesty, a to z co možná nejvyšší intenzitou. Pojďme se tedy vrátit na úvod tohoto tématu. Představte si, že v klidu a tichu odpočíváte na svém lůžku. Soustředíte se na svůj dech. Dýcháte pravidelně. Nejprve párkrát trochu zhluboka, ale pak již naprosto přirozeně. Vaše uvažování, by se mělo v té chvíli přesunout jen ke svému tělu a vaší mysli. Neexistuje tu žádné pravidlo pro určitou a specifickou pozici vašeho odpočívajícího těla. Prostě a jednoduše si lehněte, tak jak je vám to zrovna příjemné. Až budete v klidovém a uvolněném stavu, tak se pokuste pomalu zavřít své oči. Nikam prosím nespěchejte, ale zároveň se nesnažte usnout. Buďte v bdělém stavu, jen se zavřenýma očima. Tato fáze je velice důležitá. Především je nutné zkonsolidovat svoje myšlenky do klidové a relaxační fáze. Doba, za kterou je vaše mysl a tělo připravené na „napojení“, je zcela individuální. Nic dalšího v této fázi již není potřeba. Ano, je to tak. Jste připraveni. 

Pokusím se vám teď popsat určité specifické zážitky, vjemy a znaky, které vás mohou potkat při „napojení“ na vyšší reality, tak jak jsem měl možnost je zažít, a prožít já sám.

Před očima se mě pomalu, ale jistě začínají objevovat neurčité tvary. Nejsou zatím nijak specifické. Mění jen svoji polohu. Otáčejí se. Vzájemně se proplétají. Zaměřím svoji mysl na tyto předměty. Požádám svoje vědomí o to, že bych se rád dozvěděl více o těchto útvarech. V tu chvíli, jak vyšlu tento myšlenkový signál, se útvary stávají zřetelnějšími. Vnímám jejich tvar. Uvědomuji si, že je vidím skrz na skrz. Vnímám je ve všech rozměrech navzájem. Tyto tvary vznikají náhodně. Většinou se skládají z trojúhelníkových nebo čtvercových tvarů. Jsou multikomplexní. „Plují“ navzájem kolem sebe v určitém harmonickém tempu. Začínám si „vnitřně“ plně uvědomovat, že mé tělo a především moje mysl, je součástí těchto útvarů. Jsou jich stovky v nijak nekončícím prostoru. Jsem v jediném čase, ve všech úrovních těchto tvarů. Zatím nemám snahu se jich dotýkat. Snažím se zaměřit na jejich barvu. Některé mají například nádherný zeleno-modrý metalický odstín. Sytost těchto barev je naprosto úžasná. Když jsem tyto zážitky vnímal poprvé ve svém životě, tak jsem si myslel, že sním a spím. Byl to ale omyl. Otevřel jsem pomalu své oči, a stále vleže jsem se snažil porozhlédnout po místnosti, kde jsem odpočíval. V místnosti bylo pološero. Svým zrakem jsem kontroloval tvar nábytkové stěny a její barvu. Putoval jsem pohledem po celé místnosti a sledoval její stav. Po malé chvilce, jsem zvedl svoji pravou ruku do úrovně svých očí, a zadíval se na ni. Spatřil jsem s úžasem stovky a tisíce jemně zářivých bodů, které jsem měl okolo prstů. Těžko se tento zážitek popisuje. Bylo to něco nepředstavitelného. Co bylo ale velice důležité, bylo zjištění, že jsem v sobě necítil snahu „to řešit.“ Bleskově po tomto zážitku jsem „vnitřně“ cítil, že je to zcela normální stav. Poté, jsem opět zavřel své oči. Po krátké chvilce jsem si uvědomil, že jsem uprostřed objektů nebo tvarů, které vypadaly podobně jako mořské řasy. Pohybovaly se v určitém vlnovém tempu a měnily neustále svoji barvu. Sledoval jsem detailně strukturu jejich „těl.“ Moje mysl byla zároveň „uvnitř“ i na povrchu těchto těl. „Vnitřně“, jsem vnímal každý molekulární bod, jeho frekvenci i to jakým způsobem se „připojil“ k sousednímu bodu. V tu chvíli jsem si vzpomněl na své tělo. Pokusil jsem se ho „identifikovat.“ Stejně jako předtím, ale tentokrát ve stavu se zavřenýma očima, jsem pomalu zvedl svoji pravou ruku. Pokud jste měli přátelé možnost vidět film s názvem Matrix, tak věřte, že některé scény z tohoto filmu jsou naprosto pravdivé a zakládají se na naší budoucnosti ve vyšších realitách. Moje ruka, byla spojena neskutečným počtem světelných bodů. Tyto zlatavé a třpytivé body, se vzájemně dotýkaly a utvářely tvary prstů. V tu chvíli jsem si vzpomněl na rozhovor s Nikolajem Levašovem o „světelném těle“ a musel jsem konstatovat, že tento vědec, věděl naprosto přesně, o co se jedná. Při svých přednáškách, prováděl na určitém procentu diváků metodu zvanou „restrukturalizace mozku.“ Výsledkem bylo to, že tito jedinci byli například schopni detailně „pozorovat“ funkce svých orgánů. Zřetelně a jasně viděli pohybující se kosti, svaly, šlachy a cévy. V mém případě, jsem tyto „komponenty“ svého těla neviděl. Vše bylo poskládáno, jen z milionů světelných bodů, které se neustále vlnily. K možnosti „vidění“ se po krátkém okamžiku přidal také určitý druh zvukových frekvencí. Abych vám dokázal popsat, o co jde, budu se snažit být trochu konkrétnější.

V komentářích pod touto mojí poznámkou najdete dva odkazy. Prvním z nich, bude ukázka určité zvukové frekvence, kterou jsem měl možnost neustále vnímat. Tato zvuková ukázka je ve formátu mp3. V pravém kanálu (pravé ucho) je zvuková frekvence sinusového oscilátoru v hodnotě 104Hz. V levém kanálu (levé ucho), je možné slyšet zvukovou frekvenci v hodnotě 100Hz. Pokud si tento zvuk pustíte do sluchátek, tak váš mozek automaticky provede odečet těchto frekvencí a výsledkem bude vlnová délka o frekvenci 4Hz. Toto vlnové pásmo má svůj specifický název – Delta. Druhou ukázku, kterou jsem pro vás vybral, a která bude také umístěna v komentářích pod touto poznámkou, bude videoklip skupiny Radiohead – House of Cards. V tomto klipu, je velice dobře zobrazeno vizuální pojetí „vyšší“ reality. Většinou se snažím lidem co nejvíce připodobnit určité specifické znaky a aspekty, pro snadnější orientaci. A právě v tomto klipu, je velice dobře graficky vytvořen pojem „vyšší“ reality, a „pospojovaného“ Matrixu.

Během pozorování útvarů, které jsem nazval a připodobnil k mořským řasám, mě z ničeho nic napadla myšlenka, že tu „nevidím“ žádné konkrétní věci, jako například domy, silnice, mosty, anebo jakékoliv bytosti. Díky této myšlence, kterou jsem „vyslal“ do prostoru, jsem se během vteřiny přenesl do naprosto jiného prostředí. Tentokrát jsem se zjevil v prostoru, který vypadal podobně, jako normální krajina. Úroveň a povrch, který by se dal nazvat jako „podlaha země“, měl příjemnou zelenou barvu. Tato krajina byla však naprosto beze stromů, keřů a jiných rostlin. Měnila ale neustále svoji podobu. Vlnila se. Nic nezůstávalo na svém místě. V dálce, jsem náhle ve svém zorném poli zaregistroval pohyb neurčitého tvaru. Ten se neustále přibližoval. Když byl pomalu na dosah, tak jsem měl možnost spatřit neurčitou siluetu, která se podobala „lidskému“ tělu. Tato silueta, „plula“ přibližně ve výšce 40cm nad povrchem. V tu chvíli, jsem naprosto přesně ve svém nejhlubším vědomí pocítil, že jsem telepaticky v kontaktu s osobou, s kterou jsem měl možnost se potkat v naší současné realitě 3D, a to zde na Zemi. Tato osoba, ale již ukončila svoji životní pouť ve svém hmotném těle a přesunula se do jiných realit. Uvědomoval jsem si naprosto zřetelně tento proces přenosu myšlení. Žádná slova nebo gesta. Nic v tuto chvíli nebylo třeba. Jen myšlenka. Čistá, přímá a jednoduchá. Během tohoto setkání bylo také zajímavé, jak se změnila zvuková kulisa. Tentokrát by se zvuk dal připodobnit, k jemnému padání miniaturních šroubků a matiček, dopadajících na skleněnou mísu. Čím více se tato „osoba“ přibližovala směrem ke mně, tak rostl počet těchto padajících předmětů, až se zvuk slil do různých tónů. Později jsem si uvědomil, že tento okamžik trval jen neskonale krátkou chvíli, ale za to v něm bylo „řečeno“ naprosto vše. Po chvíli se tato „osoba“ začalo vzdalovat a s ní se pomalu, ale jistě měnila i zvuková kulisa. Je nutné ještě dodat jednu zásadní věc a tou je ten fakt, že jsem s dotyčnou osobou neměl z „minulých časů“ žádné „nevyřízené účty.“ Zajímavá situace, ale nastala po krátké chvíli. Tentokrát jsem se „přenesl“, do pro mě známějšího prostředí. Sledoval jsem kolem sebe velmi vysoké skleněné domy. Mezi nimi bylo možné spatřit obrovské množství stromů, keřů a jiné zeleně. Zauvažoval jsem o tom, že bych se mohl svým prstem jemně dotknout zeleného listu, který byl v mém zorném poli. Jako mávnutím kouzelného proutku, se však tento list „určitým způsobem“ začal natahovat a směrovat ke mně. Natáhl jsem svoji ruku a pak došlo k vzájemnému kontaktu. Při dotyku, jsem měl okamžitě možnost dozvědět se o tomto listu veškeré informace. Sledoval jsem ve své mysli jeho „životní“ cestu. Věřte přátele, že tento okamžik se velice složitě popisuje. Pokud budete zažívat podobné pocity, tak bych vás rád upozornil na jednu důležitou věc. Snažte se při těchto okamžicích především přemýšlet o smyslu svého konání. Vše je, jen a jen ve vašich myšlenkách. Neexistuje naprosto nic, co by bylo nemožné. Uvažujte prosím o této věci a snažte si ji zapamatovat. Buďte prosím co možná nejzodpovědnější. Pravidlo „myšlenka, je základem všeho“, tu platí stonásobně. Pomalu, ale jistě se dostávám k závěru mojí dnešní poznámky. Obraz, kterým jsem končil své prvotní putování, byl zakončen situací, kterou již nikdy nezapomenu. Poté, co jsem ukončil telepatickou komunikaci s dotyčným zeleným listem, jsem mezi skleněnými vysokými domy zahlédl neurčité světlo. Jeho intenzita se začala postupně zvyšovat. V jednom okamžiku jsem si uvědomil celkem zajímavou věc. Byl jsem trochu překvapený intenzitou tohoto světla, jelikož mě čím dál tím více oslňovalo, a já ztrácel ve svých očích hustotu barev, které mě obklopovaly. Zvedl jsem proto svoji ruku, a snažil se bránit narůstající světelné záři. Trochu komické přitom bylo, že jsem otevřel své oči a snažil se zjistit, jestli se do místnosti, kde jsem odpočíval, nedostalo odněkud světlo, které mě rušilo. Celá místnost, ale vypadala naprosto stejně i včetně mé „zářící“ ruky. Ano, možná to pro někoho bude znít šíleně, ale je to tak. Po této „kontrole“ jsem tedy opět zavřel své očí. Světlo, již zářilo takovou intenzitou, že jsem přestával rozeznávat veškeré tvary okolo sebe. Pak nastal obrovský zlom. Toto světlo, se totiž záhadným způsobem vtisklo do všeho, co jsem kolem sebe měl možnost vidět. Vše bylo v jediném okamžiku naprosto ostré. Brilantní a fascinující. V každém stromě, v zeleném listu nebo ve skle byla cítit jeho obrovská intenzita. Vnímal jsem toto světlo tak silně a ostře. Nacházelo se v celém mém těle i okolo něj. Pak přišel milisekundový zkrat, a jako blesk z čistého nebe, se v mém zorném poli objevila hvězdná obloha. Tisíce a miliony hvězd létaly kolem mého těla. Tato rychlost se neustále zvyšovala. Letěl jsem takovou rychlostí, až se vše v jedné chvíli slilo do neurčitého a nepopsatelného pocitu. V tu chvíli, jsem bleskově otevřel své oči. Dýchal jsem trochu rychleji, a díval se směrem ke stropu místnosti.

Byl to naprosto přesně stejný pocit, jako ve výše zmíněném filmu s názvem Matrix. Připojení a odpojení. Pomalu jsem přesunul svůj zrak na své tělo. Díval jsem se na svou zdviženou pravou ruku. Byla z masa a kostí a po třpytivém zlatavém fluoreskujícím světle, již nebylo ani památky.

Po mém prvotním návratu z tohoto „cestování“ jsem byl klidný a uvolněný, ale postupem času i trochu smutný, a to z jediného důvodu. Uvědomil jsem si, že se musím vrátit do reality, ve které se doposud všichni stále nacházíme. Trvalo mě delší čas, než jsem pochopil určité další souvislosti s tím spojené. Čím budou ale vaše „cestovatelské“ zážitky častější, tím více si přestanete klást určité otázky, které vás dříve trápily. Přátele, věřte, že to co je kolem nás, je jen v naší mysli. Mysl, ale nemá žádné hranice. Možná jsem neobjevil nic nového, protože poslední dobou mám stejně pocit, „že to vše okolo nás, se již jednou odehrálo“ ale především cítím, že prostor, který se před námi otevírá, má „vyšší“ smysl. To jaký nakonec bude, záleží na každém z nás. 

S přáním příjemného dne vás zdraví Jan Bergmann.

Pí na obloze

Díky čtenáři za odkaz! Na oblohu nad San Franciskem se právě píše číslo "pí". Co to je? 
Tento jev je zachycen na vícero videích na YT.
Údajně jde o umělecký počin 5 skywriterů skupiny ISHKY http://ishky.com/.
Pilot prý píše čísla na oblohu. 
Nechápu jak, vidíte tam nějaké letadlo?






Update: Tady je, jako to dělají.
Díky čtenáři za odkaz (v komentářích).
Vypadá to poměrně jednoduše. Letí 5 letadýlek v řadě, ve výšce 1000 stop, a vypouštějí počítačově řízené výfukové "pšouky". Písmeno o výšce Empire State Buildingu je hotovo za 4 sekundy. Trvanlivost nápisu je od 3 do 7 minut. Je to prý jenom reklama, nemá to nic společného s chemtrails, nevypouštějí prý nic nebezpečného, nejde o mimozemšťany.



Topolánek v nebi

Od čtenáře:

Nezapomeňte jít k volbám a podat neplatný hlas. Tím ty lumpy připravíte o poplatek za vás jako voliče. Když nepůjdete volit, dostanou za vás stejně poplatek. Takže neúčast u voleb znamená SOUHLAS s vítězem. Mají to vymyšlené a myslejí si že minimálně 80% nás jsme blbci. zA KAŽDOU DUŠI PRÝ MAJÍ 100 Kč. Neplatný hlas je prázdná obálka.

Dobrý fór k volbám (:-))):

https://docs.google.com/open?id=0B1lmMjJ4Fl45Si1GM0NuWHlEdzg